Osobnosti Moravy.eu

Spoluzakladatel Hanácké obce v Prostějově, syn Josefa Krapky.

KRAUS, B.: Zemřel Drahoň Krapka.Štafeta, 12, 1980, č.2, S.31.

V Prostějově působil od r. 1893. Autor textu Dělnické hymny k l. máji 1890, vydavatel dělnic. písní v časopise Volný pěvec /1894/, redaktor Hlasu lidu od r. 1903. Pseud. Náchodský, od rodiště.

ČSHS.I.Praha 1963.S.736.;.

'

Narozen v Pavlišově u Náchoda (n.m.č. Náchoda).

V r. 1929 vystavoval v Kroměříži, v roce 1931 v Olomouci. Dlouhou dobu žil a pracoval v Přerově.

Páleníček, L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku.Kroměříž 1940, S.48.; Literární místopis Přerovska – OA Přerov ;

Studoval na učitelském ústavu v Pelhřimově a dvakrát přestoupil na reálné gymnázium do Třeboně a učitelský ústav do Kutné Hory. Pedagogickou činnost zahájil 1877 na škole v Dačicích. Poté učil u minoritů v Brně, ve Štěpánovicích, Uhřínově a Postoloprtech, kde 1882–1885 řediteloval. Později odešel na severní Moravu a učil v Sudkově a Leštině. V roce 1892 se stal jednatelem výboru pro zřízení českého gymnázia v Zábřehu.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.98–99.;

Narozen v Brně-Obřanech. Po maturitě na gymnáziu v Brně studoval v letech 1903–1908 Karlovu Univerzitu v Praze, obor: němčina, francouzština, filozofie a psychologie. Studijně pobýval v Mnichově a Paříži. Od r. 1908 působil kromě prvních válečných let jako středoškolský peofesor v Kroměříži, v letech 1921–1924 učil francouzštinu a němčinu na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V roce 1933 se habilitoval v Brně na Masarykově univerzitě. Koncem života přednášel na MU v Brně.

ČBS. Praha 1992. S.359 – 360.;V sýpkách ducha. Olomouc 1992.;. Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno, MU 1998. S.302–303.;

Narozen v Černovíře u Olomouce.

Středošk.profesor, prof.historie tělesné výchovy FTVS UK Praha.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha NK 1974, S.124.;.

Černovír je součástí města Olomouc.

Studoval na Slovanském gymnáziu, v Olomouci obchodní akademii v Prostějově, za 1. svět. války padl do ruského zajetí a přihlásil se do čs. legií. Po válce působil jako důstojník z povolání. V roce 1938 se podílel na opevńovacích pracích, v roce 1939 odešel do výslužby, účastnil se ilegálního odboje, byl gestapem zatčen a 7.5.1942 v Mau­thausenu popraven.

Šumperk město a jeho obyvatelé. Šumperk, Okresní vlastivědné muzeum,1996.S.225.

Bratr Stanislava Krátkého, nar. 1914;malíř-krajinář, zátiší, náměty rodiště. Šedé a růžové tóny. Výstava obrazů-Olomouc, 1943.

Toman, P.: NSČSVU.I.Praha, 1947, S.556.;.

Narozen v obci Vinary – nyní m.č. města Přerova.

Měl patnáct sourozenců Malovat se učil u svého bratra Josefa /1891–1918/.
Pak prošel školou F. Hoplíčka v Olomouci, z níž přešel na AVU. Figuralista a krajinář. Portréty v šedých a růžových barvách. Náměty: rodiště a Valašsko. Absolvoval AVU v letech 1933–1939 u prof. V. Nechleby. Samostatně vystavoval v Litovli r. 1978, Olomouci 1943, 1956, 1974, 1975, 1989, Přerově a Prostějově 1984. Svá díla předvedl i v zahraničí. Zastoupen je i Národní galerii v Praze. Přátelil se též s významným portrétistou Františkem Romanem Dragounem (1916–2005) z Písku, který jej navštěvoval při svých návštěvách Hané.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989.; Toman, P.: Slovník čes.výtvarných umělců.I., S.557.;. Ševčíková,H.: Srpnová a zářijová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy. 24 r. září 2014. S.10–11.

Absolvoval učitelský ústav v Kroměříži r. 1920, působil na uč. ústavech v Příboře, Val. Meziříčí, od r. 1931 v Olomouci. V letech 1947–1949 doplnil studium na Pedagogické fakultě UP, poté pedagog na UP. Hudebně pedag. psychologie. Autor učebnic a hudeb. textů.

Československý hudební slovník.Sv.l., P., SHV 1963, S.738; Hudební rozhledy, 1965, 291..

Narozen v Tučapech (na Vyškovsku). Prozaik, autor dokumentárních prací, publicista jemuž se ústředním námětem staly život a role čs. legií v Rusku. Průkopník socialistického realismu v české beletrii. Mladší bratr Bohumila K. , básníka. R. 1900 maturoval na gymnáziu v Brně, pak Zemskou střední hospodář. školu v Přerově, 1903 – 1906 vyšší zeměděl. školu v Halle, kde získal diplom agronoma. 6 měsíců praktikoval v cukrovaru v Drnovicích, 1906 – 1907 hospodář. úředník na již. Moravě: Tečovice, Napajedla, od r. 1908 na Kladensku. Koncem července 1914 narukoval. V červnu 1916 se přihlásil do legií, kde se stal důstojníkem 6. pl. Hanáckého. Do vlasti se vrátil v srpnu 1920.

Lexikon české literatury.2.Praha 1993.S.944 – 947.;.

Bratr Jaroslava Kratochvíla /1885 – 1945/. Iniciátor studentského časopisu Aurora. Příspěvky v čas. Aurora a Dvacátý věk. V r. 1902 vyšly z pozůstalosti sebrané verše " Na prvních strunách". Bohumil zemřel na tbc.

Lexikon české literatury.2.Praha 1993.S.945.;.

V letech 1871 – 1874 v Praze, filoz. studia nedokončil. 1874 –78 učil dějepis a zeměpis na českém gymnáziu v Brně. Od 1879 pracoval jako žurnalista v letech 1882 – 1888 v Prostějově, kde založil a redigoval Hlasy z Hané. Zasloužil se o rozvoj čes. kulturního života i četnými přednáškami, organizací ochotnického divadla a zájezdů " divadelních vlaků" z Hané na místní představení. Od 1889 žil v Praze. Užíval pseud. Ant. Šarapatka, Boleslav Černý, J. Durdík. Přispíval mj. do Koledy /Olomouc 1877–78, 1877 mj. ep. báseň Vyhnanci;/

Lexikon české literatury.2.Praha 1993.S.947 – 948.;.

'

Po krátkém působení v Olomouci pracoval v Přerově jako gynekolog. Autor lékař. statí, redaktor publ. Památník sjezdu rodáků v Náměšti na Hané/1925/, 40 let hanácké župy ústřed. jednoty čs. lékařů /1936/, Pověsti z kraje básníka F. S. Procházky/1939/. Fejetony v Obzoru.

' ;

Slavětínský, M.: O MUDr.Josefu Kratochvílovi.= Štafeta 1981, č.3, S.30.;Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

Soudce v Konici, Prostějově , Olomouci, historik města Prostějova a Hané, napsal více než 1000 článků do více než 150 sborníků, almanachů, památníků, novin a časopisů, rozhlas. hry o Matěji Rejskovi;

Z díla: Prostějovské hradby. Prostějov 1940;
Město Prostějov před 55o lety. Prostějov 1941; hl. dílo: Mistr české gotiky Matěj Rejsek z Prostějova/život a dílo/. Prostějov 1946; Biografie: Eliáš, B. : Odešel prostějovský historik Bohuslav Kraus. =Zprávy KVMO 1983, č. 224, S. 31;

Člen Svazu čs. výtv. umělců, pob. Olomouc. Na výstavě v r. 1958 vystavoval mj. obraz Žně pod Kosířem (tempera, 1958).

Lakosil, J.: Šestá členská výstava.Říjen 1958., Hanácké noviny, 8.4.1995, S.5., .

Narozen v Hodolanech u Olomouce. Prof. kreslení v Kroměříži. Abs. ĆVUT a AVU Praha 1932–34. Studij. cesty: Sever. Afrika, Paříž, Brusel, Mnichov. Maluje krajiny, architektury a chrámové interiéry.

Toman, P., Kdy-kde-co v Olomouci, 1991, duben, S.13.;

Hodolany součást města Olomouc.

Syn Josefa Krause (1828–1881). Po studiu práv na univerzitě ve Vídni promován r.1892. V Moravské Ostravě se věnoval advokátní praxi a správě realit. Otec 4 synů. Velký nacionalista. Zemřel při léčení v lázních na srdeční mrtvici.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.57.

Na katedře dějepisu ped. fak. UP působil od r. 1960. Činný ve VSMO, historická sekce.

Kapitoly z dějin olomouc.univer­zity.Ostrava, Profil 1973.;.

V r. 1943 maturoval na SGO. Na katedře českého jazyka a literatury pedag. fak. UP působil od r. 1949. Vědecký pracovník zabývající se osobností Josefa Dobrovského.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.364.; V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.30–43.;.

V roce 1950 maturoval na SG v Olomouci, od r. 1960 působil ve FN, od r. 1962 – 1990 LFUP v Olomouci, obor choroby vnitřní, II. interna; V roce 1990 jmenován docentem, 1991 profesorem pro obor choroby vnitřní, od 1991 přednosta kliniky. Autor skript pro VI. roč. LF. Výzkum v mezinár. společ. od r. 1972, v oboru chemo- a imunoterapii IGCI ve Vídni. Autor 150 vědec. prací /hematologie, onkologie/, z toho 40 v zahraničí. Prof. MUDr. Ivo Krč, DrSc.

Žurnál UP, 1992, červen, č.39, S.6, foto; V sýpkách ducha.Olomouc 1992; Kdo je kdo v ČR na přelomu 20. století. Praha 1998. S. 311.

Vystudoval českou reálku v Olomouci a po maturitě dosáhl na KU v Praze aprobace pro vyučování přírodopisu a zeměpisu na středních školách. Do roku 1938 působil jako učitel na základních školách na Slovensku. Po válce nastoupil na reálné gymnázium v Mikulově.

NŽ, 14.2.1967.,

Po absolvování základní školy se vyučil obchodním příručím a roku 1832 převzal vedení otcova obchodu v domě U zlaté hvězdy. 5.10.1932 byl přijat za olomouckého měšťana. Působil jako velitel národní gardy, obecní rada, místostarosta a 15.7.1851 byl zvolen starostou. 1852 byl spoluzakladatelem olomouckého hudebního spolku. Za jeho starostování došlo k modernizaci města. Byl zřízen městský vodovod, plynárny a plynové osvětlení. Dále město získalo povolení k zřízení státní vyšší reálky a vznikla městská spořitelna. Funkci starosty vykonával až do své smrti.

Spáčil, Vladimír: V čele města Olomouce.Memoria: Olomouc, 2002.S.26–37;

Iša Krejčí (vl. jm. František Krejčí) se narodil v rodině s bohatým kulturním zázemím, jeho otec byl známý pražský filozof František Krejčí.Maturoval na gymnáziu v Praze r. 1923 a pak studoval historii a muzikologii na Karlově univerzitě a současně klavír u A. Šímy a skladbu u K.B. Jiráka na Pražské konzervatoři. Navštěvoval také mistrovskou třídu této školy, kde studoval skladbu u V. Nováka a dirigování u V. Talicha. Poté, co získal zkušenosti coby dirigent ve Slovenském národním divadle v Bratislavě (1928 – 32) a v Národním divadle v Praze (1933 do 34), Krejčí působil jako zvukový režisér v Československém rozhlase (1934 – 45) a dirigent Orchestrálního sdružení v Praze (1936 – 45). V letech 1945–1958 byl zaměstnán jako šéf opery v Olomouci, a od 1.12. 1958 byl dramaturgem opery Národního divadla v Praze. V sezóně 1964/65 byl šéfem opery v Českých Budějovicích.. V roce 1949 mu byla udělena Cena města Olomouce.K jeho padesátinám uspořádala MFO koncert z jeho skladeb.

Holzknecht, V.: Iša Krejší. Praha 1976. Kohout, E.: Divadlo aneb snář. Praha, Odeon 1975. S.112. Iša Krejčí. 6.3.1993. Kdy kde co v Olomouci. 1993, březen, S.2. Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012.

Narozen v Hynkově (n.m.č.obce Příkazy u Olomouce). Přednosta katedry hygieny a epidemiologie LFUP v Olomouci od r. 1962.Věnuje se výzkumům na Hané, hodnocení pitné vody a odpadních vod.R.1967 obdržel Kabrhelovu cenu.Je členem komise OSN pro narkotika a dalších zahraničních společností. Zemřel v Rakousku při zahraniční cestě.

ZVSMO, 1983–84, č.19–20, S.62–63.;Parte na vrátnici UPdne 8.4.1992;Nekrolog Janout, Vl.: Za Zdeňkem Krejčím.=Žurnál UP, 1992, č.30, S.2.;.