Osobnosti Moravy.eu

Uznávaný filolog. Pedagogicky působil v Brně a v Uherském Hradišti. V letech 1891–1912 učil němčinu, řečtinu a latinu na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V té době patřil k nejpopulárnějším osobnostem v Olomouci.

Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 331. Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927.S.170–171

Vydával časopis Pěstoun moravský, zprvu v Litomyšli.od 1.1.1862;od r. 1863 přeložen do Brna, od roč.III.pojmenován Pěstoun.Dopisoval do Hvězdy romantické básně.Jeho odchodem do Dvora Králové Pěstoun zanikl. V 70.letech působil opět na Moravě.

Hýsek, M.: Literární Morava.S.111–112.;.

Rozená Malínková. Narozena v Černovíře u Olomouce. Maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1983, pod jménem Vitásková. Po maturitě pracovala v Okresní knihovně Olomouc a při zaměstnání dálkově studovala dvouletou nástavbu knihovnictví v Brně. Pracovala v oddělení katalogizace a nákupu literatury, na pobočce knihovny, v oddělení informační služby a od 1.3.1999 ve funkci vedoucího oddělení RELIS (Regionální literatury a informační služby) Okresní knihovny v Olomouci až do roku 2007, kdy přešla do Vědecké knihovny Olomouc jako absolventka VŠ oboru knihovnictví v Opavě a následně na MU v Brně, kde v roce 2006 obhajovala diplomovou práci na téma Počítačová gramotnost u sociálně slabých skupin (pro FF MU 8.6.2006).Publikuje odborné stati do novin a časopisů, regionálního charakteru (Radniční listy; Knihovní obzor).a také výklady knihovnické legislativy, metody citování, práce s databázemi a j. na internetu pro laickou veřejnost. Je autorkou a spoluautorkou publikací Osobnosti střední Moravy ( 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008), které vydávala Knihovna města Olomouce. Od dubna 2013 členka bibliografické sekce SDRUK ČR. Přednáší na středních školách a univerzitě v Olomouci základy knihovnictví, bibliografiecké citace, práce s odbornými databázemi ap. Lektorka knihovnických seminářů pořádaných VKOL. V letech 2006–2010 byla členkou dobrovolných hasičů z SDH Olomouc-město.

Osobně znám. hš http://otavinka.blog.cz/…-slavi-opera

Mgr. Anna Vitásková

Vyučil se sazečem v tiskárně Fr. Šaška v Boskovicích. V roce 1922 se stal členem místní jednoty Orla. Pak pracoval jako typograf v tiskárnách ve Valašském Meziříčí, Košicích, Přerově, Brně, Vyškově a Olomouci. Na svých cestách poznal Rakousko, Německo, Jugoslácii, Maďarsko, Polsko a Bulharsko. V roce 1933 se oženil a pět let poté se s rodinou natrvalo přestěhoval do Olomouce, kde našel zaměstnání v Lidových závodech tiskařských a nakladatelských. V letech 1942–1945 byl nedobrovolně v Rakousku, kde totálně nasazen ve válečném průmyslu. V roce 1948 byl zvolen za poslance Národního shromáždění za stranu ČSL. Dne 22.8.1949 rezig­noval na tuto činnost a zrušil i členství v ČSL. Svým rozhodnutím se stal nepohodlným i pro své olomoucké vedoucí typografy. Od r. 1951 až do svého odchodu do důchodu v roce 1965 střídal dělnické profese v několika olomouckých podnicích. Odborně pečoval o technickou stránku publikací VSMO.Organizátor olomoucké skupiny členů SČB. Publikuje ve Vlastivědných listech Boskovicka. Člen výboru VSMO a čestný jednatel Spolku českých bibliofilů. Pohřben spolu se svou ženou i dcerkou na hřbitově v Olomouci – Slavoníně.

ZVSMO 1980, č.13 – 14, S.18.; sjl: Jubilanti bibliofilové.Kdy/kde/co v Olomouci 1990, duben, S.2–3; Vodáček, A.:Boskovice.1940­.97 s.; Bibliografie Blansko.(č.zázn. 4993, 5033, 5137,5148, 5149, 5660);. Smejkal, B.: Adolf Vodáček. In: Pala, Josef : Padesát osobností Svatého Hostýna.Matice svatohostýnská, Olomouc 2012. S.103–104.

Fotografie ze dne 5.5.1996

Alois Vojta – Jurný, otec herce Jaroslava Vojty. Sebevražda 17.10.1906.

Moravské osobnosti umění a kultury/REGO-SVKOL;.

Narozen v Křenově (u Boskovic).

Po maturitě na gymnáziu v Litovli v r. 1955 začal studovat LF UP v Olomouci, obor všeobecné lékařství, titl. MUDr. 1961. Nastoupil do OÚNZ v Kladně, kde od r. 1968 působil jako obvodní lékař. Verše publikoval už za studií ve studentském časopise Tribuna (1955–1961), dále v novinách a časopisech: Lidová demokracie, Zemědělské noviny, Mladá fronta, Zprávy časopisu Spolku čs. bibliofilů, Literární měsíčník ad. Podílel se i na básnických almanaších Mladé víno (1961) a Odpich (1965). Debutoval v r. 1976 sbírkou Malá vizita, Tlak mé krve (1979), Bez receptů (1983). Hluboké přátelství s básníkem Jaroslavem Seifertem mu dalo podnět k napsání sbírky Silent Musae (1986).

Slovník české literatury 1970–1981., Praha ČS 1985., S.405.; Kašpárková, Marcela: Jak jsem znal Jaroslava Seiferta., Lidová demokracie, 21.9.1991, S.16.; Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce, Olomouc 2004; Kdo je kdo v ČR, Praha 1998; Olomoucká haiku, Olomouc 2006, S.111–112 (foto); Ševčíková, Hana: Slovník myšlenek. Nakladatelství Olomouc 2003. S. 514–515. http://otavinka.blog.cz/…lois-volkman web Litovel

Narozen v Chudobíně (n.m.č.Litovle)

Narozen v Lomnici u Tišnova. (n. Tišnov) Vedoucí výpravy Divadla bří Mrštíků v Brně, scénograf Slováckého divadla v U. Hradišti a v Severomoravském divadle v Šumperku.

Robeš, Bohumil: Výtvarník od Mrštíků.Lidová demokracie,1.3­.1993,

Profesor náboženství, vlastenecký kněz a národní buditel ve městě.

Starý, F.: Městský hřbitov v Prostějově.Pros­tějov 1931, S.46.;

Zpíval koncertně / pohostinsky v olomouc. divadle. Člen souboru Čeští madrigalisté. První ředitel Smetanova muzea v Praze v letech 1930 –1960 a ve Společnosti Bedřicha Smetany v Praze. Byl spolupracovníkem Františka Táborského a Zdeňka Nejedlého. Vrátil se na stáří do rodiště.

ČSHS II.Praha 1965.S.936.; Kunc, J.: Kdy zemřeli …? Praha 1979.S.180.; Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem, 4/96, S.11., .

Vystudoval reálku v Prostějově a pokračoval ve studiu chemie na VUT v Brně. Poté krátce působil v brněnských plynárnách, pak přijal místo v laboratoři VŽ ve Vítkovicích a 1897 byl pověřen vedoucím provozu úpravny rud v Kotrbaších na Slovensku. Zde se zabýval vědecky problematikou chemických procesů při hutnění rud. Od r. 1900 působil v Salzgitteru. Krátce na to se stal ředitelem strojírenského závodu v Hannoveru.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 139.

Dr. techn.h.c.

Rozená Srpová. V r.1951 absol­vovala gymnázium v Prostějově, 1955 LF UP, poté pracovala na transfúzní stanici a později na III. Interně FN v Olomouci. Hemodialyzační odd. (Umělá ledvina). Manželka Miloše W.

Sdělení doc.Miloše Wiedermanna, leden 1995..

Od 1896 v Olomouci jako první český fotograf, předseda Obchodní komory, zakladatel olomoucké obchodní plodinové bursy a české Obchodní akademie.

Česká ročenka 1927.S.522.;Fis­cher, R.: Olomoucký památník .Olomouc 1938.S.363.;.

Od r. 1547 byl konšelským notářem v Olomouci. R.1563 získal od císaře šlechtický erb s predikátem „z Polansdorfu“. V Opavě absolvoval luterskou latinskou školu a ve Vratislavi městskou školu u sv. Alžběty. V r. 1590 byl v Basileji promován na doktora teologie a 1596 přijal na tamější univerzitě profesuru. Dvakrát byl zvolen rektorem univerzity. V letech 1598–1600 a 1601–1609 zastával úřad děkana teologické fakulty, v letech 1600–1601 a 1609–1610 byl rektorem basilejské univerzity. Jeho nejvýznamnějším dílem je »Syntagma theologiae Christianae« (1609/10). Podílel se též na překladu Bible kralické.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.100–102;

Narozen v rodině pěkaře Jana Z. Od dětství však žil se svými rodiči v Litovli. V Litovli se vyučil malířskému řemeslu. Ve dvaceti letech se odhodlal opustit řemeslo a chtěl nadále studovat. R. 1905 se přihlásil do 4. třídy gymnázia Po roce, ale školu opustil a začal malířství studovat v Mnichově, Paříži, Římě.Do vlasti se vrátil 1928.V Praze se zasloužil o postavení umělecké galerie J.V.Myslbeka. V rodném kraji uspořádal soubornou výstavu v září 1938. Vynikal jako portrétista. (namaloval portrét litovelského starosty V. Sochy, ministra Hrubana, prof.J.Hartla, JUDr. F. Nevěřila, MUDr. J. Lhoty aj. Také se prosadil jako krajinář – ze známých obrazů Z Mladče do Lhoty, Statek na vsi, V zahradě. Naposledy vystavoval v prosinci 1939 v Obecním domě Praha, kde vystavoval obraz Večer v horách. Zapojen do odboje Dne 10.10. 1941 zatčen gestapem, vězněn na Pankráci a odsud transportován do KT v Mauthausenu. Jiná uvedená data v encyklopediích jsou mylná.

Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. Rkp. 2008. BSSSM, č.3 (15.).Ostrava 2002. S.124–125. Filipová,M. Turková, A.: Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku. Šumperk 2010. S.83.

Vlastním jménem František Červínek.
Pocházel z Jáchymova u Nákla, kde se narodil v rodině cestáře. Po vychození dvojtřídky pracoval dva roky s otcem a v letech 1871–1879 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po maturitě odešel na studia práv do Prahy, podporován nákelským lékařem F. Volným, s jehož dcerou se později oženil. Po absolutoriu nastoupil roku 1884 na praxi u krajského soudu v Olomouci, odkud byl posílán na výpomoc k okresním soudům, např. do Strážnice či Jemnice.. Po třech letech zakotvil trvale v Uherském Hradišti, kde byl roku 1912 jako rada zemského soudu předčasně pensionován, údajně pro důrazné české a satirické vystupování a výsměch soudní byrokracii v literární tvorbě. Autor humoristických povídek a románů. Psal do časopis Švanda dudák, do Lidových novin, Nivy a Osvěty. Používal i další pseudonymy: Florián Čahoun, Kašpar Šťovík, Baltazar Pelyněk ad. Knižně debutoval románem Z nového labyrintu světa (1907), který byl z velké části autobiografický. Kratší humorné a satirické prózy vyšly ve sbírce povídek Na potulkách se Švandou (1919), Tři z Hané (spolu s O. Bystřinou aj. Spáčilem-Žeranovským, 1943) a Lásko, milá lásko (1920). Nejlepším jeho dílem je hanácká trilogie Břehule čili poslední hastrman na Hané (Břehule, Polednice, Hastrman, 1919).Ve všech svých knihách užíval v řeči lidových postav hanácké nářečí.

Stratil, V. : Z galerie literárně činných absolventů SG v Olomouci. ZVSMO, 1982, č. 17–18, S. 39–41. ; Slavík, Bedřich: Hanácké písemnictví. Olomouc, Promberger 1940. S. 193 – 198. ;. Ševčíková, Hana: Zářijová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2011, č.9. www.naklo.cz

Absolvoval gymnázium v Kroměříži 1892, bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1896, kaplan ve Valaš. Bystřici, z té doby literární prvotiny, povídky. 1898 Ostrava, 1904 Mar. Hory. Překlady z němčiny, povídky, básně v novinách a kalendářích. Církevnímu umění věnoval 2 díla, statě v čas. Našinec, Věstník Společnosti C+M. Pro jeviště katol. spolků div. hry. Redigoval Ostravský kraj 1905–1937, pseud. Alfa a Ego, satir. fejetony. Pseud. J. Kozar, M. Horský ad. Člen DLU od r. 1917. ;Na stáří žil v Mariánských Horách (n.m.č. Ostravy). Zemřel v ostravské nemocnici.

Poselství.Olomouc 1938, S.389–390./+bibliogra­fie/; Vopravil, J.Slovník pseudonymů..Praha, SPN 1973, S.1436.; BSSSM, seš.10 (22.)Ostrava 2007. S. 75.

Maturoval na Slovanském gymnáziu v roce 1935. Vysokoškolská studia absolvoval na FF MU v Brně. Po válce vyučoval na Polívkově gymnáziu, v Olomouci, od r. 1947 i působil na katedře romanistiky ve všech akademických hodnostech. Docentury a profesury dosáhl s dlouholetým zpožděním po listopadu 1989. Byl členem zahraničních vědeckých společností a dlouholetý předseda olomoucké pobočky Kruhu moderních filologů. V letech 1996–1997 profesor Katedry romanistiky FFUP. Byl členem Francouzské akademie věd. Autorem unikátní studie " Studie o francouzském románu". Za celoživotní dílo věnované šíření francouzského jazyka a kultury byl jmenován Rytířem řádu akademuckých palem.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.146; Slovanské gymnázium v Olomouci. Olomouc 1967. S. 190. V sýpkách ducha. Olomouc 1992. S.155. www.sgo.cz Všeobecné informace.

univ. prof. PhDr. Antonín Zatloukal, CSc.

Od r. 1936 středoškolský profesor. Vyučoval v Brně, 1939–50 na RG v Hranicích. Za protektorátu nasazen v továrně fy Kunz a r. 1944 zatčen, vězněn v Přerově. Od r. 1950 půdobil na Katedře slovanských literatur FFUM v Brně. V Hranicích organizoval hudební středy, zakládal Beskydské divadlo, redigoval týdeník Ruch.

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.152–157.;Urbanec, Jiří: Zemřel Artur Závodský.=ČSM-B, 1982, č.3, S.282–3;.

Narozen v Krnově u Štěpánova (n.m.č. Štěpánov). Po ukončení vojenské služby v roce 1884 převzal od Jana Slámy taktovku Hanácké kapely. Hanáckou kapelu založil v roce 1875 štěpánovský rechtor a muzikant Rudolf Drlík. Kapela pod vedením A. Zbořila se zúčastnila i Národopisné výystavy v Praze a měla výbornou úrověň. Zbořil byl členem a funkcionářem Včelařského spolku. S Hanáckou kapelou hrál při prvním vystoupení Gustava Frištenského v Prostějově a ve dnech 1.9.-8.9.1885 hrála jeho kapela na včelařské výstavě v Uherském Brodě.

Kapelník Alois Zbořil. Naše noviny, č.211, březen 2000,S.7.;

Absolvovala střední školu pro dentisty. V tomto oboru pracovala až do narození dětí. K tvorbě ji povzbuzoval syn Bohumil (sochař). Začala tvořit po své čtyřicítce, poté, co se u ní začaly objevovat deprese. Její produkce je značná. Vystavovat začala nejprve doma od roku 1964, kdy pořádala Dny otevřených dveří. V Olomouci v Muzeu umění v roce 1998. Její díla jsou v majetku mnoha významných sbírek soukromých a veřejných, především v zahraničí.

Umělci čistého srdce. Muzeum umění, Olomouc 2001, S. 89;

V roce 1962 maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studovala FFUP v Olomouci, ale vysokoškolská studia nedokončila a začala od října 1966 pracovat v Antikvariátě u paní M. Kramářové, Ostružnická ulice. Dálkově vystudovala Střední knihovnickou školu v Praze v letech 1968–1970 a v r. 1982 absolvovala Státní jazykovou školu v Olomouci, státnicí z němčiny. Po odchodu paní Kramářové do důchodu vedla prodejnu v letech 1973–1993. Poté se prodejna musela přestěhovat do jiných prostor a stala se spolumajitelkou Antikvariátu, Univerzitní 14, v Olomouci (naproti konviktu). V roce 1996 se stala iniciátorkou založení Klubu přátel divadla v Olomouci, který vedla. Zemřela po těžké nemoci v hospicu na Svatém Kopečku (Olomouc).

Dokumentační list – hš 14.1.1998

Sochařka.

Zatloukal, Pavel: I. souborná výstava Unie výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc 1991.

Pracovala v Okresní knihovně Olomouc v čítárně a studovně Útvaru regionální literatury a informací. Dálkově studovala Slezskou univerzitu v Opavě, obor knihovnictví a informace, kde absolvovala roku 1999. V OKOL působila do 31.12.2002 a pak přešla do Církevního střediska Antala, Křížkovského ul. Olomouc, kde též pracovala jako knihovnice. Zemřela na carcinom páteře.

Osobní sdělení

Bc Alena Zubalíková

R. 1882 maturoval v Přerově, poté absolvoval. jednoroční učitelský kurs v Brně. Učil krátký čas v Bochoři, od 1898 trvale v Kroměříži, kde působil 36 let. Odborný učitel a ředitel škol. Zasloužil se o spolek S. K. Haná, který mu z vděčnosti zasadil pamětní desku od Karla Mináře v srpnu 1929 na své budově u Moravy.

Mejsnar, K.: Půl století veřejné knihovny v Kroměříži.Kro­měříž 1947.S.32.;.