Osobnosti Moravy.eu

V r. 1891 abs. SG v Olomouci, poté začal studovat bohosloví v Olomouci, po 2 letech přešel do Prahy na FFUK, studium věd přírodních. Za studií asistentem Musea král. čes. u prof. Friče. Středoškol. prof. na G v Prostějově. Od r. 1907 okres. šk. insp. v Zábřehu. Prof. v Kroměříži. Badatel čelechovického devonu, dlouholetý člen a funkcionář Přírodvědec. klubu v Prostějově.

Símě hořčičné.Olomouc 1947, S.75.;Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968.;Springer, Jan : Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.48.;.

'

Narozen v rodině soudního úředníka. Studoval na české reálce v Brně, kde maturoval r. 1924. R. 1932 dokončil studia na Lesnické fakultě VŠ zemědělské v Brně. Od r. 1927 byl zaměstnán (kvůli smrti otce) jako smluvní zaměstnanec u stavební firmy na hrazení bystřin. Zprvu působil v Tišnově a od r. 1931 v Brně, kde zůstal až do r. 1943. Pak byl nasazen na nucené práce jako dělník v Rakousku, později v Horním Slezsku, odkud utekl v únoru 1945. V září 1945 byl zaměstnán v Šumperku ve Správě hrazení bystřin. 1949–1950 byl jmenován ředitelem Závodu lesnicko technologické meliorace v Šumperku a r. 1958 přešel do Olomouce, kde se stal ředitelem Lesostaveb. Po roce 1962 pracoval u Státních lesů v Krnově, kde do r. 1970.

Publikoval v odborném tisku, za pobytu v Olomouci ve Stráži lidu. Část jeho pozůstalosti v SOKA Šumperk.

Opustil nás F.S. ing. In: Severní Morava,25, 1973. S. 70–73. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.).Ostrava 2001. S. 120–121.

Ing. František Sokol, CSc.(1967)

Narozen v obci Soběsuky (n.m.č. Plumlova). Učitel obchodní školy v Přerově, redaktor ČTK, básník ze skupiny Moderní revue.

Soldán, Ladislav: Začátek a konec jedné cesty.Štafeta, 10, 1978, č.4., S.12–13.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.249.;.

Studoval germanistiku, filozofii ve Vídni, Mnichově a Paříži. 1913 PhDr. Za 1. svět. války u sanit. služby pro nemoc propuštěn, krátce suplentem na něm. G v Ostravě, od r. 1918–1945 prof. gymnázia ve Vídni. Často navštěvoval Olomouc. Mj. autor alegor. povídky Der Sang aus der Tiefe (o švédské okupaci Olomouce r. 1642, dle staré pověsti. /1942/;

Slovník spisovatelů němec.jazyka…P., 1987, S.409.;Václavek, L.E.: Stati o německé literatuře vzniklé v čes.zemích.O­lomouc UP 1991, S.16.;.

'

Středoškolské studium  – gymnázium v Prostějově byl nucen přerušit v roce 1943, protože byl nacisty totálně nasazen na " technische Nothilfe". Gymnázium dokončil maturitou až po válce v roce 1945.Poté studoval Masarykovu univerzitu v Brně, na které promoval r. 1950. O rok později získal PhDr a začal pracovat jako archivář na zámku v Janovicích u Rýmařova, kde zejména jeho přičiněním vznikl základ archivu Olomouckého kraje. V roce 1958 byl jmenován ředitelem Okresního archivu v Šumperku. Od roku 1959 pravidelně publikoval ve sborníku Severní Morava. Stál u zrodu Kulturního měsíčníku Šumperka, kde působil jako předseda redakční rady až do smrti. V roce 1976 odešel pracovat do Vlastivědného ústavu Šumperk, kde působil do března 1990. Od r. 1992 dojížděl do Opavy na Slezskou univerzitu přednášet a r. 1993 získal docenturu. na UP v Olomouci.V de­vadesátých letech se výrazně angažoval v Moravskoslezské křesťanské akademii a díky svým jazykovým schopnostem i v partnerské spolupráci města Šumperka s německým městem Bad Hersfeldem. Jeho erudovanost v Řádu německých rytířů jej předurčila i ke členství ve Společnosti přátel hradu Bouzova, kde byl zvolen čestným členem. Řadu let byl i městským kronikářem v Šumperku a o jeho dějinách napsal stovky článků i několik knižních monografií. Redaktor regionálních periodik i aktivista Filmového klubu, Socialistické akademie..V roce 2004 obdržel in memoriam Cenu města Šumperka.

Vlastivědné listy 1987, č.2, S.45./fotogra­fie/.;. Balatková, Jitka: Docent PhDr. František Spurný, CSc. slaví sedmdesátiny. In: Severní Morava, vl.sborník,sv.73, Šumperk 1997. S.65–69. BSSSM, seš. 7 (19.).Ostrava 2005. S. 126–129. (Bibliografie). Štipl, Ctirad: Historik František Spurný. In: Ročenka 2010 1990–2010 * 20 let SACB Vydala Společnost přátel hradu Bouzova ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Šumperku.. S.24–25.

Doc. PhDr. František Spurný, CSc.

V roce 1922–1923 působil jako korepetitor v olomoucké opeře, vedené tehdy Karlem Nedbalem. Okolnosti jej však přinutily, že se vrátil k právnickému povolání. Hudbě pak věnoval volný čas. V březnu 1939 emigroval s rodinou do Kanady, kde se stal osob. tajemníkem čs. vyslance dr. Frant. Pavláska. Za působení na čs. vyslanectví pořádal četné koncerty na podporu čs. zahraničního odboje. Po r. 1945 se vrátil do vlasti a pracoval v kulturním odd. amerického velvyslanectví v Praze. V únoru 1948 opět do exilu, působil v Montrealu 20 let jako učitel hudby, muzikolog a koncertní pianista. Člen Společnosti pro vědy a umění.

Pejskar, Milan: Poslední pocta. 3.díl., vl.n. 1989, S.204.;.

Mistr světa v soutěži jednotl.r. 1911, prof.TV na G v Prostějově v letech 1920–1947;

Encyklopedie tělesné kultury.2.sv.Praha, 1988, S.180.;.

Výrazná postava českého národního hnutí v Olomouci. Učitelský ústav v Olomouci nedokončil. Hodně cestoval. Koupil mlýn v Litovli, statek v Týnečku a v Olomouci si postavil dům. Stal se na nějaký čas členem městské rady olomoucké. Podporoval české školství. Založil stipendia pro chudé žáky Slovanského gymnázia. Mnoha školám a spolkům věnoval knihy a později i odkázal svoje majetky.

Ordinován 5. 7. 1894 v Olomouci. V Kroměříži od r. 1940.

Katalog kněžstva olomoucké arcidiecése 1949. Olomouc 1949. S. 83.

Dionysius (Dionýs) bylo Straussovo řeholní jméno. Studoval v Itálii, podílel se na výzdobě Klášterního Hradiska a svatokopeckého kostela. Milovník umění. Zermřel na Hradisku.

Neumann,A.: Ze slavné doby malířství moravského baroka. Brno,1944. Bi­eleszová,Š.:Řím­ský obraz pátera Dionýse. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. 290.2005. S.43–47.

Autor rukopisu německy psaných dějin města Přerova.

Literární místopis Přerovska – OA Přerov 1993;.

V letech 1892–1896 studoval na českém gymnáziu v Brně a pak pokračoval na českém gymnáziu v Olomouci, kde maturoval v roce 1900. Poté do r. 1906 studoval práva v Praze na české univerzitě a po promoci nastoupil jako místodržitelský konceptní úředník Okresního hejtmantsví do Prostějova. V r. 1913 byl jmenován definitivním okresním komisařem, koncem r. 1918 jmenován místodržitelským tajemníkem a postaven do čela Okresního úřadu v Prostějově. V prosinci 1920 byl jmenován okresním hejtmanem. V lednu 1928 byl pověřen funkcí okresního hejtmana v Moravské Ostravě a hodností vrchní rada politické správy, povýšen v r. 1938 na vládního radu. Do důchodu odešel v r. 1941. Byl milovníkem umění, podporoval mladé umělce, zajímal se o Masarykovskou otázku. Po ukončení funkce se na stáří přestěhoval s rodinou v r. 1945 do Sudkova, kde mu byl vrácen majetek zabavený v době okupace. Z finančních důvodů odprodal několik obrazů ze své sbírky obrazů, což ovšem bylo kvalifikováno Lidovým soudem v Zábřehu v dubnu 1959 jako spekulace s obrazy a byl odsouzen k 3,5 letům odnětí svobody a veškeré jeho jmění propadlo státu. Jen nepatrnou část získalo VMO a Galerie v Olomouci. Ze zdravotních důvodů byl v r. 1961 z vězení propuštěn a zbytek života strávil u své sestry v Praze a také v Jizerských Horách. V roce 1968 požádal o rehabilitaci, která byla v r. 1969 zamítnuta. Zemřel 22.8.1969 v Praze. Plně rehabilitován byl až v září 1993.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš.10. Ostrava 1998.S.141–142.; Primum necessarium je vzdělání a mravnost. Olomouc, SGO 1997. S.426.

Po absolutoriu houslového oddělení na konzervatoři v Praze u slavného Otakara Ševčíka se stal v roce 1901 koncertním mistrem operního orchestru v Oděse. Začal také učit na housle a dirigovat. Po návratu do vlasti byl v letech 1919–1939 po boku Václava Talicha dirigentem České filharmonie. Jako hostující dirigent řídil poprvé Moravskou filharmonii 9.9.1946 (Má vlast) a v říjnu téhož roku byl jmenován šéfdirigentem orchestru. S nevšedním elánem se pustil do budování Moravské filharmonie, s níž poprve vystoupil na Pražském jaru v květnu 1950 a opětovně za další 4 roky. Do historie MF se výrazně zapsal především autentickým prováděním ruské hudby, ale jeho oblíbenými autory byl též Dvořák, Suk, Novák a Janáček. Kromě olomouckých abonentních orchestrů dirigoval v Ostravě, Brně, Bratislavě. Vyvrcholením Stupkovy umělecké činnosti se staly koncerty v Moskvě a tehdejším Leningradě v květnu 1954. Po desetiletém dirigování MFO dále přijížděl jako host dirigovat MF, přičemž v roce 1965 řídil dokonce tři koncerty. Krátce poté skonal ve věku 86 let. Na jeho počest byla po něm pojmenována jedna z olomouckých ulic a základní škola na ní.

(mry): Vzpomínáme. Kdy-kde-co. Olomouc 2014.S.2–3.

Tedražice na Šumavě.

Narozen v Novém Rousínově (n.Rousínov).Stud­.piaristic.G v Kroměříži, od r.1821 bohosloví v Brně, 1827 vysvěcen na kněze, kaplanoval v Olbramicích, 4 roky v Komárově u Brna. R.1837 profesorem na bohosloví v Brně.Literární činnost: nábožen.spisy původní a překlady, vydal 4 sbírky básní: Básně;Růže a trní;Sebrané básně;Nové básně.Dvacet let sbíral na Moravě a ve Slezsku národní písně, sebral 873 písní a nápěvů.Založil mor.katol.deník Hlas /1849/, Brno;vydavatel­.spolek Dědictví Cyrilometodějské, 1848. R.1865 vyz­namenán ve Vídni čestným doktorátem. Pohřben v Brně.

Sušil, F.: Moravské národní písně.Praha, Vyšehrad 1951/fotografie, s.769/;Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.3.Opava, 1979, s.103.;Neruda, Jan: Podobizny.1.Praha, 1951, s.393–395.;Vychodil, P.: Z doby Sušilovy.Sbírka dopisů.Brno 1917.548 s.=sig.N 1479 ÚpD;Českos­lovenský hudební slovník.2.Praha, SHV 1965, s.647–648.;Hýsek, M.: Literární Morava v letech 1849–1885.Praha, 1911, s.59–63.;.

Advokát v Olomouci, psal do čas. Pozor.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.196.;.

Vysvěcen 1898 v Olomouci, sídelní kanovník olomoucký. Šéfredaktor Našince a Lidových listů. Msgre. Od r. 1910 jednatel spolku Matice Cyrilomětodějské a dlouhá léta předsedou Matice svatokopecké. František Světlík patřil mezi vedoucí osobnosti katolického modernismu v Čechách a na Moravě a přispěl k její přeměně z literárně uměleckého uskupení na teologické reformní a sociální hnutí. Světlík výrazně přispěl k integraci katolických politických stran v Československu a napsal chartu Československé strany lidové, později i její program. Od svého zvolení do národního shromáždění v roce 1924 byl aktivní ve výboru pro zahraniční politiku v Poslanecké sněmovně. Dal základ zahraniční politice strany, která podpořila orientaci Beneše. Světlík podporoval demokratickou politiku a podpořil strategii prezidenta Beneše na konci 30.let. Těžká choroba a celkové fyzické selhání pravděpodobně vysvětluje jeho podporu Národní frontě na počátku roku 1948 a jeho iluze o poválečné roli SSSR . Navzdory tomuto faktu patří mezi výrazné osobnosti v dějinách Československé strany lidové. Položil základy jejího programu, novinářiny i zahraniční politiky.

Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké 1949.Olomouc 1949.S.51.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962.S.258.;Kdy kde co, prosinec 1995. S.2.. Marek, Pavel – Trapl, Miloš: Nástin života a díla katolického politika a novináře. Rosice u Brna, Gloria 2001.;

Od roku 1875 působil na severní Moravě.Pro svou pokrokovost a vlastenectví byl c.k. úřadům nepohodlný.Od 1890 ve Štěpánově u Olomouce, Psal do olomouckého Pozoru fejetony.Vzdal se učitelování odešel do Prahy, ale 1897 opět na Moravě v Boskovicích.Psal satirické básničky a říkačky, napadající zaostalé obecní poměry.V r. 1908 vydával časopisy Česká Samostatnost a Bílá Hora.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.144–146.;.

Od r. 1869 půs. v Litovli do r. 1871, od července 1871 v Olomouci. 1873 předseda Ústřední záložny rolnické, 1874 předseda Sokola, 1883 spoluzakla­datel VSMO, 1875 – 1910 předseda Občanské besedy, spoluzakladatel Matice školské 1902, podporovatel spolků chudého studentstva Radhošť a Všehrd.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.292 /293. .

Hráč na fagot I. Působil v MFO od konce září do konce roku 1960.

Schindler, A. : Členové MFO. Soukr. rkp. 1998.

V roce 1951 abs.VŠUP Praha, 1951–53 spec.šk.malíř.a restaur.technik, AVU Praha, 1954–1958 aspiratura AVU Praha.1968–1971 externí učitel na KVTV FFUP, obor restaurátorství­.Výsledky své práce vystavuje, odborná publicistika.Vlas­tní malířská tvorba.

Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;.

V Olomouci působil jako herec od r. 1858, hrával milovníky, později komik. Říkali mu „der schöne Ferdinand“. Zde se seznámil s herečkou Julií Knorrovou a oženil se s ní, r. 1866.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.296.;Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.480–481.;.

'

Absolv. Obchodní akademii v Olomouci. Současně je sběratelem výtv. umění- obrazy, grafika, bibliofie. Do roku 1991 byl členem Spolku bibliofilů. Publikační činnost i v zahraničním tisku- Rakousko.

dokument. list/98

Syn učitele. Po maturitě na gymnáziu ve Strážnici a studiu LFMU v Brně působil v Olomouci. Od r. 1951 přednosta Ústavu lékařské chemie UP a též se věnoval dějinám UP a soupisům vědeckých prací lékařů UP. Člen akademie věd v NDR. Zasloužil se o vybudování ústřední knihovny LFUP. Člen sekce dějin lékařství při VSMO. V roce 1941 mu vyšla první odborná publikace a v průběhu času jich napsal na 370. Autor studií o výtvarném umění, sběratel grafiky. Autor studií o J. Uprkovi, S.Lolkovi a Z. Braunerové. V roce 1980 dostal Zlatou medaili Slovenské chemické společnosti SAV a v r. 1981 medaili Americké farmakologické společnosti. Prof. MUDr. František Šantavý, DrSc. zemřel v Olomouci.

Nekrolog. ZVSMO 1983–1984, č. 19–20. S. 29–30.;

Studoval gymnázium v Kroměříži, poté práva na UK Praha. Stal se novinářem, dopisovatelem několikerých listů, Moravské Orlice, Lidových novin, v r. 1907 ve Frýdku jako zpravodaj LN. Mor. Orlice, olomouc. Pozoru. Necelý rok vedl Noviny těšínské /1907–1908/. Publikoval pojednání o včelařství, právnické otázky, soudničky. Zemřel ve Skalici u Frýdku (n.m.č. Frýdku-Místku).

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.4.Opava 1981.S.127–128.;.

Manžel Z. Rozsypalové. V Olomouci působil v letech 1950–1951 a1954–1961. Poté v Ostravě. Charakterní herec psychologického typu. Působí v rozhlase, televizi a filmu. Překládá divadelní hry z ruštiny. Autor románu " Sezóna" (Ostrava 2005).Zemřel během letní dovolené.

ČBS.Praha 1992.S.687.;. BSSSM, suplement 1.Ostrava 2011. S.174–176.