Osobnosti Moravy.eu

Měl hudební školu v Přerově v letech 1935–1942, kde pak ředitelem Městské hudební školy do r. 1945, poté řed. hud. školy v Prostějově . Inspektor hudeb. škol v kraji Olomouckém 1948–1955.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.707.;.

Podnikatel v oboru, firma ARDES Olomouc. V r. 1977 absolvoval Fakultu architektury VUT Brno, od 1971 – 1991 v Drupos Olomouc, od r. 1991 krátce v Památkovém ústavu v Olomouci. Pracovní zaměření: nízkopodlažní formy bydlení, atypické bytové domy, návrhy veřej. prostor, spolupráce s výtvarníky, design zařizovacích předmětů. : Projekty: Lipník – Hlinky, atriové rod. domky v Prostějově – Držovicích. Real. : 32 byt. jednotek – družstevbí byt. dům Olomouc, Valdenská ul. , interiéry snack bar hotel Grand Přerov; Fadoma data Olomouc; hotel Oáza Plumlov. Výstavy: 1989 – Architekti Olomoucka (muzeum Olomouc), 1990 -autorská výstava arch. prací 20 let Druposu Olomouc.

Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.177.;.

V roce 1940 vstoupil do jezuitského řádu. Vystudoval teologii v holandském Maastrichtu, kde byl v roce 1949 vysvěcen na kněze. V letech 1951–1989 byl spirituálem v české koleji Nepomuceum v Římě. Od roku 1954 vyučuje východní teologii na Orientálním ústavu a Gregoriánské univerzitě v Římě. 28.9.2003 jmenován kardinálem. Autor mnoha knih a publikací. Žil v Římě. Na UP obdržel v roce 1997 titul doctor honoris causa.

Olomoucký den, č.291, 13.12.2003, S.4;

R. 1935 abs. FFUM v Brně, odb. studia dokončil v Oxfordu, později prohloubil v Liverpolu r. 1947 a r. 1969 v Holandsku. Od r. 1937 vyučoval angličtině a němčině na RG a SEŠ v Prostějově. Zajímal se o vlastivědu a speleologii. Rozsáhlá publikační činnost ve Štafetě a Zpravodaj Muzea Prostějovska.

Marek, Pavel: Pětasedmdesátiny Jana Šrota.=ZVSMO 1985, č.21–22, S.43.;(bibliografie z let 1951–1985);(PLK): Průkopník středověké archeologie.=Stráž lidu, (Prostějov), 26.2.1986, S.6.;VVM, 33, 1981, č.1, S.102.;Prudká, A.: 70 let prof.Šrota.=Šta­feta, 13, 1981, č.1, S.18–20.;. Hlava, Miloš : Jan Šrot.In: Archeologie Moravy a Slezska.2004. S­.117.;

• el-: Osobnost prof.Jana Šrota. Prostějovský večerník,r.5,č.8 (26.2.2001).S.5.;

Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1919, po studiích v Praze působil na univerzitě v Bratislavě do r. 1939, poté do r. 1968 prof. UK v Praze. Člen korespondent ČSAV (1955). Zabýval se občanským právem procesním.

Památník 60.výročí českého gymnazia v Olomouci.Olomouc 1927.S.224.; V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.148.; ČBS.Praha 1992.S.710.;.

V letech 1952–57 abs. UJEP Brno, obor zoologie. Působil 1957–1959 v Kraj. hygien. stanici v Ostravě, od r. 1959–1967 odb. as. kat. zoologie Př. F Olomouc, 1967–90 doc. tamtéž, od r. 1990 ved. katedry ekologie a děkan přír. fak. UP v Olomouci (1990–1994). V roce 1991 byl jmenován prvním profesorem ekologie a založil Katedru ekologie a zavedl odborné studium Ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UPOL. Autor 80 vědec. publikací, 40 odbor. a vědec. popular. knih, 8 vědec. pop. krátkých filmů. V roce 2002 dostal Cenu města Olomouce. Účastník prvosjezdů horských řek a horolezeckých expedicí. Se svou ženou Dinou, založil projekt české Nemocnice v Pakistánu, o které natočil dokument v r. 2008.

Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.160.; Z díla: cestopisy-Kde příroda vládne.P., Orbis 1975. Od pramenů k oceánu.P., Panorama 1986. Pramen života.P., Panorama 1986. V dunajské deltě.P., Panorama 1979. OKOL.;Žurnál UP, 1991, č.5, s.1./foto/;.

Prof. RNDr. Otakar ŠTĚRBA, CSc.

Rodné jméno Margita Schochmannová. Po maturitě na gymnáziu vystudovala v letech 1958–1963 matematickou analýzu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Manželka O. Štěrby. Od r. 1964 působila na UP katedře algebry a geometrie na Přírodovědecké fakultě jako vysokoškolská učitelka. Od r. 1954 se věnovala aktivně horolezectví. Uskutečnila řadu výstupů ve Vysokých Tatrách a Alpách, r. 1970 v Himalájích, v r. 1970 členka expedice na Haramoš II. , 1977 na Nošak, 1980 vedoucí první ženské čs. himalájské expedice na Manaslu. 1984 vystoupila na vrchol Čho Oju (8153 m), čímž vytvořila čs. ženský výškový rekord. Bydlí v Hynkově (m.č. obce Příkazy). Od r. 2006 spolupracuje na humanitárním projektu Czech Hospital v pakostánském Karakorumu v Himalájích. Autorka řady publikací.V roce 2008 vznikla dokumentární film " Nemocnice na konci světa". Dostala vyznemání pakistánského prezidenta a Cenu města Olomouce za r. 2008.

ČBS.Praha 1992.S.716. Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994. Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973.S.357. Wi­kipedie.cz https://cenamesta.cz/…na-sterbova/

RNDr. Dina Štěrbová

Studoval filozofii v Olomouci, teologii ve Vídni, 1829 vysvěcen. Roku 1831 se vrátil do olomoucké diecéze a působil ve Velkém Újezdě a poté profesorem bohoslovecké fakulty ve Vídni 1842–1862. ;

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937. S.24.;.

Vyučil se radiomechanikem a celý život až do důchodu pracoval v telekomunikacích. Vystudoval Lidovou konzervatoř v Olomouci, v letech 1961–1966. Působil v řadě orchestrů a skupin v Olomouci a okolí, vždy jako amatérský hudebník. Řadu let např. hrál v tanečních hodinách u tanečního mistra Kadlece, spoluzakládal olomoucký Swingband, několikrát spoluúčinkoval v Moravské filharmonii a v Moravském divadle. Asi čtyři roky spolupracoval s Karlem Plíhalem na jeho CD, Kluziště a Nebe počká. V současnosti působí v olomouckém orchestru SAMBAL a ve skupině Milana Ludvíka. Občas doprovází Richarda Pogodu v pořadech Utěšování nebo na literárních večerech LKO. Bydlí v Olomouci, Horní hejčínská 7 PSČ 779 00.
Dvakrát měsíčně v neděli odpoledne hraje s Ríšou Pogodou v OC Šantovka v pořadu Pianothéka.

Osobní písemné sdělení pana Švihálka.

1914 – 1946 členem PSMU, 1926 – 1930 dirigentem Žerotína, založil soubor Haná, upravoval hanácké lidové písně

Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.Praha 1982.S.598 – 599.;

Studoval gymnázium v Olomouci 1888–1892, kde fundatistou při dómě u J. Nešvery, učitel. ústav v Příboře abs. 1897. Podučitel v Kelči, učitel v Hranicích, poté v Brně. Stát. zkouška z hudby v Praze r. 1903, r. 1906 vstoupil do PSMU, první tenorista a sólista, v letech 1937–1946 předseda sdružení. R. 1907 utvořil pěvecké kvarteto. 1945–1959 žil v Praze. Vyznamenán historic. zlatou medailí POČ 1939. Napsal své životopisné vzpomínky „Můj hudební svět“. Brno 1949.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.757.;Spáčil, V. Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968, S.21.;.Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007, S. 76.;

Pracoval v Rakousku, na Moravě i v Čechách. Po smrti F. Lucheseho císařským stavitelem. Podílel se na projektu arcibiskupské residence. 1686–8 přestavba zámku v Kroměříži, 1666 – 68 galerie a rotunda zámecké zahrady v Kroměříži.

Poche, E.: Encyklopedie čes.výtvarného umění.Praha, Academia 1975.S.523.;Hlobil, I.: Olomouc.Praha, Odeon 1984.S.90.;.

Objevuje se v Olomouci od r. 1666. V r. 1673 a 1674 pracoval na freskách v olomoucké biskupské residenci. Též v sále zámku v Kroměříži.

Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění.Praha, Academia 1975.S.522.; Páleníček, L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku.Kro­měříž 1940.S.86.; Hlobil, I.: Olomouc.Praha, Odeon 1984.S.90.;.

Studoval gymnázium v Olomouci a maturoval v r. 1838. Po maturitě studoval filozofickou fakultu olomoucké univerzity, v kruhu kolem A. Šembery a prof. Helceleta. . Po 2 letech absolvoval zkoušky, které ho opravňovaly k soukromému vyučování gymnasistů. Krátce pak přijal místo domácího vychovatele v rodině hraběte Kolovrata-Liebsteinského. Toto místo později opustil, aby se mohl věnovat dalšímu studiu. Přestoupil na právnickou fakultu, ze které však záhy odešel. Poté vstoupil v Olomouci do vojenského sboru a navštěvoval jeho školy. Zde konečně našel obor, který se mu líbil  – matematiku. Po ukončení vojenské školy své vzdělání ještě doplnil na vojensko-inženýrské akademii ve Vídni. V roce 1851 ukončil i toto studium a byl jmenován poručíkem u ženijního pluku. Počínaje školním rokem 1851–52 přichází do Louky u Znojma, kam vojenská akademie z Vídně přesídlila, současně je ještě posluchačem vyššího ženijního kurzu. V roce 1854 ho ukončil a byl povýšen na nadporučíka a přidělen k ženijnímu štábu do Milana. Po několika měsících se musel z Itálie vrátit, neboť ženijní akademie v Louce potřebovala obsadit místo profesora deskriptivní geometrie, na které byl pro své kvality profesorským sborem vybrán. V r. 1864, po smrti prof. R. Skuherského přestoupil na polytechniku do Prahy, kde byl jmenován profesorem deskriptivní geometrie a stereotomie. Přes veškeré další lákavé nabídky zůstal tomuto ústavu věrný až do r. 1895, kdy byl penzionován. V roce 1871–72 zastával úřad rektora školy, v letech 1870–71, 1874–75 a 1878–79 byl děkanem odboru pozemního stavitelství, 1875–76, 1887–88 a 1890–91 děkanem odboru stavebního inženýrství. Po určitou dobu byl poslancem zemského sněmu a v letech 1879–95 říšské rady. František Tilšer byl ve své době uznávaným geometrem. Od r. 1865 byl členem Královské společnosti nauk.

OSN, XXV. Praha, 1906, S. 442–446; OSNND, VI/2. Praha 1943, S.1194. ;

Louka u Znojma je nyní součástí města Znojmo.

V roce 1826 studoval hudbu v Brně a stal se členem orchestru brněnského divadla. Po krátkém působení v Olomouci přešel do Prahy, kde byl kapelníkem voj. hudby. Potom trvale přešel do Vídně, kde dosáhl úspěchu jako divadelní kapelník a skladatel.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.114;

Na LF UP v Olomouci působil na katedře neurologie v letech 1955–1987.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava, Profil 1973. S. 322.

Prof. MUDr. Ivan Travěnec, CSc.

V letech 1963 – 1969 působil na katedře geografie přírodovědec. fak. UP v Olomouci, poté do r. 1985 na UJEP Brno. Zabývá se historickou a regionální geografií, geografií dopravy a biogeografií. Podílel se na tvorbě historicko geogr. map.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.357.;ČBS­.Praha 1992.S.744.;.Mar­tínkovi, J.a M.: Kdo byl kdo, naši cestovatelé a geografové.Praha 1998.S.439.

Narozena v obci Moravská Loděnice (n. Bohuňovice). Rozená Kolísková, prvně provdaná jako Foltýnová. Studovala konzervatoř v Brně (hru na kytaru). Učila v hudební škole Žerotín, v letech 1965–1970 v hudební škole Uničov, hru na housle a hru na kytaru. Poté opět v Olomouci. Členka literární sekce VSMO.

Sdělení její dcery Hany Truxové – 1997.

Studoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1935. V r. 1945 kaplanem v Malenovicích u Zlína (n.m.č.Zlína), 1947 farářem v Rapotíně a v Dubicku, kde do r. 1963 a pak jmenován děkanem Zábřežska.

Katalog kněžstva olomoucké arcidiecese.Olomouc 1949.S.170.;Müller, Fr.: Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny I.;OK Prostějov, květen 1994.;. Pepřík, E.: Neboj se a pojď. Nová Jasenka 1999.;

Bohuslavice (na Prostějovsku)

Narodila se v Bošanech okr. Topolčany v rodině českého zaměstnance fy Baťa a slovenské matky zaměstnané tamtéž. Přesídleni byli v r. 1940 do Čech, po smrti matky i otce byla i s bratrem vychována u příbuzných na Moravě, kde žije dosud. Absolvovala SVVŠ a ekonomickou nádstavbu s maturitou v Olomouci. V r. 1961 se provdala, a žije v Zábřehu..V prů­běhu dalších let se manželům narodili 3 synové. Po dlouholeté práci v administrativě, nakonec odešla do důchodu z obchodu, který provozovala. V r. 2008 začala psát na blog a z její tvorby vznikly nejen povídky na pokračování, z nichž některé zviditelňuje na portálu mamtalent.cz a pohádky pro děti o Panelákovníčcích, spíše ekologické, O víle Bubušce, které mají spíš výchovný charakter byly zařazeny v počtu několika vybraných do knih pohádek Pohádky pro Kulíšky I. a Pohádky pro Kulíšky II.

http:ruzenka.blog­.cz

Studoval německé gymnázium v Olomouci, české gymnázium v Brně. Po maturitě absolvoval přírodovědeckou fakultu UK Praha r. 1877. Poté působil jako středoškolský profesor v Táboře, Havlíčkově Brodě, Brně, Plzni a Třebíči. Sběratel měkkýšů. R. 1884 první práce o výskytu měkkýšů na Moravě. Publikoval ve Vesmíru. Spolupracoval s encyklopedií Ottova slovníku naučného, do I. dílu. Přispěl k rozvoji malokologie. Autor knihy : Měkkýši čeští (1892) uloženo v MZM v Brně. Jeho příspěvky najdeme též v ve Věstníku Klubu přírodovědeckého v Prostějově (1902, 1906), První výročíní zpráva Klubu Přírodovědců v Prostějově (1898), 19. Program c.k. Státního gymnásia v Třebíči. Lišejníky sebrané v okolí Třebíče.1896.

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1940. S.51.;MSN­.7.Praha 1933, S.459.;Flašar, I.: Český malokozoolog prof.J.Uličný.ZVÚO 1964, č.118. S.18–23.;.

Hráč na hoboj II. Působil v MFO od 27.10.1959 do 31.3.1961.

Schindler, A. : Členové MFO. Rkp. 1998.

Manželka B. Václavka, od r. 1950 půs. v Praze, 1950–3 řed. knihovny Národního muzea, první ředitelka PNP na Strahově. Často se vracela do Olomouce. Koncem života žila u svého syna v Kralupech.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, SK ČSR 1979, S.168–9.; ZVSMO, 1985, č.21–22, S.51.;.

Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích a Vyškově, studoval jako voják z povolání Tyršův ústav v Praze. Působil jako pedagog na vojenských gymnáziích v Brně a v Bratislavě. V roce 1962 byl převelen k armádnímu družstvu basketbalu Dukla Mariánské Lázně a ještě téhož roku přešel s celým týmem do Olomouce. Pod jeho velením prošla olomouckou Duklou celá čs. elita basketbalu. V letech 1972 a 1974 získala Dukla tituly mistrů republiky a roky 1972 a 1975 Čs. pohár. 1982 vedl čs. reprezntaci na Olympijské hry do Mnichova.

Stud. v Jihlavě, pak bohosloví, ale odešel a studoval profesuru v Praze. Začátkem 1853 začal působit v Olomouci, jako profesor češtiny a dějejpisu na německém G. Zde do r. 1871. Bydlel v Kapucínské ul. 8. R. 1863 vydal Stručnou vlastivědu Moravy a Slezska, též v němčině. Celkem 7 vydání. Mnoho studentů probudil k národnímu uvědomění. Vzpomíná na něj i Jan Havelka.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.325 – 327.;.