Osobnosti Moravy.eu

Narozen v obci Čechovice (m.č. Velký Týnec). Rodina bydlela v Lazničkách u Přerova, poté v Tršicích, kde chodil do 6. – 9. třídy ZŠ. V Přerově absolvoval střední průmyslovou školu strojnickou a to v letech 1964–1968. V roce 1968 vstoupil do Junáka a začal se věnovat skautinku. Po vojně působil u policie v Olomouci a dálkově studoval vysokou školu v Praze a to v letech 1981–1986, kdy promoval jako JUDr. Nyní má škola název Policejní akademie. Skautský životopis : duben 1968 vstup do Junáka, oddíl Lazničky okres Přerov, vedení družiny září 1968 nástup vojenské základní služby Kroměříž, vedení družiny v oddíle vodních
skautů v Kroměříži do září 1969 září 1969 složení skautského slibu v Lazničkách 1969–1970 druhý rok vojenské služby v Janovicích nad Úhlavou duben 1970 setkání s Dr. Plajnerem na skautské výstavě v Klatovech
( jeho prognóza: „ Junák bude končit, zůstaňte u dětí, děti vás potřebují“.) 1972–1976 po zákazu Junáka vedení turistického oddílu Zlatá kotva Velký Týnec

1990 obnova Junáka a založení oddílu Čechovice pod střediskem Velká Bystřice pomoc při zakládání oddílů Velký Týnec a Doloplazy 1992 založení střediska Velký Týnec s oddíly Čechovice, Doloplazy, Velký Týnec, Krčmaň, Vacanovice a vedení střediska 1993 složení vůdcovské zkoušky 1994 příprava a vedení první skautské výpravy do zahraničí Jamboree Holandsko 1995 zahájení akce „Obnova Staré Vody“ ve Vojenském prostoru Libavá, ve spolupráci s památkáři a vojenskými úřady pomáháme obnovit poutní místo,
akce pokračuje doposud 1996 organizace prvního „ Skautského setkání skautských sběratelů v Olomouci“,
které pokračuje doposud a je vždy spojeno s výstavou skautské grafiky Ladislava Ruska „ Šamana“ a zúčastňují se skauti z Polska, Slovenska,Rakouska 1997 absolvování Jesenické lesní školy
od tohoto roku organizuji účast skautů z našeho střediska na rozvozu Betlémského světla na trase Olomouc-Opava a jeho předání polským skautům v Krnově, roznášení světla v našich střediskových obcích
vedení výpravy skautů z Olomouce na akci FENIX v Praze, 1998 vedení výpravy skautů z Olomouce na EUROCOR na Slovensku, zajištění účasti 4 skautů z Anglie
organizace první zahraniční pomoci na Staré Vodě – 8 skautů z Francie 1999 navázání kontaktů s polskými skauty (Wroclav a Glubczyce), kteří se až doposud podílejí na akci Obnova Staré Vody, organizace několika výměn skautů na táborech 2000 připravoval jsem a vedl první skautskou výměnu do partnerské města Owensboro v Kentucky , tyto výměny pokračují v dvouleté periodě doposud,
následně jejich účast na našich táborech, pobyty v rodinách, práce na Staré Vodě

Organizoval jsem se skauty obnovení lidových zvyků velikonočního klepání a vynášení smrtky v Čechovicích od roku 1992 trvá doposud. Založili jsme tradici skautských plesů našeho střediska od roku 1998 trvá doposud. Byl jsem u zrodu skautské akce i pro veřejnost Hanáckou Sibiří k pramenu Odry – trvá dosud. Organizuji podíl našeho střediska na skautském lyžařském závodě Memoriál Vládi Tylšara od roku 1991, zajišťujeme tratě a zázemí pro závodníky. Zahájil jsem účast našich oddílů na Tříkrálové sbírce dobré vůle ve spolupráci s farním úřadem Velký Týnec a Charitou Olomouc od roku 2004.

2007 – na akci Obnova Staré vody jsme dokončili rekonstrukci zničené kaple Královské studánky a ta byla v červenci vysvěcena biskupem Josefem Hrdličkou. Za středisko jsem koordinoval pomoc rodáků z Německa, jednal s Ministerstvem obrany v Praze, sjednával stavební firmu a dohled památkářů.

Funkce ve skautské činnosti:

• vůdce oddílu Čechovice od r. 1990 až do roku 2006
• zástupce vůdce oddílu Poutníci Čechovice od r. 2006 doposud
• vůdce střediska Velký Týnec od roku 1992 do roku 2007
• zástupce vůdce střediska od r. 2007 doposud
• člen ORJ Olomouc za středisko od roku 1992 do roku 2007
• zpravodaj ORJ Olomouc pro zahraniční kontakty od roku 1998
• v oddíle Čechovice jsem vedl vždy družinu skautů, od roku 2006 vedu družinu vlčat

Skautská vyznamenání :
Skautská lilie v trojlístku 1999
Řád svatého Jiří 2004
Bronzová Syrinx 2009
Stříbrná medaile MUDr. Jánského 2006
Ocenění od guvernera Kentucky 2006
Stříbrný kříž za zásluhy o ZHP 2006 Polsko
Kříž ke 100 letům skautingu v Polsku 2010 Polsko

Rozkošný, M.: V Tršicích mám zapuštěné kořeny. Tršický zpravodaj 9.6.2019. (Rozhovor s JUDr. Janem Pečínkou). Jednou skautem, navždy skautem. ( O obnově Staré Vody – dokument Olgy Špátové vysílala ČT2 15.10.2019 v 21:00) Skautský životopis JUDr. Jana Pečínky (2) Osobní sdělení dne 7.11.2019.

JUDr. Jan Pečínka skautské jméno: JAMBO

Studoval v Přerově, stř. školu v Lipníku a Brně. Poté u prof. Viléma Blažka. Po r. 1945 stud. hudební vědu a estetiku FFMU Brno, u prof. Štědroně. 1949 – 1951 referent pro hud. vědu ve Slezském ústavu v Opavě, od 1958 prac. v KVM Hradec Králové, poté ředitel okr. muzea v Rychnově nad Kněžnou. Od června 1963 ve Vlastivěd. muzeu v Šumperku, ved. společenskovědního odd. V březnu 1968 přešel do Brna, kde prac. na VŠZ. Přispíval do Hudebních rozhledů a čas. Opus musicum.

Severní Morava.Šumperk 1970, sv.20, S.77–78.(foto).;.

Narozen v rodině učitele v Odrlicích (n.část obce Senička). Absolvoval reálku v Litovli. Na doporučení prof. Cihelky odešel na AVU do Prahy. Studia přerušil, protože byla válka. Po válce působil jako důstojník dělostřelectva. Známé jsou jeho obrazy z Choliny. Maloval selské grunty, hanácké kroje ap.

Vlach,Jaroslav: Osobnosti Litovelska.1993­. Rkp..Šik, L.: Litovelské osobnosti. 2009. CD-R.

Studoval v Olomouci a v Mor. Třebové, po maturitě 1888 se věnoval filosofii a teologii ve Vídni. Teologická studia dokončil v Litoměřicích, 1892 vysvěcen. Působil v severních a středních Čechách, 15 let byl farářem v Čermné u Podmokel (n. Děčín IV.). Od r. 1923 žil na odpočinku v Litovli. Publikoval v ČMM, ČVSMO, Čas. katolic. duchovenstva, Selské stráže, Litovelského kraje. Vydal celou řadu místopisných a historických publikací o Moravě.

Slavík, Bedřich: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.36–37.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1962, S.206.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.45.;.

Narodil se  v Ješově, po absolvování střední školy nastoupil r.1961 do litovelské TESLY, kde pracoval 30 let jako technolog. Od r.1969 je ženatý, má syna a dceru. V r.1993 nastoupil do litovelské Alibony jako ved. zásobování, od října 1994 až do odchodu do důchodu v lednu 2005 pracoval v nástrojárně fy SIEMENS Mohelnice jako ved.zakázkové kanceláře. Fotograf, od r. 1961 člen litovelského fotoklubu. Je také členem Sdružení výtvarníků Karlova mostu v Praze, kde již 20 let vystavuje svoje fotografie Prahy. Uspořádal řadu autorských výstav. Jedinečnou fotografickou kronikou, vydanou r.2008 knižně, dokumentoval život rodného Ješova. V současné době spolupracuje po fotografické stránce s litovelským historikem a bývalým kronikářem Lubomírem Šikem na jeho publikacích. Od r. 1992 člen letopisecké komise města Litovel. 

Šik, L.: Litovelské osobnosti. Litovel 2009. (CD-R)

Ješov – nyní patří pod obec Luká.

Narozena v rodině finančního úředníka. Vyrůstala v Olomouci, kde 1919–1922 navštěvovala německý učitelský ústav, 1923–1926 studovala zpěv na Hudební akademii ve Vídni u Josefa Marxe. Poté se usadila v Liberci a jako hudební pedagožka a koncertní a oratorní pěvkyně. R. 1929 zahájila svou pěveckou dráhu v Olomouci. V roce 1934 vystoupila v Salcburku, pak účinkovala v Dánsku, Norsku, Holandsku, Belgii a Itálii. R.1937 přednesla v Londýně při korunovační oslavách sólový part Beethovenovy 9. symfonie a 1938 a 1939 absolvovala dvě turné po Kanadě a Spojených státech, kde účinkovala mj v newyorské Carnegie Hall. V červenci 1945 se v Liberci provdala za dánského barytonistu Petera Duponta a spolu s ním byla odsunuta do Německa. V letech 1955–1973 působila na hudebních vŠ v Hannoveru a ve Frankfurtu.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.93–94.

Provdaná Dupont

Narozena v obci Zbynice (n.m.č.obce Hrádek u Sušice). Vlasta Ployharová, roz. Voláková. Sopranistka. Studovala na konzervatoři v Praze u V. Linhartové a v Itálii u Giny Cigny. V letech 1955–1960 působila ve Smetanově divadle a v Národním divadle Praha. V roce 1962 hrála v hudební televizním filmu Hoffmanovy povídky.V Olomouci od r. 1956–1984, poté přesídlila s manželem Františkem Preislerem ml. do Brna. Spolu s Františkem Šiftou byla na turné v USA v r. 1966 se souborem Laterna Magica. Žila v České Třebové.

Literární přídomek podle rodiště. Po maturitě na Akademickém

' gymnáziu odešel do Vídně studovat medicínu a r. 1836 dosáhl hodnosti magistra hojičství a umění porodnického, a 1837 ještě očního. 1839 – 1857 působil v Lomnici u Tišnova a zde se oženil. Zaměřil se na botanický výzkum kraje. Některé práce psal německy, česky, či souběžně v obou jazycích. 1856 zpracoval Dějiny botaniky na Moravě. 1887 vydal v Uherském Hradišti Životopisné pomněnky, kde je uvedena bibliografie jeho děl. Poté pobýval asi 15 let na Velehradě a poté v Broumově.

Polák, Vladimír : Literární místopis okresu Blansko.Blansko 1985.S.113–115.;Springer, Jan : Co dalo Šumpersko literatuře.Šumperk 1974.S.17.;.

Maturoval na gymnáziu v Třebíči r. 1915. Přátelil se s B. Václavkem a V. Nezvalem. Stud. učitelství v Brně, Kroměříži. Působil v Bušíně od prosince 1915, Horní Studénky, Klášterec, 1918–1919, od října 1919 trvale v Lošticích. V roce 1922 zvolen předsedou Sociální demokracie v Lošticích, u které založil divadelní kroužek POKROK. Od r. 1942 do odchodu do důchodu ředitel školy. Za okupace, člen odboj. skupiny Obrana národa v Litovli. Vězněn v koncentráku. Činný v pěvecko-hudebním spolku Pokrok1922–1934, ochotnické divadlo. 1938–1944 starosta města. 1960–1986 kronikář města Loštic.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk, 1990. S. 128–130. /fotografie/. ;Janíček, Karel: František Pokorný-zasloužilý pracovník kultury. In: Severní Morava, sv. 42. Šumperk 1981, S. 78–79. ;. Fialek, Petr: Loštice ve fotografii do roku 1948. Mohelnice 2007. S.30.

V letech 1943–1946 začal studoval gymnázium v Trenčíně a dokončil je v Liberci, kde maturoval v r. 1951. Současně se učil hře na klavír a varhany na hudební škole. Poté studoval na FFMU v Brně, obor hudební věda a estetika. Promovaným historikem v r. 1956, PhDr. získal v r. 1968 na UK Praha, DrSc. koncem roku 1989, habilitován v Brně r. 1992 a profesorem teorie a dějin hudby jmenován v roce 1994 na UP Olomouc. Ředitel ústavu pro hudební vědu AV ČR, univ. prof. katedry muzikologie FF UPa PedF UK Praha, předseda České hudební rady, předseda České hudebně pedegogické společnosti. V období 1956–1959 v redakci Čs. hud. slovníku Brno, 1959–1968 ved. hud. odd. VÚ pedag. Praha, 1968– veděc. pracovník Ústavu hudební vědy ČSAV. 1962–1972 umělecký šéf divadla Reduta Praha, zakladatel Jazz klubu. 1989 stáž v Americe ve Philadelphii. Publikační činnost v oblasti hud. estetiky, psychologie, pedagogiky, teorie a dějin populární hudby, zejm. jazzu. Pedagogicky činný na FF UK, JAMU, FFMU, Pedag.fakulta UP, 1998–199 na FFUP, od 2003 vedoucí katedry na FFUP.

Kdo je kdo 1994/1995. Praha 1994. S. 448.; Seznam přednášek na FF UP 1995–1996. Olomouc 1995. S. 28., Kdo je kdo v ČR, Praha 2002,.S.519. Český hudební slovník MU Brno.

Po maturitě na gymnáziu v Novém Jičíně v r. 1958 odešel studoval na, Průmyslovou školu stavební v Lipníku, kde absolvoval v r. 1960. V letech 1964–1969 studoval FFUK Praha, obor estetika. Aspirantura: 1969–1972 FFUK Praha, katedra sociologie-obor sociologie umění. Od 1975 –1984 působil v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV Praha-vědecký pracovník: 1984 –86 vedoucí Oblastní galerie výtvar.umění v Olomouci: 1987–1990 v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV Praha, 1988–1990 tajemník Československé vědecké společnosti pro estetiku při ČSAV, od 1.1.1991 na katedře sociologie a andragogiky FFUP Olomouc. Doc. PhDr. Zdeněk Pospíšil, CSc. se zabýval především dějinami estetiky a estetické výchovy, výtvarným uměním, mimouměleckým estetičnem a sociologií umění. Publikoval přes 60 odborných statí a recenzí, více než 150 výtvarných recenzí v celostátním a regionálním tisku, autor řady katalogů. Publikoval v časopisech: Ateliér, Domov, Estetika, Průmyslový desing, Estetická výchova, Literární měsíčník, Tvorba, Umění, Umění a řemesla, Kulturní měsíčník, Výtvarná kultura, Výtvarnictvo, foto, film.

Z díla: České estetickovýchovné názory minulosti. In: K některým problémům estet. výchovy III. Praha, ÚVK 1980. ; O vkusu. Olomouc M. U. K. L. 1992. 111 s. ; Marginálie k sociologii umění. Olomouc, Votobia 1993. : Estetický minilexikon /s J. Zívalovou/. Olomouc, Matice cyrilometodějská 1994. ; Markalousova životní estetika. Olomouc. Matice cyrilometodějská. 1994. 47 s. ;.

V roce 1957 absolvoval PřF UP , matematika a fyzika, elektrotechnickou VUT Brno 1964. V letech 1957 – 1960 středoškolský prof. matematiky a fyziky na školách v Praze a Prostějově, od r. 1960 působil na PřF UP na katedře fyziky a didaktiky fyzik, od r. 1990 Prof. na katedře experimentál. fyziky. Postgraduálně studoval optiku v Tokiu 1965 – 1967, studijní pobyty ve Varšavě a Leningradě. Autor 140 vědeckých publikací a 9 vysokoškolských učebnic

Kdo je kdo 1991/1992.Praha 1991.S.764.;. Žurnál UP.č.16,11.2.2005, S­.6

Narozena v Oseku (u Duchcova). Po absolvování konzervatoře v Brně působila jako hudební pedagožka LŠU v Teplicích , obor harmonika a klávesové nástroje, v Litvínově a od 1977 v Olomouci. Od roku 1991 bydlela v Dolanech, kde učila v ZUŠ. Je členkou minikapely Bema, spolupracuje s hudební skupinou Heřmánek. Upravuje lidové písně a tance pro folklórní soubor Kanafaska. Přednášková činnost pro učitele MŠ a ZŠ k hudební výchově. Autorka odborných knih, zaměřených na výchovu a metodickou pomoc k výuce hudby pro nejmenší. Vyšlo několik vydání publikace Barevné cinkání (1992, 1994, 1997), Kouzelné klávesy (1997), Docela malé ježčí pískání s Písničkou a Fučílkem, vyšlo pro Knižní klub Praha v prosinci 1998.

Mgr. Vlasta Beilová, rod.jm. Pospíšilová

Narozen v Bohousově (n.část obce Záchlumí v kraji Pardubice). Studoval gymnázium v Rychnově nad K., filozofii v Litomyšli, teologii v Olomouci, vysvěcen 1853.Kaplanem ve Spytihněvi a Malenovicích, 1871 farářem v Pohořelicích, 1880 v Častolo­vicích.Autor sbírky básní „Vínek z luhů česko-moravských“, oslavuje Komenského, Sarkandra ad. Hýsek uvádí jiná data narození a úmrtí.

Hýsek, M.: Literární Morava…Praha 1911.S.235 – 236.;Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury náboženské…V.Praha 1923.S.2117.;.

Do školy i gymnázia už chodil v Litovli, v Praze vystudoval vysokou školu ekonomickou. Pak pracoval v Olomouci ve Státní bance československé, po roce 1990 zakládal v Litovli pobočku Komerční banky. V r.2003 mastoupil po výběrovém řízení jako vedoucí Vodohospodářské společnosti Čerlinka. Manželka Věra je ředitelkou školy v Července. Již v letech 1986–90 byl poslancem MěNV, v letech 1990–94 radním, 1998–2002 členem zastupitelstva, od r.2002 radním a roku 2010 byl zvolen třetím starostou města Litovel.

Šik, Lubomír: Osobnosti Litovle. 2011. CD-R.

Základní školu s hudebním zaměřením vystudoval v Olomouci. Když se jeho otec František Preisler (*1948) stal šéfem Janáčkovy opery přestěhovala se rodina do Brna za ním. Poté studoval brněnskou konzervatoř, hru na varhany, zpěv, kompozici, hru na trombón. Poté studoval JAMU obor dirigování. Od r. 1990 byl korepetitorem, od 1991 dirigentem brněnské opery, od 1993 šéfdirigentem Hudebního divadla v Karlíně. 1994 se konala čes. premiéra muzikálu Jesus Christ Superstar. 1995–2003 dirigentem ND Praha, 1996 absolvoval dvouletý Mistrovský dirigentský kurz ve Vídni. Dvanáct sezón spolupracoval s Moravskou filharmonií Olomouc, z toho 3 roky, od r. 2002 šéfdirigentem MFO. Spolupracoval se Smetanovou Litomyšlí a hodně koncertoval a působil na zahraničních scénách. Jinak měl silnou diabetes a v květnu 2006 těžký úraz hlavy. Od té doby se začaly projevovat problémy se srdcem. Hudební génius se vůbec nešetřil. V roce 2006 dostal Cenu města Česká Třebová.  Jeho srdce mu selhalo poslední den na dovolené v Itálii. Byl pohřben do rodinné hrobky v České Třebové.

Stříteský, Vojtěch: Životní suita Františka Preislera. Harmonie 2007, č.10. ;

Studoval na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze. Promoval r. 1938. Od téhož roku se datuje jeho externí spolupráce s Východočeským divadlem v Pardubicích. Od roku 1942 působil jako šéf výpravy na Kladně, od r. 1945 v Divadle F.X. Šaldy v Liberci. V Olomouci nastoupil jako šéf výpravy 11.7.1960 v DOS a divadlo opustil v 31.12.1983.­.Nadále spolupracoval s divadly v ČSFR, SRN, Rakousku, Estonsku, Jugoslávii.Spo­lupráce s televizí, návrh interiérů-Divadlo hudby, Moravská filharmonie, Okr.knihovna aj. Spolupracoval téměř se všemi divadly v ČSSR. Autor asi 500 výprav. V roce 1963 dostal vyznamenání za vynikající práci. Zemřel tragicky na otravu ucházejících plynových kamen v ateliéru v Olomouci – Hodolanech. Byl převezen do Ostravy na popáleninové centrum, kde záhy zemřel..

Pokorný, Pavel: Ing.arch.Jiří Procházka.Kdy-kde-co v Olomouci, 1978, červen, S.9.; Schůzka v zákulisí s J.Procházkou­.Kulturní měsíčník.Ostrava 1983, č.5, S.21–23.; S-il: Jubilejní výstava scénografického umění. ZVSMO 1983–1984, č. 19–20. S.28. Za Jiřím Procházkou, Nekrolog.Stráž lidu, 1989, 25.4., S.4.;-fotografie.;.

'

Ing. arch. Jiří Procházka

Do r. 1961 žil v Drahanech. Poté studoval Střední průmyslovou školu stavební v Lipníku nad Bečvou. Pak na stavbě meliorací a dále projektant vodohospodářských staveb asi 15 let a 10 let vedoucího technického rozvoje u Sigma Olomouc. V letech 1986–1991 dálkově vystudoval VUT Brno (Ing.). Od r. 1991 vedoucím kanceláře přednosty Okresního úřadu v Olomouci, od 1993 ekonomem Metropolitní kapituly u sv. Václava. Mezitím 1991–1994 dálkově vystudoval právnickou fakultu MU Brno (Bc). Od r. 1994 členem zastupitelstva města Olomouce, kromě let 1996–1998.

Dokumentační list. 19. 3. 2001.;

2010–2012 Střední škola zemědělská, Olomouc, U Hradiska 4, nástavbové studium ukončeno maturitní zkouškou 2006–2009 Střední škola obchodu a gastronomie PRAKTIK s. r. o. ukončeno závěrečnou zkouškou, prodavač průmyslového zboží

Archeologií se amatérsky zabývá od svých devíti let. Prováděl či provádí povrchové sběry nebo detektorovou prospekci (ve spolupráci s ACO v rámci grantového projektu Preventivní archeologie) v katastru svého bydliště – tj. Náměště na Hané, ale i v katastru blízkých obcí Drahanovice, Loučany, Senice na Hané, Senička, Slatinice. Hlavní oblastí zájmu je mladší a pozdní doba bronzová a halštat – tzv. období popelnicových polí. Výsledky archeologického bádání publikuje v odborném tisku. Profesí je prodavač, ale t.č. pracuje v průmyslovém a technickém oboru. Žije v Náměšti na Hané. Loni debutoval básnickou sbírkou Studování mělkého kroku Dauphin Praha 2020. Na webu Olomoucký deník v rubrice „čtenář reportér“ vychází jeho básně ve středu a v neděli.Dne 11.9.2021 dostal uznání Mobelovy ceny 2020 za debutující sbírku. Dne 10.11.2022 přišly první balíky druhé básnické sbírky Sblížení dvou nebes na Moravu. Vydáno v Dauphinu. Od listopadu 2021 vychází jeho Básně měsíce v PŔESAHU Týneckých listů. Obě sbírky vydané v Dauphinu získaly uznání Mobelovy ceny.

Olomoucky.denik­.cz/ctenar-reporter (poezie) Publikoval poezii v měsíčníku Pevnost, kulturní revue Host, v Olomouckém deníku, kulturním čtrnáctideníku Advojka, ve Tvaru, v antologii Nejlepší české básně 2013 .Básnické sbírky: Studování mělkého kroku (Dauphin 2020 – oceněno uznání Mobelovy ceny 2021) Sblížení dvou nebes (Dauphin 2022 – uznání Mobelovy ceny 2023) Perly v trávě (CULTUM 2023);
Almanachy české poezie: Ptáci z podzemí (2013) Pastýři noci (2014) Rybáři odlivu (2015) Řezbáři stínů (2016) Řeka úsvitu (2017) Noc plná žen (2018) Delty domovů (2019) Cesta k hoře úsvitu (2020) Ohlédni se nezkameníš (2021) Chléb pouště (2022) Je dvorním básníkem blogspotu Otavínka od 7.3.2021, měsíčníku Týnecké listy a Náměšťských novin. Publikační činnost: FALTÝNEK, K. – PŘIDAL, T. – ŠLÉZAR, P. 2012: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „Za hřbitovem“, „Slatiny“, Raný a vrcholný středověk, Přehled výzkumů 54–2, 242.

FALTÝNEK, K. – PŘIDAL, T. 2018: Neprofesionální archeolog Josef Svozil z Příkaz na Olomoucku. 130. výročí narození a 50. výročí úmrtí významné osobnosti regionu. AMS XVIII, 149–153.

FALTÝNEK, K. – PŘIDAL, T. 2019: Nová archeologická zjištění na základě povrchových sběrů v katastru městyse Náměště na Hané (okr. Olomouc). AMS XIX, 14–18.

FOJTÍK, P. – PŘIDAL, T. 2016: Slatinice (k. ú. Slatinice na Hané, okr. Olomouc). „Na Stráži“, Eneolit (KNP), Přehled výzkumů 57–1, 198.

FOJTÍK, P. – PŘIDAL, T. 2016: Těšetice (k. ú. Těšetice u Olomouce, okr. Olomouc). „Za Silnicí“, Eneolit (KKA), Přehled výzkumů 57–1, 198–199.

HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2014: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 55–1, 167–168.

HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2014: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „Valník“, Doba bronzová, Přehled výzkumů 55–1, 205–206.

HLUBEK L. – PŘIDAL, T. 2015: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 56–1, 153.

HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2016: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Doba bronzová (KLPP), Přehled výzkumů 57–1, 220.

HLUBEK, L. – HRADIL, F. – PŘIDAL, T. 2018: Náměšť na Hané (okr. Olomouc) „V Psínku“, Středověk, Přehled výzkumů 59–2, 258–259.

PŘIDAL, T. 2009: Příspěvek k prehistorickému a protohistorickému osídlení katastru Náměště na Hané u Olomouce. AMS IX, 192–196.

PŘIDAL, T. – ŠLÉZAR, P. 2012: Drahanovice (okr. Olomouc). „U Lusthózu“, Novověk, Přehled výzkumů 54–2, 188.

PŘIDAL, T. 2013: K nálezům keramiky mladšího stupně kultury s moravskou malovanou keramikou na katastru Náměště na Hané (okr. Olomouc). AMS XIII, 19–23.

PŘIDAL, T. 2014: Dva nové ojedinělé bronzové předměty z detektorového průzkumu na katastru městyse Náměšť na Hané (okr. Olomouc). AMS XIV, 44–51.

PŘIDAL, T. 2016: Ludéřov (okr. Olomouc). „U smrku“, Neolit (MMK), Přehled výzkumů 57–1, 165.

PŘIDAL, T. 2018: Solitérní metalický nález lužické kultury mladobronzového věku z katastrálního území městyse Náměště na Hané, okr. Olomouc. AMS XVIII, 66–68.

SCHENK, Z. – PŘIDAL, T. 2011: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). Nádražní ulice č. p. 334, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 52–1, 167–168.

https://otavinka.blogspot.com/…vni-den.html https://otavinka.blogspot.com/…-basnik.html

Po studiu na státní reálce v Lipníku vykonal maturitu na učitelském ústavu v Olomouci v r. 1933. Odbornou zkoušku z matematiky, výtvarné výchovy a rýsování složil v Ostravě. Učil na Hlučínsku, v Bílovci, v Ústí u Hranic. Za okupace působil v měšťanské škole ve Velkém Újezdě. Po válce se na trvalo vrátil do Bílovce, kde vyučoval matematice, rýsování a výtvarné výchově na měšťanské škole, na nově zřízeném gymnáziu, i jako zástupce ředitele gymnázia, později jako ředitel základní devítileté školy. Byl kronikář města Bílovce. Výrazná publikační činnost.

Žibřid, 1–2, 1996, S.13–14., . BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S. 97–98.

Po maturitě na reálce ve Vel. Meziříčí 1925–1930 studoval zeměpis na MU Brno, mimoto zpěv 1925–1927 u prof. Žaluda. Středoškolský pedagog v Bratislavě a Litovli (tělocvik, zeměpis v r. 1932–33), poté prof. RG ve Vel. Meziříčí, 1951–53 ředitelem G. Publikoval v Lidových novinách, Rovnosti, Vysočině, Velkomeziříčsku, recenze a vzpomínkové články.

Slovník spisovatelů okresu Žďár nad Sázavou. Velké Meziříčí 1992. S. 315.;

Do 15 let žil s rodiči v Uničově. V Olomouci žije od roku 1967. V roce 1978 absolvoval FFUP v Olomouci, obor teorie kultury, literatura, divadlo a film.V letech 1978–1984 pracoval na odboru kultury ONV Opava. Psal také písňové texty pro folkovou skupinu Dostavník. V roce 1979 obdržel Zlatou Portu za nejlepší písňový text. (Text vyšel ve sbírce Přestupný rok pod názvem Poslední tón – s.91 an). Od února 1984–1989 dramaturgem v opavském divadle, od 1.8.1989 šéf činohry a dramaturg SDOS v Olomouci až 1993.1993–1995 pracoval u makléřské rakousko-české firmy Capotol jako manažér., poté v britskočeské pojišťovně. Spolupracoval s literární redakcí rozhlasu Zlín, Ostrava a Olomouc.Publikuje v literárních časopisech, Reportéru, Svobodě a Kdy, kde, co v Olomouci. Autor básní, scénářů a dramatických pásem.Ocenění : ČLF, Literární Louny. Bydliště: Olomouc,. Od roku 1998 působil na Magistrátu města Olomouce, nyní jako vedoucí oddělení KMČ do roku 2016.. Dne 27.1.2015 měl besedu o nové knize v KMO.

Dokumentační list ze dne 30.03.2000. Malá inventura současného stavu srdce.Opava 1983.(Básně) Dědečkova (poslední) cesta. Burian a Tichák 2014, Olomuc. Přestupný rok. Melancholické procházky Olomoucí. 2015. (BB) Opuštěná plovárna. 2017. (výbor básní z let 1970–2016)

Mgr. Vladimír Puhač Fotografie z října 2016 je z kavárny U Mahlera ze dne 26.10.2016.

Narozen na Chrudimsku. Vystudoval latinu a řečtinu na univerzitě v Praze a doktorát získal již na nové univerzitě v Brně. Jako středoškolský profesor působil v letech 1906–1908 na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde učil latinu, řečtinu a češtinu. Poté působil na gymnáziu v Kroměříži, pak přešel na reálné gymnázium do Zábřehu, kde byl jmenován v r. 1930 ředitelem. Po zrušení tohoto gymnázia v důsledku okupace byl přeložen na gymnázium do Litovle. V roce 1941 byl penzionován a vrátil se do Kroměříže. V roce 1959 se přestěhoval do Opavy, kde také později zemřel.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.116; Fischer, R.: Olomoucký památník. Olomouc 1938. S. 256.;

Od roku 1904 studoval UMPRUM v Praze od r. 1906 AVU, kde žákem prof. Bukovce, Roubalíka a Ženíška. Jako malíř působil v rodišti až do r. 1914. Od r.1913 byl členem SVUM Hodonín. Samostatně vystavoval v Příboře, Karviné, Olomouci. Po vypuknutí 1. světové války pracoval v nemocnici. Přestože byl nevoják musel v srpnu 1915 narukovat. Od r. 1923 žil a působil v Olomouci. Navrhoval i jevištní výpravy pro divadla v Olomouci a Bratislavě. Malíř – krajinář. Jeho dílo je zastoupeno v Galerii Muzea umění v Olomouci. Náměty Olomoucka (obrazy: Hanácká nevěsta, Hanácký trh).

Pospíšil, F. : Almanach hanáckého roku. Přerov 1923.; Gladišová, M.: Osobnosti Lipníka nad Bečvou. (web.stránky Lipníka nad Bečvou).

Podílel se na barokní výzdobě Olomouce, ale i jinde na Moravě-kašna Tritonů 1708–9/;morové sloupy-Mariánský sloup 1715;Trojiční sousoší- výška 35 m /1716–1733. V Litovli r. 1724 morový sloup na náměstí. Vytvořil oltář sv. Pavlíny v kostele sv. Mořice v Olomouci. Vlastnil dům v Olomouci, ul. 8. května č.7. Slavnostně pochován do krypty pod kostel sv. Mořice.

O.S.: 250 let od úmrtí Václava Rendera.Kdy, kde, co v Olomouci, 1983, srpen, S.16.;;.