Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Kopřivnice, Luhačovice, Nimes (Francie), Prostějov | |||||
Obory působení: | automobilový závodník | |||||
Anotace: |
Narozen v Bystrci u Brna (n.m.č. města Brna). Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a studoval v Nimes ve Francii, kde se léčil na tbc. Byl velmi jazykově nadaný, ovládal téměř všechny evropské jazyky a velmi dobře hrál na klavír. Po roce 1926 se začal věnovat automobilové krasojízdě. Účastnil se krasojezdeckých turnajů v Prostějově, Luhačovicích a v Hradci Králové a v r. 1929 získal i několik cen. Když mu otec koupil v r. 1929 závodní vůz Bugatti 37 A přesedlal na rychlostního jezdce. Zprvu závodil soukromě, od r. 1931 se účastnil závodů Velké ceny na brněnském okruhu, kde se umísťoval na předních místech (1933 byl druhý). Závodil nejen doma, ale i v Polsku, ve Švýcarsku, Belgii, Rakousku, v Monaku ad. Po 2. svět. válce startoval na vozech BMW a také na Cisitaia, kterou pro poruchovost prodal. V r. 1949 přešel jako závodník do kopřivnické Tatry, kde se stal instruktorem mladých závodníků. Stal se pracovníkem vývojového oddělení. V r. 1949 vyhrál na VC ČSR 1. místo, r. 1950 na VC ČSR na Tatře monopost 2. místo. V roce 1951 v druhém ročníku rychlostního automobilového závodu na horském okruhu Ecce homo ve Šternberku při druhé cvičné jízdě tragicky zahynul. Automobilový závodník a reprezentant ČSR. Pracovník vývojového oddělení závodu Tatra Kopřivnice. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.103–104; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Blansko, Opava, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, literární historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Dlouholetý vědecký pracovník ústavu pro českou literaturu v ČSAV Brno. Vysokoškolský učitel Slezské univerzity v Opavě. Pravidelně se účastní regionálních a odborných konferencí v Olomouci a Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.II.1991/92.Praha 1991, S.886;. http://otavinka.blog.cz/…mesice-a-dny |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Ladislav Soldán, CSc. Pseudonym pro básně – Ladislav Jurkovič |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Praha, Uherské Hradiště, Uničov | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, právník | |||||
Anotace: |
SONNTAG Kuneš JUDr. V jeho životních osudech se plně odrazila tragika doby. Po absolvování litovelského gymnázia nastoupil na právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Po protinacistické studentské manifestaci r.1939 byl zatčen mezi prvními jako syn prvo-republikového ministra a vedoucí osobnost studentského hnutí. Jen shodou náhod nepatřil mezi popravené, ale nevyhnul se koncentračnímu táboru Sahsenhausen. Roku 1942 byl po třech letech propuštěn a oženil se s Věrou Chrudinovou, dcerou litovelského obchodníka. Krátce žil ve Střelicích (n.m.č.Uničova) Narodily se jim dvě dcery, Věra a Ivana. Po válce byl Kuneš Sonntag jedním ze studentů, kteří se zúčastnili obžaloby K.H.Franka, Dne 7.11.1947 mu prezident Beneš udělil Československý válečný kříž 1939 za zásluhy v boji za osvobození Československé republiky. Krátce po nástupu komunistické moci byl 7.3.1950 znovu zatčen v souvislosti s vyšetřování skupiny „Petr“ (viz ing. Josef Nepustil), Po 18 měsících vyšetřovací vazby v Uherském Hradišti byl odsouzen Státním soudem Brno pro zločin velezrady a vyzvědačství ke 12 rokům odnětí svobody, pokutě 30.000 Kčs a konfiskaci majetku. Trest absolvoval při těžbě uranové rudy na Sokolovsku. Dne 28.7.1956 byl podmínečně propuštěn na zkušební dobu 7 roků a r.1990 v plném rozsahu rehabilitován Krajským soudem v Brně. Přes tyto trpké zážitky patřil vždy v Litovli k osobnostem kulturního života, jako recitátor, herec ochotnického divadla, ale zejména jako oblíbený právník. V devadesátých letech byl vůdčím činitelem Svazu bojovníků za svobodu. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír. Litovelské osobnosti. (CD-R 2009). Parte. Šik Lubomír: In memoriam JUDr. Karel Sonntag. (rkp) |
|
||||||
Místo narození: | Brodek u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | archivář, historik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Bratr kněze Miroslava. V r.1953 maturoval na reálném gymnázia v Přerově. Promoval 1958 na KU Praha, 1959 rigor.práce na FFUP. Od 15.3.1958 prvým okresním archivářem ONV v Olomouci. Autor vlastivědných knih o Olomouci. Bibliografie jeho prací v ročence OA Olomouc za r. 1985.;Ředitel okresního archivu v Olomouci do konce roku 1997; Laureát Ceny města Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Roubic, A. : PhDr. Vladimír Spáčil padesátiletý. ZVSMO. 1985, č. 21 – 22, S. 32 – 33. ;. Hoffmannová, Jaroslava: Biografický slovník archivářů českých zemí, Praha: Libri, 2000., |
|
||||||
Místo narození: | Brodek u Přerova | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuňovice, Grygov, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Pěnčín, Praha, Přerov, Tršice, Velký Týnec, Vsetín | |||||
Obory působení: | kněz, knihovník | |||||
Anotace: |
Bratr archiváře Vladimíra (* 1935) V jedenácti letech začal studovat reálné gymnázium v Přerově, kde maturoval r. 1948. Poté odešel studovat do Prahy na Husitskou teologickou fakultu, kde se seznámil se svou nastávající ženou Dagmarou (viz t.) Dva dny po promoci a vysvěcení na kněze Církve československé husitské v říjnu 1952 nastoupil do Vsetína odkud musel záhy odejít na vojnu. Po vojně nastoupil do Pěnčína (u Konice) odkud v r. 1957 odešel do Bohuňovic. Zde působil do dubna 1961, kdy musel nastoupit do výroby. Do konce r. 1966 pracoval v Hutní odbytové základně (později Ferona) v Olomouci. V letech 1967–1973 se vrátil k duchovní činnosti a působil v Přerově, v rodišti, v Lipníku. V období normalizace opět ztratil státní souhlas s výkonem kněžské služby a tak se vrátil do Ferony, kde pracoval jako skladník, později ve šroubárně a ve volných chvílích se věnoval knihovnické práci. Působil zde do konce r. 1989. Počátkem r. 1990 se mohl vrátit do služeb církve. Působil v Přerově jako farář, od července 1990–31.8.2001 byl farářem ve Velkém Týnci. Poznal i řadu okolních obcí. Často publikuje na stránkách Týneckých listů. Bydlí i s rodinou v Olomouci, |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.75.; Parte. Rozloučení s Mgr. Miroslavem Spáčilem se konalo 18.3.2016 ve 14 hodin v Husově sboru v Olomouci. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Miroslav Spáčil |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | režisér divadelní | |||||
Anotace: |
V roce 1958 absolvoval AMU, obor režie. První angažmá v Sm divadle v Šumperku od 1.8.1958.; Po roce 1989 působil v Moravském divadle Olomouc. Taky v Horáckém divadle Jihlava. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.;Praha, DÚ 1959, S.227.;. http://www.moravskedivadlo.cz/…ta/historie/ Rovnost 5.10. 1992. (Nekrolog). |
|
||||||
Místo narození: | Beroun | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
V letech 1877–1907 působil v Prostějově, profesor na reálce a gymnáziu, předseda Přírodovědeckého klubu v Prostějově; |
|||||
Zdroj: |
Nekrolog.=ČVSMO, 24, 1907, č.95–96, S.146.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bratislava (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | dirigent, hudebník, kněz řádový, skladatel | |||||
Anotace: |
Studoval konzervatoř a AMU v rodišti a v letech 1969–1973 bohosloveckou fakultu UP v Olomouci. Působil ve Šternberku v letech 1975–1979, od roku 1985–1990 ve Velké Bystřici a poté zakotvil v Olomouci na Nové Ulici. Skládal symfonickou hudbu, upravoval lidové písně a spolupracoval s rozhlasem. Od roku 2002 byl členem Prostějovské komendy Řádu svatého Lazara Jeruzalémského. Zemřel 5. listopadu 2007 v Olomouci a pohřben byl v rodišti. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Červnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2013, č.6, S.4. |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dražovice, Kroměříž, Olomouc, Příbor, Svébohov, Štíty, Velehrad | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, církevní hodnostář, kněz, politik | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny obuvníka. Vystudoval piaristická gymnázia v Příboře a Kroměříži. Poté studoval bohosloví v Olomouci. V r. 1876 byl vysvěcen a působil jako kooperátor ve Štítech a v Příboře, administrátor ve Veřovicích a Svébohově. V letech 1888–1908 farářem v Dražovicích. V r. 1892 jmenován konzistorním radou, 1908 nesídelním kanovníkem v Olomouci. V letech 1921–1923 byl olomouckým arcibiskupem. Obětavě se podílel na založení a činnosti mnoha katolických spolků a organizací. Zasadil se o zvelebení chrámu a vybudování kláštera na Hostýně. V r. 1895 založil Matici svatohostýnskou, 1893 apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, 1902 Družstvo Velehrad a velehradskou akademii. Po jeho smrti byl v roce 1924 otevřen poutní dům Stojanov. Přispěl k zřízení cyrilomětodějských památek na Radhošti. Byl spoluzakladatelem Moravské katolické národní strany a také křesťansko sociální strany. Poslancem říšské rady, po vzniku republiky do r. 1920 poslancem a poté až do smrti senátorem Čs.národního shromáždění. |
|||||
Zdroj: |
Šalek, Ondřej: Čestní občané Kopřivnice. Ostrava 2009. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Břeclav, Cholina, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | básnířka, grafička, malířka, pedagožka výtvarná | |||||
Anotace: |
Studovala 1947–49, a 1962–66 FFUP v Olomouci u prof.V.Mokrého,
J.Zrzavého, Vl.Navrátila, J.Vydry a A.Berana.V letech 1961–63
půs.pedagogicky na výtvar.odboru LŠU v Olomouci.Samostatně vystavovala
v Olomouci 1969, 1971, 1985, 1989, v Přerově 1974. Realizovala figurální,
epigrafickou a ornamentální výzdobu zvonů pro Vranovice u Prostějova.
Mládí prožila v Břeclavi.Její tvorba vychází z platformy víry, snaží
se dobrat k vnitřní svobodě. Hodně malovala kytice, především bodláky.
V olomoucké galerii Velehrad se ve dnech 14.1.-2.2. 1998 konala výstava
obrazů. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989.; ;Kdy kde co v Olomouci 1990, červen,S.9. Běleš,P.: Nikdy se mi netvořilo lehce, říká Vladimíra Stratilová. Hanácké noviny, 17.1.1998.S.6. (Rozhovor). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brumov | |||||
Místo úmrtí: | Pavlovice u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Dřevohostice, Olomouc, Pavlovice u Přerova, Uherské Hradiště, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | historik, kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině správce šlechtického panství. Vychodil farní školu v rodišti a gymnázium v Uherském Hradišti. Poté 2 roky studoval filozofii ve Vídni a dále bohosloví v Olomouci. Nižší svěcení přijal v roce 1700 a 1702 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1701 vypomáhal jako jahen v Pavlovicích a t.r. se stal v Dřevohosticích zámeckým kaplanem u svého mecenáše hraběte Jiřího Fridricha z Oppersdorfu, moravského zemského hejtmana. Roku 1703 byl jmenován farářem v Pavlovicích, kde působil až do své smrti. Jeho první knižní prací byl spis o původu Moravanů a jejich dějinách přinášející i mnoho informací o Olomouci a Velehradu " Mercuries Moraviae memorabilium." (Posel moravských pamětihodností, 1705). Dějiny olomouckého biskupství jsou podány ve spisu „Život sv. Cyrila a Metoděje“(1710). Také upravil životopis Jana Sarkandra, který vyšel v knize „Rubín Moravy“ (1712). Díla byla psána latinsky. V rukopisu zůstal Domácí lékař. Za kněžskou a spisovatelskou činnost byl oceněn titulem apoštolský protonář s právem nosit biskupskou mitru. Stal se též rytířem zlaté růže. V roce 1992 byla odhalena na farním úřadě v rodišti pamětní deska a busta. Jeho jménem též pojmenována ulice v rodišti. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska ;.Lexikon české literatury. 4. díl. S-Ž. Praha, Academia 2008. S. 393–394.; Sába, Fr.: 650 let brumovské farnosti. 1992. ; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Boskovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
Advokát v Olomouci, psal do čas. Pozor. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.196.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bílovice-Lutotín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Vsetín | |||||
Obory působení: | katolický politik, kněz | |||||
Anotace: |
Vysvěcen 1898 v Olomouci, sídelní kanovník olomoucký. Šéfredaktor Našince a Lidových listů. Msgre. Od r. 1910 jednatel spolku Matice Cyrilomětodějské a dlouhá léta předsedou Matice svatokopecké. František Světlík patřil mezi vedoucí osobnosti katolického modernismu v Čechách a na Moravě a přispěl k její přeměně z literárně uměleckého uskupení na teologické reformní a sociální hnutí. Světlík výrazně přispěl k integraci katolických politických stran v Československu a napsal chartu Československé strany lidové, později i její program. Od svého zvolení do národního shromáždění v roce 1924 byl aktivní ve výboru pro zahraniční politiku v Poslanecké sněmovně. Dal základ zahraniční politice strany, která podpořila orientaci Beneše. Světlík podporoval demokratickou politiku a podpořil strategii prezidenta Beneše na konci 30.let. Těžká choroba a celkové fyzické selhání pravděpodobně vysvětluje jeho podporu Národní frontě na počátku roku 1948 a jeho iluze o poválečné roli SSSR . Navzdory tomuto faktu patří mezi výrazné osobnosti v dějinách Československé strany lidové. Položil základy jejího programu, novinářiny i zahraniční politiky. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké 1949.Olomouc 1949.S.51.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962.S.258.;Kdy kde co, prosinec 1995. S.2.. Marek, Pavel – Trapl, Miloš: Nástin života a díla katolického politika a novináře. Rosice u Brna, Gloria 2001.; |
|
||||||
Místo narození: | Bohuňovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | grafik, scénický výtvarník, umělecký fotograf | |||||
Anotace: |
V letech 1949–1950 se vyučil modelérem porcelánu ve Staré Roli u Karlových Varů, Pak do roku 1954 studoval scénické výtvarnictví na Škole uměleckého průmyslu v Praze, prof.Z.Balaš, R.Lander, F.V.Mokrý, J.Solar.Byl členem skupiny výtvarníků Máj /1963/.V letech 1971–1983 byl fotografem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Poté samostatným fotografem. Od r. 1970 kandidátem SČSVU a od 1972 evidován při ČFVU. Jeho první fotky vznikají v letech 1957–1958 (zátiší, krajiny s michelskou plynárnou. Z r. 1963 je cyklus Kameny. Jeden z autorových vrcholů představuje soubor Stoly (1971). Svobodovo fotografické dílo má mezinárodní význam. |
|||||
Zdroj: |
Kříž, Jan: Stůl ve fotografiích Jana Svobody. Fotografie , 22, 1978, č. 1, S. 21–24. ;V dimenzích prázdna. Katalog. Praha 1991. . Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Praha, ASCO 1993. S.348–351. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Prof. na gymnáziu v Olomouci, kde učil řečtinu, češtinu a latinu. Ředitel gymnázia ve Valašském Meziříčí. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.196.;. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su- Žv. Valašské Meziříčí 2011. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | kulturní pracovnice, lektorka, ředitelka knihovny, zemědělský inženýr | |||||
Anotace: |
Ing. Marie Svobodová, CSc., po maturitě na Jedenáctileté střední škole v Brně studovala Agronomickou fakultu VŠZ Brno, 1966–1970 působila v Kroměříži ve Výzkumném ústavu, kde se připravovala na aspirantské studium. Od roku 1970 žila v Prostějově, kde 1973–1990 pracovala v Okresním kulturním středisku, 1991–1995 ve funkci vedoucí referátu kultury Okresního úřadu v Prostějově. Dne 13.3.1995 byla jmenována do funkce ředitelky Okresní knihovny v Olomouci, kterou vykonávala do 10. 7. 2000. Nyní zabezpečuje konzultační a informační služby pro neziskové organizace. |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list ze dne 18.9.2000. http://otavinka.blog.cz/…ie-svobodova |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fagotista, hudebník | |||||
Anotace: |
Hráč na fagot I. Působil v MFO od konce září do konce roku 1960. |
|||||
Zdroj: |
Schindler, A. : Členové MFO. Soukr. rkp. 1998. |
|
||||||
Místo narození: | Březová nad Svitavou | |||||
Místo úmrtí: | Hamburk (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Angažována u německé opery v Olomouci 1865, 1867–1876 v Prozatimním divadle v Praze, 1885–86 v ND Praha. Sebevražda v Hamburku. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.296.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.481.;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Helfštýn, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt, vysokoškolský učitel | |||||
Anotace: |
Předseda projektové a inž. společnosti Pam Ar Brno. Zaměření: rekonstrukce sídel od malého urbanismu po památkové soubory a jednotlivé objekty. Real. : novostavby, rodinné domy, chalupy, drobná architektura. Účast na rekonstrukcích: Helfštýn, Boskovice. Rekonstrukce a dostavba České spořitelny Kroměříž, rekonstrukce Moravského divadla Olomouc. Externí pedagogická činnost: FA VUT Brno, přednášky úvodu do projektování, ved. ateliéru rekonstrukcí památek. |
|||||
Zdroj: |
Kdoje kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.173.;. |
|
||||||
Místo narození: | Brixen (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | knihovnice, překladatelka, učitelka jazyků | |||||
Anotace: |
Paní Jitka (rod. jm. Judita Gruberová) absolvovala Českou reálku v Olomouci roku 1934. Pracovala v někdejší Krajské a posléze Okresní knihovně v Olomouci jako vedoucí oddělení pro dospělé do roku 1973. V důchodovém věku učila francouštinu a němčinu na jazykové škole a překládala. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení rodiny. |
|
||||||
Místo narození: | Břeclav | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav (popraven) | |||||
Místa pobytu: | Grygov, Kožušany-Tážaly, Nenakonice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Velká Bystřice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | generál armády, tiskový mluvčí | |||||
Anotace: |
V době první světové války byl dobrovolníkem v čs. vojsku na Rusi,
s nímž se dostal do Francie, kde se účastnil bojů. Do vlasti se vrátil
jako nadporučík a sloužil u 6. hanáckého pluku v Olomouci. V roce
1938 jako podplukovník přednášel taktiku na dělostřeleckém učilišti.
V roce 1939 byl pověřen z nejvyšších míst velitelskou funkcí ve
vojenské organizaci odboje. Působil jako tiskový mluvčí a referent na
tehdejším okresním úřadu v Prostějově a stal se krajským vedoucím
Pořadatelských sborů, z nichž se organizovala vojenská odborová skupina
Obrana národa. Jeho zástupcem a úzkým spolupracovníkem byl štábní
kapitán Jan Skokánek, rodák ze Střížova (1900–1944), oba bydlící t.č.
v Olomouci. Spolupracovali také s odbojovým hnutím na Olomoucku, např.
v oblasti Velkého Týnce, Vsiska, Grygova , Kožušan, Velké Bystřice, |
|||||
Zdroj: |
Cekl, J.: Kraj, jímž táhla válka. Olomouc 1945. * Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc, Memoria 2001. S. 160. * Rodinné dokumenty a vzpomínky pozůstalých.Rkp. Ševčíková, H.: Březnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2013.S.4. |
|||||
Poznámka: |
Maryčka Šimková byla tetou mého manžela Jana Ševčíka. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hněvotín, Hranice, Jeseník, Mohelnice, Olomouc, Šternberk, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | architekt, odborný publicista, urbanista, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Antonín Milan Škamrada studoval olomouckou Českou reálku, na níž maturoval v roce 1948 ve třídě prof. Štěpánky Gregorové. Po studiích architektury působil v letech 1952 – 1956 jako asistent na katedře urbanismu Fakulty architektury VUT v Brně, dalších 11 let ve Stavoprojektu Olomouc a v letech 1967 – 1971 v Útvaru hlavního architekta města Olomouce. Od roku 1991 byl vedoucím ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Olomouci. Souběžně se v letech 1982 – 1987 věnoval pedagogické činnosti na katedře výtvarné výchovy PdF UP. Jeho rukopis nese bezpočet projektů, které se po své realizaci staly neodmyslitelnou součástí našeho života. Projektoval např. mj. regeneraci historického jádra města Olomouce, Šumperka, Hranic, Nového Jičína, rekonstrukci Edelmannova paláce (Olomouc, Horní nám. 5), knihkupectví Velehrad, úpravy interiérů olomouckého Arcibiskupského paláce, rekonstrukci Stojanova na Velehradě, vnější plášť katedrály sv. Václava v Olomouci a rekonstrukci zámků ve Velkých Losinách, Tovačově, Mor. Třebové a aktuálně i olomoucké Konzervatoře evangelické akademie adal. Z nově realizovaných staveb projektoval v Olomouci budovu Teplotechny, Vysokoškolské koleje na Envelopě, Krajský pedagogický ústav a řadu rodinných domů. Jeho autorskou pečeť nese interiér zámku ve Velké Bystřici, hlavní nádraží ČD Olomouc a Vrchní soud v Olomouci… V roce 2016 obdržel Cenu města Olomouce, v oblasti jiné. Zemřel u dcery v Bratislavě. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře…Praha, Modrý jezdec 1993. S. 175. Škamrada, A.:Má cesta k architektuře a architekturou. 2016. |
|||||
Poznámka: |
Ing. arch. Antonín Škamrada |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Prostějov, Vilémov | |||||
Obory působení: | překladatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Učitelka v Cholině, Vilémově, manželka advokáta v Prostějově, překladatelka-A. Schweitzer, Axelrod, Cohn aj. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.P., NK 1962, S.203;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.50.;Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc 1968, S.34.;. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Brno, Litovel, Olomouc, Opava, Paříž (Francie), Přerov, Varšava (Polsko), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | baletní pedagožka, krasobruslení, sólistka baletu | |||||
Anotace: |
Narodila se v rodině úředníka Státní pojišťovny, který byl dobrým
pianistou a sportovcem. Byla nejmladší ze čtyř sourozenců a od dětství
měla blízký vztah k hudbě a tanci. Od 5 let byla žačkou Ivo Váni Psoty
a tato škola zcela ovlivnila její životní cestu. Již od r.
1931 vystupovala na jevišti divadla na Vevěří i Na hradbách. Účinkovala
i při školních akademiích a slavnostech. V r. 1936 tančila ve Vídni.
V roce 1939 udělala konkurz v divadle za vedení Jiříkovského. Za okupace
musela přejít do německého divadla. Po osvobození nastoupila v r.
1945 v opavském divadle, kde působí jako šéf baletu Josef Škoda. V roce
1947 se vrátila do Brna. V letech 1952–1961 se věnovala pedagogické
práci v baletní škole. Od r. 1962–1977 členka Divadla Oldřicha Stibora
Olomouc, kde byl šéfem a choreografem Josef Škoda, za kterého se v r.
1962 provdala. Pedagogické práci se věnovala i v olomouci, učila
v Litovli a pak v Přerově na LŠU a 1968–1981 v baletní škole divadla
Olomouc. Od r. 1977 vedla v Olomouci i krasobruslařský oddíl ČSTV –
lekce klasického baletu (1985). Hostovala ve Vídni (1936), Varšavě (1957),
Berlíně (1951), Paříži (1959). Koncem let osmdesátých se vrátila
i s manželem do Brna – Králova Pole. |
|||||
Zdroj: |
ČTK-BIO, 12.2.1985.;. Postavy brněnského jeviště.II.Brno 1989. S.145–149.; |