Osobnosti Moravy.eu

V letech 1973–1977 studoval gymnázium v Boskovicích a poté studoval Filozofickou fakultu UP v Olomouci, obor čeština a němčina, kde promoval v roce 1982. Učil na gymnáziu v Jeseníku. Autor básnických sbírek: Chtěl bych vám povědět (1991), Poetický letohrádek (1993), Veršování v modrém (1995).

Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995. Olomouc, Rubico 1996. S.129.

Mgr. Jaroslav Režný

V rodišti založil arboretum, kde se pěstují okrasné stromy lesní. Byl známým chovatelem koní.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha, NK 1974.

Studoval FFUK Praha v letech 1920–1925, obor dějiny umění a prehistorická archeologie. V roce 1925 získal PhDr. V r. 1945 docentem pro obor dějiny umění, později 1948 prof. Katedry dějin umění FF UP. Historik umění zabývající se českou a moravskou architekturou raného středověku, vznikem a vývojem moravských měst, barokní architekturou na Moravě.

Maliva, J.: Olomoucká činnost prof. V. Richtera. Sborník VSMO, 62, 1973. S. 35–46.; Výtvarní pedagovové a teoretici umění UP 1945–1983. Olomouc 1987. Vzpomíná­me…KKC v Olomouci, 1980, č.8. S.15.;

Rektorem na UP byl od 3.9.1613 do 23.3.1618

Fiala, J.Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. Žurnál UP, č. 25,22.4.2005,S.7

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1569

Narozen v rodině soudního úředníka. Středoškolská studia začal v r. 1940 v Litovli, později studoval v Olomouci, maturoval r. 1948 na gymnáziu v Šumperku. Po absolvování Lesnické fakulty VŠ zemědělské v Brně r. 1953 nastoupil na tuto školu jako asistent, později odborný asistent, 1961 CSc., 1965 jmenován docentem pro obor ekonomika a řízení lesního hospodářství. R. 1972 prof., 1981 DrSc. V roce 1970 pověřen vedením katedry ekonomiky, 1966–1970 funkce proděkana, 19701973 děkanem Lesnické fakulty, 1974–1985 prorektor VŠ zemědělské v Brně. Autor mnoha vědeckých monografií a mnoha článků v odborném tisku: Lesnictví, Lesnická práce aj.

BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S. 99–100.

Narozen ve Staré Boleslavi ( nyní dvojměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav). Vyučil se truhlářem. 1931–35 vystudoval Státní školu bytového průmyslu v Praze. Poté pracoval jako prjektant v brněnském nábytkářském závodu. 1938 podnikl prac. cestu do Francie. 1943 získal místo učitele na Odborné škole peo zpracování dřeva v Olomouci. V závěru války byl povolán na nucené práce do Německa. Po válce se vrátil učit do Olomouce, současně studoval na FF MU. V 50. letech byla odborná škola v Olomouci zrušena, odešel do Bystřice pod Hostýnem. Vydal řadu odborných publikací a učebnic.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.106;

Člen orchestru dvorní opery ve Vídni, konc.mistr.král­.opery v Budapešti v letech 1872–92, v letech 1897–1915 vyučoval na hud.šk.Žerotín v Olomouci, v dívčím ústavě Petingeu.Pohřben ve Velké Bystřici.

Československý hudební slovník, II. díl. Praha, SHV 1965, S. 466;.'

Narozen v Droždíně u Olomouce (nyní m.č. města Olomouce).

Stud.Hud.školu Žerotín v Olomouci, skladbu u prof.Kvapila v Brně.r.1949 ab­s.konzervatoř, 1952 JAMU.Od 1949 v Čs.rozhlau Brno, , od r. 1963 dramaturg malých hud.žánrů a Orchestru Studio Brno.Skladatel zábavné a populární hudby.Cyklus písní na moravskou lid.poezii.1978–1980 Vonička z kvítí milostného.1959 hud­ba k filmu Princezna se zlatou hvězdou.

Československý hudební slovník.2.Praha SHV 1965, S.472.; Čeští skladatelé současnosti.Praha Panton 1985, S.242./foto/;.

Droždín je součástí města Olomouc.

Maurovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci r. 1924. Poté absolvovala učitel. kurs v Brně 1925 a působila na školách obecních a měšťanských. V Olomouci 1929 –1942, poté do r. 1951 v Brně. Plných 25 let se úspěšně věnovala práci s dětskými sbory, vedla 80 ti členný Brněnský dětský sbor. Od r. 1949 vedla sekci učitelů hud. výchovy a byla krátce lektorkou hV na ped. fakultě 1947/48. Altistka a členka výboru VSMU od r. 1942. Zd. Blažek věnoval její památce sbor " Podzim "/Fr. Halas/.

ČSHS.II.Praha 1965.S.409 – 410.;V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.150.;.

Narozena v Cerhově u Olešnice (n. Crhov). Roku 1930 abs. obchodní školu v Bratislavě, 1935 nastoupila jako úřednice v Brně. Dále se vzdělávala, kreslila a malovala. Od roku 1942 soukromé lekce u E. Miléna. 1947–1951 navštěvovala výuku kreslení na VUT, obor architektury v brně, prof. Hlavica, Doubrava. Roku 1951 maturovalana na gymnáziu a nastoupila jako dělnice do n. p. Mosilana. 1952–1955 studovala výtvar. obor na pedagogické fakultě UP v Olomouci (Bělohlávek, Kučera, Návrátil). 1955–1974 vyučovala výtvarnou výchovu na středních školách v Brně, vedla experimentální výchovu dětí předškolního věku a výtvarný obor LŠU. Námětem její tvorby je příroda zvířata, rostliny. Ilustrace básní O. Mikuláška: To královské. Vystavovala doma i v zahraničí: Itálie, Japonsko Anglie, Egypt, SSSR, Kuba.

Bránský, J. : Výtvarní umělci v okrese Blansko. Blansko OKS 1990. S100–101.

Rodištěm je tvrz Crhov, 2 km od Olešnice (u Blanska)

Narozen v Moravské Huzové (n.místní část obce Štěpánov).

Informační zpravodaj pro občany Liboše…, 9/2006, č. 23, s. .

Působil na Přírodovědecké fakultě brněnské univerzity.

Novák, V. : Milan Sekanina. Universita, 21, 1988, č. 2, S. 103–104.

Studoval gymnázium v Kroměříži, vzdělával se hudbě u J. Nešvery v Olomouci. Učitel hudební školy Žerotín v Olomouci 1894–1897, městské v Prostějově 1897–99. Působil mj. Zdounky, Vizovice, Hranice, od r. 1910 trvale v Brně. Publikoval pod pseud. Jaroslav Budovec.

Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.487.;.

Studoval v Olomouci a byl úředníkem v Konici.VŠ stud.ve Vídni, kde se seznámil s Beethovenem r. 1814, u něhož později bydlel.Napsal Biographie von L.v.Beethoven­.2.sv.1840.

První Beethovenův životopisec.

ČSHS.II.Praha 1965.S.1072.;Grgor, Vladimír : Hudební Místopis Sm.kraje.Ostrav 1987.S.35 – 36.;.

Po dokončení studia pracoval od roku 1858 jako geometr. V letech 1860–1865 se stal řádným asistentem deskriptivní geometrie na vídeňské polytechnice. R. 1865 složil zkoušku pro výuku geometrie, matematiky a strojírenství a byl profesorem na vyšší reálce ve Vídni. R. 1875 se stal řádným prof. deskriptivní a praktické geometrie na vysoké škole zemědělské ve Vídni. Zmodernizoval geodetickou výuku, zlepšil řadu měřicích metod a přístrojů.

Studoval gymnázium v Praze, medicínu 1854–1859, 1860 promován na dr.med., Mgr.porodnictvía dr. chirurgie 1862. V letech 1859–1860 působil v Praze, 1860–1861 v Brně. Od 1.8.1861–30.9.1865 klinický a sekundární lékař v Olomouci. Srpen až prosinec 1861 suplující profesor vnitřního lékařství. Po odchodu z nemocnice praktický lékařem v Olomouci, 1869 krajským lékařem, 1871 okres. lékařem. V říjnu 1886 pověřen vedením zdravot. odd. v místodržitelství v Brně a 1887 jmenován radou zemského zdravot.referátu v Brně.

Remeš, M. : K dějinám medic. chirurg. studia a staré nemocnice v Olomouci. In: Časopis VSMO, XLIX, 1936, 1, seš. 181–182. Olomouc 1936, S. 60.

Zakladatel podnikatelského rodu. Narozen v rodině sedláka, hostinského a řezníka Josefa Sch. Po vychození školy v rodišti, odešel do Vídně, kde se vyučil brusičem skla a sklenářem. Oženil se s dcerou svého mistra, který byl zároveň obchodníkem se sklem. R.1844 se osamostatnil a založil vlastní sklenářskou a brusičskou živnost i obchod se sklem. R. 1857 propachtoval velkostatek ve Velkých Losinách. Vedení sklárny svěřil synovci Josefovi Sch. Záhy sklárna velice prospěrovala i s exportem v zahraničí. Nejúspěšnějším byla výroba cylindrů na petrolejové lampy. V r. 1859 pronajal Starou huť ve Svaté Sidonii a tzv. Novou huť ve Svatém Štefanu na Slovensku.Sídlem podniku zůstával Rapotín. R. 1871 sklárna v Rapotíně vyhořela a sídlo fy bylo přeneseno do Vídně.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2.(14.). Ostrava 2001. S. 117–118.

Římskokatolický teolog. Od 1920 rektor brněnského kněžského semináře a prof. Nového zákona, od 1946 sídelní biskup brněnský, olomoucký sufgrán. 1950 zbaven komunistickou státní mocí svého úřadu a

' internován. Úřadu se znovu ujal v červnu 1968.

Československý biografický slovník.Praha 1992.S.635.

Narozen v rodině pasekáře Martina Skýpaly. V rodišti navštěvoval obecnou školu, 1864–1866 studoval nižší reálku v Novém Jičíně. V této době byl jeho otec starostou obce Oznice. Připravu na pedagogickou dráhu absolvoval v dvouletém kurzu pro učitele na Německém učitelském ústavu v Olomouci. Po ukončení studia r. 1869 nastoupil jako učitel na hlavní škole v Moravské Ostravě. Významně prosazoval výuku českého jazyka na škole v Moravské Ostravě. Stálým dopisovatelem Opavského týdeníku. Psal též do kalendářů a dalších moravských periodik. Člen řady českých spolků, archivářem pěveckého spolku Lumír v Ostravě, knihovníkem Občanské besedy. Členem Selského spolku v Olomouci a VSMO. Pro nemoc požádal v březnu 1886 o dovolenou a vrátil se zpět na Valašsko k příbuzným.

BSSSM, seš. 5 (17.) Ostrava 2004. S.130–131.

V letech 1878–1882 působil u soudu v Olomouci, Uher. Hradišti a Třebíči. Soudní činnost ukončil r. 1912. Sbíral pověsti ze Slezska. Užíval pseudonymy: Alois Bor, Ladislav Chotěbořský, Frant. Lad. Sláma;

Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987..

Od roku 1974 žil ve Hvozdečku u Bouzova. Pravidelně se účastnil regionálních konferenci v Přerově, Kroměříži, Olomouci.. Autor veršů, a lidových vyprávění z Hané. Ilustroval Bouzovské noviny. Jeho příspěvky o národopisu Hané ve sborníku Proměny hanácké vesnice. (Kroměříž-Zlín, 2003).

Osobní sdělení a zpráva o úmrtí JUDr. Kráčmar.

Hvozdečko (n.m.č. obce Bouzov)

Po osvobození působil v Olomouci. V letech 1950–1958 působil v Opavě, 1958–1961 a 1969–1973 šéf baletu v Bratislavě. 1973–1980 šéf baletu SND Bratislava.

ČBS., Praha 1992., S.642.;

Významná osobnost olomouc. kulturního života, autor řady publikací o Olomouci'zabýval se českou hudbou 19. století;

• ix-: Vzpomínka na profesora Roberta Smetanu.=Stráž lidu,1988, 18.10., S.4;

Kdy-kde-co v Olomouci, 1984, srpen, S.14; Kmoníčková, Eva: V roce 1988 zemřeli.Brno, SVK 1989, S.70;

V roce 1958 absolvoval AMU, obor režie. První angažmá v Sm divadle v Šumperku od 1.8.1958.; Po roce 1989 působil v Moravském divadle Olomouc. Taky v Horáckém divadle Jihlava.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.;Praha, DÚ 1959, S.227.;. http://www.moravskedivadlo.cz/…ta/historie/ Rovnost 5.10. 1992. (Nekrolog).