Osobnosti Moravy.eu

V roce 1943 absolvoval teologii, poté kaplan ve Ždánicích, administrátor farnosti Boleradice, profesor na gymnáziu Hustopeče, kaplan v Brně – Kr. Poli. V roce 1947 vstoupil do řádu Tovaryšstva Ježíšova. 1950 konc. tábor Bohosudov, 1950–53 voj. prac. tábor PTP, pak kopáč v Ostravě 1955 odsouzen na 10 let za velezradu, 1960 amnestie1960 autojeřábník DP města Brna, od r. 1980 v důchodě. Pak žil několik let v Praze.

Kdo je kdo 1991/92.Praha 1991.S.712.;. Osobnosti střední Moravy. Kalendář výročí 2010. Olomouc 2009.

Boleradice (n. Diváky) Bohosudov (n. Krupka na okr.Teplice)

Narozen ve Valšovicích u Hranic (n.m.č. města Hranice). Obecnou školu vychodil v rodišti. Od jedenácti let studoval reálné gymnázium v Hranicích, kde maturoval r. 1932. Poté odešel do Olomouce studovat bohosloví, ale po 2 semestrech studia přerušil a odešel do Prahy, kde studoval FFUK, obor filozofie, sociologie, estetika a psychologie. Po ZVS studoval v letech 1937–1938 Vojenskou akademii v Hranicích a 1938–1939 velitelem roty pěšího pluku ve Znojmě. Po demobilizaci pracoval jako aktuární úředník na Vysoké škole zemědělské v Brně a od r. 1942 se věnoval literatuře.. V r. 1945 se vrátil do armády a jako důstojník působil ve Valašském Meziříčí, na ministerstvu obrany v Praze a na Vojenské akademii v Hranicích. Od r. 1951 pracoval jako agronom zprvu v Pohořelicích a poté v Brně jako plánovač na KNV a od r. 1960 jako ekonom Krajského veterinárního zařízení. v Letech 1965–1979 odborným asistentem na VŠZ, přičemž 1966–1970 vystudoval při zaměstnání obor sociologie na univerzitě v Brně. Autor přírodní lyriky. V r. 1940 vyšla sb. básní Duha nad krajem. V r. 1944 povídky pro mládež Roky na výsluní, v r. 1957 hra Tanec nad valaškou. Publikoval v periodikách Červený květ (1958), Nová Lubina (Valašské Meziříčí 1947), Řád (1934–1943), Stadion (1957), Studentský časopis (1931) a Vojenské besedy (1945).

Slavík, B.: Písemnictví na moravském Valašsku.Olomouc 1947.S.310.;. Lexikon české literatury. 3/II P-Ř. Praha, Academia 2000. S. 830–831.;

Narodil se jako třetí syn v rodině hudebníka a učitele Josefa Pazdírka (1813–1896), jehož citovská kapela byla známa po celém kraji. Ludevít absolvoval učitelský ústav v Olomouci a poté učil od roku 1868 v rodišti, poté v Roštíně a roku 1879 se stal nadučitelem v Horní Moštěnici. V témže roce zde založil hudební nakladatelství, kterému se plně věnoval a o deset let později se vzdal i učitelství. Nakladatelství přestěhoval za dva roky do Bučovic a roku 1897 do Olomouce. V roce 1911 se přestěhoval do Brna. Prvým jeho nakladatelským počinem byl „ Malý koledníček „ (1879). Vydával obřadní příručky, chrámovou hudbu českých skladatelů, díla hudebních pedagogů a řadu dalších hudebnin. Úzce spolupracoval s bratry Bohumilem (1839–1919) a Františkem (1848–1915). Po jeho smrti se nakladatelské činnosti věnoval jeho syn Oldřich (1887–1944).

Československý hudební slovník. II. Praha 1965. S. 265–266.; Ševčíková, Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, č. 4.S.9.;

Syn Ludevíta R. Pazdírka (1850–1914). Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v letech 1897–1905. Po maturitě se věnoval vojenské službě z povolání a po převratu v březnu 1919 se ujal rodinné firmy v Brně. Vydával zejména tvorbu moravských skladatelů, literaturu didaktickou, pedagogickou a významné monografie hudebně vědecké. Založil sborový archiv i sbírku Musica antiqua bohemica, sborník Musikologie aj. Pokusil se též vydávat hudební periodika (Hudební rozhledy, Hudební besídka, Hudební národ). Od r. 1937 spolupracoval s pražským nakladatelstvím Melantrich. Po jeho smrti vedl závod jeho syn Dušan až do znárodnění.

Literární místopis Přerovska SOKA Přerov;. Československý hudební slovník. 2.díl.Praha 1965. S.266.;

V letech 1946–1955 působil na FFUP v Olomouci, obor klasická archeologie.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrav, Profil 1973. ;Archiv UP Olomouc;Pardyová, M. : Za Oldřichem Pelikánem. Universitas, 21, 1988, č. 1, S. 99–100. ;.

Narozen na Opavsku. Střední školu studoval v Kroměříži a teologickou fakultu v Olomouci, kde přijal svěcení 13.1.1828. Působil krátce na farách v Hlučíně a v Kravařích, nejprve jako kooperátor a později administrátor. Asi 1831 odešel, protože se stal dočasným ředitelem učitelského ústavu v polském Glogówku, v té době významném centru vzdělávání v opolském Slezsku. Pedagogická práce jej netěšila a tak byl záhy vratislavskou konzistoří jmenován farářem v Tvorkově (Polsko), kde dal opravit kostel, podnikal kroky k výstavbě nové školy. Postupující alkoholismus donutil jeho nadřízené odvolat jej koncem roku 1838 z tohoto místa. Byl pak kaplanem na různých farách v Horním Slezsku. Roku 1859 byl suspendován a dán pod dohled do Piekar (Polsko), kde žil jeden z představitelů protialkoholního hnutí P.Jan Nepomuk Ficek. Zde překládal do polštiny církevní literaturu. Stal se známým překladatelem.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.) Ostrava 2001. S. 101–102.

Studoval v Přerově, stř. školu v Lipníku a Brně. Poté u prof. Viléma Blažka. Po r. 1945 stud. hudební vědu a estetiku FFMU Brno, u prof. Štědroně. 1949 – 1951 referent pro hud. vědu ve Slezském ústavu v Opavě, od 1958 prac. v KVM Hradec Králové, poté ředitel okr. muzea v Rychnově nad Kněžnou. Od června 1963 ve Vlastivěd. muzeu v Šumperku, ved. společenskovědního odd. V březnu 1968 přešel do Brna, kde prac. na VŠZ. Přispíval do Hudebních rozhledů a čas. Opus musicum.

Severní Morava.Šumperk 1970, sv.20, S.77–78.(foto).;.

Narozen v Pozořicích u Brna. Studoval konzervatoř v Brně, kde absolvoval varhany a dirigování. Poté studoval mistrovskou školu pražské konzervatoře, po válce JAMU. Za okupace byl ředitelem městské hud. školy v Přerově, později divadel. dirigentem v Opavě a Olomouci. Později působil v divadle v Brně a pedagogicky na konzervatoři. Činný v rozhlase a ČT. Vítěz soutěže o znělku města Přerova pro velký orchestr, která poprvé zazněla 2.10.1945

Zpravodaj VSMO, 1982, č.17 – 18. S.50.;.

Absolvoval. konzervatoř Brno 1946, FFMU Brno 1949, od r. 1946–1950 působil v MD Olomouc. Externí pedagog JAMU.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.;. Rovnost 10, 4.4.2000, S.12.

PhDr. Libor Pleva

Literární přídomek podle rodiště. Po maturitě na Akademickém

' gymnáziu odešel do Vídně studovat medicínu a r. 1836 dosáhl hodnosti magistra hojičství a umění porodnického, a 1837 ještě očního. 1839 – 1857 působil v Lomnici u Tišnova a zde se oženil. Zaměřil se na botanický výzkum kraje. Některé práce psal německy, česky, či souběžně v obou jazycích. 1856 zpracoval Dějiny botaniky na Moravě. 1887 vydal v Uherském Hradišti Životopisné pomněnky, kde je uvedena bibliografie jeho děl. Poté pobýval asi 15 let na Velehradě a poté v Broumově.

Polák, Vladimír : Literární místopis okresu Blansko.Blansko 1985.S.113–115.;Springer, Jan : Co dalo Šumpersko literatuře.Šumperk 1974.S.17.;.

Profesor přírodopisu na SG v Olomouci 1903–1908, poté v Brně na reálce.

Seznam jeho prací ve Sborníku klubu přírodovědeckého v Brně, roč.XI;ČSVMO, roč.LI.Knižně: Květena Hané.Brno 1911. .Biografie: Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.228. Símě hořčičné.Olomouc 1947, S.72–73.; Otruba, Josef: PhDr.Josef Podpěra padesátníkem.ČVSMO, 40, 1928, S.156.;.

od r. 1925 pracoval v Brně, autor projektů škol v Přerově, rodinných domů v Přerově 1931–1933, ve Vyškově 1932–1934, spořitelny v Boskovicích 1936. Autor knihy Holandské stavebnictví..

ČBS.Praha 1992.S.558.;

Absolvoval gymnázium v Kroměříži, 1917 promoval na KU Praha, profesor na vyšších hospodář. školách v Přerově a Olomouci, od r. 1920–1948 vědec. prac. v Moravském zemském muzeu v Brně. Iniciátor národopisných slavností Hané v Přerově. Autor biografic. studií o J. Klvaňovi a M. Wanklové. Pobýval též v USA. Z díla: Almanach "Hanácký rok ". Přerov 1923. ;

Josef Klvaňa. ČMM, 17–19, 1920–1921, S. 640–673. ;Madlenka Wanklová, ČMM, 20–21, 1922–1923, S. 257–274. Kunz Ludvík: Zemřel PhDr František Pospíšil. Český lid, 45, 1958, S. 277–278. ;.

Studovala učitelský ústav v Olomouci-Řepčíně, poté působila jako učitelka v Pustiměři, Ivanovicích, Prostějově, Kopřivnici, od r. 1917 u knihaře Vojtíška v Brně. Studovala na uměleckoprůmyslové škole v Praze (prof. Kysela, Brunner), stipendium v Kodani, Stocholmu a Paříži, kde v r. 1925 získala Grand Prix a zlatou medaili na Mezinárodní knižní výstavě v Benátkách. Výstava maleb, grafik a knižních vazeb v Praze v Uměleckoprů­myslovém muzeu r. 1936. Pochována v Pustiměři.

Bradáč, L. : Výstava vazeb P. Pospíšilové. Knihař, 34, 1938, č. 6, S. 70–71. ; Fialová, A. : Studie Kroměřížska 81.

V letech 1950 – 1957 přednášel a vedl semináře jako externí učitel na FFUP a na Vysoké škole pedagogické v Olomouci. Čestný člen Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně, akademik ČSAV /1972/.

BIO ČTK/1985. ;Měřínský, Zdeněk: K životnímu jubileu akademika Josefa Poulíka. VVM, XLII, 1990, č. 2, S. 260 – 262. /Bibliografie, fo­to/.

Otec malíře Františka P.ml. Malíř kostelních obrazů a restaurátor fresek. V letech 1888 – 1892 působil v Přerově, poté v Kroměříži. Vyzdobil moravské kostely, V r. 1891 Hoštice, fara Zdounky, slavnostní sál olomoucké arcidiecése, zámek Holešov, Restauroval fresky v Květné zahradě a v arcibiskup ském zámku v Kroměříži.

Toman, P.: NSČSVU 1947.II, S.325.;. Páleníček,L.: Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž 1940.;

Vyrůstal v Napajedlech, gymnázium studoval v Uherském Hradišti. Na brněnské filozofické fakultě vystudoval anglistiku a hispanistiku. Pracoval v literárně dramatické redakci Českého rozhlasu tady v Brně, kterou byl nucen v 70. letech opustit. Do roku 1989 se živil zejména překlady, většinou pod cizími jmény. Překládal například díla Garcia Lorcy, Johna Updika, Josepha Kellera a tak dále. K jeho nejúspěšnějším překladům patří Pan Kaplan má stále třídu rád. Autor hry Pěnkava s loutnou, která byla provedena v olomouckém Divadle hudby, za režie Lídy Engelové. Dlouhodobým pedagogem JAMU v Brně.Jako pedagog působil od roku 1990 na Divadelní fakultě JAMU v Brně (od roku 1993 jako profesor) v ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Počátkem 90. let byl autorem a moderátorem televizních cyklů Klub Netopýr a Z očí do očí. V roce 1998 získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.

• bk-: Pěnkava s loutnou.Stráž lidu, 1983, 14.5., S.4.;

Smutná, Jana: Poezie nejsou jen knížky.Prostějovský týden, 1992, 11.11., S.5.;

Prof. PhDr. Antonín Přidal

Fotografie je z ČTK – autor Šálek.

Po studiu na státní reálce v Lipníku vykonal maturitu na učitelském ústavu v Olomouci v r. 1933. Odbornou zkoušku z matematiky, výtvarné výchovy a rýsování složil v Ostravě. Učil na Hlučínsku, v Bílovci, v Ústí u Hranic. Za okupace působil v měšťanské škole ve Velkém Újezdě. Po válce se na trvalo vrátil do Bílovce, kde vyučoval matematice, rýsování a výtvarné výchově na měšťanské škole, na nově zřízeném gymnáziu, i jako zástupce ředitele gymnázia, později jako ředitel základní devítileté školy. Byl kronikář města Bílovce. Výrazná publikační činnost.

Žibřid, 1–2, 1996, S.13–14., . BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S. 97–98.

Mládí prožil v Přerově, kde si jeho matka otevřela baletní školu. Později absolvoval Bergerovu baletní školu v Praze. Umělec. dráhu začal v r. 1924 v ND Praha jako sborový tanečník, v r. 1926 odešel do Brna, 1932–36 členem ruského baletu. Během několika let pak nastoupil angažmá v Monte Carlu, za války se stal režisérem baletního divadla v New Yorku. 1947 se vrátil do Brna. Učil od r. 1951 na VŠMU v Bratislavě.

Literární místopis Přerovska – SOKA Přerov.

Po maturitě na reálce ve Vel. Meziříčí 1925–1930 studoval zeměpis na MU Brno, mimoto zpěv 1925–1927 u prof. Žaluda. Středoškolský pedagog v Bratislavě a Litovli (tělocvik, zeměpis v r. 1932–33), poté prof. RG ve Vel. Meziříčí, 1951–53 ředitelem G. Publikoval v Lidových novinách, Rovnosti, Vysočině, Velkomeziříčsku, recenze a vzpomínkové články.

Slovník spisovatelů okresu Žďár nad Sázavou. Velké Meziříčí 1992. S. 315.;

Do obecné školy chodil v Olomouci-Hodolanech, poté studoval reálné gymnázium, kde maturoval v roce 1915. Pak narukoval, r.1916 v ruském zajetí a vstoupil do legií. Po válce osvětovým důstojníkem v Brně.Od r. 1929 členem literárního střediska, psal povídky, studie o ruské literatuře, divadelní kritiky, stati o výtvarném umění, překlady básní. Předsedou Literárního střediska.

Novotný, L.: Fráňa P.-básník, propagátor sovětské literatury, bojovník proti fašismu.=Zpravodaj města Hranic a lázní Teplic n.B. 1973, leden, S.4–7.;Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Seš­.4.Opava, Slezský ústav ČSAV 1981, S.107–108.;.

Profesor češtiny na gymnáziu a pozdější dědic Nappovy opatské hodnosti v klášteře na Starém Brně, činný v Národní jednotě a v Katolic. jednotě, přispíval do katolického tisku na Moravě.

Slavík, Bedřich: Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937, S. 16;.

Narozen v měšťanské rodině. 1865–1868 studoval na německé nižší reálce v Olomouci, poté 1871–1876 na technické vysoké škole ve Vídni, pak ve Vídni. Poté byl 12 let vrchním ing. a ředitelem velké německé společnosti v Hamburku, specializující se na stavbu mlýnů. Učil také na několika vysokých školách v Německu. V Berlíně – Charlottenburgu působil 30 let až do odchodu do důchodu 1926.Za své odborné úspěchy byl jmenován dr.h.c. mnichovské a berlínské univerzity.

BSSSM seš.3 (15.).Ostrava 2002. S. 98–99.

Od roku 1904 studoval UMPRUM v Praze od r. 1906 AVU, kde žákem prof. Bukovce, Roubalíka a Ženíška. Jako malíř působil v rodišti až do r. 1914. Od r.1913 byl členem SVUM Hodonín. Samostatně vystavoval v Příboře, Karviné, Olomouci. Po vypuknutí 1. světové války pracoval v nemocnici. Přestože byl nevoják musel v srpnu 1915 narukovat. Od r. 1923 žil a působil v Olomouci. Navrhoval i jevištní výpravy pro divadla v Olomouci a Bratislavě. Malíř – krajinář. Jeho dílo je zastoupeno v Galerii Muzea umění v Olomouci. Náměty Olomoucka (obrazy: Hanácká nevěsta, Hanácký trh).

Pospíšil, F. : Almanach hanáckého roku. Přerov 1923.; Gladišová, M.: Osobnosti Lipníka nad Bečvou. (web.stránky Lipníka nad Bečvou).

V roce 1932, po dobu l měsíce v cele dominikánského řádu v Olomouci. V olomouckém divadle působil jako dramaturg 1945–48;1962–1964. Používal pseud. Jiří Čekan. ;

Rotrekl, Z. : Skrytá tvář české literatury. Toronto 1987, S. 128–135. /foto, S. 129. ;. http://otavinka.blog.cz/…/vaclav-renc

Narozen v obci Vodochody, nyní Straškov-Vodochody