Osobnosti Moravy.eu

V Praze se narodil a většinu života i prožil, ale poslední léta života žil a tvořil ve Velké Bystřici. Vystudoval Akademii múzických umění u akadem. malíře prof. Švabinského. Nejvíce se věnoval portrétům, dále pak restaurování a krajinomalbě.

Velkobystřické noviny,č.2/2003,S. 3;

Obecnou školu navštěvovala ve svém rodišti a devítiletou měšťanskou školu v blízkém Postřelmově. Po jejím ukončení v r. 1951 se účastnila přijímacích zkoušek na Uměleckoprůmyslovou školu v Brně, kde však přijata nebyla. Proto v tomtéž roce nastupuje do Rapotínských skláren v Rapotíně jako malířka skla. V roce 1953 úspěšně složila zkoušky na Vyšší průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, avšak do školy nenastoupila a pokračovala v původním zaměstnání až do r. 1960. V roce 1966 se s rodinou stěhuje ze Šumperka do Olomouce, kde začíná intenzivně rozvíjet některé ručně vázané textilní techniky jako je goblén, macramé a především šité krajky do rámu, tzv. niťáky. V této technice pracovala převážně s černou čalounickou nití, přírodními i barevnými materiály, jako byly koudel, různé provázky, sisal, korálky, barevná příze aj. Prvním jejím niťákem byla Pastýřka (1969). V r. 1971 vytvořila jednu z větších realizací, niťák strom z ráje, nazvaný „Symbol lékařství“ o rozměrech 100×150 cm, který je doposud instalován v přízemní čekárně odběrů krve zdravotního střediska SPEA na náměstí Hrdinů 1 v Olomouci. Pro obřadní síň v Žulové vytvořila sisalový závěs nazvaný Hvězda života. Od roku 1969 až do r. 1980 přes komisi Fondu výtvarných umělců prodává své textilní práce v prodejnách Dílo v olomoucké oblasti, kde se také účastnila četných společných výstav v různých městech i 2× v pavilonu A na výstavišti Flóra v letech 1970 a 1976. V r. 1977 získává diplom a cenu v oboru užitého umění v okresní soutěži amatérských prací v Olomouci za niťák „Podzim přichází.“. V letech 1978 a 1980 se zúčastňuje celostátních amatérských textilních soutěží „AMTEX 78“ v Klatovech, kde získala cenu za niťák „Květ podzimu“ a „AMTEX 80“ (tamtéž) čestné uznání také za niťák „Tesaříkův svět“. Poté, kdy nový Svaz českých výtvarných umělců zakázal přijímat práce výtvarníků, kteří nebyli jeho členy, nastupuje do zaměstnání jako úřednice a pracuje tzv. do šuplíku. Teprve až v r. 1999 se účastnila společné ýstavy se svým manželem Ladislavem Ruskem ve Skautském domě v Olomouci. Během 20ti let vytvořila na 100 závěsných textilních prací ručně vázaných niťáků a tapiserií, z nichž na 80 zdobí soukromé i veřejné interiéry nejen v Čechách, ale i Dánsku. Svět její textilní tvorby je publikován v časopise Vlasta (1978 a1980). V roce 2007– 8 intenzivně pracuje na monografii Ladislava Ruska, která vyšla v grafické úpravě syna Michala roku 2009 pod názvem "Pedagog, skaut, výtvarník, publicista, básník LADISLAV RUSEK ve dvoutisícovém nákladu v Českých Budějovicích. Zemřela na mozkovou mrtvičku v olomoucké nemocnici. Bydleli jsme v jednom domě na Příčné poslední tři roky. V červnu 2020 dokončila rodinnou kroniku a poslední dny věnovala výtvarné tvorbě, nítovým obrazům.

osobní list a elektronicky email ze dne 15.2.2011 Šev­číková, H.: Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2016, č.2, S.8–9. Sdělení syna dne 26.8.2020. Dne 7.11.2020 jsem meilem dostala oznámení o úmrtí od synů Michala a Ivana Ruskových.

V 1953–57 stud. SUPŠ Uherské Hradiště. samostatné výstavy od r. 1968. Věnuje se malbě, volné i užité grafice, ilustraci. Grafic. techniky. :lept, akvatinta, kombinované techniky.

Katalog výst.Současná česká grafika.Praha, 1989, S.189.;/fotografie

Narozen na Svatém Kopečku u Olomouce.

Nejstarší syn z devíti dětí tesaře Ondřeje Řeháka. Po vychození obecné školy chtěl studovat malířství, ale finančně to nebylo možné. Po vypuknutí 1. světové války narukoval jeho otec na vojnu a malý Toník se staral s matkou o hospodářství a malé sourozence. Po válce v r. 1918 se přihlásil jako dobrovolník do armády. Zprvu byl přidělen do Olomouce, pak na Slovensko (Košice, Bratislava 1918–1919). V r. 1920 nastoupil vojenskou prezenční službu, poté se vrátil na Sv. Kopeček a r. 1924 se oženil. Od r. 1928 pracoval ve službách arcibiskupství jako zahradník a taktéž u firmy ASO při úpravě zeleně na Sv. Kopečku. V 50. letech byl zahradníkem u MNV Kopeček. Před odchodem do invalidního důchodu pracoval jako topič a zahradník v Domově důchodců v Olomouci-Chválkovicích, kde asi v r. 1959 uspořádal svou první výstavu. První obraz namaloval asi v roce 1929 (Prátr), příležitostně maloval od r. 1939. V celostátním kontextu byla Řehákova tvorba představena poprvé na výstavě Samoukové a lidoví umělci v Praze r. 1963. K účasti Řeháka vyzval Arsén Pohribný na doporučení malíře Bohumíra Dvorského. Výstava měla velký ohlas doma i v zahraničí. Samostatně vystavoval v r. 1967 v Přerově, 1968 v Olomouci, 1969 v Itálii, kolektivně v období 1963–1964 v Brně, Praze, Bratislavě, Ostravě, Paříži, 1965 v Salzburgu, Linzi, 1966 Berlín, Bratislava, Uničov, Ústí nad Labem, 1967 Uničov, Londýn, Expo 67 Montreal, 1969 New York.

Garčic, J. : Tři moravští naivní malíři. Zprávy KVMO, 1982, č. 217, S. 13–18. Kdy-kde-co v Olomouci 1987, únor, S. 15. ;Hanácké noviny, 1. 4. 1995, S. 7. Daněk, Ladislav: Antonín Řehák. In: Oznámení o Ikarově letu. Olomouc 1998. S. 142–145.;Umělci čistého srdce. Muzeum umění, Olomouc 2001, S. 69;

Chválkovice a Svatý Kopeček jsou části města Olomouc.

Stud. Školu umění, Zlín abs. 1949; krajinomalba; měl na něj vliv B. Dvorský. Tematika, krajina Hané a Slovácko; Spolupráce s architekty – katedrální okno Olomouc 1954, dekorativní mříž, Olomouc 1965, keramic. reliéfy, Šumperk 1968; mosazný reliéf, Jeseník, Přerov 1975, 1977, Spektrum vody, opona, artprotis, Olomouc 1984;

Dvořák, Fran: Jan Sedláček. Ostrava, Profil 1983. Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. Katalog výstavy Vyznání životu a míru. Praha, SČVU 1985, S. 210; Toman: Dodatky, S. 161; Lakosil, J. : Krajiny Jana Sedláčka. Nová Svoboda, 1980, 7. 10. , S. 5. ; Brachtlová Eva: Žít, znamená tvořit.

Vystudoval UMPRUM v Uherském Hradišti a AVU v Praze. Žije a pracuje v Olomouci.

Katalog výtvarných umělců v olomoucké oblasti. Olomouc 1989.; Katalog výstavy Vyznání životu a míru. Praha, SČVU 1985, S. 210; 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, 1980. ;

Moravské osobnosti umění a kultury-REGO/SVKOL.

Narozen nedaleko Boskovic.

Po dokončení studia pracoval od roku 1858 jako geometr. V letech 1860–1865 se stal řádným asistentem deskriptivní geometrie na vídeňské polytechnice. R. 1865 složil zkoušku pro výuku geometrie, matematiky a strojírenství a byl profesorem na vyšší reálce ve Vídni. R. 1875 se stal řádným prof. deskriptivní a praktické geometrie na vysoké škole zemědělské ve Vídni. Zmodernizoval geodetickou výuku, zlepšil řadu měřicích metod a přístrojů.

Na počátku tohoto století trávil několikeré prázdniny v Mohelnici. Na Moravě získal námět k obrazu „Ukolébavka“, zobrazující hanáckou selku, která kolébá děcko v zšeřelé světnici. 1906 se stal prof.UPŠ v Praze. Manželkou mu byla Milada Havelková, nar. 1877 v Olomouci, dcera Jana Havelky z Loštic, zemřela 25. 11. 1931. Syn Jan naroz. 31. 10. 1901 v Praze, malíř, grafik. ;

Hekele, F.> Malíř Josef Schusser.(Opožděná vzpomínka).KKM 1964, č.7, S.4.;.

Samostatně vystavoval v Praze od r.1946, v r.1978-Šumperk, Olomouc, Brno.R.1963 člen SČUG Hollar, od r. 1968 prof.VŠUP, kde vedl až do r. 1977 ateliér ilustrace a užité grafiky.Zasloužilý umělec 1973. Z ilustr­.knih: Mácha, K.H.: Máj.1956.;Mat­hesius, B.: Zpěvy staré Číny.1967;Petiška, E.: Staré řecké báje a pověsti.1964.

Biografie: Pazderová, Eva: Zdeněk Sklenář=Výtvarná kultura, 1978, č.4, S.43–49.; Holešovský, František: Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež.Praha, Albatros 1989, S.334–337.; Šmejkal, F.: Zdeněk Sklenář.P., Odeon 1984.;Dvořák, F.: Z.Sklenář.=Severní Morava, sv.39, S.32–39.; Hoffmeistrová, J.: Z.Sklenář.=Li­terární měsíčník, 1974, č.10, S.122–123.;
Ševčíková, Hana: Ilustrátoři dět.knihy.Olomouc, OK 1989.; Nezbeda, V.: Z.S. a čs.známková tvorba.=SM, 1988, sv.55, S.64 – 66.; Hanácké noviny, 18.4.1996, S.3., .

V jeho uměleckých ateliérech pro zřizování kompletních jevišť a různých divadelních dekorací, pracovalo na 20 akad. malířů. Jeho dílna dělávala dekorace též pro divadla v Brně, Ostravě, Olomouci a pro mnoho organizací a spolků.

Literární místopis Přerovska SOKA Přerov.

Narozen ve Zbýšově (u Brna). Vědecký pracovník u Karla Absolona. Za okupace působil jako ved. muzea v Boskovicích, 1945–1951 ved. pravěkého odd. zemského muzea v Brně, 1952–1958 ved. pravěk. odd. v Olomouci, od r. 1958 odbor. prac. Archeologického ústavu ČSAV Brno. Autor 5000 pojednání, zpráv, recenzí, zajímal se o pravěk Mohelnicka, zprac. monografii o Janu Havelkovi-nedokončeno. 1927 v Mohelnici, patronem muzea v M. , 1960 slavnost. řeč při otevření m. Publikoval v čas. Filologic. listy, VVM, Lidové noviny. Pracoval ve výboru Moravského muzejního spolku v Brně. Z díla : K historii krápník.jeskyň v Mladči u Litovle.Litovel 1936.; Pravěké nálezy v Mladči…Lito­vel 1938

Gregor, A.: Archeolog dr.J.Skutil, zemřel.- VVM, 17, č.1. S.101 – 102.(foto).; Hekele, František: Univ.prof.PhDr­.Josef Skutil.Kulturní kalendář Mohelnice 1965, č.10. S.6.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 137–140.

Slezský kulturní pracovník, prof. dějin. Působil na gymnáziích v Opavě a v Přívoze. Usiloval o posilování národního vědomí studentů. Po vzniku Československa se věnoval politické činnosti jako poslanec (1918) a později senátor Národního shromáždění. Byl kustodem Muzea Matice opavské.

Ficek: Biografický slovník širšího Ostravska.seš.1..OK Prostějov.

Od roku 1974 žil ve Hvozdečku u Bouzova. Pravidelně se účastnil regionálních konferenci v Přerově, Kroměříži, Olomouci.. Autor veršů, a lidových vyprávění z Hané. Ilustroval Bouzovské noviny. Jeho příspěvky o národopisu Hané ve sborníku Proměny hanácké vesnice. (Kroměříž-Zlín, 2003).

Osobní sdělení a zpráva o úmrtí JUDr. Kráčmar.

Hvozdečko (n.m.č. obce Bouzov)

Profesor na grafické škole v Praze. Zabýval se portrétní tvorbou, figurální kresbou, grafikou.

SOKA Přerov.

Malíř kostelních obrazů v Prostějově a Kroměříži.V Kro­měříži jsou 2 obrazy kaple signovány F.P.Sluka pinxit 1861.

Toman, P.: Slovník výtvarných umělců.II.,S.463.; Páleníček, L.: Za pochodní krásy.Kroměříž 1945.S.57.;.

Narodil se ve Věrovanech. Studoval umělecko-průmyslovou školu v Praze, pak pedagog v Praze. Po první sv. válce 1921 se stal profesorem kreslení a rýsování na České státní reálce. Měl vliv na celou řadu olomouckých výtvarníků např. Aljo Berana, Slavoje Kovaříka, Ing. Hynek a další. Pracoval s olejem a akvarelem. Náměty venkov a Olomouc. Zemřel v Interní léčebně pro dlouhodobě nemocné v Moravském Berouně.

Region Věrovany. 3/2000.

Od 11.1.1900 první český starosta města Litovel. Vzdal se úřadu 9.8.1914.Bojovník za českou Litovel, mecenáš kulturních i sociálních aktivit.Na jeho počest postavena v parku pamětní deska.Město mu věnovalo na novém hřbitově čestnou hrobku.

Šik, Lubomír: Litovalské paměti. Litovel 1994. Šik, L. : Litovelská výročí roku 1997. Litovelské noviny, 1997, č. 1, S. 6–8. ;

'

Spoluzakladatel muzea v Prostějově.

Ročenka NPMP, 16, 1939, S.120.;Marek, Pavel: Bibliografie okresu Prostějov.Prostějov 1990.;.

Portrétista.

Jordán, František: Celoživotní umělecké a kulturní dílo uzavřeno. =Vyškovský zpravodaj, prosinec 1986, S. 7–8, obr. ; Kmoníčková, Eva: V roce 1986 zemřeli. Brno SVK 1987, S. 48–49. ;.

V roce 1964 absolvoval Přírodovědeckou fakultu UM Brno poté působil jako odborný asistent PřF UP Olomouc, 1979 stud. pobyt v Leningradě, 1990 docent katedry matematické analýzy a numeric. matematiky. První zasloužilý člen JČSMF.;

Kdo je kdo II.1991/92.Praha 1991, S.900.;.

V roce 1922–1923 působil jako korepetitor v olomoucké opeře, vedené tehdy Karlem Nedbalem. Okolnosti jej však přinutily, že se vrátil k právnickému povolání. Hudbě pak věnoval volný čas. V březnu 1939 emigroval s rodinou do Kanady, kde se stal osob. tajemníkem čs. vyslance dr. Frant. Pavláska. Za působení na čs. vyslanectví pořádal četné koncerty na podporu čs. zahraničního odboje. Po r. 1945 se vrátil do vlasti a pracoval v kulturním odd. amerického velvyslanectví v Praze. V únoru 1948 opět do exilu, působil v Montrealu 20 let jako učitel hudby, muzikolog a koncertní pianista. Člen Společnosti pro vědy a umění.

Pejskar, Milan: Poslední pocta. 3.díl., vl.n. 1989, S.204.;.

Studoval UMPRUM v Uher.Hradišti, prof.K.Hofman, Fr.Nikl.R.1978 o­ceněn na mezinárod.výstavě v Katovicích v Polsku.Ateliér měl v Denisově ulici v Olomouci.

Stráž lidu, 1987, 6.6., S.4.;ZN, 1987, 1.7., S.2.;Nekrolog.: Hastík, J.: Kdy-kde-co v Olomouci, leden 1989, S.10.; ZKVMO, 1983, č.223, S.9.;
26 mladých výtvarných umělců Olomoucka.Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, 1980.;

V roce 1964 absolvoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci, obor aplikovaná fyzika a v r. 1973 FFMU Brno. Vedoucí Katedry didaktické a výpočetní techniky Pedagogické fakulty MU Brno. Šéfredaktor redakce AutoAlbum. Motoristický žurnalista. Autor 12 vysokoškolských skript a automobilové encyklopedie. Doc. RNDr. Mojmír Stojan, CSc.

Kdo je kdo II. 1991–1992. Praha 1991. S.908. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Na – Su. Valašské Meziříčí 2011. S.109.

V letech 1974–1980 stud. AVU Praha, 1979 –1. cena na výstavě " Mladí vystavují", Praha. 1981–82 vyučoval na SPUŠ v Uherském Hradišti. Žije a tvoří v Olomouci. Ateliér má Na Letné.

• bk-: Směřování Jana Stratila k monumentální tvorbě.=Stráž lidu, 1987, 25.8., S.4.;
• bk-: K naší obálce.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1989, leden, S.7.;

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989./foto/; Pařa-: Návštěva v ateliéru.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1989, září, S.13–15.; ZKVMO, 1983, č.223, S.9.;; Puls, 20.4.1996,S..5., .