Osobnosti Moravy.eu

Fotograf autodidakt od r. 1917, od 1958 předseda skupiny DOFO v Olomouci. Nejznámější práce s aranžovanými rostlinnými motivy a z prostředí zákulisí divadla. Pracoval ve Výzkumné, ústavu zelinářském v Olomouci. Později člen ČKFA Praha.

Encyklopedie čes.a slov.fotografů­.Praha ASFO 1993.S.164.;.

V Olomouci vystudoval nižší gymnázium a střední hospodářskou školu. V roce 1916 jako záložní důstojník na ruské frontě vstoupil do legií. V roce 1920 se vrátil z Vladivostoku a zůstal aktivním důstojníkem. V roce 1939 ukončil vojenskou dráhu jako podplukovník a velitel II. praporu. Po likvidaci armády byl přidělen okresnímu úřadu v Litovli a roku 1940 odešel do výslužby. Vstoupil do ilegální odbojové složky v Olomouci a vedl odboj i na Litovelsku. Dne 14. 2. 1944 byl zatčen a vězněn v Olomouci, Brně a Vratislavi, kde byl 18. 8. 1944 odsouzen k smrti sekyrou a popraven v listopadu. In memoriam byl vyznamenán válečným křížem a povýšen na podplukovníka pěchoty.

Šik, L. : Osobnosti a dějiny Litovle. Disketa 1998.

V letech 1981–1982 studoval Fakultu jaderné fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, 1982–1987 na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci obor matematická infomatika. V roce 1992 absolvoval pobyt na Masaryk Fellow of the University of London, 1994–1995 The american Studies Program. Od roku 1989 pracuje ve FÚ AV ČR, v současné době je vedoucím pracovní skupiny logiky. Na FFUK přednáší filizofickou logiku. V roce 1995 obdržel Cenu Josefa Hlávky.

Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů.Brno­.Masarykova univerzita 1998.S.273.fo­tografie.

Odb. učitel Zemského ústavu pro hluchoněmé ve Valašském Meziříčí. Popraven.

Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.37.;.

Absolvoval hudební výchovu na Vysoké škole pedagogické v Bratislavě. Od roku 1952 pracuje jako zvukový režisér v rozhlase. Trvale žije na Slovensku.

Československý hudební slovník osob a institucí.1.A-L.Praha 1963.S.699.;

Narozen v Holici u Olomouce.

Vystudoval FF UP v Olomouci s uměnovědným zaměřením a specializací na literaturu, divadlo a film (1969–1974). Od roku 1975 pracoval patnáct let jako ředitel a dramaturg Divadla hudby v Olomouci. Od roku 1991 pracuje v Památkovém ústavu v Olomouci jako vedoucí oddělení evidence, dokumentace a informatiky. V letech 2005–2010 byl ředitelem Památkového ústavu v Olomouci. Se sběratelskou aktivitou začal ještě během studií v roce 1972. Během 40 let tak postupně a nesoustavně vznikla soukromá sbírka naivního umění a projevů art brut, která dnes čítá přes 550 děl od více než čtyřiceti českých a slovenských autorek a autorů. Kolekce byla občas půjčována a vystavována na Slovensku (Bratislava, Žilina), též v Šumperku, Olomouci, Liberci, Praze. Natočil videosnímek" Naivní oči Antonína Řeháka".

Umělci čistého srdce. Muzeum umění, Olomouc 2001, S. 102–103; Ryšavý, Milan: … A blahopřejeme. Kdy-kde-co. Červenec,srpen 2014.S.3.

Holice jsou částí města Olomouc.

Narozen v Dolních Otaslavicích (n. Otaslavice). Studoval na reálce v Olomouci a učitelském ústavu v Brně, poté působil 10let v Nákle a od r. 1887 22 let v Č. Bohdíkově. Zakládal zde vlasteneckou organizaci, Sokol, Národní Jednotu. Organizátor českého učitelstva na Moravě. 1906 kand. za čes. stranu národně sociální. Člen Revoluč. NS. Za vlasteneckou a českou věc byl diskriminován a posléze suspendován. Pamětní deska odhalena 1923 v rodišti, r. 1924 na škole v Č. Bohdíkově (n. Bohdíkov)

Masarykův slovník naučný, 4.Praha 1929, S.61.;OSNND.Dodatky III.1.Praha 1934, S.701.;Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.89–91./foto/;. Wikipedie.cz

Studoval na Akademii ve Vídni, korepetitor dvorní opery ve Vídni, německý hudební skladatel, univerzitní lektor r. 1917–1918, vyučoval hud. teorii ve Vídni na Akademii do r. 1941. Autor komorních skladeb a písní.

ČSHS.I. Praha 1963.S.712.; Hanácké noviny 1994, 27.10, S.3.

V letech 1909–1913 studoval gymnázium v Kroměříři. Pak studoval UK v Praze, kde posléze profesorem UK pro obor fyziologie rostlin. Popularizátor přírodních věd fejetonovou formou.

Lexikon české literatury.2,č­.2. Praha, Academia 1993. S. 862.

Narozen na Nové Ulici v Olomouci. Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v r. 1874. Po vysokoškolských studiích byl zprvu suplentem a pak profesorem latiny, řečtiny a češtiny na gymnáziu v Brně. Odtud přešel řídit gymnázium v Třebíči a působil i jako ředitel SGO v letech 1907–1920. Obnovil tradici studentských Majáles na Svatém Kopečku. Předseda spolku Žerotín v Olomouci. Jeho syn Josef (1897–1942) byl právníkem.

Fischer, R. : Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S. 148.;

V roce 1951 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Po vysokoškolských studiích pracoval 1957–1960 v OÚNZ Zábřeh. Od 1960 – 61 sekund. lékař FN v Olomouci, 1961 – 1991 LF UP, ústav soudního lékařství, 1991 profesor, přednosta ústavu soud. lékařství a medicinského práva. Autor 5 skript pro studenty LF, člen 2 redakčních rad.

Žurnál UP, 1992, červen, č. 39, S. 6, foto;. Vzděláván budiž… Olomouc, SG 2002.;

Prof. MUDr. Alois Kosatík, CSc.

Měšťanskou školu vychodil v Blansku. Poté studoval Vyšší průmyslovou školu stavitelskou v Brně, kde maturoval v r. 1913. Poté odešel do Vídně na AVU, V letech 1914–1917 byl na frontě v Itálii a po válce pokračoval v období let 1917–1918 na vídeňské akademii a v letech 1919–1921 na AVU v Praze u prof. Kotěry, ale akademii nedokončil. Poté krátce působil v Brně, pak v Ostravě, odkud odjel začátkem let 30. do Teplic nad Bečvou, kde se podílel na projektu lázeňského hotelu Bečva. Některé stavby projektoval též v Rožnově pod Radhoštěm a v Luhačovicích. Po r. 1945 pracoval ve Zvoleni na Slovensku a koncem 50. let odešel do Prahy. Zemřel v Parze, ale pohřben v Brně.

Bránský, Jaroslav: Výtvarní umělci v okrese Blansko. Blansko OKS 1990. S. 56.;

Vedoucí šlechtitelských stanic, věnoval se šlechtění obilovin a brambor, v.r.1954 vyšla jeho kniha " Pěstováním topinambur zvyšujeme krmivovou základnu".

SOKA Přerov, duben 1994.;.

Od roku 1978 studoval Slovanské gymnázium, kde roku 1982 maturoval. Poté absolvoval Filozofickou fakultu UPOL, obor historie. Promoval r. 1986 a PhDr. 1988. Od r. 1986 pracuje v Zemském archivu Opava, pracoviště SOKA. Od 1.10. 1987 na pobočce ve Šternberku jako archivář. V roce 1990 přešel do Litovle a od roku 1996 působí v Olomouci, kde od r. 1998
jako zástupce ředitele. Bohatá publikační činnost. Autor a spoluautor cca 24 knih. (stav k 3.6.2014)

Knihy:
(sa = spoluautor)
Dějiny Olomouce. UP Olomouc 2009. (sa)
Luběnice 2002. Danal, Olomouc 2002. (sa).
Olomouc. Malé dějiny města. Olomouc 2002. (sa)
Olomouc ve víru válek. Danal, Olomouc 2009 (sa)
Památky staré Litovle. Danal, Olomouc 1998. (sa)
Paměti obce Dolany. Obec Dolany. 2012. (sa)
Paměti obce Hlušovice. Obec Hlušovice 2010. (sa)
Paměti obce Holice. Město Olomouc 2004.
Paměti obce Horní Loděnice. Danal, Olomouc 1996.
Paměti obce Choliny. Danal, Olomouc 1996.
Paměti obce Cholina. Obec Cholina a Danal, Olomouc 2011.
Paměti obce Seničky. Danal Olomouc 1997. (sa)
Paměti obce Kníničky a Lhota pod Kosířem. Danal, Olomouc 1998. (sa)
Paměti obce Křelova a Břuchotína. Danal Olomouc 2000.
Paměti obce Ludéřova. Danal, Olomouc 1993. (sa)
Paměti obce Moravská Huzová, Benátky a Stádlo. Danal, Olomouc 1999.
Paměti obce Myslechovice. Danal Olomouc 1996.
Paměti obce Štěpánova. Danal, Olomouc 1997. (sa)
Paměti obce Vilémova. Danal, Olomouc 1995.
Šternberské století 1909–2009. Město Šternberk 2009.
Švédové v Olomouci (1642–1650). Danal 1993, 1995. (sa)
Uničov. Historie moravského města. Město Uničov 2013. (sa)

Ferdinand Kuschel. In: Allgäuer Gefchichtstreund 2011, N 111.S.9–192.

Hoffmannová, J.: Biografický slovník archivářů českých zemí.. Praha 2000. S.338. Hlů­zová, Vlasta: Prošli Šternberkem. Šternberk 2010.S.65–66. Lexikon současných českých historiků. Praha 1999. č.z. 305. Galerie rodáků a nejen jich – s údaji ze dne 3.6.2014 a podpisem souhlasu.

PhDr. Miroslav Koudela odborný rada (z 1.9.2015)

V letech 1920–1930 studoval hudební školu v Olomouci. Poté u J. Klengela v Lipsku 1932–33. Působil 1926–1931 v olomouc. divadle, poté v různých orchestrech v cizině, Polsko, Německo, člen Berlínské filharmonie 1941–1945. Poté do r. 1949 v Opavě. Od r. 1949 člen Slovenské filharmonie v Bratislavě. Od r. 1954 členem orchestru Čs. rozhlasu v Bratislavě.

ČSHS.I.Praha 1963.S.720.;.

Absolvoval Školu výtvarného myšlení I. Zhoře. Žije a pracuje v Kroměříži. Samostatně vystavoval v nemocnici Kroměříž r. 1975, plenér Kroměříž r. 1980. Galerie pod podloubím v Olomouci r. 1984, v Prostějově r. 1986, na Sovinci r. 1986, v Uničově r. 1987.

Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté. Olomouc 1991. /foto/;.

Po maturitě na Vyšší hospodářské škole v Olomouci narukoval na vojnu.. Po 1. světové válce sloužil v armádě. V roce 1921 byl ve zpravodaj ské službě jako velitel pro východní Polsko, Moravu a Slovensko. V civilním životě byl redaktorem různých deníků (České slovo). Po okupaci odešel z vlasti a spolu s generálem Svobodou organizoval boj proti nacistickému Neměcku. Po válce pracoval ve vojenské misii Berlin s úkolem zajistit průzkum našich hranic. V roce 1949 byl zavřen na Pankráci a odsouzen na 25 let. V roce 1960 byl umučen.

Holické noviny.č.1/2002;

Vystudoval UMPRUM v Uherském Hradišti. Samostatně vystavoval v Olomouci, Praze, Valašském Meziříčí. Kolektivně v Šumperku, Vsetíně, Rožnově pod Radhoštěm, Ostravě, Pardubicích atd. Věnuje se malbě, grafice, ilustraci a tvorbě dřevěných plastik.

Moravské osobnosti kultury a umění/REGO SVKOL; 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci, 1980.

V letech 1939–1941 vystudoval Školu umění ve Zlíně u prof. Vl. Hrocha. 1945–1946 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u prof. E. Filly. Pracoval jako malíř a asistent šéfa výpravy v Českém divadle v Olomouci. Později působil jako konstruktér a návrhář Stavoprojektu. V letech 1957–1984 jako provozní architekt Státního divadla Oldřicha Stibora v Ol. 1965–67 byl externím učitelem katerdy výtvarné výchovy FF UP v Olomouci, 1967–78 lektorem pro kresbu a malbu. 1947 se stal členem Skupiny olomouckých výtvarníků.

Moravské osobnosti umění a kultury REGO/SVKOL; Kdy kde co v Olomouci 1983, září, S.11.; Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomou­c 1989.;

Narozen na Svatém Kopečku (n.m.č.města Olomouc) V r.1975–1979 abs.Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užité plastiky v kameni u prof.Habarty, 1979–1985 VŠUP v Praze, spec.ateliér užitého sochařství u prof.J.Male­jovského.Za studií získal Ateliérovou cenu za realizaci plakety k 100.výročí založení VŠUP. Účastnil se několika domácích i zahraničních výstav. Samostatně vystavoval v Olomouci r. 1980. Vytvořil plastiku Tok informací pro telekomunik. budovu v Olomouci v roce 1988. Jeho rodný dům v ulici Stanislava Menšíka má pamětní desku připomínající narození a předčasné úmrtí umělce. Zemřel v olom. nemocnici po těžké nemoci.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. /fotografie/; Kdy kde co v Olomouci 1990, listopad, S. 7–8., Olomoucké hřbitovy a kolumbária, Olomouc 2001.,

Narozen v Lošově u Olomouce.

Studoval v Itálii, na kněze. Studoval obor: Matematika, fyzika a biologie. Poté působil na Slovensku, též činný v odboji. Osobní přítel Petra Jilemnického. V roce 1940 se vrátil domů. Učil na olomouckých školách v Hodolanech a nejdéle na Komeniu. Autor pedagogických čtení v oblasti zájmové činnosti přírodovědné. Externě působil jako pedagog na UP, pedagogická fakulta. Autor učebnic biologie. Též psal odborné práce z pomologie a ovocného školkařství.

Lošov je součástí města Olomouc.

KLK v Olomouci vydala první číslo „Zpravodaje“ pro potřeby malých knihoven v kraji. Byly zde publikovány přehledy významných výročí, životopisy spisovatelů, texty besed o knihách. V roce 1964 byl Zpravodaj vesnického knihovníka přeměněn na dvou měsíčník s názvem Vesnický knihovník.

Z data narození je známo jen: 2 1959

Maturoval na SG v Olomouci roku 1932. Působil ve Šternberku jako primář nemocnice.

V sýpkách ducha.Olomouc 1992.S.153.; Símě hořčičné.Olomouc 1947.S.230.;

Vystudoval LF UP v Olomouci, promoval v roce 1951, habilitace v roce 1990. Emeritní primář chirurgického oddělení nemocnice v Přerově a profesor LF UP Olomouc. V současnosti pracuje jako konsultant a soudní znalec. Působil v Olomouci, Ostravě, Přerově, kde v současné době vykonává funkci okresního zdravotního rady. Chirurg, přednosta chirurgické kliniky v Olomouci v letech 1991–1993. Předtím působil jako primář na chirurgickém oddělení nemocnice v Přerově (1976–1987). Význačný odborník jícnové chirurgie.

http://koalice.wz.cz/kandidati.html (Volby do Městského zastupitelstva Přerov v r. 2006.) Katalog národních autorit. NK Praha

Prof. MUDr. Jiří Králík, DrSc.

Bojoval na ruské frontě, v listopadu 1916 raněn. Od srpna 1917 na rekonvalescenci v Luhačovicích. Kontaktoval se s J. Rošickým (1884–1942) a přes bratra Františka Kramáře (1891–1955) s tajným výborem Mafie. Stal se vojenským zpravodajcem Mafie na Moravě a ve Slezsku. Od listopadu 1918 zabezpečoval návrat čs. legií z Itálie. V letech 1919–1923 pracoval na ministerstvu obrany, od r. 1923 ve výslužbě.

Slovník prvního českého odboje 1914–1918. Praha, Hermes 1993.S.70.