Osobnosti Moravy.eu

Studovala FF UK v Praze, obor filozofie a historie. Pak působila ve Stínavě a v Plumlově. Již téměř třicet let žije a působí v Olomouci, kam přišla za zaměstnáním na zdejší univerzitu a pokračovala jako vedoucí propagace ve Vlastivědném muzeu Olomouc. Velkým mezníkem jejího profesního života bylo založení první čajovny a galerie U Bílého slona na Moravě roku 1994, která se stala nejen nositelem know-how pro „čajovou kulturu“ u nás, ale i kulturně-společenským centrem Hané. Od roku 2002 učí na Církevním gymnáziu Německého řádu. Vyučuje dějepis a Základy společenských věd. Zároveň tam působí též jako výchovný poradce.Tato střední škola je fakultní školou Pedagogické fakulty UP. Spolupracuje s výtvarníky zejména mladé generace a pomáhá jim prezentovat svou tvorbu. V roce 2000 založila Školu tantrického umění Kamala tantra. Věnuje se oboru krystaloterapie. V roce 2016 byla nominována v soutěži Žena regionu Olomouckého kraje a stala se vítězkou 7. ročníku tohoto prestižního ocenění.

Osobní sdělení – hš 25.11.2014

PhDr. Hana Pokorná, rozená Hrozková

Zabývá se historií regionu a kronikářskou činností.

Dokumentační list ze dne 30.11.2007.

Působil na olomoucké teologické fakultě v letech 1755–1773. Přednášel logiku, matematiku, fyziku, metafyziku, polemiku, církevní dějiny.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.293.;. Encyklopedie města Brna.

Po gymnazijních studiích v Brně a dvouletém filosofickém kursu v Olomouci se v roce 1893 dal Emanuel zapsat na biskupský theologický ústav v Brně. Vysvěcen na kněžství byl 1843. Roku 1844 byl zvolen od olomouckého kapitoly za nesídelního kanovníka olomouckého. V letech 1846–1849 působil jako kooperátor v Kučerově u Vyškova, dále potom do září 1851 v Dolanech u Olomouce. 1853 se stal děkanem švábenského děkanátu a brzy na to byl jmenován kníže-arcibiskupským radou. 28. 10. 1871 zvolen proboštem u sv. Mořice, kde působil deset let. Stál u kolébky českého školství. 1884 vysvětil novou budovu českého gymnázia. 15. 9. 1895 byl přítomem svěcení ústavu, který sám založil.

Co v Hlušovicích, březen 1996, S.9–10.; Obec Velký Týnec a zámek.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 14–15.;

Dlouhodobě pracvala u Státních drah v ústavu výpočetní techniky. Od roku 1995 vypomáhá jako sociální pracovnice na odboru radnice města Olomouce na městské části Olomouc-Hodolany. Chodí osobně gratulovat občanům ve věku 90 + plus na území Olomouc město a příměstské lokality.

Osobní sdělení /hš

Narozen v Bohuňovicích (u Litomyšle). Středoškolský profesor v Prostějově, učil češtinu a němčinu.

Výročí regionálních osobností východních Čech v roce 1996. Hradec Králové, SVK 1995. S.19.

V roce 1878 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studoval v Praze a po promoci působil v Olomouci.

Nešpor, Václav: Průvodce po Ústředním hřbitově v Olomouci. Olomouc 1929.

MUDr. František Přecechtěl.

Ředitel tiskárny a nakladatelského družstva čs.legionářů Čin v Praze.R.1917 vstou­pil do ruských legií /6.hanác.pluk/. R.1920 zakladatel Činu. Redaktor časopisu Socialistický legionář. Předseda Ligy pro lidská práva v ČSR od r.1933. Autor spisu.„Sibiřské drama“.1929.; Překladatel z němčiny a ruštiny.

OSNND.Díl V., část 1.Praha 1938, S.134.;.

V letech 1945–1947 Škola umění Zlín, 1947–1949 AVU Praha, prof. Lauda. Real. díla: plastiky Ráno –1965;Lidské vztahy=1972, Přerov;Mládí=plas­tika Šumperk 1977;Žil a pracoval v Olomouci.

Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989./fotogra­fie/;ZKVMO, 1983, č.223, S.8.,

V roce 1953 abs.JAMU Brno, Od 19.7.1958 – 1961 působila v Olomouci. V roce 2013 dostala ocenění Senior Prix od Nadace Život umělce.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.S.92.;.

Jako dvacetiletý zahajuje herecké studium na dramatickém oddělení brněnské konzervatoře a absolvuje v roce 1927. Hned poté nastupuje angažmá v Národním divadle v Brně, kde je do r. 1929. Poté je na dvě sezóny v Praze a pak se opět vrací na Moravu. V Olomouci působil v letech 1931–1944 a 1948–1955, poté opět v Brně a od 1.8. 1955 člen Městských divadel pražských. Spolupracoval s rozhlasem, filmem a televizí. Zemřel na jevišti.

Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959.;. Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX.století.3.díl­.Paseka 1999.S.25. Postavy brněnského jeviště.II.Brno 1989. S. 54–59.;

V rodišti založil arboretum, kde se pěstují okrasné stromy lesní. Byl známým chovatelem koní.

Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha, NK 1974.

Městský lékař, zakladatel Ruského zrna, předseda spolků v Přerově. Zasloužil se o zlepšemí zdravotních poměrů ve městě (kanalizace, vodovod, plovárna, úprava parku Michalova ap. )

Literární místopis Přerovska SOKA Přerov.

Univ. lektor v Praze, lektor češtiny na univ. ve Varšavě. Pod pseud. Vincek-román Besedy z Afriky.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1979, S.132.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…P., SPN 1973, S.1129.;.

Působil na ped. fak. UP v letech 1949–1950. Žil s paní Tamarou (taky výtvarnicí) v Horním Bezděkově u Unhoště, kde zemřel.

Holešovský, F.: Čeští ilustrátoři..Praha, Albatros 1989, S.208–310.;Výtvarní umělci UP.Olomouc 1987.Katalog výstavy.SVKOL;.

Studoval gymnázium v Olomouci, uč. úst. Brno, varhanní šk. Praha, abs. 1889. ředitel kůru v Brumově 1890–93, majitel hud, školy ve Valašském Meziříčí.

Stárek, Z.: Slovník Českých Sbormistrů, II.Praha 1982.S. 480., Kdy zemřeli..? (1937–1962), Praha 1962., Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska 2000, Valašské Meziříčí, 2000.

Narozen ve Staré Boleslavi ( nyní dvojměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav). Vyučil se truhlářem. 1931–35 vystudoval Státní školu bytového průmyslu v Praze. Poté pracoval jako prjektant v brněnském nábytkářském závodu. 1938 podnikl prac. cestu do Francie. 1943 získal místo učitele na Odborné škole peo zpracování dřeva v Olomouci. V závěru války byl povolán na nucené práce do Německa. Po válce se vrátil učit do Olomouce, současně studoval na FF MU. V 50. letech byla odborná škola v Olomouci zrušena, odešel do Bystřice pod Hostýnem. Vydal řadu odborných publikací a učebnic.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.106;

Narodil se v Bezděkově u Bouzova. Jako partyzán se účastnil osvobozovacích bojů, za což byl ministrem NO vyzn. za chrabrost. Po válce byl v diplomatic. službách v Libanonu do r. 1948, poté s rodinou v exilu Anglie, kde vlastnil hotel.

Pejskar, Milan: Poslední pocta.3.díl.vl­.n.1989, s.189.;.'

Rodiště Bězděkov je nyní součástí obce Bouzov.

Redaktor v Brně, odb. asistent katedry geografie přír. fak. UP v Olomouci. Z díla: Dědina ve vichřici. Brno 1946.. Cesta Martina Kovandy. Brno 1948. Hanička z domku H 7. Brno 1948.

Kunc, Jaroslav: Slovník soudobých českých spisovatelů. II. Praha Orbis 1946. S.709–710. Přichystal, A.: Beletristický obraz minulosti města Olomouce a okresu Olomouc. Olomouc SVK 1980.

Působil na bohoslovec. fakultě v Olomouci, pro nemoc kaplan v Plumlově.

Cinek, F.: K národnímu probuzení moravského dorostu kněžského 1778 – 1870.Olomouc 1934. ;

Ředitel chemické továrny.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha1970, S.182.;.

Lékař v Přerově, veřejný činitel a také starosta města Přerova. Jeho syn František S. ( 1873–1944), též lékařem a spisovatelem.

Literární místopis SOKA Přerov.

V roce 1941 maturoval na reálném gymnáziu v Kyjově, poté absolvoval jednoroční kurz Obchodní akademie v Uherském Hradišti a od roku 1945 studoval FFMU v Brně, o rok později přešel na univerzitu do Olomouce, kde vystudoval češtinu a filozofii. Od roku 1948 zde působil jako asistent, pak jak odborný asistent až do roku 1987, kdy odešel do důchodu. V roce 1990 jmenován univerzitním profesorem. Od r. 1969 předsedou olomoucké pobočky Literárně vědné společnosti. V roce 1947 na stáži v Lublani a r. 1952 v Krakově.

Od roku 1974 žil ve Hvozdečku u Bouzova. Pravidelně se účastnil regionálních konferenci v Přerově, Kroměříži, Olomouci.. Autor veršů, a lidových vyprávění z Hané. Ilustroval Bouzovské noviny. Jeho příspěvky o národopisu Hané ve sborníku Proměny hanácké vesnice. (Kroměříž-Zlín, 2003).

Osobní sdělení a zpráva o úmrtí JUDr. Kráčmar.

Hvozdečko (n.m.č. obce Bouzov)