Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Slušovice | |||||
Místo úmrtí: | Hulín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Krnov, Kroměříž, Olomouc, Rymice, Šternberk, Uničov, Valašské Meziříčí, Všetaty | |||||
Obory působení: | knihovník, osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Absolv. Pedagogický institut v Olomouci pro 6.-9.ročník. Pedagogicky jako učitel působil v Holešově (výpomocný učitel 1933–34, def. učitel od r.1936). 1942–45 byl totálně nasazen. 1945– učitelem v Krnově, okresní osvětový inspektor ve Šternberku. 1949–53 krajský osvětový inspektor v Olomouci. 1953–60 ředitel Krajské lidové knihovny v Olomouci. 1960–63 učitel ZŠ Šternberk. 1963–65 učitel II. ZDŠ ve Šternberku. 1966–70 ředitelem ZŠ Šternberk. 1970–71 učitel ZŠ v Uničově. Od r.1971 učitelem ZDŠ při psychiatrické léčebně ve Šternberku. Od r.1974 v důchodu. Po smrti dcery se přestěhoval do Olomouce. Bydlel na Horním náměstí. Krátce před smrtí se přestěhoval do Domova důchodců do Kroměříže a zemřel v rodině syna v Hulíně. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová, Vlasta: osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 109–111.; Ševčíková, Hana: Zrcadlo regionu : Jaroslav Michal. In: Naše knihovna. Olomouc, březen-duben 1999.S. 10–12.; Ševčíková,Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 2004, duben. S.5.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Rožnov pod Radhoštěm | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Řím (Itálie), Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | kněz řádový, teolog | |||||
Anotace: |
Ve Valašském Meziříčí vystudoval gymnázium a v roce 1928 vstoupil do řádu salvatorů. V roce 1934 byl v Římě vysvěcen na kněze. Studium dokončil 1935 doktorátem z teologie a filozofie. Později se usídlil v Prostějově jako kaplan u sv. Petra a Pavla. 24. června 1942 byl zatčen gestapem za výroky proti Hitlerovi a v Brně odsouzen. 3. 7. 1942 byl zastřelen. |
|
||||||
Místo narození: | Kopřivnice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Frenštát pod Radhoštěm, Nový Jičín, Ostrava, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, politik komunální, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Valašském Meziříčí, za války totálně nasazen na letišti v Prostějově a po osvobození žil s rodiči v Mořkově. Když se oženil v roce 1953, pracoval v Novém Jičíně, Ostravě, Frenštátě a Olomouci ve státní správě. V průběhu let dálkově vystudoval vysokou školu v Praze. V roce 1969 byl vyloučen ze strany a zbaven všech funkcí. Pracoval pak v letech 1970–1990 v olomoucké okresní knihovně. Od roku 1974 byl pověřen výstavbou a estetizací knihoven v okrese. Úzce spolupracoval s Ing. Arch. Jiřím Procházkou (1913–1989), významným scénografem Divadla Oldřicha Stibora a architektem kulturních institucí. Dr. Zdeněk Mička, přezdívaný „ Ječmínek“, pro skutečnost, že byl těžko k zastižení, byl hodnověrný spolupracovník. Znal řadu kumštýřů a význačných osobností regionu, uměl jednat s lidmi a dokázal zajistit i nemožné. Nesměl publikovat v celostátním tisku, ale jeho články najdeme v odborných časopisech: Čtenář, Čitatel, Z knihovnické praxe a Naše knihovna. V červenci 1990 byl plně rehabilitován. O víkendech jezdil do milovaného Mořkova, kde byl i pohřben. |
|||||
Zdroj: |
Hanzelka, Vratislav : Mořkov. Brno 2000. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Ju-Na. Valašské Meziříčí. 2010. http://otavinka.blog.cz/…zdenek-micka |
|||||
Poznámka: |
RSDr. Zdeněk Mička. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Petrohrad (Rusko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kunsthistorička, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
Externě působila na FFUP v letech 1947–1950 přednášky z muzejnictví, sběratelství, zvykosloví a estetiky odívání. Od r. 1948 ředitelkou Ústavu pro lidovou kulturu. Autorka publikací. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973, S.348.;Výtvarní pedagogové a teoretici umění a kultury UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Dubicko, Olomouc, Rapotín, Zvole | |||||
Obory působení: | historik, kněz | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu ve Vyškově, poté v Olomouci teol. fakultu, po vysvěcení ve Zvoli, Rapotíně, Dubicku, Bludově. Začal psát dějiny obcí. Od 1969 působil jako administrátor v Olomouci-Hejčíně. 1974 jmenován sídelním kanovníkem kapituly sv. Václava . |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava,1995, S.81–82. |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Budišov nad Budišovkou | |||||
Obory působení: | knihovník, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval v Opavě, působil ve Fryštátě, Rájci a Kateřinkách, zajímal se o knihovnictví, 1945 jmenován okresním knihovnickým inspektorem, 1951 pověřen vedením věd. knihovny Slezského ústavu v Opavě. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.79. |
|
||||||
Místo narození: | Heřmanice u Oder | |||||
Místo úmrtí: | Neu Ulm (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Bruntál, Kroměříž, Křenov, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | historik, kněz, odborný spisovatel, pedagog vysokoškolský, teolog | |||||
Anotace: |
Narozen v rolnické rodině. Studoval na arcibiskupském soukromém gymnáziu v Kroměříží a poslední dvě třídy na státní reálce v Bruntále, kde maturoval v r. 1921. Poté studoval na teologické fakultě v Olomouci. V r. 1925 byl vysvěcen na kněze a r. 1931 získal ThDr. Působil jako kooperátor v Křenově a ve Šternberku. V září 1928 byl povolán na teologickou fakultu, kde působil jako suplent. Od září 1931 byl ekonomem arcibiskupského kněžského semináře. Od r. 1934 přednášel jako suplent církevní právo a pro tento obor se o rok později habilitoval. V březnu 1938 byl jmenován mimořádným univ. profesorem a stal se posledním něm. prof. na teolog. fakultě v Olomouci. V r. 1940 byl jmenován iproboštem u sv. Mořice a vrátil se tak do duchovní správy. V roce 1945 byl zatčen gestapem a 1946 byl odsunut do Německa, kde působil v duchovní správě obce Kadelshofen. V roce 1958 mu prezident SRN udělil Záslužný kříž a v r. 1970 Pavel Vi. titul " papežský prelát". Rozsáhlá publikační činnost. Věnoval se zejména historii Olomouce a dějinám umění. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.90; |
|
||||||
Místo narození: | Petrovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Příbor, Slavičín, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | archivář, kněz, knihovník, pedagog vysokoškolský, teolog | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině majitele panství a hraběnky Kálnoky. Gymnázium studoval v Příboře a Těšíně, filozofii v Brně a teologii v Olomouci v letech 1825–1828, na kněze vysvěcen 23.8.1829 a r. 1838 promován na ThDr. Ještě jako klerik byl 18.1.1829 jmenován císařem nesídelním kanovníkem v Olomouci. Již od 2.3. 1829 byl kooperátorem v Klimkovicích a od 8.10. 1829 ve Veselí. Farářem ve Slavičíně se stal 29.1. 1835 a tentýž úřad zastával v Hulíně od května 1837. Rok 1838 mu přinesl mnohé úřady a funkce. Stal se radou a asesorem arcibiskupské konzistoře v Olomouci a 6.11. proboštem kolegiální kapituly v Kroměříži, tamním venkovským děkanem, arciknězem. Jeho církevní kariéra byla dovršena 13.5. 1843, kdy jej císař jmenoval olomouckým sídelním kanovníkem. Dne 10.7. 1846 byl zvolen děkanem teologické fakulty v Olomouci. R. 1850 byl zaspán do kolegia doktorů pražské univerzity. Členem společnosti pro rozvoj zahradnictví ve Vídni (1844). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.), Ostrava 2001. S. 91–92. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v obci Dolní Marklovice (n. m.č. Petrovic u Karviné) |
|
||||||
Místo narození: | Hradišťko | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | komunální politik, lékárník | |||||
Anotace: |
Od roku 1876 majitelem lékárny U anděla strážce na Dolním náměstí v Přerově. Člen všech českých spolků v místě, Sokola, Přerubu, zakladatel knihtiskárny. Od r. 1914 radní. Pracoval též v představenstvu záložny. Významná osobnost Přerova. |
|||||
Zdroj: |
Fišmistrová, Věra: Kalendárium. In: Přerovské listy, 2010, prosinnec. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v obci Hradišťko u Jílového u Prahy. |
|
||||||
Místo narození: | Slavětín | |||||
Místo úmrtí: | Rajhrad | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Rajhrad | |||||
Obory působení: | kněz, redaktor | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Brně a v Olomouci. R., 1859 vstup do kláštera Rajhrad, 1865 vysvěcen. 1867–1886 vybíral četbu pro lid na náb. motivy, založil náb. čas. Škola Božského Srdce Páně. 1878 spoluredigoval kalendář Moravan. Založil centrum pro vydávání katolické literatury. Redigoval Anděl strážný, od r. 1884 Květy mariánské. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937, S.18–19.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ivanovice na Hané | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Vyškov | |||||
Obory působení: | básnířka, knihovnice, prozaička, výtvarnice | |||||
Anotace: |
Oficiální bio: Absolvovala Jedenáctiletku ve Vyškově na Moravě a
nástavbu Osvětové školy v Brně, kde později (v r. 1969) získala
dálkově i kvalifikaci knihovnickou. Od roku 1961 žije a pracuje
v Kroměříži jako kulturní pracovnice a knihovnice. V letech 1970 až
1991, kdy z politických důvodů nesměla pracovat v oblasti kultury, byla
zaměstnána jako aranžérka obchodního domu Prior. Ke knihovnické práci se
vrátila až v květnu 1991 a v Knihovně Kroměřížska (dříve okresní
knihovna) pracovala do konce června 2007. Nyní se účastní různých
činností knihovny jako dobrovolník. Po maturitě na Střední knihovnické škole v Brně začala od roku 1961 pracovat v kroměřížské knihovně. Po roce 1970 musela z politických důvodů opustit milované povolání. Působila pak dvacet let jako aranžérka v Obchodním domě Prior. Ke knihovnické práci se mohla vrátit až v květnu 1991 a v Knihovně Kroměřížska pracovala do konce června 2007. Ve volném čase se věnovala charitě, je členkou Klubu přátel hudby a poezie ve Zlíně a účastní se řady literárních soutěží. V letech 1986–1990 získala čtyři ocenění v soutěži vyhlášené Obvodním kulturním domem v Praze 8, účastnila se také básnické soutěže O Tachovskou renetu (1996–2004), kde měla sedm ocenění a v letech 2000–2007 se presentovala na festivalu Seifertovy Kralupy, kde také získala několikrát ceny. Verše publikuje v časopisech, sbornících a v regionálním tisku. Na svém kontě má několik básnických sbírek:Literárních soutěží SK a Mělnický Pegas se účastní každoročně a její práce jsou téměř vždy oceňovány. Píseň ženy (1991); Ach to byla dovolená (2000); Okna (2001) ; Malá poetická terapie (2002); Nikdy neříkej nikdy (2003); Čas očekávání (2004, 2008); Štěstí přichází zevnitř (2004); Sonety do dlaní a pod polštář (2008); Almanach Kavárny Poetika Praha (2009); antologie Haná v poezii (2008). V květnu 2009 obdržela pamětní medaili města Kroměříže. Od mládí miluje poezii. Její básně mají Seifertovský pel , nádherně se čtou, ale především recitují. Její verše vycházejí též v celostátních časopisech, najdeme je i v kalendářích Církve československé husitské Blahoslav. Některé její verše inspirovaly Miloslava Gajdoše, profesora Konzervatoře P. J. Vejvanovského, který je zhudebnil a interpretuje je na našich i zahraničních pódiích. Ve volném čase pracuje v neziskových organizacích.Je dlouholetou členkou Rady amatérské umělecké činnosti, výboru Švabinského kruhu přátel výtvarného umění, Klubu přátel poezie v Kroměříži a od roku 2001 také členkou Klubu přátel hudby a poezie ve Zlíně. Před rokem – v srpnu 2011 , kdy se konal 3. ročník MOBELOVY CENY dostala Mobelovu pochvalu za báseň Domovy 1 ze sbírky Pozdní svítání (2010). Bibliografie článků:
|
|||||
Zdroj: |
Olišar, Josef: Město ocenilo básnířku. In: Kroměřížský zpravodaj, červen 2009. S.17. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Ju-Na. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2010. S.86. https://www.mesto-kromeriz.cz/ |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha, Praha - Běchovice | |||||
Obory působení: | knihovnice | |||||
Anotace: |
Roz. Lakomá. Bydlela v Olomouci- Černovír. Od mládí působila brigádně v olomoucké okresní knihovně a právě tento zájem se projevil i ve studiu na čtyřleté Střední knihovnické škole v Brně, kde maturovala v roce 1967. Poté začala pracovat v půjčovně pro dospělé, kde jsme se sešly, protože já byla po mateřské na polovičním úvazku.V únoru 1969 se vdávala a následovala svého chotě do Prahy , kde pracovala od 1.5.1969 po dobu deseti let v Národní knihovně. Po mateřské dovolené nastoupila do Technické knihovny Výzkumného ústavu v Běchovicích, kde působila patnáct let. Po zrušení knihovny pracovala mimo obor a roku 1998 zakotvila v nemocnici na Karlově náměstí, kde pracovala až do roku 2010 a pak odešla do důchodu. Nyní jako seniorka stále vypomáhá na posledním pracovišti, alespoň brigádně. Celá léta jsme v kontaktu. Do rodiště, kde má rodinu se Slávka několikrát za rok podívá a moje cesty do Prahy často byly také doplněny setkáním. Knihovnice tělem i duší. |
|||||
Zdroj: |
Osobně znám, pracovaly jsme na stejném pracovišti v Okresní knihovně Olomouc 1967–1969./hš |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vysoké Tatry | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | knihovník | |||||
Anotace: |
Od roku 1968 působil ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, od 1978 přednášel jednou týdně, vždy ve středu na Pedagogické VŠ v Ostravě, kde přednášel český jazyk u doc. Svobody. Od roku 1974 pravidelně publikoval ve Stráži lidu, Nové Svobodě, Tvorbě, Zemědělských novinách, recenze a kritické glosy k olomoucké činohře. Celkem asi 48 materiálů věnoval olomouckému divadlu. Tragicky zahynul. |
|||||
Zdroj: |
Štěrbová, Alena: O olomoucké činohře. Ostrava 1990. |
|
||||||
Místo narození: | Svitavy | |||||
Místa pobytu: | Litoměřice, Moravský Beroun, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Vysvěcen v Olomouci roku 1990. Působil v Litoměřicích 1985–90, v Opavě 1990–91, v Moravském Berouně 1991-. |
|||||
Zdroj: |
dokument. list/98 |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Hluk | |||||
Místa pobytu: | Halenkov, Hluk, Kunovice, Olomouc, Ostrožská Lhota, Velehrad | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
V roce 1864. Jako kaplan působil v Halenkově, poté na Velehradě, v r. 1867 v Kunovicích a r. 1876 jmenován farářem v ostrožské Lhotě a 1879 působil v Hluku, kde později také zemřel. Stojanovým primičním kazatelem. |
|||||
Zdroj: |
|
||||||
Místo narození: | Dambořice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kyjov, Olomouc, Písek, Praha, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, knihovník, publicista, recitátor, ředitel divadla | |||||
Anotace: |
V letech 1960–1969 studoval SVVŠ v Kyjově. Poté chtěl jít studovat na JAMU, ale nebyl přijat. 1964–1966 absolvoval dvouletou Knihovnickou nástavbu v Brně. V roce 1965 byl na praxi v Písku a hned po maturitě nastoupil do tehdejší Okresní knihovny v Gottwaldově. Dlouho tam nepracoval, protože byl povolán na vojnu a po ZVS působil v Divadle poezie X v Brně až do 1977. Pak nastoupil do HaDivadla, které tehdy sídlilo v Prostějově a od r. 1991 v Brně. V polovině 90. let byl uměleckým ředitelem HaDivadla. Na svém kontě má 24 TV filmů: Šahrazád (1985),Dům pro dva (1987), Zkušební doba (1988) Král lenochů (1989), Stalo se v Aleppu (1990), O líné Pepině, Vojtovi a sedmi raraších (1991), Šance jako hrom (1991), Čarodějka (1992), Prosté krutosti (1994),…ani smrt nebere (1995), Vykání psovi (1998), Alois Nebel (2011), Dukla 61 (2018), Pinocchio (2020) a řadu dalších. Hrál též ve dvou TV filmech dokumentárních a to: Šumný Prostějov (2000) a Mlčení, modlitba, pokání (2011) a v 16 TV seriálech. V HA divadle hrál v letech 2002–2016 ve 28 inscenacích a t.č měl v den 75. narozenin hrát v díle Moby Dick, ale kvůli epidemii se představení odkládá na neurčito. Kromě HA Divadla působil též v divadlech: Archa (2008–2010), Buran Teatr (2012–2013), Divadlo Bolka Polívky (2017), Klicperovo divadlo Hradec Králové ( 2016–2017), Jihočeské divadlo České Budějovice ( 2011–2013), Divadlo Na cucky Olomouc (2016–2017), Městské divadlo Kladno (2015–2016) a Divadlo U stolu (2008–2017) V Brně a okolí natáčel povídkový film podle hororů M.Švandrlíka Okno do hřbitova v režii Vl. Michálka. Účastnil se různých festivalů poezie Nezvalova Třebíč, Wolkerův Prostějov. |
|||||
Zdroj: |
Maršálek, M.: Moje první seznámení s městem básníkovým. Prostějovské listy. 2007.; Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. 2. Valašské Meziříčí. 2010. S.84. https://otavinka.blogspot.com/…arsalek.html Filmová databáze web Hadivadlo |
|||||
Poznámka: |
Je oslovován jako Miloš. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Jaroměřice | |||||
Místo úmrtí: | Moravská Třebová | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Kroměříž, Olomouc, Šternberk, Šumvald, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | kněz, vlastivědný publicista | |||||
Anotace: |
Studoval reálku v Jevíčku, zkoušky z latiny skládal v Kroměříži. Teologii vystudoval v Olomouci, kde nyl 5.7.1934 vysvěcen. Poté působil jako kaplan v Šumvaldu do 1. 8. 1935, ve Šternberku do 1.4.1938 a v Olomouci u sv. Michala. Od 2.12. 1938 působil ve Vranové Lhotě, kde zůstal pak i na odpočinku až do své smrti. Pohžben byl v rodinné hrobce v rodišti. Mj. pracoval v zahrádkářském spolku a konal přednášky a besedy. Znalec moravské vlastivědy. |
|||||
Zdroj: |
Pinkava, Jaroslav: Za panem Františkem Markem. Trnaváček 1990, listopad, č.3. |
|
||||||
Místo narození: | Kladno | |||||
Místa pobytu: | Francie, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kreslíř, malíř, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský, sochař | |||||
Anotace: |
Žije a tvoří v Kladně. Po maturitě na gymnáziu v rodišti studoval v letech 1980–1986 na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v Ateliéru keramiky a porcelánu. Od roku 1994 působí jako vysokoškolský a středoškolský pedagog. V roce 2009 realizoval velký figurální objekt pod názvem Řetěz ve Vitry sur Seine ve Francii. Varianta tohoto díla dominuje v hale ostrovského barokního letohrádku. Výstava v galerii v Ostrově je přehlídkou především sochařských děl Zdeňka Maniny. Expozici dotvářejí obrazy a kresby, které sobě vlastním způsobem reflektují stejná dramata, kolize či děje jako Maninovy plastické figurální „formace“, jak autor svá sousoší nazývá. První plastická díla Princ nebo Hlavy jsou datována rokem 1991 a 1994 a ukazují, že to byla především kamenina, keramický materiál, ze kterého budoval své postavy mužů, a to v jakémsi psychologicky vypjatém a utkvělém výrazu. Raná díla autor koloroval lineárním černým šrafováním. Vytvořil bustu herce a dabéra Rostislava Čtvrtlíka, (1963–2011) na pamětní desku, která bude odhalena na rodném domě, Masarykova 55 v Olomouci dne 9.11.2012. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení. 2.11.2012 |
|
||||||
Místo narození: | Luká | |||||
Místo úmrtí: | Adelaide (Austrálie) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lucembursko, Olomouc, Slavičín, Velehrad | |||||
Obory působení: | kněz, vydavatel časopisu | |||||
Anotace: |
Vystěhoval se s rodiči do USA. Když mu bylo 9 let vrátil se s rodiči do ČSR. V roce 1932 maturoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Poté studoval bohosloví v Olomouci. Vysvěcen na kněze 5.7.1937.Ustanoven farářem ve Slavičíně.Nejmladší farář na Moravě.Od mládí členem Orla.Po r.1945 zvolen vzdělavatelem orelské župy velehradské.Po roce 1948 musel pro svou činnost v Orlu uprchnout do západního Německa, přesídlil do Lucemburska, kde pomáhal čs.uprchlíkům.1950 emigroval do Austrálie.Vydával časopis Čech v Austrálii. |
|||||
Zdroj: |
Pejskar, J.: Poslední pocta.II.S.17.;. |
|
||||||
Místo narození: | Jedlí | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Drozdov, Olomouc, Zábřeh | |||||
Obory působení: | knihkupec, učitel | |||||
Anotace: |
Po absolvování nižšího gymnázia v Olomouci vystudoval v letech 1891–1895 učitelský ústav v Brně a stal se učitelem v Drozdově. Později odchází do Brna, aby se v Barvičově knihkupectví vyučil knihkupcem. Po krátké praxi se vrátil do Zábřehu a založil malé české knihkupectví, které otevřel 1.7.1898. Vedl ho pak nepřetržitě 30 let. Stal se také spoluzakladatelem zábřežské Společenské tiskárny. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.116–118.; |
|
||||||
Místo narození: | Doloplazy | |||||
Místo úmrtí: | Hněvotín | |||||
Místa pobytu: | Bílá Lhota, Loštice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v Doloplazích (u Olomouce). V roce 1925 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté studoval bohosloví v Olomouci. Ordinován v roce 1923. Pak kaplanem v Bílé Lhotě a od roku 1934 působil v Lošticích. Na odpočinku v Hněvotíně. Činný jako vzdělavatel mládeže a působil v Orlu. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949. S.148. Vzpomínky Jindřicha Geprta z Loštic. (rkp). |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Přerov | |||||
Obory působení: | hudebník, komeniolog, kronikář města, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Správce Komenského muzea, ředitel školy, autor řady článků s regionál. tématikou, člen redakční rady Kultury Přerova , kronikář města Přerova. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Čáslav | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Hodonín, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | knihovník, spisovatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Antonín Vančura. Příbuzný s V.Vančurou. Po absolvování filozofické fakulty v Praze krátce působil jako středoškolský profesor suplent (od září 1907 do června 1908 na reálce v Hodoníně, od září 1908 do června 1910 na obchodní akademii v Přerově). Od 15. listopadu 1910 do 28. února 1919 byl redaktorem Lidových novin v Brně. Od roku 1916 do podzimu 1917, kdy byl ze zdravotních důvodů propuštěn, byl nucen sloužit v rakousko-uherské armádě. Od 1. března 1919 do podzimu 1937 spolupracoval s deníkem Svoboda v Brně. V letech 1918–1922 byl dramaturgem Národního divadla v Brně a uváděl ve známost kvalitní repertoár v cyklu tzv. komorních her, v letech 1920–1924 též vyučoval dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu v dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. V únoru 1921 se stal spoluzakladatelem a knihovníkem brněnské Městské knihovny, od roku 1937 jejím ředitelem. Pracoval zde až do své dobrovolné smrti v květnu 1939. |
|||||
Zdroj: |
Mahenová, Karla: Život s Jiřím Mahenem. Praha, MF 1978. |
|
||||||
Místo narození: | Jindřichův Hradec | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | knihovnice | |||||
Anotace: |
Po absolvování dvouleté nástavby SKŠ Brno 1965, působila od roku 1966 v OK Prostějov, od roku 1995 v OK Olomouc ve funkci vedoucí půjčovny pro dospělé. |