Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Mlázovice | |||||
Místo úmrtí: | Mohelno | |||||
Místa pobytu: | Čáslav, Dlouhá Loučka, Dub nad Moravou, Náměšť nad Oslavou, Olomouc, Velká Bíteš | |||||
Obory působení: | kantor, varhaník, zpěvák | |||||
Anotace: |
Varhaník a zpěvák-basista. Hudbě se vzdělal u svého bratra Jana Dusíka v Čáslavi a byl varhaníkem na Svatém Kopečku (n.m.č. města Olomouce) do r. 1784. Poté v Dubu, Dlouhé Loučce, kantorem ve Velké Bíteši, Pyšelu a Mohelně. Zakladatelem moravské větve Dusíků. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník 1. díl. Praha 1963. S.273. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Olomouc | |||||
Obory působení: | historik, zemský advokát | |||||
Anotace: |
V Lošticích syndikem a v Olomouci zemským advokátem. Pod vedením prof. Monse se JUDr. František Wekebrod (rod.jm. Weckebrod) začal zabývat studiemi dějin a zákonodárstvím na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Remeš, M.: J.V.Fischer a starší olomoučtí dějepisci. In: Mojmírova říše.2. 1938–1939. Náklo 1939. S.104–106.; |
|
||||||
Místo narození: | Mořice | |||||
Místo úmrtí: | Budapešť (Maďarsko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | vojenský lékař, vysokoškolský pedagog, zvěrolékař | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu v Kroměříži, medicinu ve Vídni s doplněním studia o zvěrolékařství. Působil jako vojenský lékař a veterinář v Uhrách. Osvědčil se zejména při ochraně území před nákazou morem skotu. R. 1838 jmenován pro Uhry zemským zvěrolékařem, od r. 1843 prof. na univ. v Pešti. U jména má šlechtic. přídomek Morvai. V Mořicích na rodném domě pamětní deska, pomník v parku dnešní univerzity veter. věd v Budapešti. |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný.VII, Praha 1933, S.1002.; |
|
||||||
Místo narození: | Vyskeř | |||||
Místo úmrtí: | Darmstadt (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Brno, Jičín, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kapelník, zpěvák | |||||
Anotace: |
Hudebně vzdělán u strýce Jana Nesvadby, kantora a varhaníka. V Jičíně vystudoval gymnázium a roku 1842 se zapsal na filozofii v Praze a stal se členem Žofínské akademie, kde dále studoval zpěv. 1843–1848 účinkoval ve sboru Stavovského divadla v Praze. 1948–1849 působil v Olomouci jako kapelník městského divadla, poté do roku 1853 v Brně. Od roku 1857 jako I. kapelník Stavovského divadla v Praze. Na jaře 1859 odešel do Berlína k italské opeře. Od května 1864 působil v Darmstadtu. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.172.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.334–335.; |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Teplice nad Bečvou, Tovačov | |||||
Obory působení: | sbormistr, skladatel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Syn kantora Josefa Förchtgotta . Studoval v Olomouci diecésní hlavní školu od r. 1838 , gymnázium do r. 1845, zároveň navštěvoval přednášky v české řeči a literatury na stavovské akademii u Al. V. Šembery v letech 1843–1846. Po studiu filozofie, kde jej učil J.Helcelet 1845–1848, poslouchal v Olomouci ještě práva a státovědu do r. 1851. Zároveň se učil hudbě u Lud. z Dietrichů a patřil k vlastenecké skupině Aloise V. Šembery. Zprvu psal německé sbory, organizoval hudební pořady českých besed a divadelních představení a byl sbormistrem pěveckého studentského kroužku od r. 1847. Za revolice 1848 byl velitelem studentské legie a členem výboru Slovanské lípy a spolupracoval s básníkem J. Vikem (1822–1896), na jehož slova napsal vlastenecký sbor " Přijde jaro přijde!". Mj. působil jako koncertní barytonista. nejdříve působil v německých zpěváckých spolcích, ale od r. 1860 patřil k zakladatelům Zpěváckého slovanského spolku, kde sbormistrem (1861–1874)., Slovanské besedy od 1865 aj. Sbormistrovská činnost blahodárně působila na jeho skladatelskou tvořivost. Trpěl vleklou tubrkulózou již marně léčil v Teplicích nad Bečvou a již nakonec podlehl. Na jeho rodném domě je pamětní deska od 1876. K jeho poctě založen v Praze pěvecký kruh Tovačovský (v r. 1883). Tovačovský skládal skladby chrámové, písně pro sbory mužské, kantáty, upravoval lidové písně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.785–786.; |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog hudební, zpěvák | |||||
Anotace: |
Od r. 1879 v Olomouci, dómský choralista, činný v Žerotíně, učitel hudby a zpěvu. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.180.;. |
|
||||||
Místo narození: | Třebíč | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | umělecký kovář, zámečník | |||||
Zdroj: |
Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc 2001. |
|
||||||
Místo narození: | Bedihošť | |||||
Místo úmrtí: | Třebíč | |||||
Místa pobytu: | Brno, Havlíčkův Brod, Olomouc, Plzeň, Praha, Tábor, Třebíč | |||||
Obory působení: | odborný publicista, středoškolský pedagog, zoolog | |||||
Anotace: |
Studoval německé gymnázium v Olomouci, české gymnázium v Brně. Po maturitě absolvoval přírodovědeckou fakultu UK Praha r. 1877. Poté působil jako středoškolský profesor v Táboře, Havlíčkově Brodě, Brně, Plzni a Třebíči. Sběratel měkkýšů. R. 1884 první práce o výskytu měkkýšů na Moravě. Publikoval ve Vesmíru. Spolupracoval s encyklopedií Ottova slovníku naučného, do I. dílu. Přispěl k rozvoji malokologie. Autor knihy : Měkkýši čeští (1892) uloženo v MZM v Brně. Jeho příspěvky najdeme též v ve Věstníku Klubu přírodovědeckého v Prostějově (1902, 1906), První výročíní zpráva Klubu Přírodovědců v Prostějově (1898), 19. Program c.k. Státního gymnásia v Třebíči. Lišejníky sebrané v okolí Třebíče.1896. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1940. S.51.;MSN.7.Praha 1933, S.459.;Flašar, I.: Český malokozoolog prof.J.Uličný.ZVÚO 1964, č.118. S.18–23.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ludmírov | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Bouzov, Lipová, Litovel, Ludmírov, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | botanik, učitel, zoolog | |||||
Anotace: |
Narodil se v Milkově. Stud. do kvinty Slovanské gymnázium v Olomouci, pak přestup do 3. roč. učit. ústavu v Olomouci, od r. 1876 učitel v Milkově, 1895 v Hrochově, od r. 1904 v Kozově. R. 1916 psnzionován a poté žil v Litovli. Odborné statě ve Věstníku Klubu přírodovědců v Prostějově. Sbírku brouků předal Zemskému muzeu v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B. : Písemnictví na Litovelsku. Litovel 1937, S. 43–44. ;Springer Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1940, S. 48. /chybné datum úmrtí/ ;Nekrolog /ČVSMO 1939, S. 184–185. ;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli. . . ?Praha 1962, S. 244. ;. |
|||||
Poznámka: |
Milkov je nyní součástí obce Ludmírov. Hrochov je součástí obce Lipová (u Konice) Kozov je součástí obce Bouzov. |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Milotice nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Kelč, Kroměříž, Milotice nad Bečvou, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | novinář, učitel, zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
Navštěvoval školu při piaristické koleji v Kroměříži, přestoupil na reálku, pak na učitelský ústav v Olomouci a odtud na učitelský ústav v Příboře. Učitel v Kelči, 1891–1904 správce školy v Miloticích. Zakladatel časopisu Valašské Hlasy 1886; V roce 1904 odešel ze školství a věnoval se novinářství. Vydával časopisy: Milotický hospodář, Chov drobného zvířectva (1903) a Praktický rádce pro zahradnictví 1920; Vydávané časopisy a publikace tiskl ve vlastní tiskárně od r. 1925.. Z díla: Výnosné pěstování zeleniny v zahradě i na poli. 1926, (4. vyd. 1946. ). V roce 1937 byl jmenován místopředsedou a čestným členem Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů ČSR a čestným členem Československé akademie zemědělské. |
|||||
Zdroj: |
ČBS. Praha Academia 1992, s. 103., ČBS XX. století, 1.díl, Praha 1999; Fabián, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.70.; |
|
||||||
Místo narození: | Hrubčice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | právník, prozaik, zpěvák | |||||
Anotace: |
V roce 1879 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté absolvoval práva v Praze. V Prostějově se zřídil advokátní kancelář, účastnil se zde národního a spolkového života. Starosta Sokola, předseda pěvec. spolku Orlice, kde též zpíval /tenor/;Přátelství s O. Přikrylem a O. Březinou. Přispíval do Humoristických listů. V r. 1903 vydal u Prombergra knihu " Hanácké obrázky", obsahující 10 hanáckých črt. |
|||||
Zdroj: |
Ethen, Valdemar: Portéty a siluety.1.Prostějov 1926.S.153 –155.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Tábor, Zábřeh | |||||
Obory působení: | dirigent, hudební pedagog, zpěvák | |||||
Anotace: |
Narozen v Ouběnicích (n. m. č. města Bystřice ) u Benešova. Studoval reálné gymnázium v Táboře od r. 1878, v letech 1882–1885 učitelský ústav v Praze. Poté učil na obecných školách v Čechách na Benešovsku. Od r. 1900–1905 profesorem gymnázia Zábřehu , kde měl vliv na studenta K.B.Jiráka. Poté trvale v Olomouci, na učitelském ústavu, hospodyňské škole a od r. 1927 – 1935 na Slovanském gymnáziu. Člen PSMU 1910 –1931. Publikoval v denních listech. Dirigent pěveckého kroužku ČOL jednoty v Olomouci.Autor učebnic, zpěvníčků aj. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha 1965.S.935 –936.;Fischer, R.: Olomoucký památník..Olomouc 1938.S.351.;Gregor, V.: Hudební místopis Sm kraje.Ostrava 1987.;. |
|
||||||
Místo narození: | Slatinice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | důstojník, vlastivědný pracovník, znalec starých zbraní | |||||
Anotace: |
V roce 1888 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Důstojník z povolání. Za 1. světové války velitelem těžkého dělostřeleckého pluku. Od r. 1924 kustos oddělení starožitných zbraní, člen výboru VSMO v letech 1929–1939. Znalec starožitných zbraní. Věnoval se vlastivědě. K tomu jej přivedl profesor Jan Havelka. |
|||||
Zdroj: |
Časopis VSMO, 1946. S.449. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov, Vizovice | |||||
Obory působení: | odborný publicista, zvěrolékař | |||||
Anotace: |
Narozen v Dluhonicích u Přerova (n. m. č. města Přerov). Působil ve Vizovicích 1909–1930, v Brně na Českém odboru zemědělské rady, od r. 1930 v Dluhonicích. Zasloužil se o rozvoj přerovských trhů na plemenný dobytek. Autor četných statí v Moravském hospodáři. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Javorník | |||||
Místo úmrtí: | Javorník | |||||
Místa pobytu: | Landek (Polsko), Otmuchow (Polsko), Vlčice | |||||
Obory působení: | hudebník, sochař, zpěvák | |||||
Anotace: |
Přirozený talent jej dovedl k práci se dřevem v dílně sochaře v polském Landeku. Vytvořil oltáře pro kostely ve Vlčicích, Javorníku – Valdeku, soubor soch pro kostel v rodišti, vánoční jesličky pro Otmuchow v Polsku. Milovník hudby, člen městského orchestru, ve farním kostele a mužském pěveckém spolku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, č.1(13). Ostrava 2000. S. 36. |
|||||
Poznámka: |
Vlčice (o. Jeseník). |
|
||||||
Místo narození: | Plumlov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bystročice, Příbor | |||||
Obory působení: | archivář, hudební pedagog, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci a Příboře. Působil zprvu na obecné škole v Bystročicích, r. 1897 byl povolán na jedinou českou obecnou školu do Olomouce, tenkrát v Purkrabské ulici. Působil jako sólista v Žerotíně, po tatínkovi byl 12 let spolkovým archivářem, učil na housle na hudební škole Žerotín. Na Plumlov se již nikdy více nevrátil, protože zemřel ve 47 letech. |
|||||
Zdroj: |
|
|
||||||
Místo narození: | Bílá Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Bílá Lhota | |||||
Obory působení: | zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
V rodišti založil arboretum, kde se pěstují okrasné stromy lesní. Byl známým chovatelem koní. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha, NK 1974. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Obory působení: | ředitel školy, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Učitel a od roku 1931 ředitel chlapecké měšťanské školy v Přerově, kulturní pracovník a výborný zpěvák – tenorista. Byl členem pěveckého spolku Přerub a v letech 1903–1939 člen PSMU, kde vykonával 13 let funkci předsedy (1923–1936), napsal několik článků (K šedesátinám prof. Z. Nejedlého), zpráv a referátů o vystoupeních a činnosti PSMU, pod články se podepisoval značku H.B. či používal pseudonym H. Bystřický nebo Ani Lam (tj. Malina). Zemřel v přerovské nemocnici. |
|
||||||
Místo narození: | Brodek u Přerova | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Beňov, Kojetín, Kroměříž | |||||
Obory působení: | učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Studoval Učitelský ústav v Kroměříži, kde roku 1898 maturoval. V době studií byl violistou ve studentském orchestru a smyčcovém kvartetu. Zpěv studoval u Karly Vachové v hudební škole Moravanu. Po maturitě nastoupil na místo učitele do Beňova u Přerova, kde působil do roku 1907. Na jaře roku 1903 stál u zrodu Pěveckého sdružení moravských učitelů /PSMU/, které organizoval Ferdinand Vach z žáků posledního ročníku učitelského ústavu a starších abiturientů. Už v červenci 1903 se konal první koncert tohoto seskupení a počátkem srpna t.r. vystoupil Učitelský dorost kroměřížského pedagogia, jak se tehdy jmenoval, v Chrudimi, Kutné Hoře, Pardubicích, v září pak v Přerově, Prostějově a Olomouci. Po konsolidaci přijalo toto hudební těleso 31. března 1904 dnešní název – PSMU. Pan učitel Beňa, zde působil nejen jako člen, ale i jako sólista. Jeho láska k hudbě se projevila už v prvním učitelském místě, kde organizoval hudební život, řídil chrámovou hudbu a pěvecké kroužky. Od roku 1907 do roku 1921 působil v Kojetíně, kde založil pěvecký sbor Jaroslav. Poté působil v Přerově, kde byl penzionován v roce 1937. Vyznamenán zlatou medailí Pěvecké obce české. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha 1963.S.74.;. Fric, O.: Vývoj hudební kultury na jihovýchodní Moravě. Brno 1963. S. 68. Krejčí, V.: Přerovské hřbitovy.In: Sborník Státního okresního archivu v Přerově. Přerov, 1998.S.144.; Ševčíková,H.: Březnová výročí středomoravského regionu.Týnecké listy 2003,č.3.; |
|
||||||
Místo narození: | Křečhoř | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel | |||||
Obory působení: | zápasník | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Kamhajek u Kolína (n. Křečhoř).Rodiče Alois a Katečina
měli šest dětí: Anna, Gustav, Karel, Josef,, František a Pavlína. Když
vyšel obecnou školu vyučil se řezníkem. Jako tovaryš pracoval v Brně,
kde chodil také cvičit do Sokola. V brněnském atletickém spolku Hellas
získal základy v řeckořímském zápasu. Záhy začal vítězit na
turnajích, první zápas jako amatér uskutečnil v r.1899 a hned napoprvé
zvítězil. Roku 1900 se stal mistrem Čech v hodu diskem, v roce
1901 mistrem Moravy v řeckořímském zápasu, o rok později mistrem
Rakouska-Uherska, v roce 1903 vybojoval zlatou medaili na amatérském
mistrovství Evropy v Rotterdamu, když v turnaji porazil mistra Německa
i mistra Dánska. Za pět let amatérské kariéry vybojoval na 2000 zápasů
a ani jednou neprohrál. Dále již následovala čin-nost na profesionální
dráze. R.1906 vystupoval v Litovli v programu Kellnerova cirkusu, jako
vítězi zápasů mu poslala kytici s vyšitou stuhou Miroslava Ellederová,
dcera sládka z pivovaru, kterou si vzal r.1908 za manželku. Manželka jej
pak provázela při cestách a zápasech v Moskvě, Petrohradě, Kyjevě, Rize,
později v Paříži, Marseille, Alžíru, na Kanárských ostrovech. V roce
1911 absolvoval turné po Jižní Americe, v roce 1913 po USA, kde si svými
výkony získal přízeň amerického publika. Tam měla úspěch i jeho žena.
S krajanskými organizacemi v New Yorku a Chicagu pořádala dobročinné akce
a na všech zpívala národní písně moravské. V roce 1919 reprezentoval
naši vlast na Sportovních hrách spojeneckých armád v Paříži. Na trůn
profesionálního mistra Evropy na-stoupil ve svých padesáti letech –
v roce 1929. Jako profesionál slavil na 10 000 vítězství. Zápasil
40 let, vítězil ještě po své padesátce. Kolem roku 1925 pronajal (spolu
s bratrem Františkem) větší statek v Lužici u Šternberka, který ale
musel po zabrání Sudet opustit. Jeho atletická postava lákala i filmové
tvůrce. Proslavil se zejména v titulní roli ve filmu Pražský kat.
Přátelil se také s Petrem Bezručem a Aloisem Jiráskem. Bydlel v ulici,
dnes po něm nazvané. V období okupace byl pro finanční podporu poskytnutou
rodinám postiženým nacistic-kou perzekucí vězněn. Ke kuriozitám
válečné doby patří soud se zápasníkem Motykou. Frišten-ský jej r.
1923 porazil a zesměšnil, dřívější „vlastenec“ se za války dal
k Němcům, r. 1943 podal na Frištenského žalobu a žádal bolestné
230.000 K za tehdejší zápas. Soud směšnou žalobu odmí-tl, když
Frištenský prokázal, že zápas neměl národnostní motiv – oba
zápasníci se chlubili češ-stvím! Jenže Motykova žena žalobu obnovila,
když byl v únoru 1944 Frištenský zatčen gestapem. Byl souzen za
spolupráci s ilegálním národním výborem v Olomouci, na podporu
postižených rodin věnoval přes 100.000 K. Jenže prostředník Cingroš byl
zrádce. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L. : Litovelské osobnosti. 2003. ( CD-R). |
|
||||||
Místo narození: | Strážnice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V literární práci používal pseudonym Alfa. V roce 1922 vydal knihu zápisků pod názvem Doma. Povoláním učitel. Dlouholetý člen a tajemník PSMU . Otec Jiřího Brdečky (1917–1982). |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov. Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha 1993.; |
|
||||||
Místo narození: | Staré Město | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | zpěvák | |||||
Anotace: |
Z gymnazijních studí v Olomouci utekl k Divadelní společnosti Pokorného v Přerově. Poté působil v Národním divadle Brno a později v ND Praha, kde zpíval ve sboru. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS. II. Praha 1965. S.83. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Zdounky | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | vysokoškolský pedagog, zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
Studoval na střední zemědělské škole Klášterní Hradisko v letech 1899–1901 a od r. 1908 – 1918 vyučoval na Klášterním Hradisku v Olomouci na rolnicko-chmelařské, později zemské hospodářské škole ekonomickým předmětům-účetnictví, národní hospodářství, statistika. Mezi dvěma světovými válkami přednášel jako soukromý docent na VŠZ v Brně selskou szdravovědu.Od 1.1.1919 nastoupil již jako uznávaný odborník na ministerstvo zemědělství, aby ve funkci přednosty odboru reorganizoval zemědělské školství. Byl generálním sekretářem ČSAZ, podílel se na vydání Velké zemědělské encyklopedie zemědělské.Dcera E.Reicha – dr. Eva Pavlátová žije v Praze.Letos 16.3.1995 uspořádala Střední zemědělská škola v Olomouci vzpomínkovou slavnost na svého žáka i pedagoga.Byla odhalena pamětní deska dr.Reichovi ve vstupní hale školy.Zemřel tragicky následkem autohavárie. |
|||||
Zdroj: |
Kunc.J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.223.;Krsek, Vladimír: Dr.E.Reich – významný rodák z Velké Bystřice.Velkobystřické noviny, 1995, č.3, S.3–4.;Plachá, Z.: Doc.dr.Ing. E.Reich …Velkobystřické noviny, 1995, č.5, S.4.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tučín | |||||
Místo úmrtí: | Brodek u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Aktivně činný v PSMU a ve spolku Žerotín v Olomouci. Po r. 1945 starosta Sokola. |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov, |