Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Zborovice | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Kostelany, Písek, Strážnice, Vysoké Tatry | |||||
Obory působení: | horolezec, kartograf lesní, prozaik, publicista, záchranář | |||||
Anotace: |
Do školy chodil v Kostelanech a poté absolvoval roční ZUŠ lesnickou ve Strážnici. Poté odešel studovat SLTŠ do Písku. Zde byl členem horolezeckého oddílu a poznal skály. Po maturitě odešel na vojnu a po dvou letech odešel na Téryho chatu, kde se z nosiče záhy stál chatár. V roce 1967 se vrátil do jižních Čech a zakotvil v Českých Budějovicích, kde pracoval u Lesprojektu s cílem tvořit lesnické plány a mapy. Po 35 letech odešel do důchodu a plně se soustředil na vydání knihy. Vyšla v roce 2017 s názvem Upřenost. O pět let později vyšel autobiografický román Před lesem pokleknu! |
|||||
Zdroj: |
http://www.ctenizpisku.cz/…k-frantisek/ Skopík,Fr.: Upřenost. České Budějovice, Basta 2017. http://otavinka.blog.cz/…0-narozeniny Skopík, Fr.: Před lesem pokleknu! České Budějovice, Basta 2022. |
|
||||||
Místo narození: | Vyskeř | |||||
Místo úmrtí: | Darmstadt (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Brno, Jičín, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kapelník, zpěvák | |||||
Anotace: |
Hudebně vzdělán u strýce Jana Nesvadby, kantora a varhaníka. V Jičíně vystudoval gymnázium a roku 1842 se zapsal na filozofii v Praze a stal se členem Žofínské akademie, kde dále studoval zpěv. 1843–1848 účinkoval ve sboru Stavovského divadla v Praze. 1948–1849 působil v Olomouci jako kapelník městského divadla, poté do roku 1853 v Brně. Od roku 1857 jako I. kapelník Stavovského divadla v Praze. Na jaře 1859 odešel do Berlína k italské opeře. Od května 1864 působil v Darmstadtu. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.172.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.334–335.; |
|
||||||
Místo narození: | Votice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | zpěvák | |||||
Anotace: |
Od r. 1950 působil v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha DÚ 1959. Divadlo O. Stibora v desetiletí 1955–1965. Olomouc 1965. |
|
||||||
Místo narození: | Vodňany | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | zpěvák | |||||
Anotace: |
Působil v Českém divadle Olomouc od r. 1923, od r. 1948 v Praze, Divadlo na Fidlovačce. |
|||||
Zdroj: |
Přehled o činnosti čs. divadel 1958. Praha 1959, S. 206. |
|
||||||
Místo narození: | Víceměřice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Dřevohostice | |||||
Obory působení: | ekonom, pedagog vysokoškolský, zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
V roce 1917 vybudoval účetnický ústav Moravské zemědělské rady. Od roku 1929 profesorem ČVUT v Brně. Vybudoval racionalizační centra při zemědělských školách v Dřevohosticích. |
|||||
Zdroj: |
Český biografický slovník. Praha, Academia 1992. S.412. |
|
||||||
Místo narození: | Veselíčko | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karviná, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Orlová, Ostrava, Petřvald, Soběchleby, Spálov, Tršice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, odborný publicista, osvětový pracovník, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V letech 1918–1925 studoval reálku v Lipníku nad Bečvou a od r. 1920 byl členem smíšeného sboru žáků, od r. 1924 působil ve studentském kroužku jako divadelní ochotník, zpěvák a organizátor pod patronací člena PSMU prof. Širokého. 1925/1926 byl na abiturientském kursu učitel. ústavu v Brně žákem J. Černíka. Po nástupu do učitelského povolání r. 1926 vytvářel nebo vedl již existující pěvecký sbor na každé škole, kde působil. Zprvu učil ve Spálově, pak v Tršicích, v Soběchlebech. Od r. 1930 činný v mužském sboru Smetana v Karviné, od 1933 v Orlové, kde byl sbormistrem J. Šoupal. Ten ho přivedl r. 1935 do PSMU, kde byl později 12 let předsedou. Byl členem smíšeného sboru Janáčkovy Filharmonie v Ostravě. Publikoval v denním tisku o zpěvu, organizaci koncertů ( Mladá fronta, Nová svoboda, Lidová demokracie), pravidelně psal i do Hudebních rozhledů, Kulturního měsíčníku, slovenského časopisu Rytmus, dodával zprávy do rozhlasu. Vydával měsíčník Informátor určený pěveckým sborům Smkraje. Historikem PSMU. Zemřel v Radvanicích (n.m.část Ostravy). |
|||||
Zdroj: |
Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl, Praha 1965, s.221.; Slovník českých sbormistrů. 2. Praha 1982. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Ostrava 1998. S.109. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm | |||||
Obory působení: | etnograf, zemědělský inženýr | |||||
Anotace: |
Absolvoval Zemskou vyšší hospodářskou školu v Olomouci, kde maturoval r.1933. Poté studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. V r. 1941 vydal vlastním nákladem monografii Lidové umění na Hané. V r. 1949 se podílel na výstavě Lidové umění na Hané v Kroměříži na zámku. V r. 1964 byl přijat jako etnograf ve Valašsk. muzeu v Rožnově pod Radhoštěm a v letech 1965–71 byl jejím ředitelem. V r.1972 se stal vedoucím národopisného oddělení Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Zasloužil se o uspořádání několika výstav lidového umění v muzeu, sbírkové činnosti a o stálou expozici Z klenotnice lid. kultury Hané, Litovel r.1975. V r.2001 vydána publikace s názvem Lidové umění na Hané. Ing. Jan Rudolf Bečák stál u zrodu čestného hřbitova Valašského Slavína, kde mu byl také slavnostně odhalen náhrobek v r. 2005 v areálu Dřevěného městečka. |
|||||
Zdroj: |
MP.: Zemřel ing. J.R. Bečák. Kdy-kde, co v Olomouci, 1987 únor. S.12.; Ševčíková, H.: Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, č.1/07, /foto/. S.29; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947. S.32., Mikulcová, M., Graclík, M.: Kulturní tulky Valašskem, Frýdek-Místek, 2001.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, seš. 5, Opava-Ostrava 1996. S.14–15; Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.63.; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Přerov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | akademik, rektor univerzity, vysokoškolský pedagog, zvěrolékař | |||||
Anotace: |
Po maturitě na Slovanském gymnáziu odešel v r. 1905 studovat zvěrolékařství do Vídně. Po promoci v r. 1910 byl o rok později jmenován mimořádným profesorem. V r. 1912 pracoval v ústavu pro výrobu očkovacích látek v Müdlingu u Vídně. V období 1913–1914 pracoval v Přerově, pak vykonával vědeckou praxi v Rakousku. Po návratu na Moravu 1919–1956 byl přednostou kliniky porodnické na vysoké škole veterinární v Brně. Řádným profesorem byl jmenován r. 1927. V 30. letech objevil virový původ nakažlivé obrny vepřů, nazývané v odborných kruzích Kloboukova nemoc, která se vyskytuje zejména v Evropě. 1946–1948 rektorem VŠV v Brně. V roce 1967 byla na jeho rodném domě čp.63 odhalena pamětní deska. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.121.; Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov 1848–1960.Olomouc 1948, S.144.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.38.; Símě hořčičné.Olomouc 1947.S.68.; Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.68–69.; |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, zootechnik | |||||
Anotace: |
V letech 1951 – 1977 púsobil na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde v roce 1960 jmenován profesorem. Prof. Ing. Dr. Vladimír Koželuha byl významným zemědělským odborníkem. |
|||||
Zdroj: |
ČBS. Praha 1992. S. 354. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Zdounky | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | vysokoškolský pedagog, zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
Studoval na střední zemědělské škole Klášterní Hradisko v letech 1899–1901 a od r. 1908 – 1918 vyučoval na Klášterním Hradisku v Olomouci na rolnicko-chmelařské, později zemské hospodářské škole ekonomickým předmětům-účetnictví, národní hospodářství, statistika. Mezi dvěma světovými válkami přednášel jako soukromý docent na VŠZ v Brně selskou szdravovědu.Od 1.1.1919 nastoupil již jako uznávaný odborník na ministerstvo zemědělství, aby ve funkci přednosty odboru reorganizoval zemědělské školství. Byl generálním sekretářem ČSAZ, podílel se na vydání Velké zemědělské encyklopedie zemědělské.Dcera E.Reicha – dr. Eva Pavlátová žije v Praze.Letos 16.3.1995 uspořádala Střední zemědělská škola v Olomouci vzpomínkovou slavnost na svého žáka i pedagoga.Byla odhalena pamětní deska dr.Reichovi ve vstupní hale školy.Zemřel tragicky následkem autohavárie. |
|||||
Zdroj: |
Kunc.J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.223.;Krsek, Vladimír: Dr.E.Reich – významný rodák z Velké Bystřice.Velkobystřické noviny, 1995, č.3, S.3–4.;Plachá, Z.: Doc.dr.Ing. E.Reich …Velkobystřické noviny, 1995, č.5, S.4.;. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Hlubočky | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | mechanik, politik komunální, varhaník, zpěvák | |||||
Anotace: |
V roce 1946 se rodina přestěhovala do Mariánského Údolí. Měl čtyři
sourozence, bratra Oldřicha a tři sestry: Adélu, Boženu a Ludmilu. V roce
1958 maturoval na Jedenáctiletce v Olomouci. Protože nemohl studovat na
vysoké škole vyučil se mechanikem kancelářských strojů. Na vojně byl
v Přerově, kde mechanikem letadel. Poté studoval při zaměstnání SPŠS
v Olomouci a po maturitě trvale zakotvil v Moravii, kde pracoval 36 let.
Čtyři roky před důchodem zvolen místostarostou obce Hlubočky. Měl tři
syny (Vlastimil, Jaroslav, Pavel). |
|||||
Zdroj: |
Rukopis od Marie Peřinové z V. Bystřice 2014. |
|||||
Poznámka: |
Mariánské Údolí (m.č. obce Hlubočky) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tučín | |||||
Místo úmrtí: | Brodek u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Aktivně činný v PSMU a ve spolku Žerotín v Olomouci. Po r. 1945 starosta Sokola. |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov, |
|
||||||
Místo narození: | Třebíč | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | umělecký kovář, zámečník | |||||
Zdroj: |
Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc 2001. |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Tršice | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Opava, Ostrava, Prostějov, Zlín | |||||
Obory působení: | fejetonista, pomolog, publicista odborný, recenzent, zahradník | |||||
Anotace: |
V patnácti letech odešel do učení v zahrádkářské firmě Vybíral Závodník v rodišti. Po vyučení v roce 1924 krátce pracoval u firmy Bedřicha Wenzela v Olomouci. Koncem téhož roku odešel do známého závodu architekta Josefa Vaňka v Chrudimi, kde pobyl dvanáct měsíců. Získal zde nejen řadu odborných a praktických znalostí, ale také schopnost publikovat v časopisu Zahrada, v měsíčníku Naše zahrádka a v Zahradnických listech. Sem napsal první fejeton „ Z čeho šetřit“, který vzbudil v té době velký rozruch. Od roku 1926 pracoval v největším školkařském závodě v Československu u Jaroslava Veselého v Molitorově u Kouřimi.. Odtud odešel do Opavy na osmnáct měsíců na vojnu. Od dubna 1928 pracoval v Arcibiskupském parku v Kroměříži a následující rok nastoupil do školkařského závodu firmy Mazánek v Soudné u Jičína. V roce 1930 se vrátil do rodiště a založil zde ovocnou školku. Pěstoval zákrsky a tvarované stromky, bobuloviny, jahody, křovinky pro skalky, lístkové ořechy a další odrůdy potřebné pro drobné zahrádkáře. V té době publikoval v odborném i denním tisku : Rádce – český rolník, Pražská zahradnická burzy a v zahrádkářské rubrice deníků Svoboda, Moravsko-slezský domov, Večer a Lidové noviny. V roce 1938 vstoupil do Spolku zahrádkářů „ Preizler“ v Olomouci (byl funkční do roku 1948). Krátce na to začala i jeho přednášková činnost nejen v rodišti, ale též v Kroměříži, Prostějově a ve Zlíně. Po válce v roce 1945 byl zvolen do výboru obnoveného Svazu čs. školkařů. Po znárodnění, kdy ovocné školky převzalo Jednotné zemědělské družstvo, se v roce 1950 stal na dobu dvaceti let vedoucím ovocných školek v Tršicích, s cílem vybudovat speciální školku na pěstování bobulovin a lísek. na mezinárodních výstavách v Erfurtu a na Floře Olomouc získalo jeho pracoviště řadu medailí mezi nimiž jsou i zlaté. Po válce založená Jednota zahrádkářů vedla později k vytvoření Čs. ovocnářského a zahrádkářského svazu. V roce 1957 stál u kolébky svazu v Olomouci, v roce 1958 založil ČOZS v Tršicích a byl jejím předsedou téměř třicet let. Souběžně vykonával funkci předsedy Okresního výboru ČOZS v Olomouci od roku 1960 a na tuto funkci rezignoval v době dálkového studia Střední zemědělské technické školy. , obor zahradnictví v Ostravě-Zábřehu. Od roku 1950 byl často zván na aktivy, sympozia a jiné akce Československé akademie zemědělských věd, kde byl členem odborné skupiny v ovocnářské komisi. Je autorem a spoluautorem řady odborných publikací. Recenzoval odborné publikace o lískách a významně spolupracoval na 4. dílu Malé pomologie, pro kterou zpracoval oddíl o lískovém ořechu, s doposud nejpřesnějšími popisy odrůd. Za svou dlouholetou činnost byl ohodnocen několika vyznamenáními v rámci resortu i státu. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Tršický ovocnář slaví významné jubileum, Olomoucké listy, č.4, 22.11.2001, S.4.; Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, Velký Týnec, 2011, listopad, S.4. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Teplice nad Bečvou, Tovačov | |||||
Obory působení: | sbormistr, skladatel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Syn kantora Josefa Förchtgotta . Studoval v Olomouci diecésní hlavní školu od r. 1838 , gymnázium do r. 1845, zároveň navštěvoval přednášky v české řeči a literatury na stavovské akademii u Al. V. Šembery v letech 1843–1846. Po studiu filozofie, kde jej učil J.Helcelet 1845–1848, poslouchal v Olomouci ještě práva a státovědu do r. 1851. Zároveň se učil hudbě u Lud. z Dietrichů a patřil k vlastenecké skupině Aloise V. Šembery. Zprvu psal německé sbory, organizoval hudební pořady českých besed a divadelních představení a byl sbormistrem pěveckého studentského kroužku od r. 1847. Za revolice 1848 byl velitelem studentské legie a členem výboru Slovanské lípy a spolupracoval s básníkem J. Vikem (1822–1896), na jehož slova napsal vlastenecký sbor " Přijde jaro přijde!". Mj. působil jako koncertní barytonista. nejdříve působil v německých zpěváckých spolcích, ale od r. 1860 patřil k zakladatelům Zpěváckého slovanského spolku, kde sbormistrem (1861–1874)., Slovanské besedy od 1865 aj. Sbormistrovská činnost blahodárně působila na jeho skladatelskou tvořivost. Trpěl vleklou tubrkulózou již marně léčil v Teplicích nad Bečvou a již nakonec podlehl. Na jeho rodném domě je pamětní deska od 1876. K jeho poctě založen v Praze pěvecký kruh Tovačovský (v r. 1883). Tovačovský skládal skladby chrámové, písně pro sbory mužské, kantáty, upravoval lidové písně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.785–786.; |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | zpěvačka | |||||
Zdroj: |
Kozák, J. : Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory. Praha 1964. ; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | básnířka, křížovky, zdravotní sestra | |||||
Anotace: |
Původním povoláním zdravotní sestra. Ve volném čase vede kroužek hadankářů a křížovkářů. Píše básně, zejména balady. |
|||||
Zdroj: |
Hladká, Božena: Hanáci. Prostějov, Hádankářsko- křížovkářský kroužek 1980. 60 s. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | ekoložka, pedagog vysokoškolský, zooložka | |||||
Anotace: |
Narozena v Šumperku, odkud pocházela její maminka. Rodina záhy přesídlila do Prahy, kde r. 1939 maturovala na francouzském gymnáziu. Po maturitě studovala Vysokou školu zemědělskou, která byla v době okupace uzavřena a tak studia dokončila až v letech 1945–1947 na lesnické fakultě ČVUT v Praze. Pracovala v redakci odborného časopisu Živa. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.77–78. |
|||||
Poznámka: |
RNDr. et ing. Eliška Nováková, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Frankfurt nad Mohanem | |||||
Místa pobytu: | Liberec, Olomouc, Vídeň | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, zpěvačka | |||||
Anotace: |
Narozena v rodině finančního úředníka. Vyrůstala v Olomouci, kde 1919–1922 navštěvovala německý učitelský ústav, 1923–1926 studovala zpěv na Hudební akademii ve Vídni u Josefa Marxe. Poté se usadila v Liberci a jako hudební pedagožka a koncertní a oratorní pěvkyně. R. 1929 zahájila svou pěveckou dráhu v Olomouci. V roce 1934 vystoupila v Salcburku, pak účinkovala v Dánsku, Norsku, Holandsku, Belgii a Itálii. R.1937 přednesla v Londýně při korunovační oslavách sólový part Beethovenovy 9. symfonie a 1938 a 1939 absolvovala dvě turné po Kanadě a Spojených státech, kde účinkovala mj v newyorské Carnegie Hall. V červenci 1945 se v Liberci provdala za dánského barytonistu Petera Duponta a spolu s ním byla odsunuta do Německa. V letech 1955–1973 působila na hudebních vŠ v Hannoveru a ve Frankfurtu. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.93–94. |
|||||
Poznámka: |
Provdaná Dupont |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Ostrava | |||||
Obory působení: | zpěvák | |||||
Anotace: |
V letech 1896–1904 studoval gymnázium v Kroměříži, pohostin.vystupoval v Brně, člen divadla v Ostravě v letech 1919–1922.Uměl.jm.Karel Kalmar-barytonista. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.P., SHV 1965, S.714.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malířka, zdravotní sestra | |||||
Anotace: |
Po maturitě na Zdravotní škole v Olomouci působila v nemocnici na ARO, pak také ve firmě Contec v Olomouci, stomická sestra u Charity Šternberk, nyní na poloviční úvazek na chirurgii v nemocnici ve Šternberku. Ve volném čase, ráda maluje, zejména portréty. Ilustrovala knihu šternberského básníka PhDr. Jaroslava Váni, CSc.. Taky měla výstavu obrazů v galerii. Vnučka Františka Břízy ( 1916–2004), ředitele knihovny ve Šternberku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení hš – dne 12.11.2020 |
|||||
Poznámka: |
Fotografie z návštěvy u někdejší pacientky. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Nová Hradečná, Olomouc, Uničov | |||||
Obory působení: | koordinátor EVVO, učitelka, zástupkyně ředitele školy | |||||
Anotace: |
Rozená Poláchová. Po základní škole absolvovala gymnázium v Uničově, kde maturovala v roce 1984. Poté pracovala jako technolog ve strojírenství v UNEX Uničov do srpna 1990. Od září 1996 do června 2004 absolvovala studium speciální pedagogiky na UP v Olomouci, asi dálkově, protože od září 1997 působí jako učitelka základní školy v Nové Hradečné, t.č. kromě toho zastává funkci zástupkyně ředitelky, je koordinátorkou EVVO, dále kordinátor KMČ, zajišťování kulturních akcí pro žáky a zdravotnickou prevenci. Se žáky ZŠ se zapojila do projektu, jehož cílem bylo sesbírat místní lidové pověsti z Nové Hradečné a okolí a vydat publikaci, kterou ilustrovali žáci ZŠ Hradečná. Kniha vznikla za přispění kronikářky obce paní Marie Poláchové, což je maminka výše jmenované. První vydání " Pověsti z Bradla a okolí" vyšlo v roce 2008 a 2. vydání rozšířené o překlady pověstí do němčiny a angličtiny se objevily v roce 2012. Kniha pověstí obsahuje celkem 18 příběhů. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení pro HŠ/20.10.2023 |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Hana Ševčíková |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Mikulov, Olomouc, Opava, Příkazy, Šternberk | |||||
Obory působení: | vypravěč, zámečník | |||||
Anotace: |
Fr. Leiter se dal brzy na dráhu kasaře, ve svých dvaadvaceti letech již měl za sebou třinást ohnivzorných pokladen po celé Moravě. Dvakrát byl odsouzen a dvakrát se mu podařilo uprchnout. Válka Fr. Leitera změnila. Stal se známým vypravěčem historek, vášnivým rybářem i oblíbeným kumpánem. V říjnu 1947 přivedl četníky na stopu hledaného banderovce, který se skrýval v lesích u Hynkova. |
|||||
Poznámka: |
Hynkov – n. m.č. obce Příkazy |
|
||||||
Místo narození: | Strážnice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V literární práci používal pseudonym Alfa. V roce 1922 vydal knihu zápisků pod názvem Doma. Povoláním učitel. Dlouholetý člen a tajemník PSMU . Otec Jiřího Brdečky (1917–1982). |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov. Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Praha 1993.; |