Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Heřmanův Městec | |||||
Místo úmrtí: | Brtnice | |||||
Místa pobytu: | Brtnice, Prostějov, Zdounky | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Vychován u čes. bratří v Prostějově, 1577–1583 duchovním v P. 1574–75 ve Zdounkách. Autor čtyřhlasé písně proti P. Kyrmezerovi. Autor satirických, duchovních a příležitost. básní. Též pseud. Městecký. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha SHV 1963, S.18.; Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.36–37.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha SPN 1973, S.350.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je znám jen rok 1520 |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Příbor, Znojmo | |||||
Obory působení: | arcibiskup | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci, pak působil v Praze, kde ještě před vysvěcením vstoupil do Řádu křížovníků s červenou hvězdou. Po vysvěcení asi 1562 byl kaplanem pražského arcibiskupa Antonína Brusa z Mohelnice, poté farářem a děkanem v Příboře a v Mohelnici. pak se stal kanovníkem a děkanem kolegiální kapituly na Petrově v Brně a r. 1577 byl velmistrem křížovnického řádu A. Brusem jmenován proboštem křížovnické komendy na Hradišti u Znojma. Po Brusově úmrtí byl r. 1580 zvolen 24. velmistrem řádu, od roku 1581 jmenován pražským arcibiskupem v pořadí devátým. Podporoval jednotlivé řády a kult sv. Prokopa. Za pomoci císaře Rudolfa II. prosadil v Čechách přijetí gregoriánského kalendáře (změna provedena k 7. 1.. 1584 v Čechách a od 4.10. 1584 na Moravě). Ve svých úřadech nezapomínal na rodiště a nechal v Mohelnici na vlastní náklady zbudovat špitál pro městskou chudinu. |
|||||
Zdroj: |
Spurný, F.: Stručné dějiny Mohelnice do r. 1945. In: Mohelnice včera a dnes. Mohelnice 1973.S. 32–34. Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava, 1995. S.80–81. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1538 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Skočov (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Holešov, Charváty, Olomouc, Praha, Uničov, Zdounky | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Do r. 1599 studoval v Olomouci, v důsledku morové epidemie filozofii dokončil v Praze. Roku 1602 byl jmenován bakalářem, r. 1603 byl promován. Od r. 1604 studoval bohosloví, vysvěcen r. 1609 v Brně. Působil na 7 místech olomouc. diecéze. Naposledy v Holešově. Když v r. 1619 navštívil Polsko, byl o rok později obviněn, že pozval do země polské vojsko. Byl zajat a mučen, naposledy 18. 2. 1620 v Olomouci. Zemřel na následky mučení 17. 3. Prohlášen blahoslaveným byl 3.11. 1859. 21.5. 1995 byl svatořečen. Život a mučednická smrt Jana Sarkandra inspirovala básníky, spisovatele, malíře a sochaře nejen na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Zlámal; Medek, Václav: Kněz Jan Sarkander.Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1970, č.147. S.15–20.; |
|
||||||
Místo narození: | Dlouhá Loučka | |||||
Místo úmrtí: | Landek (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Řím (Itálie), Uhřice, Zlín | |||||
Obory působení: | statkář | |||||
Anotace: |
R. 1638 byl nucen se svými rodiči opustit zemi. 1655 slavnostně v Římě přestoupil ke katolictví, takže mu zůstal veškerý otcovský majetek na Moravě. 1655 zakoupil statek Uhřice a 1657 statek Lešnou (n.Zlín). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.49.; |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1664 |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Nisa (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Olomouc, Opava, Praha, Znojmo | |||||
Obory působení: | rektor univerzity, teolog | |||||
Anotace: |
Pocházel ze slezského rytířského rodu Fragsteinů z Nimsdorfu. V Opavě vystudoval gymnázium, filozofii studoval v Olomouci, poté působil v Brně v jezuitském noviciátu, zde aproboval pro výuku na nižších jez. školách. Roku 1685 působil jako prof. gramatiky ve Znojmě, poté v Praze na Malé Straně. V Praze absolv. fakultu teologie, poté působil v Jihlavě jako prof. rétoriky. V čele české jezuit. provincie TJ vstoupil a řídil ji v letech 1713–1715. V letech 1716–1718 zastával rektorský úřad jez. koleje v Praze, poté řídil jez. kolej v Brně 1718–19. Od 1.11. 1719 rektor (43.) jez. koleje a olomoucké univerzity do 30.11. 1722. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.2, 26.1./07, S. 9; Žurnál UP, č.3, 9.2./07, S. 9–10; |
|
||||||
Místo narození: | Retz (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Horní Bečva | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Zašová | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
1740 odešel do Olomouce, kde pracoval jako pomocník malíře J.K.Handkeho. Jeho oltářní obrazy v Zašové. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.94; Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.Na-Su. Valašské Meziříčí 2011. S.42. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1711 |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Loučná nad Desnou, Rejhotice, Sobotín, Znojmo | |||||
Obory působení: | hejtman krajský, politik komunální, rytíř | |||||
Anotace: |
Syn Johanna Baptista Mitrowsky (1736–1811). Vzdělání získal na gymnáziu v Brně a na Rytířské tereziánské akademii ve Vídni. Krajským hejtmanem v Jihlavě, Znojmě, Vídni, Správce statků panství Vízmberk se železárnami v Sobotíně a Rejhorticích. Vykoupil majetek a začal jej modernizovat. R. 1836 vyznamenán Řádem zlatého rouna u příležitosti korunovace císaře Ferdinanda V. čes. králem. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.72. |
|
||||||
Místo narození: | Toužín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Znojmo | |||||
Obory působení: | knihkupec, literát | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Znojmě, v Brně filozofii, od r. 1865 trvale působil v Brně. Literární a publicistická činnost. Redigoval Moravskoslezský časopis pro lid. Publikoval v Moravské orlici, Morav. novinách. |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987.;Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.94–95.;Přichystal, A.: Beletristický obraz minulosti města Olomouce a okresu Olomouc.Olomouc SVK 1980.;Kopecký, Milan: Literární význam Mikšíčkových pamětí.VVM, 15, 1960, S.216–224. |
|
||||||
Místo narození: | Telč | |||||
Místo úmrtí: | Lesná | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Jihlava, Olomouc, Znojmo | |||||
Obory působení: | básník, právník | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Jihlavě, filozofii v Brně a práva v Olomouci. V Olomouci byl v čele radikální skupiny studentů, spoluzakladatel čes. spolku Slovanská lípa. Skládal vlastenec. básně. Sloužil jako právník u olomouckého magistrátu, do roku 1861 byl notářem ve Znojmě. |
|||||
Zdroj: |
Dva moravští buditelé.=ZVSMO 1982, č.17–18, S.48.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha SPN 1981.S.75.; |
|
||||||
Místo narození: | Budětsko | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Milán (Itálie), Olomouc, Vídeň (Rakousko), Znojmo | |||||
Obory působení: | geometr, rektor univerzity, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Olomouci a maturoval v r. 1838. Po maturitě studoval filozofickou fakultu olomoucké univerzity, v kruhu kolem A. Šembery a prof. Helceleta. . Po 2 letech absolvoval zkoušky, které ho opravňovaly k soukromému vyučování gymnasistů. Krátce pak přijal místo domácího vychovatele v rodině hraběte Kolovrata-Liebsteinského. Toto místo později opustil, aby se mohl věnovat dalšímu studiu. Přestoupil na právnickou fakultu, ze které však záhy odešel. Poté vstoupil v Olomouci do vojenského sboru a navštěvoval jeho školy. Zde konečně našel obor, který se mu líbil – matematiku. Po ukončení vojenské školy své vzdělání ještě doplnil na vojensko-inženýrské akademii ve Vídni. V roce 1851 ukončil i toto studium a byl jmenován poručíkem u ženijního pluku. Počínaje školním rokem 1851–52 přichází do Louky u Znojma, kam vojenská akademie z Vídně přesídlila, současně je ještě posluchačem vyššího ženijního kurzu. V roce 1854 ho ukončil a byl povýšen na nadporučíka a přidělen k ženijnímu štábu do Milana. Po několika měsících se musel z Itálie vrátit, neboť ženijní akademie v Louce potřebovala obsadit místo profesora deskriptivní geometrie, na které byl pro své kvality profesorským sborem vybrán. V r. 1864, po smrti prof. R. Skuherského přestoupil na polytechniku do Prahy, kde byl jmenován profesorem deskriptivní geometrie a stereotomie. Přes veškeré další lákavé nabídky zůstal tomuto ústavu věrný až do r. 1895, kdy byl penzionován. V roce 1871–72 zastával úřad rektora školy, v letech 1870–71, 1874–75 a 1878–79 byl děkanem odboru pozemního stavitelství, 1875–76, 1887–88 a 1890–91 děkanem odboru stavebního inženýrství. Po určitou dobu byl poslancem zemského sněmu a v letech 1879–95 říšské rady. František Tilšer byl ve své době uznávaným geometrem. Od r. 1865 byl členem Královské společnosti nauk. |
|||||
Zdroj: |
OSN, XXV. Praha, 1906, S. 442–446; OSNND, VI/2. Praha 1943, S.1194. ; |
|||||
Poznámka: |
Louka u Znojma je nyní součástí města Znojmo. |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Opava, Tršice, Znojmo | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Lipňany (n.m.č. obce Tršice). Chodil do farní školy v Tršicích. V Olomouci studoval gymnázium a bohosloví..R.1848 navštívil Prahu jako člen deputace Lípy slovanské z Olomouce na Slovanský sjezd. Od r.1850 vyučoval na gymnázium v Olomouci a v Jihlavě, 1853 učitelem dějepisu a zeměpisu ve Znojmě. Publikoval v Týdeníku, spoluprac. s Havlíčkem.Založil čes.vědec.historiografii ve Slezsku. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biograf.slovník širšího Ostravska.Seš.2.Opava, Slezský ústav ČSAV 1976, S.89–91.; Horáčková, E.: František Lepař-Jan Lepař.P., PNP 1976.;Neruda, Jan: Podobizny.1.Praha, ČS 1951, S.179–181. |
|
||||||
Místo narození: | Horní Město | |||||
Místo úmrtí: | Horní Město | |||||
Místa pobytu: | Horní Město, Olomouc, Vídeň (Rakousko), Zábřeh | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Navštěvoval učitelský kurs v Olomouci a pak tři roky učil ve Václavkově. Vídeňskou akademii výtvarných umění musel opustit pro nedostatek financí. Vrátil se do Rešova a pracoval jako zeměděl. dělník a pomocný učitel. Později se věnoval pouze malířství, zejména krajinomalbě. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.121.; |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Rešově (n.m.č. obce Horní Město) Václavkov, část Zábřeha |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bochoř, Brno, Kroměříž, Olomouc, Ostrava, Přerovsko, Zvole | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Studoval techniku v Brně. Od 1858 až do své smrti působil ve stavebním úřadu olomouckého arcibiskupství v Kroměříži. Užíval titul diecézní architekt. Obdržel papežský řád sv. Jiří. Od roku 1858 pracoval na zámku ve vyškově, projekční práce pro areál na Hukvaldech (1859–1861), účast při novostavbě kostela Početí Panny Marie ve Zvoli (1858–1866). Od poloviny 60. let 19. století se projekty venkovských kostelů podílel hlavně na Přerovsku a Osoblažsku. Architekturu evropských katedrál poznal na studijní cestě v Německu, Francii, Anglii a Itálii. Do této etapy tvorby patří projekt kostela v Ratajích i nerealizovaný projekt restaurace kostela sv. Mořice v Olomouci, především však projekt regotizace olomoucké katedrály sv. Václava. Jeho tvorba byla doceněna až v 80. letech. V Bochoři se podílel na stavbě kostela 1873–1879. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.87; Kopie matriky narození a úmrtí. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Dvorce | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Amsterdam (Nizozemsko), Budapešť (Maďarsko), Olomouc, Praha, Záhřeb (Chorvatsko) | |||||
Obory působení: | kapelník, ředitel opery | |||||
Anotace: |
Narozen na Bruntálsku. Hudební zkušenosti získal už jako sborista olomouckého dómu. 1859–1864 byl kapelníkem ředitelem něm. divadla v Praze. 1881–1897 působil jako ředitel ve vídeňské opeře. Složil několik sborových písní. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzitav Ostravě, 1999.S.23; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Štíty, Zábřeh | |||||
Obory působení: | obchodník, politik, starosta města Šumperk | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera Tersche ( 1801–1884). Studoval na německém gymnáziu v Olomouci. Po jeho absolvování vstoupil do dobrovolného zem. střeleckého sboru, v němž mu byla propůjčna důstojnická hodnost. Do veřejného života vstoupil poprve r. 1876, kdy byl zvolen náhradníkem ve volbách do obecního zastupitelstva v Šumperku. R. 1882 zvolen starostou města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 130. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov, Skřipov, Zborovice | |||||
Obory působení: | folklorist | |||||
Anotace: |
Narozen v Žeravicích (n.m.č.města Přerov). Dialektolog. Spolupracovník V. Praska a F. Bartoše |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.1.Opava 1972.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1838 |
|
||||||
Místo narození: | Krnov | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Otaslavice, Slavkov, Újezd u Uničova, Zábřeh | |||||
Obory působení: | varhanář |
|
||||||
Místo narození: | Lipinka | |||||
Místo úmrtí: | Zvole | |||||
Místa pobytu: | Nová Hradečná, Olomouc, Palonín, Ptení, Uničov, Zvole | |||||
Obory působení: | folklorista, pedagog | |||||
Anotace: |
Stud. v Uničově, učitel. ústav abs. 1864 v Olomouci, učitel na Konicku/Runářov, Klužínek, Ospělov, Ptení/, 1871 Palonín –17 let. Otec Stanislava Lolka, ak. malíře. R. 1888–1905 ve Zvoli. Zpracoval historii Zábřežska. Z díla: Paměti z mého života. =úryvek publ. v čas. Komenský 1908., Pověsti Zábřežska = Severní Morava, sv.1. Zábřeh 1957, s.37–40., |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, s.113–115. /fotografie/., Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, UP 1998. |
|||||
Poznámka: |
Hradečná – nyní Nová Hradečná. |
|
||||||
Místo narození: | Lazníky | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Spytihněv, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Zlín | |||||
Obory působení: | archeolog, pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval reálku a učitelský ústav v Olomouci. V letech 1868– 1870 učil ve Starém Městě u Uherského Hradiště, dále ve Spytihněvi a ve Zlíně. V letech 1881–1908 působil jako řídící učitel ve Veselí nad Moravou. Publikoval v pedagogickém a hudeb. tisku. Jeho články též v periodiku Komenský (1874). V době pobytu ve Starém Městě objevil v poloze " Na Špitálkách" část velkomoravského opevnění, dodnes označovanou jako Christinův val. O dřevním Velehradu psal do listu Komenský. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha SHV 1963.S.544.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 249.; |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Chropyně | |||||
Místa pobytu: | Hroznová Lhota, Chropyně, Olomouc, Rataje, Zdounky | |||||
Obory působení: | hudebník, kapelník, učitel, varhaník | |||||
Anotace: |
Studoval učitelský ústav v Olomouci. Působil v Hroznové Lhotě, Zdounkách. Správce jednotřídky v Ratajích v letech 1873–1893, řídící učitel v Chropyni až do r. 1909, varhaník, ředitel kůru. Vedl též ratajskou kapelu. Celkem učil 42 let. Ještě za Rakouska-Uherska byl vyznamenán titulem ředitele. Oba jeho synové: Jaroslav (* 1884) a Emil (*1887) se věnovali hudbě. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha, SHV 1963. S.38 .; Fabián, J.: – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí. 2009. S.9.; |
|
||||||
Místo narození: | Křenovice | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Břeclav, Hustopeče, Praha, Vídeň (Rakousko), Vranovice, Zábřeh, Židlochovice | |||||
Obory působení: | lékař, odborný publicista, právník | |||||
Anotace: |
Syn venkovského učitele a regionálního vlastivědného pracovníka Františka Kučery. Po dokončení obecné školy v rodišti, studoval od r. 1864 německé gymnázium a od r. 1867 na nově založeném českém gymnáziu v Brně, kde maturoval r. 1872. Poté absolvoval právnickou fakultu v Praze, kde promoval r. 1876 ( a JUDr. získal r. 1882). Po několika letech právnické praxe v Praze se usadil roku 1892 jako právník v Hustopečích. Po několika konfliktech s něneckými nacionalisty zanechal advokacie a usadil se v Břeclavi. V r. 1894 začal ve Vídni studovat medicínu, promoval 1899. Lékařskou praxi pak vykonával ve Vranovicích a Židlochovicích a r. 1907 jmenován obvodním lékařem v Zábřehu. Osvědčil se i jako čes. vlastenec a bojovník proti germanizaci. Hodně publikoval v časopisech: Právník, Časopis lékařů českých, Věstník lékařský, časopis Komenský. Záslužná byla i jeho přednášková činnost. Korespondoval i s T.G.Masarykem, Emilem Holubem aj. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998. S.77; Navrátil, M.: Almanach českých lékařů. Praha 1913. S. 160.; Slavětínský, Milan: Význačný lékař severní Moravy. In: Naše slovo, 19.9.1968.; |
|
||||||
Místo narození: | Jezbořice | |||||
Místo úmrtí: | Boskovice | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Hoštejn, Nemile, Štěpánov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | publicista, učitel, vydavatel časopisu | |||||
Anotace: |
Od roku 1875 působil na severní Moravě.Pro svou pokrokovost a vlastenectví byl c.k. úřadům nepohodlný.Od 1890 ve Štěpánově u Olomouce, Psal do olomouckého Pozoru fejetony.Vzdal se učitelování odešel do Prahy, ale 1897 opět na Moravě v Boskovicích.Psal satirické básničky a říkačky, napadající zaostalé obecní poměry.V r. 1908 vydával časopisy Česká Samostatnost a Bílá Hora. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990.S.144–146.;. |
|
||||||
Místo narození: | Poličná | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Opava, Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | národní buditel, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval něm. gymnázium v Kroměříži, pak studoval zeměpis a dějepis na FF v Praze. Působil jako profesor na gymnáziu v Opavě. Byl jednatelem a knihovníkem Matice opavské. 1896 odešel do Zábřeha a stal se ředitelem gymnázia zasloužil se o stavbu nové budovy. Ovlivnil i svého syna Václava Kálika. Věnoval se vědecké a publicistické práci. Hodně publikoval a to i časopisecky. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava 1998.S.52–53. |
|
||||||
Místo narození: | Horní Cerekev | |||||
Místo úmrtí: | Leština | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dačice, Pelhřimov, Sudkov, Třeboň, Zábřeh | |||||
Obory působení: | ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval na učitelském ústavu v Pelhřimově a dvakrát přestoupil na reálné gymnázium do Třeboně a učitelský ústav do Kutné Hory. Pedagogickou činnost zahájil 1877 na škole v Dačicích. Poté učil u minoritů v Brně, ve Štěpánovicích, Uhřínově a Postoloprtech, kde 1882–1885 řediteloval. Později odešel na severní Moravu a učil v Sudkově a Leštině. V roce 1892 se stal jednatelem výboru pro zřízení českého gymnázia v Zábřehu. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.98–99.; |