Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Lazničky, Olomouc, Praha, Přerov, Stará Voda, Tršice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | právník, skautský činovník | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Čechovice (m.č. Velký Týnec). Rodina bydlela
v Lazničkách u Přerova, poté v Tršicích, kde chodil do 6. –
9. třídy ZŠ. V Přerově absolvoval střední průmyslovou školu
strojnickou a to v letech 1964–1968. V roce 1968 vstoupil do Junáka a
začal se věnovat skautinku. Po vojně působil u policie v Olomouci a
dálkově studoval vysokou školu v Praze a to v letech 1981–1986, kdy
promoval jako JUDr. Nyní má škola název Policejní akademie. Skautský
životopis : duben 1968 vstup do Junáka, oddíl Lazničky okres Přerov,
vedení družiny září 1968 nástup vojenské základní služby
Kroměříž, vedení družiny v oddíle vodních 1990 obnova Junáka a založení oddílu Čechovice pod střediskem Velká
Bystřice pomoc při zakládání oddílů Velký Týnec a Doloplazy
1992 založení střediska Velký Týnec s oddíly Čechovice, Doloplazy,
Velký Týnec, Krčmaň, Vacanovice a vedení střediska 1993 složení
vůdcovské zkoušky 1994 příprava a vedení první skautské výpravy do
zahraničí Jamboree Holandsko 1995 zahájení akce „Obnova Staré Vody“ ve
Vojenském prostoru Libavá, ve spolupráci s památkáři a vojenskými
úřady pomáháme obnovit poutní místo, Organizoval jsem se skauty obnovení lidových zvyků velikonočního klepání a vynášení smrtky v Čechovicích od roku 1992 trvá doposud. Založili jsme tradici skautských plesů našeho střediska od roku 1998 trvá doposud. Byl jsem u zrodu skautské akce i pro veřejnost Hanáckou Sibiří k pramenu Odry – trvá dosud. Organizuji podíl našeho střediska na skautském lyžařském závodě Memoriál Vládi Tylšara od roku 1991, zajišťujeme tratě a zázemí pro závodníky. Zahájil jsem účast našich oddílů na Tříkrálové sbírce dobré vůle ve spolupráci s farním úřadem Velký Týnec a Charitou Olomouc od roku 2004. 2007 – na akci Obnova Staré vody jsme dokončili rekonstrukci zničené kaple Královské studánky a ta byla v červenci vysvěcena biskupem Josefem Hrdličkou. Za středisko jsem koordinoval pomoc rodáků z Německa, jednal s Ministerstvem obrany v Praze, sjednával stavební firmu a dohled památkářů. Funkce ve skautské činnosti:
Skautská vyznamenání : |
|||||
Zdroj: |
Rozkošný, M.: V Tršicích mám zapuštěné kořeny. Tršický zpravodaj 9.6.2019. (Rozhovor s JUDr. Janem Pečínkou). Jednou skautem, navždy skautem. ( O obnově Staré Vody – dokument Olgy Špátové vysílala ČT2 15.10.2019 v 21:00) Skautský životopis JUDr. Jana Pečínky (2) Osobní sdělení dne 7.11.2019. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Jan Pečínka skautské jméno: JAMBO |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Klobouky | |||||
Místa pobytu: | Brno, Valašské Klobouky | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Křemačově (n.m.č. Mohelnice). V letech 1965–1969 studoval konzervatoř v Brně a to klavír a skladbu. Poté ještě skladbu na JAMU u Miroslava Ištvana. Pedagogicky působil ve Valašských Kloboukách, kde učil na ZUŠ a též působil jako sbormistr. Inspirován pro skladatelskou činnost přírodou. Zemřel z vlastní vůle. |
|
||||||
Místo narození: | Chomutov | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž | |||||
Obory působení: | hudební pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval pedagogickou fakultu univerzity v Brně v letech 1964–1968, skladbu u M. Ištvána na JAMU 1966–1971. V období 1972–1979 učil klavírní improvizaci na konzervatoři v Kroměříži, poté se věnoval scénické hudbě k divadelním a televizním inscenacím i filmům. Zhudebnil básně Jesenina a řady českých básníků. Tragicky zahynul při autonehodě. |
|||||
Zdroj: |
Čeští skladatelé současnosti., Praha 1985., S.39. (Fotografie)., Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby., Praha 1990., S.70. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vysoké Tatry | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | knihovník | |||||
Anotace: |
Od roku 1968 působil ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, od 1978 přednášel jednou týdně, vždy ve středu na Pedagogické VŠ v Ostravě, kde přednášel český jazyk u doc. Svobody. Od roku 1974 pravidelně publikoval ve Stráži lidu, Nové Svobodě, Tvorbě, Zemědělských novinách, recenze a kritické glosy k olomoucké činohře. Celkem asi 48 materiálů věnoval olomouckému divadlu. Tragicky zahynul. |
|||||
Zdroj: |
Štěrbová, Alena: O olomoucké činohře. Ostrava 1990. |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Hanoj (Vietnam), Mariánské Údolí, Olomouc, Paseka, Praha, Prostějov, Šala (SR) | |||||
Obory působení: | elektrotechnik, projektant, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil se do učitelské rodiny. Jeho otec Vilibald byl učitelem na základní škole ve Velké Bystřici. Mladší bratr se jmenuje Jaromír. Po základní škole studoval gymnázium v Olomouci. Po maturitě odešel studovat na VUT do Prahy, obor elektrotechnika (silnoproud). Po promoci jako Ing. elektrotechnik nastoupil do zaměstnání na Slovensku do města Šala u Nitry, do podniku Duslo, kde působil 16 let. V roce 1971 se seznámil s Marií Kadlčíkovou z Vlčnova a svatbu měli po dvou letech 25.8.1973. Asi v roce 1986 se stěhovali do Velké Bystřice, kde stavěli rodinný dům a dcery měly věk akorát k nástupu do školy. Ing. Peřina začal pracovat jako technik ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Vytvářel projekty pro nemocnice. Budoval nemocnici v Prostějově, v Pasece, v roce 1989 v Hanoji, po sametové revoluci odešel do IDOPU (podnik zabývající se výstavbou domů a jejich modernizací), tehdy sídlil na ul. Řepčínská v Olomouci. Absolvoval řadu zahraničních stáží v USA a Švýcarsku. S rodinou jezdíval o víkendu a ve volném čase do BURKU, což byla chatařská osada v Mariánském Údolí. |
|||||
Zdroj: |
Sdělení manželky Marie Peřinové meilem dne 7.7.2023 |
|||||
Poznámka: |
Ing. Jiří Peřina |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velké Karlovice | |||||
Místo úmrtí: | Velké Karlovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Valašské Klobouky | |||||
Obory působení: | pedagog, prozaik | |||||
Anotace: |
Vystudoval pedagogic. institut v Olomouci. Poté působil jako učitel v letech 1965–67 – Valaš. Klobouky. |
|||||
Zdroj: |
Literární průvodce okresu Zlín.Zlín, OK 1989.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc - Lošov | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Šternberk | |||||
Obory působení: | lékařka, spisovatelka | |||||
Anotace: |
Rozená Vydomusová. Dětství prožívala v rodišti (Svolinského 89)
Lošov (n. Olomouc). Od pěti let hrála na housle a jen se naučila písmenka,
tak hodně četla. Koncem války ji postihlo těžké onemocnění páteře,
jež ji dva roky poutalo na sádrové lůžko (1945–47), po uzdravení však
musela ještě 2 roky nosit kožený korzet, musela se též vyvarovat větší
fyzické námahy a nesměla cvičit. V roce 1947 byla přijata do tercie
církevního gymnázia v Olomouci – Řepčíně, kde působily klášterní
sestry dominikánky. Zde měla možnost bydlet v penzionátu, zprvu
v oddělení vyhrazeném pro přechodně nemocné studentky. Po vyučování
mohla v klidu odpočívat v sádrovém lůžku a přitom intenzivně studovat.
Po půl roce již začala zvládat schody a mohla se přestěhovat ke
spolužačkám do společné ubytovny, účastnit se zájmové kulturní
činnosti v kroužcích a pokračovat i ve hře na housle. Stále také hodně
četla knihy nejrůznějších žánrů, zajímala ji hudba a umění vůbec a
také různé obory lidské činnosti. Získanými znalostmi a kulturními
zájmy téměř renesanční šíře téměř vždy převyšovala své
vrstevníky, od svých dvanácti let už hleděla na svět očima dospělého.
Jako mladá dívka začala psát. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová Vlasta: MUDr. Dobroslava Provazníková Vydomusová všestranně talentovaná osobnost. e-mail pro Hš 3.8.2023. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Dobroslava Provazníková Vydomusová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Majetín | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Krčmaň, Město Libavá, Olomouc, Staré Město, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | folklorista, odborný publicista, ředitel školy, sbormistr, učitel | |||||
Anotace: |
Po ukončení 5. třídy obecné odešel studovat do Olomouce, kde v roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Poté studoval Pedagogickou fakultu Ubiverzity Palackého 1. stupeň základních škol. První učitelskou kapitolu začal psát v Krčmani a v Městě Libavá, kde působil v letech 1949 až 1950. Po vojně učil dvě léta ve Starém Městě u Bruntálu. Do Velkého Týnce přišel spolu s manželkou v roce 1954 a trvale se zde usadil. V letech 1959 až 1962 absolvoval Pedagogický institut UP v Olomouci, obor matematika, fyzika a Pvd pro 2..stupeň ZŠ. V období 1967 až 1974 byl ředitelem školy ve Velkém Týnci a poté do roku 1988 vykonával funkci okresního školního inspektora. Na všech působištích se věnoval aktivní mimoškolní činnosti dětí. Nacvičoval s dětmi divadelní představení, vedl pěvecký soubor. Po příchodu do Velkého Týnce se začal zajímat o místní lidovou kulturu a folklór. Ve vzpomínkách na Ing.Jana R.Bečáka popsal, jak s manželkou Marií chodili za tímto znalcem a etnografem, aby jim poradil při výběru krojů i písní hanácko-čuháckého regionu. V srpnu 1986 založil s manželkou národopisný soubor Týnečáci. Jeho vzpomínky na školu, práci souboru a kulturní život v obci najdeme na stránkách regionálního a místního tisku. |
|||||
Zdroj: |
Čtení o Velkém Týnci. 2007. Sdělení o úmrtí – Aleš Polzer.meil |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Ladislav Čechák |
|
||||||
Místo narození: | Veselí nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Veselí nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha, Příbram, Šumperk, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | režisér | |||||
Anotace: |
Nejdříve pracoval v dolech, aby překonal politické překážky. 1955 nastoupil ke studiu režie na Divadelní akademii múzických umění v Praze. Jako reřisér působil v Příbrami, Uherském Hradišti, Ostravě, nejdéle však v Severomoravském divadle v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.27; |
|
||||||
Místo narození: | Beluša (SR) | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Kladno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | herečka, vysokoškolská pedagožka | |||||
Anotace: |
Maturovala na gymnáziu ve valašském Meziříčí a poté studovala DAMU, kde absolvovala v roce 1950. Manželka režiséra Karla Nováka. V letech 1950–1962 působila v Olomouci, pak členka Studia Čs.filmu Praha. Od r. 1973–1987 byla v Divadle S.K.Neumanna v Praze.Spolupráce s filmem a televizí. Pedagogicky činná na konzervatoři v Praze. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.72.;. Fabian, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí 2009. S.50.; |
|
||||||
Místo narození: | Čelčice | |||||
Místo úmrtí: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Bedihošť, Kojetín, Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | básník, politický vězeň, spisovatel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Pochází z rolnické rodiny. Po smrti otce jako nejstarší ze čtyř sourozenců musel zanechat studia na gymnáziu v Prostějově a ukončil školu na měšťance v Bedihošti. V roce 1948 byl členem Okresního výboru mládeže Lidové strany v Kojetíně, v únoru1948 vytiskli 4 letáky s textem a básní Karla Vysloužila, které byly zaměřeny proti totalitě. V roce 1948 se oženil a přestěhoval za svou ženou Jitřenkou do Vsetína. Na podzim 1949 byl spolu s ostatními členy Lidové strany zatčen a označen za vedoucího protistátní skupiny a 10.6.1950 odsouzen v Olomouci k 20 letům těžkého žaláře ( Bory u Plzně, konc.tábor Vojna, uranové doly u Příbrami). Po propuštění v roce 1957 byl až do roku 1991 zaměstnán v dělnických profesích, převážně v oboru elektro. V roce 1968 absolvoval večerní studium Střední ekonomické školy ve Valašském Meziříčí. Celý život se věnuje literární tvorbě.Básně začal psát v 16 letech. V samizdatu vydal asi 50 sbírek poezie a 10 knih prózy. Veřejně jeho poezie zazněla na autorském večeru ve Viole v březnu 1986. Tiskem vyšla poprve v týdeníku Naše rodina v roce 1987. Užíval též pseudonym Bohumil Rosa. Články a poezii publikoval v periodikách: Literární noviny, Lidové noviny aj. 1994–1998 zastupitelem a radním města Vsetína. Od r. 1991 vydává nejmenší časopis na světě " Hlas z pasínku"(poezie, filozofické úvahy i kritiky). V r. 1992 byl hostem pořadu Z očí do očí Antonína Přidala. Od r. 2001 je iniciátorem poutí píšících křesťanů na Svatém Hostýně. V Olomouci měl zatím dva autorské večery spolu s LKO. |
|||||
Zdroj: |
Málková, Iva – Urbanová, Svatava a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000). Votobia, Olomouc 2001. S.334–335.; Kdo je kdo. Obec spisovatelů. Praha, Modrý jezdec 1996.S. 177.; Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S. 172.; NKP – databáze AUT |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hroznová Lhota | |||||
Místo úmrtí: | Veselí nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | akademický malíř, restaurátor | |||||
Anotace: |
Rodák z Kozojídek (n.m. Hroznové Lhoty). Vyučen malířem pokojů a po studiu na AVU se zaměřil na restaurátorskou činnost. Od r. 1965 trvale v rodném kraji. Malíř-krajinář, zátiší, figurální kompozice. Soustředil se hlavně na portrét a lidové kroje. Reastaurátorské realizace: triptych stropu sněmovního sálu v kroměřížském zámku, fresky v knihovně a refektáři v klášteře Hradisko v Olomouci, nástěnné malby v lékárně, Uherské Hradiště. Člen SVUM Hodonín. |
|||||
Zdroj: |
Slovácké noviny, 26.2.1997.In: Zrcadlo památek.Únor 1997, Olomouc, Památkový ústav 1997, s.19.;.Fabián,J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.26.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Bystrovany, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | knihovnice, publicistka | |||||
Anotace: |
Narodila se jako jediné dítě v rodině železničního úředníka. Dědeček z otcovy strany byl řídícím učitelem v Bystrovanech a druhý dědeček byl mlynářem, ale také starostou obce. Toto rodinné zázemí ji velmi ovlivnilo. Čtyři roky studovala Slovanské gymnázium v Olomouci a poté Rodinou školu Poettingeum. Po dokončení středoškolských studií v roce 1943 pracovala jako úřednice. Po osvobození působila skoro sedm let na ředitelství Moravských elektrotechnických závodů a v roce 1954 se s rodinou přestěhovala do Velké Bystřice. O deset let později převzala knihovnu v místě od místního řídícího učitele Jindřicha Roba a vedla ji do roku 1979. Je neuvěřitelné, co vše musela zvládnout, aby středisková knihovna získala v roce 1966 krajské uznání. V roce 1968 založila kroniku knihovny. Titulní list nakreslil akademický malíř, profesor Karel Svolinský, který v dětství navštěvoval bystřickou měšťanskou školu. V kronice byla zpracována historie knihovny zpětně od roku 1879 a končí rokem 1979, kdy knihovna oslavila stoleté jubileum a knihovnice odešla do důchodu. Tím, ale neskončila její aktivita. Její celoživotní zájmy o literaturu, malířství, kulturu, korespondenci s umělci a dění v rodném kraji, ji přinášely nejen pohodu a radost, ale občas ji přiváděly na zajímavá setkání s občany. Od roku 1990 publikovala články o rodácích a osobnostech regionu na stránkách Velkobystřických novin. Znalost prostředí a badatelská invence přinášela nová a dosud neznámá zjištění a fakta, z kterých pak čerpala někdejší olomoucká okresní knihovna. V červenci 2011 převzala ocenění za velký přínos v oblasti kultury a Cenu města Velké Bystřice. Poslední týdny pobývala v Domově pokojného stáří U svaté Anny ve Velké Bystřici. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Příkazy | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Hynkově (n.m.č.obce Příkazy u Olomouce). Přednosta katedry hygieny a epidemiologie LFUP v Olomouci od r. 1962.Věnuje se výzkumům na Hané, hodnocení pitné vody a odpadních vod.R.1967 obdržel Kabrhelovu cenu.Je členem komise OSN pro narkotika a dalších zahraničních společností. Zemřel v Rakousku při zahraniční cestě. |
|||||
Zdroj: |
ZVSMO, 1983–84, č.19–20, S.62–63.;Parte na vrátnici UPdne 8.4.1992;Nekrolog Janout, Vl.: Za Zdeňkem Krejčím.=Žurnál UP, 1992, č.30, S.2.;. |
|
||||||
Místo narození: | Machová | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Tlumačov, Zlín | |||||
Obory působení: | odborný publicista, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině soukromého zemědělce. Po absolvování pěti tříd
základní školy v Machové studoval na měšťanské škole v Tlumačově.
Každý den vstával ráno ve čtyři hodiny a chodil přibližně čtyři
kilometry tam a zpět. V letech 1937 až 1941 studoval na Učitelském
ústavu v Kroměříži. Po maturitě pracoval jeden rok jako pomocný dělník
u firmy Zajíc v Tlumačově, protože byl přebytek učitelů. Po krátké
učitelské praxi v obcích Přílepy a Mysločovice byl od roku
1943 totálně nasazen u firmy Studeník v Hulíně, kde pracoval do konce
války jako tesařský dělník. |
|||||
Zdroj: |
B.V.: K životnímu výročí významného moravského pedagoga.Zpravodaj VSMO 1983–1984, č.19–20., S.33.;. Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S. 177.; Zicháček, Vladimír: Významné životní jubileum docenta Ladislava Zeliny. 2012. email od zelina.jakub@centrum.cz (2.12.2013) |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Ladislav Zelina, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Lesnice | |||||
Místo úmrtí: | Verona (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Nový Jičín, Šumperk, Toronto (Kanada), Zábřeh | |||||
Obory působení: | bohemista, filolog, lingvista, literární vědec, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu v Zábřehu a Litovli, kde r. 1941 maturoval. 1941–1944 působil jako učitel, 2 roky v koncentračním táboře. Po válce studoval FF UK Praha, 1948–1953 učil jako středoškolský profesor v Novém Jičíně a Šumperku. 1953–1968 v ČSAV.Emeritní profesor univerzity v kanadském Torontu. Čestný doktor Masarykovy univerzity v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů.Toronto, 1982.;Schneider, Jan: Lubomír Doležel. In: Machala: Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu.Olomouc, FFUP 1990.S.117–118.;.Fabián, J.- Ševčíková, H.:Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009., S. 81.; Machala, L.: Za profesorem Lubomírem Doleželem. Žurnál 2.2.2017. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | písmák, rolník | |||||
Anotace: |
Narozen v rolnické rodině. Po vychození obecné školy studoval v Olomouci nižší gymnázium a Hospodářskou školu. Již od dětských let psal básničky, texty a krásně maloval. V roce 1967 napsal knihu Čuhácká dědina, kde vzdal hold čuháckému nářečí. Skoro o třicet let později vyšla jeho druhá kniha Čuháci vekládajú (1996). oslavil zde národopisný soubor Týnečáci, který vznikl v r. 1986. Psal pro něj texty scénky a povídky. Jeho články o zajímavostech a lidové kultuře najdeme na stránkách Hanáckých novin, Týneckých listů a ve vlastivědných časopisech. Několik desítek let psal též kroniku obce. V pozůstalosti nechal několik básnických sbírek, např. Verše pacholka, Týnecké polní kvítí aj. |
|||||
Zdroj: |
Tichák, M.: Paměti obce Velkého Týnce. Olomouc DANAL 1998.S.65.; Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.65.; |
|
||||||
Místo narození: | Vřesovice | |||||
Místo úmrtí: | Vřesovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, odborný spisovatel, sokolský pracovník, soukromý zemědělec | |||||
Anotace: |
V době 2. světové války byl v sokolském odboji JINDRA. Po vyzrazení zatčen gestapem, vězněn v Brně a koncentračním táboře Flossenbürg. Po roce 1948 byl jedním z nejdéle soukromě hospodařících zemědělců ve Vřesovicích. Do JZD vstoupil až v r. 1960. Po roce 1990 působil jako předseda prostějovské Masarykovy společnosti a starosta sokolské župy v Prostějově. V letech 2007–2012 vydal publikace o zániku selského stavu n Prostějovsku a Olomoucku a knihu o odboji na střední Moravě. |
|||||
Zdroj: |
NK ČR. Databáze AUT Doležel, Jiří: Stopy paměti. Olomouc, Praha 2016. S.22 a fotoportrét. |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | prozaik | |||||
Zdroj: |
Mohelnický zpravodaj, 1/1999. ; |
|
||||||
Místo narození: | Jesenec | |||||
Místo úmrtí: | Velehrad | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karviná, Litoměřice, Praha, Velehrad | |||||
Obory působení: | katecheta, řádová sestra, středoškolská učitelka | |||||
Anotace: |
Studovala gymnázium v Brně a po maturitě v r. 1935 vstoupila do noviciátu Kongregace sester svatého Cyrila a Metoděje. Poté studovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor latina a řečtina. Od r. 1939 vyučovala na řádovém dívčím gymnáziu v Brně. Během 2. svět, války působila na Velehradě-Svojanově, kde byly umístěny německé děti. Po r. 1950 pracovala jako účetní v ústavech sociální péče. V letech 1968–1970 vyučovala náboženství v Karviné a 1970–1990 pracovala jako účetní na Pražském arcibiskupství. V letech 1990–1995 působila nově vzniklém konviktu v Litoměřicích, kde vyučovala řečtinu. Po úrazu už pomáhala jen radou a v r. 2000 se přemístila na Velehrad. |
|||||
Zdroj: |
OLDIN 2007/10. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Rožnov pod Radhoštěm | |||||
Obory působení: | etnograf, zemědělský inženýr | |||||
Anotace: |
Absolvoval Zemskou vyšší hospodářskou školu v Olomouci, kde maturoval r.1933. Poté studoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. V r. 1941 vydal vlastním nákladem monografii Lidové umění na Hané. V r. 1949 se podílel na výstavě Lidové umění na Hané v Kroměříži na zámku. V r. 1964 byl přijat jako etnograf ve Valašsk. muzeu v Rožnově pod Radhoštěm a v letech 1965–71 byl jejím ředitelem. V r.1972 se stal vedoucím národopisného oddělení Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Zasloužil se o uspořádání několika výstav lidového umění v muzeu, sbírkové činnosti a o stálou expozici Z klenotnice lid. kultury Hané, Litovel r.1975. V r.2001 vydána publikace s názvem Lidové umění na Hané. Ing. Jan Rudolf Bečák stál u zrodu čestného hřbitova Valašského Slavína, kde mu byl také slavnostně odhalen náhrobek v r. 2005 v areálu Dřevěného městečka. |
|||||
Zdroj: |
MP.: Zemřel ing. J.R. Bečák. Kdy-kde, co v Olomouci, 1987 únor. S.12.; Ševčíková, H.: Lednová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, č.1/07, /foto/. S.29; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947. S.32., Mikulcová, M., Graclík, M.: Kulturní tulky Valašskem, Frýdek-Místek, 2001.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, seš. 5, Opava-Ostrava 1996. S.14–15; Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.63.; |
|
||||||
Místo narození: | Týn nad Vltavou | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Olomouc, Písek, Praha, Prachatice, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | dramatik, režisér, scenárista, teoretik umění | |||||
Anotace: |
Narozen v Kolodějích nad Lužnicí (n.m.č. Týn nad Vltavou). Bratr filmového režiséra Emila Radoka (1918–1994), otec operního režiséra Davida Radoka (* 1954). Čtyři roky navštěvoval reálné gymnázium v Českých Budějovicích (1926–30), kvintu (i přes opakování) nedostudoval na reformním reálném gymnáziu v Prachaticích (1930–32), nakonec však maturoval na Obchodní akademii v Písku (1936). Dva roky byl vojákem prezenční služby, sloužil i v Olomouci, kde se seznámil s Marií Tesařovou (1922–2003), svou pozdější ženou a spolupracovnicí. Do civilu byl propuštěn až po mobilizaci koncem listopadu 1938. Zapsal se na novinářské oddělení Svobodné školy politických nauk v Praze. Po 17. listopadu 1939 se s bratrem Emilem Radokem krátce ukrýval jako zemědělský dělník na osamělém statku blízko Sušice. Začátkem 1940 se oba stali úředníky Janyškovy továrny na klobouky ve Valašském Meziříčí. V polovině téhož roku zde Radok se členy sokolské Mladé scény realizoval svou první významnou režii (Krále Lávru K. H. Borovského). Díky ní se od podzimu stal asistentem režie u E. F. Buriana v divadle D 41. R.1951–1959 působil v ND Praha.R.1968 emigroval. |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.402–403.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vinary | |||||
Místo úmrtí: | Vinary | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | malíř akademický | |||||
Anotace: |
Měl patnáct sourozenců Malovat se učil u svého bratra Josefa
/1891–1918/. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989.; Toman, P.: Slovník čes.výtvarných umělců.I., S.557.;. Ševčíková,H.: Srpnová a zářijová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy. 24 r. září 2014. S.10–11. |
|
||||||
Místo narození: | Mondovi (Alžírsko) | |||||
Místo úmrtí: | Villeblevin u Sens (Francie) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, spisovatel | |||||
Anotace: |
Nositel Nobelovy ceny za literaturu. V Olomouci pobýval jako turista asi 22.8.1936 – 26.8.1936 .Z Olomouce psal dopis svému příteli, profesorovi do Alžírska. |
|||||
Zdroj: |
Látal, Jiří: Camusův dopis z Olomouce.In: Středisko.Sb.VSMO.1987 – 1988, č.11.Olomouc 1991, S.135–138.;. Dolejší, P.: Školní slovník světových spisovatelů.. Humpolec 2007. S.74–75.; |
|||||
Fotky: |