Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Útěchovice | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Krhanice, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | lékař, pedagog vysokoškolský, sociální lékařství | |||||
Anotace: |
Narozen v Outěchovicích (n. Útěchovice). Medicínu vystudoval v Praze. Po studijním pobytu v USA pracoval v sanatoriu v Prosečnici (n. Krhanice). Poté pracuje jako lékař v Ostravě. 1946 se stal docentem sociálního lékařství a přišel do Olomouce jako první představitel tohoto oboru na LF UP. Řádným profesorem se stal v roce 1955. Připravoval učební texty pro posluchače medicíny. Pečoval o Ústav národního zdraví. |
|||||
Zdroj: |
Zakladatelé a pokračovatelé.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.199; BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 109. |
|||||
Poznámka: |
prof.MUdr. František Slabihoudek |
|
||||||
Místo narození: | Ústín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | právník, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Ředitel pojišťovny v Brně, odborný publicista. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.111.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ústín | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Pseud.J.L.Topol, autor detektivních románů a knih pro mládež. (Kunc a Springer uvádí místo úmrtí Brno) |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.26.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha 1973, S.872.; |
|
||||||
Místo narození: | Ústín | |||||
Místo úmrtí: | Náměšť na Hané | |||||
Místa pobytu: | Brníčko u Uničova, Drahanovice, Horní Město u Rýmařova, Kroměříž, Loučany, Náměšť na Hané, Olomouc | |||||
Obory působení: | kronikářka obce, ochotnická herečka, ochrana přírody, učitelka | |||||
Anotace: |
Rozená Chytilová. Vyrůstala v učitelské rodině. Za války studovala Koménium v Olomouci, ale nacisté ho v únoru 1942 uzavřeli a tak složila maturitu v Kroměříži. V roce 1946 už jako učitelka se provdala za Jiřího Nohavičku. Manželův otec byl legionářem z 1. světové války a v roce 1945 získala rodina statek v Brníčku, který byl po odchodu ruské armády velmi zdevastovaný. Na statku hospodařili i novomanželé. V roce 1951 v rámci Akce K (kulak) Jiřího Nohavičku zatkli a odsoudili k nepodmíněnému půlročnímu trestu. Jarmilu vyhodili za školy a celá rodina se musela vystěhovat mimo okres. Mladí se odstěhovali k rodičům nevěsty do Loučan. Jarmila vyučovala po několik let načerno v Drahanovicích a posléze byla oficiálně zaměstnána v Náměšti na Hané. Manžel Jiří musel jako zemědělec odejít do soustružnické dílny TOS Olomouc, a tovární prostředí mu zničilo plíce tak, že poslední roky života byl upoután k dýchacímu přístroji. Paní učitelka učila do 70 let. Založila a vedla ochotnický spolek, psala kroniku obce, zasloužila se za záchranu Terezského údolí i o potrestání komunisty, který její rodině při kolektivizaci ublížil. V roce 2009–2010 se konal soud s bývalým předsedou MNV Brníčko Ladislavem Nakládalem, který byl odsouzen k podmínečnému trstu 18 měsíců. V době natáčení Paměti národa v r. 2017 bydlela v Náměšti na Hané. |
|||||
Zdroj: |
Paměť národa. 2017 – 2021.Parte z května 2022. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ústí nad Orlicí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pěvec | |||||
Anotace: |
Působil v Olomouci asi od r. 1880, dómský choralista a koncertní pěvec/baryton/. Účinkoval jako sólista při festivalech a koncertech Žerotína v Olomouci i v jiných moravských městech. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc, 1938, S.28–29.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ústí nad Orlicí | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Lutín, Olomouc, Velký Týnec, Žamberk | |||||
Obory působení: | cestovatelka, entomolog, spisovatelka, učitelka | |||||
Anotace: |
Učitelka přírodopisu. Láska k motýlům jí dovedla na přírodovědné
gymnázium |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, H.: Prosincová výročí středomoravského regionu. In. Týnecké listy 2018, č.12. |
|||||
Poznámka: |
PaeDr. Milada Jančíková |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ústí nad Orlicí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Hráč na housle I. (tutti). |
|||||
Zdroj: |
Kartotéka členů MFO. |
|
||||||
Místo narození: | Ústí nad Orlicí | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Bzenec, Česká Třebová, Konice, Letohrad | |||||
Obory působení: | dirigent | |||||
Anotace: |
Vystudoval reálku v České Třebové a brněnskou konzervatoř. Působil jako ředitel kůru v Letohradu, Bzenci a Konici (1923–1925). Poté působil jako dirigent orchestru YMCA v Bratislavě. 1938–1939 byl archivářem a vedoucím reprodukované hudby. Od okupace žil v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník osob a institucí 2.M-Ž.Praha 1965.S.144.; |
|
||||||
Místo narození: | Ústí nad Orlicí | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Praze, medicínu 1854–1859, 1860 promován na dr.med., Mgr.porodnictvía dr. chirurgie 1862. V letech 1859–1860 působil v Praze, 1860–1861 v Brně. Od 1.8.1861–30.9.1865 klinický a sekundární lékař v Olomouci. Srpen až prosinec 1861 suplující profesor vnitřního lékařství. Po odchodu z nemocnice praktický lékařem v Olomouci, 1869 krajským lékařem, 1871 okres. lékařem. V říjnu 1886 pověřen vedením zdravot. odd. v místodržitelství v Brně a 1887 jmenován radou zemského zdravot.referátu v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Remeš, M. : K dějinám medic. chirurg. studia a staré nemocnice v Olomouci. In: Časopis VSMO, XLIX, 1936, 1, seš. 181–182. Olomouc 1936, S. 60. |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | hudební vědec, muzikolog, sběratel lidových písní | |||||
Anotace: |
Vnuk Josefa Becka (a syn Josefa Beka ml.). V Litovli vystudoval gymnázium a potom hudební vědu na FFUM v Brně. Zaměstnán byl nejprve (1957–58) v Krajském vlastivědném muzeu Olomouc, (1958–60) v Univerzitní knihovně Olomouc, (1960–62) na Vojenské akademii v Brně jako vedoucí katedry výchovy uměním a (1962–64) jako osvětový instruktor Ústředního domu armády. Trvale pak zakotvil (1964–93) v Ústavu hudební vědy ČAV Praha jako vědecký pracovník a zástupce ředitele. Současně působil (1972–90) jako externí učitel na katedře hudební vědy UK Praha, kde se v roce 1982 habilitoval na docenta a 1987 obhájil titul DrSc. Po odchodu do důchodu r.1993 učil němčinu na různých školách a externě spolupracoval se zahraničními hudebními firmami. Již během studií (1950–52) hrál ve smyčcovém triu Holoubkových žáků (Libor Fiala, Josef Bek a Ferdinand Kučera), po roce 1957 se rozšířilo na komorní soubor, kde se uplatnili Oldřich Kubíček, Bohumil Teplý, Jindřich Ludvík a jeho sestra Božena Halvová, rozená Beková . Po jeho odchodu do Prahy v roce 1962 soubor působil dál pod vedením Libora Fialy. V letech 1958–1960 podnikl terénní výzkum kramářské písně na Litovelsku, Konicku a Zábřežsku. Pro Československý hudební slovník napsal několik hesel o osobnostech litovelského hudebního regionu. Vydal knihy: Hudba XX. století (Brno 1961), Impresionismus a hudba (Praha 1964), Světová hudba XX. století (Praha 1968), byl spoluautorem a hlavním redaktorem 2. dílu Dějin české hudební kultury XX. století (Praha 1981), Hudební neoklasicismus (Praha 1982), Avantgarda (Praha 1984), Erwin Schulhoff (Hamburk 1994). Napsal více než 100 odborných statí a studií. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie jazzu.3.Praha 1988.S.39.;. L.Š.: Odešel Josef Bek. Litovelské noviny. č.10.říjen 2005, S.11. Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. Litovel 2008. CD-R.; Nekrolog. Hudební rozhledy 2005. č.11. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec 2009, č.12. S.4. |
|||||
Poznámka: |
doc. PhDr. Josef BEK, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, prozaik | |||||
Anotace: |
Spisovatel, který jako poslední v našich zemích psal svou lyrickou a lyrickoepickou poezii a prózu německy.Ve Vídni vyšla jeho knížka veršů „Die grosse Einsamkeit“/Velké osamění/ r.1975.Jeho verše překládala do češtiny jeho žena Olga Poláková, něco přeložil kdysi i O.F.Babler.Ve svazcích Severní Moravy jsou pověsti z úsovského gheta, Polákem stylizovaných.Většina jeho díla známa jen lit.historikům.Text cyklu Stadt der schwarzrn Tore/Město černých bran/, který vznikl za okupace, v Terezíně, obsahuje balady, bojov.písně, elegie, ukolébavky, satiry, uloženo v Památníku Terezín.Největším znalcem P.díla je prof.Ludvík Václavek, nynější děkan FFUP v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Burian, Václav: Veliké osamění./Rozhovor s básníkem V.A.Polákem.=Hanácké noviny, 1990, 3.3., S.3, příloha.; Poláková, O.: Vlastimil Artur Polák.=Hanácké noviny, 3.11, S.1.-příloha.; Václavek, Ludvík: : Zemřel V.A.Polák.=Vlastivědný věstník moravský, XLII, 1990, č.2, S.262.; Václavek, L.: Stati o německé literatuře vzniklé v českých zemích.Olomouc, UP 1991.;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | dialektolog, jazykovědec, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval češtinu a ruštinu 1945–1948 na FFUK v Praze a 1948–49 FFUP v Olomouci, krátce učil na severní Moravě. Od r. 1952–1985 působil v Ústavu jazyka českého ČSAV v Praze. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.759.;. |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Mnichov (Německo), Paříž (Francie), Praha, Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | krajinář, malíř akademický, portrétista | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině pěkaře Jana Z. Od dětství však žil se svými rodiči v Litovli. V Litovli se vyučil malířskému řemeslu. Ve dvaceti letech se odhodlal opustit řemeslo a chtěl nadále studovat. R. 1905 se přihlásil do 4. třídy gymnázia Po roce, ale školu opustil a začal malířství studovat v Mnichově, Paříži, Římě.Do vlasti se vrátil 1928.V Praze se zasloužil o postavení umělecké galerie J.V.Myslbeka. V rodném kraji uspořádal soubornou výstavu v září 1938. Vynikal jako portrétista. (namaloval portrét litovelského starosty V. Sochy, ministra Hrubana, prof.J.Hartla, JUDr. F. Nevěřila, MUDr. J. Lhoty aj. Také se prosadil jako krajinář – ze známých obrazů Z Mladče do Lhoty, Statek na vsi, V zahradě. Naposledy vystavoval v prosinci 1939 v Obecním domě Praha, kde vystavoval obraz Večer v horách. Zapojen do odboje Dne 10.10. 1941 zatčen gestapem, vězněn na Pankráci a odsud transportován do KT v Mauthausenu. Jiná uvedená data v encyklopediích jsou mylná. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. Rkp. 2008. BSSSM, č.3 (15.).Ostrava 2002. S.124–125. Filipová,M. Turková, A.: Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku. Šumperk 2010. S.83. |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Zdroj: |
Severní Morava, sv. 75, 1998, S. 72–73. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 5 1898 |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Líšnice, Loštice, Moravičany, Palonín, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog amatér, frézař | |||||
Anotace: |
Od mládí projevoval zájem o archeologickou historii svého rodiště. V roce 1951 se přestěhoval do Mohelnice, kde pracoval v podniku MEZ (dnes Siemnes) jako frézař. Ve volném čase se jeho koníček ještě více projevil. Začal spolupracovat s významnými archeology. V Mohelnici spolupracoval v letech 1953–1971 s PhDr. Rudolfem Tichým, CSc. (1924–1993), poté od r. 1959 s PhDr. Jindrou Nekvasilem, CSc. (1926–2009) v Moravičanech a od r. 1969 s Dr. Vladimírem Gošem v Lošticích. Zachraňoval nálezy na Mohelnicku, objevil řadu lokalit a podílel se na vzniku muzejní expozice v mohelnickém muzeu. V první polovině devadesátých let , již nemocen se pustil do archeologického průzkumu kostela Všech svatých ve Vyšehorkách (n.m.č. Líšnice), který zakončil odbornou studií. Všechny sběry vykonával ve volném čase a bez nároku na jakoukoliv odměnu. Spolupracoval s odborníky z archeologického ústavu na výzkumech v Mohelnici, Moravičanech a sám provedl výzkumy v Paloníně, Lošticích, v biskupském hrádku v Mohelnici a ve Vyšehorském kostele. V roce 2005 mu byla odhalena pamětní deska na nádvoří mohelnického muzea. Výrazně ovlivnil i mladého archeologa Karla Faltýnka. |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vzpomínka na pana Vladimíra Kapla. In.: Archeologie Moravy a Slezska, 5 ,2005. S.87 –89.; Goš, Vladimír: Vladimír Kapl – zemřel archeolog amatér (16.5.1926–30.1.1999). In.: Pravěk. Nová řada 1999, č. 1. S.471.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.277.; Kaplová, Alžběta: Archeologické výzkumy V. Kapla https://is.muni.cz/…Diplomka.pdf |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Úsobrno | |||||
Místo úmrtí: | Eggenberger (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Prostějov, Vsetín | |||||
Obory působení: | kněz, náboženský spisovatel | |||||
Anotace: |
R. 1848 v Prostějově, projev před císařem. 1849 s učitelem Rozhonem založil Čtenářský spolek v Prostějově. 1870–1879 farář v Jevíčku, později děkan ve Vsetíně. Psal náboženská a historická díla. |
|||||
Zdroj: |
MSN, VI. Praha, 1932, S. 619. ;Úmrtí. =ČVSMO, 5, 1888, č. 18, S. 99. ; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1938, S. 47. ; |
|
||||||
Místo narození: | USA | |||||
Místo úmrtí: | USA | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | letec | |||||
Anotace: |
První muž, který přeletěl Atlantický oceán za 33, 5 h. 20–21.5.1927.V roce 1938 zahájil se svou chotí cestu kolem světa.Vzhledem ke špatnému počasí náhodně přistál 2.9.1938 v 16, 55 h.v Olomouci na letišti v Neředíně.Stal se hostem olomoucké vojenské posádky.Byl ubytován v hotelu Národní dům.Odjížděl druhý den dopoledne v 11 h.z hotelu na letiště.Film o této události uložen v Národním filmovém archivu v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Malá československá encyklopedie.Praha, Academia 1986.S.817.;Zavadil, Miloš: K padesátémupátému výročí náhodného přistání plukovníka Charlese Lindgurgha v Olomouci.In: Ročenka SOKA v Olomouci, 1993, 2 (21), S.192–194.; Týdenní Našinec, roč.1, č.35, 3.9.1938, S.9.;. |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Viola.Tutti.Působil v MFO od 1.9.1957 do 30.9.1959. ' |
|||||
Zdroj: |
Katalog členů MFO. |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Obory působení: | klavírista, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Lektor hudby na univerzitě v Brně, prof. konzervatoře v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Hudební rozhledy, 7, 1954.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.Praha 1992.S.230.;. |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, lesník, rektor univerzity, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Absolvoval studia na gymnáziu v Kroměříži, poté bohoslov. fak. v Olomouci, kde r.1897 byl vysvěcen na kněze. V Olomouci pracoval od r.1901 na arcibiskupství, od 1921 centrál. ředitel arc. statků olomouc. arcidiecése, od r.1923 prof. lesnické fakulty v Brně. Byl zvolen rektorem Vysokého učení zeměd. v Brně v letech 1933 – 34. Zabýval se hlavně pěstováním lesů a lesnickým názvoslovím. Sestavil a vydal Naučný slovník lesnický 1934 – 1940. |
|||||
Zdroj: |
Mgr.ing.Jaroslav Pinkava;/mv/: Vzpomínka na dr.J.Konšela, Lid.demokracie, 1990, 16.6., S.4.; (pš): Výročí profesora J.Konšela, Lid.demokracie, 30.8.1988, S.4.; ČBS, Praha 1992, S.337; Velkobystřické noviny, 1/1990, S. 5–6; |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | jazykovědec, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Doc. FFUM v Brně a UP v Olomouci, autor knih: Základy české skladby;Etymologický slovník slovanských jazyků;Průvodce našimi jmény aj. |
|||||
Zdroj: |
/id/: Zůstal věrný svému kraji.=Štafeta, 1991, č.1., S.23–24.;-hš: In memoriam František Kopečný.=Zpravodaj Muzea Prostějovska, 1990, č.2, S.64.?foto/;Peňáz, Petr: Ztráta české jazykovědy.=Svobodné slovo, 1990, 2.4., S.2.;Dorovský, Ivan: Lásky Františka Kopečného.=Štafeta, 1990, č.1–2., S.40, 46.;Kmoníčková, Eva: V roce 1990 zemřeli.Brno, SVK 1991, S.18.;. |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | odborný publicista, osvětový pracovník, právník | |||||
Anotace: |
Narozen na Prostějovsku. JUDr. František Mlčoch byl pracovníkem Ministerstva školství a národní osvěty pro slovanské styky. Autor publikace" Dorost naše budoucnost". |
|||||
Zdroj: |
OSND.Dodatky, Lužicko-srbský věstník. 1938. S.10,14.; Čs. jihoslovanská revue. 1938. S.13–14.; |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Malé Hradisko | |||||
Místa pobytu: | Malé Hradisko | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Zabýval se dějinami a pověstmi Malého Hradiska. Pohřben v Protivanově. |
|
||||||
Místo narození: | Úpice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Londýn (Velká Británie), Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | sociolog, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Trutnovsku. Po vysokoškolských studiích působil na Husitské ČEFB v Praze, kde v roce 1935 jmenován docentem křesťanské sociologie. Koncem 30. let emigroval do Londýna a po návratu z emigrace se stal řádným profesorem. V letech 1946–47 děkanem fakulty. Katedru sociální teologie řídil prof. PhDr. F.M.Hník v letech 1950–1955. Poté odešel do Olomouce, kde zvolen biskupem CČS. V roce 1961 vážně onemocněl a byl penzionován. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno MU 1998. S.181.; |