Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Postřelmůvek | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Postřelmov, Šumperk | |||||
Obory působení: | malířka skla, textilní výtvarnice | |||||
Anotace: |
Obecnou školu navštěvovala ve svém rodišti a devítiletou měšťanskou školu v blízkém Postřelmově. Po jejím ukončení v r. 1951 se účastnila přijímacích zkoušek na Uměleckoprůmyslovou školu v Brně, kde však přijata nebyla. Proto v tomtéž roce nastupuje do Rapotínských skláren v Rapotíně jako malířka skla. V roce 1953 úspěšně složila zkoušky na Vyšší průmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, avšak do školy nenastoupila a pokračovala v původním zaměstnání až do r. 1960. V roce 1966 se s rodinou stěhuje ze Šumperka do Olomouce, kde začíná intenzivně rozvíjet některé ručně vázané textilní techniky jako je goblén, macramé a především šité krajky do rámu, tzv. niťáky. V této technice pracovala převážně s černou čalounickou nití, přírodními i barevnými materiály, jako byly koudel, různé provázky, sisal, korálky, barevná příze aj. Prvním jejím niťákem byla Pastýřka (1969). V r. 1971 vytvořila jednu z větších realizací, niťák strom z ráje, nazvaný „Symbol lékařství“ o rozměrech 100×150 cm, který je doposud instalován v přízemní čekárně odběrů krve zdravotního střediska SPEA na náměstí Hrdinů 1 v Olomouci. Pro obřadní síň v Žulové vytvořila sisalový závěs nazvaný Hvězda života. Od roku 1969 až do r. 1980 přes komisi Fondu výtvarných umělců prodává své textilní práce v prodejnách Dílo v olomoucké oblasti, kde se také účastnila četných společných výstav v různých městech i 2× v pavilonu A na výstavišti Flóra v letech 1970 a 1976. V r. 1977 získává diplom a cenu v oboru užitého umění v okresní soutěži amatérských prací v Olomouci za niťák „Podzim přichází.“. V letech 1978 a 1980 se zúčastňuje celostátních amatérských textilních soutěží „AMTEX 78“ v Klatovech, kde získala cenu za niťák „Květ podzimu“ a „AMTEX 80“ (tamtéž) čestné uznání také za niťák „Tesaříkův svět“. Poté, kdy nový Svaz českých výtvarných umělců zakázal přijímat práce výtvarníků, kteří nebyli jeho členy, nastupuje do zaměstnání jako úřednice a pracuje tzv. do šuplíku. Teprve až v r. 1999 se účastnila společné ýstavy se svým manželem Ladislavem Ruskem ve Skautském domě v Olomouci. Během 20ti let vytvořila na 100 závěsných textilních prací ručně vázaných niťáků a tapiserií, z nichž na 80 zdobí soukromé i veřejné interiéry nejen v Čechách, ale i Dánsku. Svět její textilní tvorby je publikován v časopise Vlasta (1978 a1980). V roce 2007– 8 intenzivně pracuje na monografii Ladislava Ruska, která vyšla v grafické úpravě syna Michala roku 2009 pod názvem "Pedagog, skaut, výtvarník, publicista, básník LADISLAV RUSEK ve dvoutisícovém nákladu v Českých Budějovicích. Zemřela na mozkovou mrtvičku v olomoucké nemocnici. Bydleli jsme v jednom domě na Příčné poslední tři roky. V červnu 2020 dokončila rodinnou kroniku a poslední dny věnovala výtvarné tvorbě, nítovým obrazům. |
|||||
Zdroj: |
osobní list a elektronicky email ze dne 15.2.2011 Ševčíková, H.: Únorová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2016, č.2, S.8–9. Sdělení syna dne 26.8.2020. Dne 7.11.2020 jsem meilem dostala oznámení o úmrtí od synů Michala a Ivana Ruskových. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Lucern (Švýcarsko) | |||||
Místa pobytu: | Lucern (Švýcarsko), Lutín, Olomouc, Praha, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | grafik, kreslíř, malíř, středoškolský pedagog, teoretik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Holici u Olomouce. V roce 1944 maturoval na Polívkově reálném gymnáziu v Olomouci. Rok před absolvováním (1949) AVU Praha, prof. Rada- byl vyloučen z politických důvodů. V roce 1950 byl přijat za člena Svazu československých výtvarných umělců. Po vojně pracoval v letech 1952–1955 jako reklamní grafik v Sigmě Lutín. Poté byl ve svobodném povolání. Od r. 1965 – 1968 externí učitel katedry výtvarné výchovy FFUP, vyučoval malbě. V roce 1968 začal učit na Střední umělecké škole v Uherském Hradišti a na podzim t.r. odešel do švýcarského exilu.Jako nezávislý umělec prošel složitou cestou. Počáteční tvůrčí vývoj je spjat s Cézánnovským pojetím malby, později se dopracoval k vlastní svébytné figurálnosti. Figurální abstrakci věnoval i své teoretické stati. V roce 1973 se usadil v Lucernu a založil tam soukromou malířskou školu Kunstseminar Luzern.Tu vedl do roku 1985, kdy odešel do důchodu. Jeho rozsáhlou retrospektivu představilo Muzeum umění v roce 2005. |
|||||
Zdroj: |
Výtvarníci a teoretici VVUP 1946 – 1986.Olomouc 1986.;. Kolář, B. a kol.: Slovanské gymnázium literární.Olomouc, Danal 2000.S.378–379. Daněk, Ladislav: Radoslav Kutra. In: Oznámení o Ikarově letu. Olomouc 1998. S.136–139.; Olomoucká kulturní scéna přišla v lednu o dvě osobnosti.In:Olomoucké listy 2020, č.2. S.8. |
|||||
Poznámka: |
Holice u Olomouce jsou nyní součástí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Rodez (Francie) | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | odborný publicista, politik komunální, překladatel, sociální pracovník, tlumočník, učitel jazyků | |||||
Anotace: |
Od dětství byl na invalidním vozíku s diagnostikovanou progresivní svalovou distrofií-myopatií. Základní školu absolvoval v Brně v Ústavu pro tělesně postižené. V letech 1974 – 1978 studoval na Gymnáziu pre telesně postihnutých v Bratislavě. Filozofickou fakultu J. E. Purkyně v Brně, obor nepedagogické studie němčina-italština, zakončil v roce 1983 závěrečnou zkouškou. Od roku 1984 pracoval jako překladatel pro Konferenční servis Brno. V roce 1990 začal pracovat jako soukromá osoba – soudní překladatel, tlumočník, domácí učitel jazyků. V letech 1999 až 2003 se účastnil modulu 2 Česko – Britského projektu reformy sociálních služeb. V roce 1997 se stal předsedou Trendu Vozíčkářů Olomouc, od roku 1999 předsedou krajské rady zdravotně postižených – sdružení organizací zdravotně postižených. Aktivně se zapojil do projektu „Bezbariérová Olomouc“. Dále se věnoval překladům a článkům do různých periodik zabývajících se problematikou zdravotně postižených. Zabýval se soudními překlady z německého a italského jazyka. Spolupracoval s MPSV ČR na publikaci „Průvodce standardy kvality sociálních služeb“. Přestože byl od mládí na invalidním vozíku, na život nerezignoval a žil plnohodnotný život. Vozík pro něho není překážkou při seberealizaci v osobním i pracovním životě. Od roku 1997 žil v Olomouci, bydlel v bezbariérovém bytě s manželkou Martinou. Aktivně se prosazoval a obhajovál práva osob se zdravotním postižením. V letech 2010 – 2014 byl olomouckým zastupitelem. Byl nápomocen při odstraňování architektonických, ale i psychických bariér mezi lidmi. Dlouhodobě aktivně spolupracoval v organizacích pro zdravotně postižené (Svaz invalidů, Asociace muskulárních dysrofiků, Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, Národní rada osob se ZP ČR). Měl rád lidi, rád cestoval a poznával nové země. Dne 21.3.2019 se vypravil se čtyřmi kamarády na pěšší pouť dlouhou 3 500 km do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Cesta měla trvat 200 dnů. Koncem července zkolaboval a ve francouzské nemocnici zemřel na dehydrataci a nějakou infekci. |
|||||
Zdroj: |
Články na internetu. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Milan Langer |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Lišany u Rakovníka | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Litovelské Pomoraví, Olomouc, Rakovník | |||||
Obory působení: | kartograf, odborný publicista, technolog | |||||
Anotace: |
Po maturitě na Wintrově gymnáziu v Rakovníku odešel na vojnu do Olomouce, kde trvale zakotvil. Pracoval v n.p. Moravia Mariánské Údolí (n. Hlubočky) jako technolog až do odchodu do důchodu v roce 1992. Volný čas věnoval turistice vodní i pěší a organizování sportovních akcí. Od roku 1971 se věnoval značení turistických cest před pořádáním I. Ročníku Moravianské padesátky. V roce 1981 se stal předsedou Komise pro značení turistických tras. V roce 1989 zpracoval šedesátistránkový Turistický almanach, informační materiál pro odbor turistiky. O tři roky později připravil sborník Moravianské padesátky (1992). Je též autorem turistických map pro veřejnost. Dosud vyšly mapy: č. 51, 52, 56 a 57 ( Haná, Prostějovsko-Konicko, Zábřežsko, Nízký Jeseník, Haná – Olomoucko). Dne 13.1.1993 jej Ministerstvo životního prostředí ČR jmenovalo garantem ÚV KČT pro CHKO LP. Osm let spolupracoval s Českým rozhlasem v Olomouci. Dne 12. 9. 2010 vysílala Česká televize pořad Toulavá kamera, kde se objevilo pár šotů k tématu Moravští značkaři. |
|||||
Zdroj: |
.Osobní sdělení 2001. http://otavinka.blog.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Grenoble (Francie), Litovel, Praha, Teplice | |||||
Obory působení: | básnířka, pedagožka vysokoškolská, překladatelka, tlumočnice | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Božková. V roce 1944 maturovala na gymnáziu a poté pracovala na místní poště. Ve dvaceti letech se vdala a odstěhovala se do Prahy. V padesátých letech se rodina přestěhovala do Teplic a paní Cholinská zde působila na základní škole jako učitelka. Mezitím vystudovala češtinu a francouzštinu na Pedagogické fakultě UK. Příležitostně překládala z němčiny a francouzštiny a eventuelně se věnovala též tlumočení. V 70. letech se vrátila do Prahy a pracovala jako ředitelka Ústředního domu pionýrů. V 80. letech učila po dobu pěti let zahraniční studenty na univerzitě v Grenoblu český jazyk. Po převratu se vrátila do rodiště. Na místních školách pořádala ekologické přednášky a aktivně se věnovala akcím na ochranu životního prostředí. Po roce 2000 začala vlastním nákladem vydávat básnické sbírky: Miláček prevít (2006), básně o vztahu k rodnému kraji (Kořeny (2006), milostnou poezii Striptýz (2007), Štěky a aforismy jedovaté babiny (2007), Třesky plesky a jiné drzosti (2007), Cikánské etudy (2008), básně kritizující nedostatky naší planety Tísňové volání (2009), přírodní lyriku Procházky rosou (2009). V roce 2008 vyšla i její autobiografická novela Zaručeně pravdivá historie neopětované lásky. Litovelská spisovatelka spolupracuje i s olomouckým Tyflocentrem a s Městskou knihovnou v Litovli. Dne 24. 3. 2010 se konalo setkání v litovelské knihovně s Klubem seniorů.V roce 2012 získala ocenění Významná osobnost Litovle. |
|||||
Zdroj: |
Databáze – Knihovna města Litovle a Lubomír Šik. Osobní sdělení 2009 (hš) Ševčíková, Hana: Červnová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2009.S.4. Cena města Litovle 2012. Z netu jsem si půjčila portrét Jarmily Cholinské, jehož autorkou je Jana Motlová |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Jarmila Cholinská. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Plzeň | |||||
Místo úmrtí: | Teplice v Čechách | |||||
Místa pobytu: | Brodek u Přerova, Kojetín, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | grafička, ilustrace, knihovnice, plakátová tvorba, typografka, umělkyně, vysokoškolská učitelka, zvony | |||||
Anotace: |
Otec Zory, František Pořický byl prof.kreslení na gymnáziu v Plzni, kde dívka studovala v letech 1933–1941. Poté absolvovala 1 roční kurs Obchodní akademie v r. 1942. V letech 1942–1948 absolvovala VŠUP Praha u prof.F.Muziky.Souběžně studovala umění a estetiku v letech 1946–1947 na FFUK v Praze a na FFUP 1949–1953. 1952 doktorát z dějin umění. V roce 1954 se provdala za prof. Rudolfa Chadrabu. V letech 1954–56 odbor.asist ústavu výtv.výchovy pedag.fak.UP v Olomouci.Vyučovala grafiku, malbu, dekorativní kompozici, dějiny umění, plošný desing, písmo.V r.1956 musela z kádr.důvodů odejít Uplatnila se jako svobodná umělkyně a věnovala se oborům:knižní grafika pro nakl.ČS, Svoboda, Sv.sovětů, Academia a Profil.Návrhy plakátů,typografie. Vytvořila 32 návrhů na reliéfní úpravu zvonů pro dílnu rodiny Dytrychovy v Brodku u Přerova , navrhovala interiéry smutečních síní ( Kojetín) Pracovala se dřevem, kamenem, kovem. Tvořila též novoročenky a to od r. 1959 a ex libris. V Olomouci žila 64 let. Ateliér spolu s manželem měla na ulici Ostružnická 32. Vzácná knihovna i výtvarná díla se po náhlé smrti manžela 27.2.2011 ztratila. V roce 2013 se s dcerou Mgr.A. Alicí Chadrabovou přestěhovala do Teplic v Čechách, kde zemřela 29.7.2015. |
|||||
Zdroj: |
Maliva, J. : Tvorba Zory Chadrabové-Pořické. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1991, únor, S. 8–9. ;Katalog výtvar. umělců olomoucké oblasti. Olomouc 1989. ;Zatloukal, Pavel: 1. soubor. výstava unie výtvar. umělců Olomoucka. Olomouc, Vlast. ústav 1991. Sdělení o úmrtí od Mgr. Evy Vánské Kobza, Fr.: Návštěva v ateliéru Zory Pořické – Chadrabové. Kulturní měsíčník IV. č. 12, 1986. S.11–13. Marynioková,Renata: Monografie Zory Pořické Chadrabové. Diplomová práce PdF UP Olomouc 1991. Mikša, David: Zora Pořická Chadrabová (1921–2015). Magisterská diplomová práce Olomouc FFUP Katedra dějin umění. 2018. https://theses.cz/…mov_prce.pdf |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Zora Chadrabová, roz. Pořická Matka syna Ing.arch. Pavla Chadraby (1956) a dcery Mgr.A.Alice Chadrabové (1960) Fotoportrét Zory Pořické je z roku 1946. Manželé Rudolf Chadraba a Zora Pořická v roce 1971 na svatbě Evy a Jana Vanských. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | básnířka, loutkářka, redaktorka, typografka | |||||
Anotace: |
V roce 1960 absolvovala gymnázium v Hejčíně, 1962 vyučena ruční sazečkou, v roce 1967 absolvovala Střední průmyslovou školu grafickou. Do roku 1988 působila v tiskárnách, 1989–1990 redaktorkou závodního časopisu Olomoucký stavbař. V letech 1990–1995 působila v Přerově, kde redaktorkou časopisu Pozemní stavby. V údobí 1995–1996 technická redaktorka Hanáckých novin. Od roku 1997–2004 pracovala v tiskárně Střediska informatiky a služby škole. Od roku 1959 věnuje volný čas zcela Kašpárkově říši, kde byla zástupce vedoucího. V roce 1979 dostala za činnost Zlatý odznak Josefa Skupy. A v roce 2007 osenění Zlatý Tyl. V Kašpárkově říši působila jako režisérka, návrhářka loutek, autorka textů a úprav loutkových her. Autorka veršů. Publikovány v časopise Květy v r. 1962 a řadě sborníků. Podílela se na vydávání sborníčků Čechova Olomouc od r. 1973. V publikační činnosti užívá šifry: JN. V roce 2010 vyšla její sbírka básní Kytice modrých nadějí. LKO 2010. Loni dodatková sbírka k 70. narozeninám a to sbírka: Návraty a závratě (2013). Zemřela ve spánku. |
|||||
Zdroj: |
Nohelová, Mirka: Honza na vychování aneb Naučné věty tety Květy z etikety. Olomouc Integrafis 1996., dokument. list/97 http://otavinka.blog.cz/…ou-nohelovou Parte. |
|||||
Poznámka: |
Nohelová, Mirka – literární pseudonym |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Liberec, Praha | |||||
Obory působení: | dramatik, dramaturg, pedagog vysokoškolský, teatrolog | |||||
Anotace: |
Studium DAMU v Praze – obor div. věda, 1955.1961–68 dramaturg Divadla F.X.Šaldy v Liberci.1968–71 redaktor časopisu Divadlo, 1971 –1988 Divadlo E.F.Buriana Praha. 1988–93 odb. prac. Kabinetu pro studium č. div. ÚČSL ČSAV. 1978–92 dramaturg Studia Ypsilon. Od roku 1995 docent FF UK Praha, přednáší rovněž na FAMU, publikuje v Divad. revue, Divad. noviny, Lidové noviny. Člen Obce spisovatelů Divad. obce. Autor mnoha knižních publikací, statí ve sborn. a časopisech, spoluautor rozhlas. her i divad. her. |
|||||
Zdroj: |
Čes.biografický slovník.Praha 1992.S.231.;. Kdo je kdo v ČR, osobnosti české současnosti, Praha 2002. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Olomouc, Zábřeh | |||||
Obory působení: | literární vědec, pedagog vysokoškolský, teatrolog | |||||
Anotace: |
Abs. Slovanské gymnázium v r. 1952, poté FF UP, 1957. (obor český jazyk a dějepis. Po promoci působil krátce na středních školách v Jeseníku a Zábřehu. Po krátkém působení ve Státní vědecké knihovně v Olomouci zakotvil roku 1961 na FFUP jako odborný asistent Katedry čes. jazyka a literatury. Předmětem jeho badatelského zájmu byly dějiny evropského a českého divadla 20. století, dějiny umění a filmu. Spolupracoval na přípravě celostátní přehlídky vědeckých, populárně vědeckých a didaktických filmů a pořadů ACADEMIA Film Olomouc. Za knihu Bedřich Václavek a divadlo získal v roce 1971 prémii Českého literárního fondu. Publikoval pět desítek studií, věnovaných významným osobnostem olomouckého divadla. Po listopadu 1989 se stal zakladatelem a vedoucím nové Katedry teorie a dějin dramatického umění. a v letech 1992–1994 byl vedoucím katedry teorie a dějin dramatických umění FFUP. V roce 1994 byl oceněn Zlatou medailí Univerzity Palackého, je členem Vědecké rady FF UP, akademického senátu UP a Rady Academia filmu Olomouc.publikuje v odb. tisku i časopisech s odb. a reg. tématikou. Je autorem, spoluautorem a redaktorem několika publikací. Dlouholetý spolupracovník OKOL na přípravě KK. V r. 1994 byl oceněn Zlatou medailí UP. V r. 1998 držitelem Ceny města Olomouce v oblasti divadla. Členem Vědecké rady FF UP, akadem. senátů FF a UP, členem Rady Academia filmu Olomouc. Vysokošk. pedagog na Katedře teorie a dějin dram. umění.V roce 1999 dostal Cenu města Olomouce za rok 1998 v oblasti divadlo. Pohřeb je na Ústředním hřbitově dne 13.2.2014 v 13:20. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.345.; V sýpkách ducha, Olomouc 1992, S.180.; Ševčíková, Hana – Petřík Miroslav: Cena města Olomouce 1997–1998. Olomouc 1999. Slovanské gymnázium literární. Olomouc Danal 2000. S. 253–255. Prázdninová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, červenec srpen 2009, S.13,16–17.; |
|||||
Poznámka: |
Doc.PhDr. Jiří Stýskal, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník, kontrabas, trombonista | |||||
Anotace: |
Hráč na kontrabas. V období 16.9.1958 – 31.1.1975 hrál v Moravské filharmonii Olomouc a v letech 1983–1988 byl členem operety MDO. Měl přezdívku " Čára". Kdysi hrával ve slavném brněnském orchestru Gustava Broma. |
|||||
Zdroj: |
Almanach 1920–2000. Olomouc, Moravské divadlo 2000. S.147. Ryšavý, M.: Houslistovo zpovídání. Olomouc 2013. S.25–26. |
|
||||||
Místo narození: | Otrokovice | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Kroměříž, Kyjov, Olomouc, Ostrava, Praha, Skalka, Slušovice | |||||
Obory působení: | bylinkář, filozof, spisovatel, technolog | |||||
Anotace: |
Legenda našeho bylinářství Josef Antonín Zentrich byla původním
povoláním papírenský technik. Pracoval jako technolog v Otrokovicích, ale
v roce 1968 byl z politických důvodů přeřazen na práci pomocného
dělníka. Volný čas věnoval sbírání i poznávání bylinek a
samovzdělávání. V roce 1964 mu byla lékaři po těžké chřipce
diagnostikována začínající leukémie a tak se po medikamentózní léčbě
začal zajímat o možnosti a léčení bylinkami. Jedním z jeho
přírodních lékařů byl bylinář Rudolf Franěc z Holešova (1910–1981),
který jej zasvěcoval do tajů rostlin a léčení. Pod jeho vedením se
postupně vypracoval z pacienta na pomocníka a vzápětí i studenta. Bylo to
usilovných patnáct let samostudia.V letech 1969–1972 dálkově studoval
astrologii ve Švýcarsku. Pro veřejnost začal pracovat v roce 1981, kdy po
náhlém úmrtí svého učitele a léčitele převzal jeho klientelu.
V papírně setrval až do roku 1983 a bylinářskou praxi vykonával
načerno. Teprve po odchodu ze zaměstnání začal v lázních Skalka na
Prostějovsku provozovat bylinkovou poradnu. V roce 1985 přešel pod křídla
JZD Slušovice. Svoji vlastní praxi si otevřel záhy po revoluci, v roce
1990. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Dvorce | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Krnov, Olomouc, Prostějov, Sovinec | |||||
Obory působení: | spisovatel, televizní scénárista, varhaník, varhanolog, violista | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině přednosty soudu v Krnově, kam se také spolu s rodiči v roce 1926 přestěhovali. V roce 1938 rodina přesídlila přes Prostějov a Brno do Olomouce. Absolvoval Slovanské gymnázium v r. 1945. Poté studoval dějiny umění a hudební vědu na VŠ v Brně a ve Vídni hru na varhany. Prvním a jediným působištěm se mu stala Olomouc. V roce 1945 pomáhal při zakládání Moravské filharmonie, kde od 15. 6. 1945 do 30. 4. 1986 hrál na housle, violu a na varhany. Stal se varhaníkem u sv. Mořice v Olomouci a zároveň též varhanářem. Opravil Englerovy varhany, postavil varhany v Redutě a z jeho podnětu postaveny varhany ve VMO. Jako koncertní varhaník debutoval v r. 1958 ve Varšavě. V roce 1969 založil dnes již světoznámý Mezinárodní varhanní festival, jehož je stále dramaturgem i ředitelem. Vystupuje v rozhlase i v tekevizi, autor zvonkohry olomouckého orloje a Katedrály sv. Václava, skládá hudbu k filmům a loutkovým hrám. Pro naše i zahraniční televizní stanice připravil několik televizních scénářů např. Zázrak u sv. Mořice, Mezinárodní varhanní festival, Drei berühmte Opereten -Komponisten aus Mähren aa film o Hané, Moravské tance Janáček a jiní, či film o řece Odře). Autor odborných studií a článků. Publikoval do časopisů: Kdy-kde-co v Olomouci, a v denním tisku: Stráž lidu, Hanácké noviny, Svoboda, Puls, Olomoucký den.V ZIPu vycházel seriál vyprávění : Tajemná Olomouc. Dne 21. 5. 1998 mu byla udělena Cena města Olomouce. V období 1998–2009 vyšlo 5 knih pod názvem Tajemná Olomouc. V r. 2005 mu byl udělen na UP titul doctor h.c.. V r. 2009 jej Olomoucký kraj ocenil za celoživotní přínos v oblasti kultury a uvedl jej do Síně slávy. Pohřben v rodišti. |
|||||
Zdroj: |
Jubileum A. Schindlera. =Kdy-kde-co v Olomouci, 1985, květen, S. 13;ZVSMO 1975, č. 6, S. 10–11;Zicháček, V. : Antonín Schindler. =Hanácké noviny, 19. 9. 1990, S. 9, příl. foto; ;Lid. demokracie, 20. 6. 1975. , Varhany se mu staly osudem. In: Hvězda pod Rosuticí. Moravský Beroun 1997. S. 99–100. Kolář, Bohumír: Schindler je zosobněním olomoucké kulturnosti. (15.5.2005,web olomouc.cz) Ševčíková, H.: Květnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2005,č.5. http://otavinka.blog.cz/…ndler-zemrel BSSSM,suplement 1.Ostrava 2011.S.168. Čermák, M.: 70 let profesora Antonína Schindlera.In: Střední Morava. Olomouc 1995, č.1.S.04–105. Foto. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Boskovice | |||||
Místo úmrtí: | Řím (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Benešov, Brno, Florencie (Itálie), Maastricht (Nizození), Olomouc, Řím (Itálie), Velehrad | |||||
Obory působení: | kardinál, kněz řádový, teolog | |||||
Anotace: |
V roce 1940 vstoupil do jezuitského řádu. Vystudoval teologii v holandském Maastrichtu, kde byl v roce 1949 vysvěcen na kněze. V letech 1951–1989 byl spirituálem v české koleji Nepomuceum v Římě. Od roku 1954 vyučuje východní teologii na Orientálním ústavu a Gregoriánské univerzitě v Římě. 28.9.2003 jmenován kardinálem. Autor mnoha knih a publikací. Žil v Římě. Na UP obdržel v roce 1997 titul doctor honoris causa. |
|||||
Zdroj: |
Olomoucký den, č.291, 13.12.2003, S.4; |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | cvičitel Sokola, sportovec, tiskař | |||||
Anotace: |
V letech 1945–1982 pracoval v tiskárnách a v Moravských tiskařských závodech v Olomouci, zde založil Tělovýchovnou jednotu Slovan tiskárny, celá léta sportoval. Za své organizační schopnosti a práci pro sport byl oceněn Zlatým odznakem. |
|||||
Zdroj: |
Cena města Olomouce za rok 2003.Olomouc,2004. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Samotišky | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Hodonín, Olomouc, Skalice (SR) | |||||
Obory působení: | sportovec, trenér, volejbalista | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině berního úředníka Jana Pudela. V roce 1926 byl otec
přeložen do slovenské Skalice, kde Jindřich prožil dětství a zahájil
studium na gymnáziu. Po návratu rodičů na Moravu pokračoval ve studiu
v Hodoníně a pak v Olomouci, kde maturoval na Slovanském gymnáziu roku
1941. V letech 1944–1962 náčelníkem Sokola v rodišti a stál u zrodu
volejbalového oddílu. Pracoval jako úředník pojišťovny a později
pracovník ekonomického útvaru na výrobu plynových spotřebičů Moravia
v Mariánském Údolí. Do důchodu odešel z funkce plánovače výroby. Od
r. 1949 byl ženatý, jeho manželka byla středoškolskou prof. češtiny a
angličtiny a později též pracovala v Moravii. Jeho dva synové Jindřich
(1952) a Aleš (1956) také hrají volejbal. Bratr Vlastimil Pudel (*1933) jej
následoval ve volejbalové kariéře a dodnes je činným funkcionářem a
rozhodčím KV ČVS Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Vrbenský, Zdeněk: Vzpomínka na Jindru Pudela. ČAS (www.cfv.cz) |
|||||
Poznámka: |
Mariánské Údolí (n. místní část Hluboček) Svatý Kopeček (n. místní část města Olomouc). |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | grafik, chemik, loutkář, prozaik, toxikolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Syn JUDr. Břetislava Smysla (1917–1989). V roce 1964 absolvoval Střední průmyslovou školu chemickou v Přerově. Poté studoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci, obor analytická chemie, kde promoval v roce 1969. Doktorem přírodních věd v r. 1974, kandidát věd, CSc v roce 1991, kdy obhájil na Karlově univerzitě v Praze disertační práci. Od roku 1969 pracoval jako chemik toxikolog na Ústavu soudního lékařství FN v Olomouci, od r. 1991 pracovníkem vědy a výzkumu Ústavu soudního lékařství a medicínského práva LF UP v Olomouci, kde do roku 2005. Vyznamenán r. 1985 Cenou Humboltovy univerzity v Berlíně za zásluhy o soudní toxikologii. Literárně činný od studentských let-povídky, fejetony. Publikoval časopisecky v periodikách: Červený květ, Květy. Kmenový člen loutkářského souboru Kašpárkova říše v Olomouci od roku 1958. Držitel zlatého odznaku Svazu českých divadelních ochotníků. Věnuje se i výtvarné tvorbě-plakátová a užitá grafika, koláže. Vystavoval v Ostravě (1968) a v Olomouci r. 1998 a 2001. Sběratel kuchařek (knih) a zabýval se též vařením. Sbíral též vláčky. Připravoval náčrty pravoslavných kostelů na Olomoucku (6), vymýšlel skládací loutková divadla. Olomoucké veřejnosti se presentoval v pořadech: Jablko od stromu; Nesmysloviny (2000, 2001) , které se konaly v Besedním sálu Muzea umění v Olomouci. V letech šedesátých byl činný v amatérských divadlech spolu s P. Dostálem a R. Pogodou. Vysokoškolský pedagog – katedra bezbečnostního managementu, VŠB – Technická univerzita v Ostravě. Ženatý od roku 1972, otec dvou synů : Břetislava (1973) a Oldřicha (1977). |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list – hš Holanova, Terezie: Vzpomínka a rozhovor. www. http://otavinka.blog.cz http://www.volny.cz/kwezo/touha.pdf |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Břetislav SMYSL, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Vyškov | |||||
Obory působení: | házená, sportovkyně, tenistka, trenérka | |||||
Anotace: |
Jiřina WEINTRITTOVÁ (provdaná NOŽÍŘOVÁ), začínala se sportem
v rodišti už od devíti let. Zprvu hrála českou házenou za Sokol Vyškov.
Po příchodu do Olomouce v roce 1938 hrála s družstvem Sokola Náměšť
na Hané a vyhrála přebor Sokola v rámci sokolského sletu. Spolu
s ostatními hráčkami přešla do Olomouce a stala se zakládající
hráčkou házenkářského oddílu ASO Olomouc, který v roce 1939 vyhrál
první mistrovský titul ČSR a po deset let získávala desetkrát titul mistra
republiky. |
|||||
Zdroj: | ||||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | fotbalista, sportovec, trenér | |||||
Anotace: |
Narozen v Praze-Nusle. Český fotbalista, hráč Slávia Praha a ASO Olomouc. Nožíř, přezdívaný Špekula, přišel do Slavie na podzim roku 1934 ze Sparty Michle. V roce 1940 odešel do ASO Olomouc. Po 2. sv. válce si připsal dva starty za národní mužstvo. Kariéru ukončil v roce 1954 jako hráč DSO Spartak Olomouc. Po skončení hráčské kariéry pracoval jako trenér. |
|||||
Zdroj: |
Cena města Olomouce za rok 1999, Olomouc 2000; http://zpravodajstvi.olomouc.cz/view2.php?… V měsíci září si připomínáme…Kdy-kde-co, Olomouc, září 2011, S.1. |
|
||||||
Místo narození: | Tišnov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | atletika, matematik, rozhodčí, trenér, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1933–1937 vystudoval v Praze na UK a stal se středoškolským profesorem tělesné výchovy a matematiky. Působil na UP v Olomouci. 1946 členem Ústavu tělesné výchovy.1954 vedoucím Katedry tělesné výchovy na Vysoké škole pedegogické v Olomouci,1959 vedl Katedru odborné tělesné výchovy na Přírodovědecké fakultě. Od roku 1969 vedl Katedru teorie a metodiky tělesné výchovy na Přírodovědecké fakultě.Byl dlouholetým předsedou atletického oddílu TJ Univerzita Olomouc, úspěšným atletickým trenérem a aktivním ústředním rozhodčím. – Věnoval se též oblasti psycholgie práce a výsledky své práce přednesl na mezinárodních konferencích v Madridu a v Moskvě. |
|||||
Zdroj: |
Rozloučení. Žurnál UP č.11,16.12.2005,S.5. V měsíci lednu si připomínáme…Kdy,kde co v Olomouci, leden 2014. S.2. |
|||||
Poznámka: |
doc. PaedDr. Mojmír Kocián, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | dramatik, dramaturg, politik, redaktor, režisér divadelní, scénograf, textař | |||||
Anotace: |
Vyučil se provozním chemikem, ale začal se věnovat divadlu v amatérském studiu DOS. V letech 1965–1968 umělecký šéf DEX klubu. Od roku 1966 – 18.4.1969 šéfredaktor KKC, kdy byl na hodinu této funkce zbaven a posléze už nemohl v PKO vykonávat vůbec nic. V letech 1966–1970 olomoucké amatérské studio Divadla O. Stibora, 1971 – 1983 zákaz umělecké činnosti, též spolupráce s přerovským amat. Dostavníkem. Po r. 1983 uváděna jeho div. hra Gaudeamus igitur v Divadle J. Wolkra v Praze a začíná se postupně objevovat na dalších profes. scénách. Do r. 1989 vystřídal řadu zaměstnání topič, jeřábník, pomoc. dělník ap. V dubnu 1990 jmenován šéfem olomoucké operety. Od r. 1990 poslanec OF v SN FS za smkraj. Autor televiz. inscenací: Výtečníci;Kdyby všichni kluci světa. Div. hry: Festival;Fénix povstane z popela;Případ Grendwal;Výlet páně Broučka aj. Publikoval v tisku – Hanácké noviny. V polovině devadesátých let na čas opustil politickou scénu a pracoval jako novinář. V roce 1996 se do politiky vrátil a r. 1998 byl jmenován ministrem kultury. Je laureátem Ceny města Olomouce za rok 2004. |
|||||
Zdroj: |
/SU/: Vyznání a touhy operetního šéfa.=Moravskoslezský den, 25.7.1990, S.5.; Černý, M.: Kdo je kdo 1991 Čechy, Morava, Slezsko.Praha, TV Spectrum 1991.S.30.; Pogodová, Eva: Rozhovor měsíce. Pavel Dostál. KKC v Olomouci, březen 1993. S. 15–22. V měsících červenci a srpnu si připomínáme…Kdy-kde-co. Olomouc 2010. S.1. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | odborný publicista, redaktor, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1945 absolvoval Slovanské gymnáziu v Olomouci. Šéfredaktor evangelického týdeníku Kostnické jiskry. V roce 1950 absolvoval Komenského evangelickou bohoslovec. fakultu v Praze. 1950–55 asistent, 1955–86 tajemník Komenského evangel. bohoslovec. fak. Praha. Od 1953 redaktor Kostnických listů. ; |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1994/1995.Praha, Modrý jezdec 1994.S.78.;. V sýpkách ducha. Olomouc 1992. |
|||||
Poznámka: |
ThMgr. Dušan Čapek |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | televizní režisér | |||||
Anotace: |
Absolvent katedry FAMU 1957, v ostravské televizi pracoval od roku 1957–1993, tvůrce seriálů Lovy beze zbraní, Po loveckých stezkách, Přátelé Zeleného údolí, Velké sedlo. atd |
|||||
Zdroj: |
Švihálek, Milan.Ohlédnutí za milovníkem přirody a fotografování. Olomoucký den. č.72, 26.03.2005,S.3 příl. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Moskva (Rusko), Olomouc, Roudnice nad Labem, Ženeva (Švýcarsko) | |||||
Obory působení: | muzikolog, trumpetista | |||||
Anotace: |
Studoval Vojenskou hudební školu Víta Nejedlého v Roudnici nad Labem (obor trubka), Státní konzervatoř Brno (obor trubka), Janáčkovu akademii múzických umění Brno (obor trubka), Státní konzervatoř Petra Iljiče Čajkovského v Moskvě a Hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně u Jiřího Vysloužila, Rudolfa Pečmana a Miloše Štědroně. Působil v Posádkové hudbě Olomouc (1961–65), Moravské filharmonii Olomouc (1965–67), Státní filharmonii Brno (1967–77) a Janáčkově akademii múzických umění Brno (1977–90). V roce 1968 se účastnil Mezinárodní soutěže ve hře na trubku v Ženevě. Získal čestné uznání odboru kultury Jihomoravského krajského národního výboru v Brně (1982), bronzovou medaili Leoše Janáčka za zásluhy o rozvoj školy Janáčkovy akademie múzických umění Brno (1987) a zlatou medaili Walbrziskiego Towarzystwa Muzycznego (1988). Je členem International Trumpet Guild se sídlem v USA. Dílo literární Klarina v kompozici moravského skladatele Pavla Josefa Vejvanovského (Janáčkova akademie múzických umění Brno, 1976); Přínos trubačů moravského regionu v letech 1620–1790 (Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Brno, 1981); Adaptace hráče žesťového nástroje k soutěžnímu výkonu (Filozofická fakulta University Palackého v Olomouci, 1988); Slovník české hudební kultury (autor hesla trubka, strana 952–953, edice Supraphon, Praha, 1997). |
|||||
Zdroj: |
http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/…ik/index.php?… /Doplnění údajů a úmrtí/. |
|
||||||
Místo narození: | Soběchleby | |||||
Místo úmrtí: | Adamov | |||||
Místa pobytu: | Adamov | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, redaktor, teoretik umění, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Od r. 1948 žil v Adamově, pracoval v Adamovských strojírnách. 1957–1972 redaktor čas. Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí. Autorem Turistického průvodce Žďárskými vrchy (1967). |
|||||
Zdroj: |
Polák, V.: Literární místopis okr.Blansko.Blansko, OK 1985.S.12.;. Čestný občan města Adamova.In: Adamovský zpravodaj. 2006, září. S.8.; |