Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Chudobín, Náklo, Olomouc, Senice na Hané | |||||
Obory působení: | metodik, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
V roce 1945 maturoval na České reálce v Olomouci. Poté studoval na PedF UP. kde byl členem výboru prvního Svazu vysokoškolského studentstva. Po promoci působil na školách v Nákle, Chudobíně, Bohuslavicích u Konice, v Senici na Hané, v rodišti ( 1955–1958 a 1975–1986) a nejdéle v Holici u Olomouce. Učil češtinu a dějepis. Přes 30 let působil jako okresní metodik českého jazyka a 10 let externí pracovník kabinetu českého jazyka Krajského pedagogického ústavu v Olomouci. Dlouhodbě spolupracoval s Pedagogickým nakladatelstvím při recenzní činnosti učebnic českého jazyka. Zajímavé vzpomínky na Jaromíra Johna a další osobnosti UP publikoval ve sborníku Z paměti literární Olomouce (Olomouc 2004). Dlouholetý člen VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Z paměti literární Olomouce.Olomouc. Vlastiv.společnost muzejní, 2004. S.266 Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2006. S. 79.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Kyjov, Litoměřice, Olomouc, Rožumberok (SR), Strašice, Šumperk, Žeranovice | |||||
Obory působení: | aforista, básník, esejista, geograf, geolog, kritik, prozaik, překladatel, vědecký pracovník | |||||
Anotace: |
V letech 1945–1956 žila rodina v Kyjově. V roce 1967 absolvoval
Pedagogickou fakultu UP v Olomouci, obory přírodopis – zeměpis. V letech
1968 – 2007 byl zaměstnán jako samostatný odborný pracovník
v okresním vlastivědném muzeu v Šumperku, RNDr. 1973 – doktor
přírodovědy z oborů mineralogie a petrografie. Celý aktivní život se
věnoval intenzivní publikační činnosti. Do roku 2022 publikoval tiskem
600 odborných a popularizačních prací, z toho 20 monografií. Tématika
publikací je velmi různorodá. Nejvíce jich je z geologických věd,
poměrně dost i z historie dopravy, těžby nerostných surovin aj.
Nechybějí ani stati v turistických průvodcích, místopisných a
vlastivědných sbornících.Je čestným členem Společnosti pro výzkum
souvků se sídlem v Hamburku a Greifswaldu. V roce 2014 dostal Cenu města
Šumperk za kulturní přínos městu. Od této své hlavní činnosti autor
důsledně odděloval angaažovanost v krásné literatuře . Autorský výbor
poezie, prózy a aforismů z let 1961–2010 vyšel pod názvem Dlažební
kostky v r. 2011. Literární eseje psával pod pseudonymy. Esej Bezruč (vyd.
v březnu 1992) vyšla pod pseudonymem Zbyněk Hába a jiné pod jménem
Štěpán Kameník. Publikoval v samizdatové edici Texty přátel. Roku
1997 vydal v nakladatelství Vetus via knihu básní Lítost.S rodinou žije
v Šumperku. Velký zájem nejen rodáků, ale i obyvatel Šumperska měly
zejména tituly: Vlastivědné zajímavosti z přírody Jeseníků (2014);
Pomezí Čech a Moravy od Suchého vrchu po Lázek (2016); Horské chaty
v Jeseníkách na starých pohlednicích a fotografiích (2017); |
|||||
Zdroj: |
Písemné sdělení Z. Gáby (korespondence 30.10.2022) a úpravy 11.12.2022 meil od ZG jun. Fabián, J.- Janásová, K. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Občanské sdružení Valašské Athény 2010. Valašské Meziříčí.S. 13. Gába, Z.: Dlažební kostky. Kniha Zlín 2011. Kuběna, J. – Gába, Z. Proglas 1990, č. 3. Kuběna,J.: Box 7/ 1990; www.Christiania.cz (Rozhovor s J.E. F.) Ševčíková,H.: na blogspotu Otavínka Už máte knihy pod stromeček? https://otavinka.blogspot.com/…romecek.html Životopisné údaje a soupisy publikací lze najít mj. c periodiku Severní Morava v číslech 77 ( 1999), 95 (2009) a 101 (2015). |
|||||
Poznámka: |
RNDr. Zdeněk Gába Fotografii vytvořil Jaromír Mašek v roce 1986. Pobyty posloupně: Kyjov, Rožumberok, Strašice, Litoměřice, Jeseník, Šumperk; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Sobotín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Pardubice, Sobotín, Šumperk | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Radochová. Narozena v obci Drahotuše (n.m.č. města Hranice). Pocházela z rolnické rodiny. S divadlem se seznamovala jako ochotnická herečka a zároveň studentka obchodní školy. Po maturitě následovala příklad své sestry a zahájila profesionální dráhu 1919–1924 u divadelní společnosti V. Housky. Pak angařována u ředitelů B. Šolce, V. Budínského , K Pečínky, K.Rodena a B. Ryse. V sezóně 1945–1946 byla členkou Východočeského divadla v Pardubicích, 1946–1948 v Městském divadle Olomouc a 1951–1959 v Šumperku. Po odchodu na odpočinek hrála ještě pohostinsky do r. 1961. Manželka herce Eduarda Rubíka. V pozdních letech dožívala v domově důchodců v Sobotíně. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8., Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.96; |
|
||||||
Místo narození: | Hrabová | |||||
Místo úmrtí: | Znojmo | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jedlí, Písařov, Sloupnice, Šumperk, Vikýřovice, Zábřeh, Znojmo | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium a učitelský ústav v Brně. Učil ve Sloupnici, Krumpachu, Skaličce, Písařově, Jedlí ad. Během první svět. války odešel na frontu a vstoupil do čs. legií. Po válce působí ve Vikýřovicích. 1921 je povolán do Šumperka řízením českého národního školství. Působil jako člen městské rady a okresního zastupitelstva, v Národní jednotě ad. Psal do denního tisku. Od roku 1933 působil ve Znojmě. Po Mnichovu pracoval v Brně v továrnách, kde se zapojil do odboje. 1943 zatčen a vězněn. Po válce se vrací do Znojma a v důchodu se věnuje práci muzejní. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.36–38.; |
|||||
Poznámka: |
Krumpach (n. místní část Zábřehu) Skalička (n.m.část Zábřehu) |
|
||||||
Místo narození: | Římov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hradec Králové, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval univerzitu v Praze, působil v Brně na německém i českém gymnáziu, pak v Hradci Králové. Ředitelem gymnázia ve Strážnici. V letech 1878–1888 ředitelem českého gymnázia v Olomouci. Učil latinu, řečtinu, češtinu. Poté se stal zemským školním inspektorem v Čechách a zemřel v Praze. Publikoval v ČMM (1871). Spoluredaktor brněnské Včely. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.152.; Památník 60.výročí českého gymnázia.Olomouc 1927.S.168.; Výročí regionálních osobností Východních Čech v roce 1996.Hradec Králové.SVK 1995.S.40.; |
|
||||||
Místo narození: | Kostelec u Holešova | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov, Radkova Lhota, Rýmařov, Skřipov, Stráž nad Nisou, Vlkoš | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v Karlovicích (n.m.č. Kostelce u Holešova). Bohosloví studoval v Olomouci, kde vysvěcen na kněze r. 1938. Doktorátu dosáhl v r. 1948. Do 31.8.1950 asistentem a lektorem CMBF v Olomouci. Po jejím zrušení byl jmenován administrátorem v Rýmařově a 16.3. 1951 nuceně poslán do diecéze v Litoměřicích, kde působil ve Stráži nad Nisou a v Chřibské. V letech 1955–1958 byl zbaven státního souhlasu s výkonem duchovenské služby a žil v rodišti. V r. 1958 duchovním správcem sester sv. Kříže Domova důchodců v Radkově Lhotě bez nároku na plat. Od května 1966 kooperátorem v Přerově s povinností vést duchovní správu v Předmostí u Přerova. Odtud odešel k 1.7.1967 do Vlkoše ( u Přerova). V době obnovy teologické fakulty v Olomouci v letech 1968–1974 na ní znovu působil jako odborný asistent. Od 1.7.1974 přeložen do Skřípova u Opavy. Do Olomouce se mohl vrátit koncem r. 1989. Od 1. 10. 1990 jmenován děkanem CMTF . Byl jmenován apoštolským protonotářem a proboštem olomoucké metropolitní kapituly. Roku 1993 byl jmenován profesorem staroslověnského jazyka a literatury. Literárně činný v oblasti staroslověnštiny.Zemřel a je pochován v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Krejsa, F. : Katalog olomouc. arcidiecéze. Olomouc 1986. Katalog kněžstva . Olomouc 1949. S. 65. ; Kdo je kdo. 2. Praha 1991. S. 1001. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Měrotín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Rychnov nad Kněžnou, Senice na Hané | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v Unčovicích (n.m.č. Litovle). |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kyjov, Lipsko (Německo), Olomouc, Praha, Strážnice, Štrasburk (Německo) | |||||
Obory působení: | biolog, fyziolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Brněnský profesor fyziologie rostlin byl v roce 1946–1947 prvním děkanem PF UP a 7.11.1946 řídil první shromáždění jejich učitelů. Stál u zrodu myšlenky na bieninum přírodních věd při FF UP. Kromě fiziologie se Úlehla významně zapsal do vývoje evropské ekologie rostlin. Napsal velkou řadu knih a odborných článků, které ovlivnili mnoho studentů. |
|||||
Zdroj: |
Zakladatelé a pokračovatelé.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.225–227; |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místo úmrtí: | Bratislava (SR) | |||||
Místa pobytu: | Ochoz, Olomouc, Senička, Šumvald | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Rodák. Pedagogicky působil v Ochozi, 12 let v Seničce, v letech 1893–1902 v Šumvaldě, poté ustanoven definitivním ředitelem školy v Olomouci, kde působil do roku 1922. V roce 1923 penzionován. Zemřel na odpočinku v Bratislavě. Učil 48, 5 roku. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník …Olomouc 1938.S.9–10.;. |
|
||||||
Místo narození: | Říkovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Staré Město, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | archeolog, muzejní pracovník, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil se v Říkovicích u Přerova jako syn zaměstnance ČSD. V roce 1932 složil maturitu na učitelském ústavu. V letech 1933 –1948 působil jako učitel na měšťanských a obecných školách na Uherskohradišťsku. V té době také spravoval archeologickou sbírku Slováckého muzea v Uherském Hradišti, kde vybudoval archeologické oddělení a prováděl ve spolupráci s Československým státním archeologickým ústavem terénní výzkumy uherskohradišťského regionu. Vypracoval tehdy soupisy nalezišť a nálezů a v místních vlastivědných časopisech publikoval výsledky své práce. Počátky jeho vědecké kariéry jsou ale spojeny s tématikou doby bronzové. Podnětem k jeho disertační práci mu byl systematický výzkum mohylového pohřebiště ze střední doby bronzové u Čeložnic. Dodnes je jeho práce „Mohylová kultura na Moravě“ (Brno 1950) považována za výchozí studii k této problematice, i když nebyla dosud publikována. Hrubý v ní poprvé v úplnosti shromáždil a zhodnotil veškeré nálezy z Moravy a jako první ustálil v odborné literatuře název této kultury, do té doby nejednotný. Zlomovým bodem v jeho životě se stal rok 1948, kdy nastoupil jako vědecký pracovník do Moravského muzea v Brně. V tomto roce byl V. Hrubému svěřen archeologický výzkum Starého Města u Uherského Hradiště. V té době Hrubý asi netušil, že výzkum staroměstské aglomerace bude náplní jeho celého budoucího profesního života. Na samém počátku výzkumů objevil první zděnou architekturu Velké Moravy – základy kostela „Na Valách“. Od svého příchodu do Moravského muzea významně usiloval o vytvoření moderního archeologického pracoviště. V letech 1952–1978 zde působil jako přednosta prehistorického oddělení. Docentem byl jmenován v roce 1960 na brněnské univerzitě a v témže roce získal hodnost kandidáta historických věd. V roce 1966 se stal doktorem věd a o tři roky později se s úspěchem podrobil jmenovacímu řízení na řádného profesora pro obor prehistorické archeologie. Z problematických důvodů souvisejících s léty 1968–1969 mu však titul nebyl nikdy oficiálně předán. Od roku 1978 až do své smrti spravoval funkci vedoucího pracoviště slovanské archeologie prehistorického oddělení Moravského muzea. Vilém Hrubý zemřel nečekaně v Brně. Ve Starém Městě v poloze „Na Dědině“, v blízkosti svého posledního výzkumu, nalezl i místo svého posledního odpočinku. Další významné objevy v Modré u Velehradu, v Hluku, Osvětimanech, na sídlišti z mladší doby římské a časného stěhování národů ve Zlechově a na Sadské výšině v Uherském Hradišti objevil komplex církevních staveb, který spojoval s působením věrozvěsta Metoděje. Jako archeolog vypublikoval stovky příspěvků, studií a statí. Největší význam však nesou jeho dvě monografie, které jsou dodnes velmi ceněné, a to „Staré Město, velkomoravské pohřebiště Na Valách“ z roku 1955, kde zveřejnil výsledky dlouhotrvajícího výzkumu pohřebiště. Práce je nejen rozsáhlou nálezovou zprávou, ale i analýzou zjištěných nálezů. A druhá monografie „Staré Město – Velkomoravský Velehrad“ z roku 1965, která předkládá výsledky výzkumů ve staroměstské oblasti. Významná byla i jeho činnost pedagogická. Od roku 1952 působil jako externí pedagog na katedře prehistorie filozofické fakulty brněnské univerzity. Mimo to přednášel přechodně v letech 1954–55 na přírodovědecké fakultě UJEP v Brně a v roce 1969 na filozofické fakultě KU v Bratislavě. Nejčastějšími tématy jeho přednášek byly: Úvod do studia slovanské archeologie, ČSSR v době slovanské, Materiální kultura a společenské poměry říše velkomoravské, Seminář pro slovanskou archeologii, Evropa v době bronzové, Terénní teorie a praxe, Úvod do muzeologie aj. Jeho zásluhou byla též činnost muzejní. Už v roce 1949 uspořádal v Moravském muzeu výstavu „Z moravských archeologických výzkumů, kde prezentoval veřejnosti první objevy a nálezy z velkomoravského centra ve Starém Městě. V roce 1954 je to výstava „Staroslovanská Morava“. Ve Starém Městě „Na Valách“ pak v letech 1958–1959 vybudoval památník Velké Moravy. V roce 1950 vytvořil v Moravském muzeu expozici „Pravěk Moravy“, kterou pak reinstaloval v roce 1966. Nesl též významný podíl na vybudování výstavy „Velká Morava“ z roku 1963, která putovala po světě (Rusko, Švédsko, Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko). Z uvedeného výčtu je patrné, že výstavní činnost V. Hrubého je velmi rozsáhlá, počet výstav, na kterých se podílel přesahuje číslo 80. Za svého života se věnoval i přednášení na vědeckých konferencích, na vzdělávacích fórech. Psal také pro denní tisk, spolupracoval s rozhlasem a s Československou televizí. Skutečnost, že dílo Viléma Hrubého je dobře známo nejen u nás, ale i v zahraničí, dokládá i to, že se s jeho jménem setkáváme v zahraničních encyklopediích ( v encyklopedie „Who is who in the world“ bylo jeho jméno zařazeno do šestého vydání). |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;. |
|||||
Poznámka: |
Staré Město ( u Uherského Hradiště). |
|
||||||
Místo narození: | Stará Ves | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Kyjov, Praha, Přerov, Střílky | |||||
Obory působení: | hudební pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Stará Ves (u Přerova). V r. 1903 maturoval na gymnáziu v Přerově, poté FFKU Praha, v letech 1912–1938 prof. gymnázia v Kyjově, učil tělocvik a zpěv. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník II. Praha 1965. S.968. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Most, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | houslista, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium ve Strážnici. Po vojenské službě studoval práva na vídeňské univerzitě. Po roce 1918 se stal důstojníkem čs. armády v Olomouci, Mostu a Brně. Po osvobození v roce 1945 se stal profesorem brněnské konzervatioře a lektorem JAMU. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník osob a institucí 2.M-Ž.Praha 1965.S.182.; |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Říčany | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Olomouc, Střelice, Uherské Hradiště, Veverská Bitýška | |||||
Obory působení: | kněz řádový, spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval v jezuitské koleji v Uherském Hradišti, teologii v Olomouci, vysvěcen na kněze 1663. Jako kaplan působil 2 roky v Lošticích, 1665–67 ve Střelicích u Brna a od 1667 farářem ve Veverské Bitýšce. Psal latinsky náboženskou literaturu, pro lid psal česky. Literárně nejhodnotnější je proza Vidění rozličné sedláčka sprostného. /vyd. čes.ed. M. Kopecký r. 1973. / Pohřben ve Veverské Bitýšce. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.II/1.Praha 1993.S.521–522.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1630 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Solnice | |||||
Místo úmrtí: | Rychnov nad Kněžnou | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Strážnice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, kněz řádový, skladatel, varhaník | |||||
Anotace: |
Vstoupil do piaristického řádu-noviciát v Lipníku r. 1737. Poté působil ve Strážnici do r. 1739, v Lipníku 1749–1751, v Kroměříži regentem semináře 1760–1762. Autor chrámových skladeb. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.637.;Fric, O.: Vývoj hudební kultury na jihovýchodní Moravě.Brno 1963.S.31.;. |
|
||||||
Místo narození: | Martínkov | |||||
Místo úmrtí: | Prostoměříce | |||||
Místa pobytu: | Dub nad Moravou, Přestavlky, Senice na Hané | |||||
Obory působení: | kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
Autor próz ze života moravského lidu. Pseud.Kukátkář -fejetony v Hlasu;Věnc.K. r.1862 v liturg.bohosloveckém půlměsíčníku Concordia, básně v Hlasu aj.Dějištěm jeho povídek i Haná (Přestavlky u Přerova, Senice, Dub aj. Psal též o Skopalíkovi. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M. : Literární Morava v letech 1849–1885. Praha 1911, S. 245–256. ; Slovník českých spisovatelů. Praha ČS 1964, S. 246–247. Vychodil Pavel: Václav Kosmák. Brno 1916,S. 655. ; Vopravil, J. :Slovník pseudonymů. . . Praha, 1973, S. 810. ;. |
|||||
Poznámka: |
Přestavlky Přerovsko). |
|
||||||
Místo narození: | Krušovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Drážďany (Německo), Hněvotín, Olomouc, Praha, Prostějov, Příkazy, Samotišky, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | architekt, spisovatel | |||||
Anotace: |
Reálku studoval v Rakovníku, poté absolvoval vyšší průmyslovou školu v Praze, kurs architektonický v Drážďanech a Wagnerovu školu ve Vídni. Stavitelskou praxi zahájil v Prostějově a v Bystřici pod Hostýnem.. Ve stavitelství a v oboru železničním byl proslulým odborníkem. S ing. Kabeláčem měl v Olomouci vlastní stavitelskou kancelář. Postavil celou řadu rozsáhlých průmyslových závodů, školské budovy, kostely, domy a pod. Např. školy ve Slavkově, Vyškově, Bučovicích, Jevíčku, Samotiškách, Hněvotíně, Citově, Čechovicích, pivovar v Holici, sladovnu v Příkazích, rozhlednu na Hostýně. V roce 1906 vyprojektoval a postavil novogotický dům na Masarykově třídě č.8, v podobném stylu v letech 1903–4 i dva domy v Komenského ulici, č.15 a 17. Od roku 1884 byl jednatelem Sokola a od r. 1903 členem Obchodní a živnostenské komory v Olomouci. Zemřel náhle. Autor meditační knihy Talismam klidu pro štěstí. Brno 1990. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918., Olomouc 1938., S. 356–357.; Týnecké listy, č.10/2006, S. 19; Pojsl, M.- Londin,V.: Dvanáct století naší architektury. Olomouc 1998, S. 167. |
|||||
Poznámka: |
Ing.arch. Václav Wittner |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Drahanovice, Ludéřov, Náměšť na Hané, Olomouc, Senice na Hané, Slatinice, Těšetice | |||||
Obory působení: | archeolog amatér, básník, detektor kovů | |||||
Anotace: |
2010–2012 Střední škola zemědělská, Olomouc, U Hradiska 4, nástavbové studium ukončeno maturitní zkouškou 2006–2009 Střední škola obchodu a gastronomie PRAKTIK s. r. o. ukončeno závěrečnou zkouškou, prodavač průmyslového zboží Archeologií se amatérsky zabývá od svých devíti let. Prováděl či provádí povrchové sběry nebo detektorovou prospekci (ve spolupráci s ACO v rámci grantového projektu Preventivní archeologie) v katastru svého bydliště – tj. Náměště na Hané, ale i v katastru blízkých obcí Drahanovice, Loučany, Senice na Hané, Senička, Slatinice. Hlavní oblastí zájmu je mladší a pozdní doba bronzová a halštat – tzv. období popelnicových polí. Výsledky archeologického bádání publikuje v odborném tisku. Profesí je prodavač, ale t.č. pracuje v průmyslovém a technickém oboru. Žije v Náměšti na Hané. Loni debutoval básnickou sbírkou Studování mělkého kroku Dauphin Praha 2020. Na webu Olomoucký deník v rubrice „čtenář reportér“ vychází jeho básně ve středu a v neděli.Dne 11.9.2021 dostal uznání Mobelovy ceny 2020 za debutující sbírku. Dne 10.11.2022 přišly první balíky druhé básnické sbírky Sblížení dvou nebes na Moravu. Vydáno v Dauphinu. Od listopadu 2021 vychází jeho Básně měsíce v PŔESAHU Týneckých listů. Obě sbírky vydané v Dauphinu získaly uznání Mobelovy ceny. |
|||||
Zdroj: |
Olomoucky.denik.cz/ctenar-reporter (poezie) Publikoval poezii
v měsíčníku Pevnost, kulturní revue Host, v Olomouckém deníku,
kulturním čtrnáctideníku Advojka, ve Tvaru, v antologii Nejlepší české
básně 2013 .Básnické sbírky: Studování mělkého kroku (Dauphin 2020 –
oceněno uznání Mobelovy ceny 2021) Sblížení dvou nebes (Dauphin 2022 –
uznání Mobelovy ceny 2023) Perly v trávě (CULTUM 2023); FALTÝNEK, K. – PŘIDAL, T. 2018: Neprofesionální archeolog Josef Svozil z Příkaz na Olomoucku. 130. výročí narození a 50. výročí úmrtí významné osobnosti regionu. AMS XVIII, 149–153. FALTÝNEK, K. – PŘIDAL, T. 2019: Nová archeologická zjištění na základě povrchových sběrů v katastru městyse Náměště na Hané (okr. Olomouc). AMS XIX, 14–18. FOJTÍK, P. – PŘIDAL, T. 2016: Slatinice (k. ú. Slatinice na Hané, okr. Olomouc). „Na Stráži“, Eneolit (KNP), Přehled výzkumů 57–1, 198. FOJTÍK, P. – PŘIDAL, T. 2016: Těšetice (k. ú. Těšetice u Olomouce, okr. Olomouc). „Za Silnicí“, Eneolit (KKA), Přehled výzkumů 57–1, 198–199. HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2014: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 55–1, 167–168. HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2014: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „Valník“, Doba bronzová, Přehled výzkumů 55–1, 205–206. HLUBEK L. – PŘIDAL, T. 2015: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 56–1, 153. HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2016: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Doba bronzová (KLPP), Přehled výzkumů 57–1, 220. HLUBEK, L. – HRADIL, F. – PŘIDAL, T. 2018: Náměšť na Hané (okr. Olomouc) „V Psínku“, Středověk, Přehled výzkumů 59–2, 258–259. PŘIDAL, T. 2009: Příspěvek k prehistorickému a protohistorickému osídlení katastru Náměště na Hané u Olomouce. AMS IX, 192–196. PŘIDAL, T. – ŠLÉZAR, P. 2012: Drahanovice (okr. Olomouc). „U Lusthózu“, Novověk, Přehled výzkumů 54–2, 188. PŘIDAL, T. 2013: K nálezům keramiky mladšího stupně kultury s moravskou malovanou keramikou na katastru Náměště na Hané (okr. Olomouc). AMS XIII, 19–23. PŘIDAL, T. 2014: Dva nové ojedinělé bronzové předměty z detektorového průzkumu na katastru městyse Náměšť na Hané (okr. Olomouc). AMS XIV, 44–51. PŘIDAL, T. 2016: Ludéřov (okr. Olomouc). „U smrku“, Neolit (MMK), Přehled výzkumů 57–1, 165. PŘIDAL, T. 2018: Solitérní metalický nález lužické kultury mladobronzového věku z katastrálního území městyse Náměště na Hané, okr. Olomouc. AMS XVIII, 66–68. SCHENK, Z. – PŘIDAL, T. 2011: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). Nádražní ulice č. p. 334, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 52–1, 167–168. https://otavinka.blogspot.com/…vni-den.html https://otavinka.blogspot.com/…-basnik.html |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov, Skřipov, Zborovice | |||||
Obory působení: | folklorist | |||||
Anotace: |
Narozen v Žeravicích (n.m.č.města Přerov). Dialektolog. Spolupracovník V. Praska a F. Bartoše |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.1.Opava 1972.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1838 |
|
||||||
Místo narození: | Březnice | |||||
Místo úmrtí: | Ehrenhausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Příbor, Strážnice, Uherské Hradiště, Vsetín | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v Březnici u Zlína. Studoval gymnázium v Uherském Hradišti, poté u piaristů ve Strážnici a na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. V r. 1871 vysvěcen na kněze. Působil 3 roky ve Vsetíně jako kaplan,a na G v Příboře. Pak byl povolán do Olomouce za arcibiskupského sekretáře,kde do října 1882. Jmenován profesorem fundamentální theologie a církevního práva na bohoslovec. fakultě. 1883 pověřen úřadem kancléře konsistoře. 1887 se stal sídelním kanovníkem a 8. 11. 1892 jmenován olomouckým arcibiskupem. Věnoval se správě arcidiecése. K podpoře chudého kněžstva založil spolek sv. Theodora a značně jej dotoval. Opravil zámecký areál v Kroměříži. 13. 3. 1904 resignoval na arcibiskup. stolec. Žil pak v jižním Štýrsku. Ve své závěti odkázal bohatý odkaz na zřízení české univerzity na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949.S.46.;. BSSSM, seš.6(18.) Ostrava 2005.S. 58–61. |
|||||
Poznámka: |
ThDr. Theodor Kohn |
|
||||||
Místo narození: | Loučka | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Hodonín, Krakov (Polsko), Kroměříž, Olomouc, Praha, Strážnice | |||||
Obory působení: | právník, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v Loučce (u Nového Jičína). V r. 1872 absolvoval SG v Olomouci, poté studoval FFUK Praha, přešel na práva. 1881 promován na univerzitě v Krakově r. 1881. 1884 si otevřel advokátní kancelář ve Strážnici, 1893 převzal kancelář tchána dr. Beránka v Hodoníně. V Kroměříži 1893–1900. Založil zde Musejní a knihovní jednotu, činný v Sokole,, spolupořadatelem Hanác. odd. na Národopisné výstavě v Praze 1895. Činný v Moravanu aj. |
|||||
Zdroj: |
Mejsnar, K.: Půl století veřejné knihovny v Kroměříži.Kroměříž 1947.S.29–30.;. Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2009. S. 83.; |
|
||||||
Místo narození: | Jakubovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Svébohov, Úsov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Abs.učit.ústav v Kroměříži 1907, působil na školách na Šumpersku, v Svébohově do r.1915.1918 Prostějov-velitel národní obrany, 1919 Svébohov, od 1.4.v Úsově do r.1938.Olomouc- ředitel školy. |
|||||
Zdroj: |
Morav, K.: Stanislav Makas-osmdesátník.ZVÚO, č.137, S.21.; Spurný, F.: Za Stanislavem Makasem.=Severní Morava, sv.25.Šumperk 1973, S.67–69/bibliografie Makasových vlastivědných prací/.; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.113–115./fotografie/. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Ludvíkov, Praha, Svatý Kopeček | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Vyučil se obchodním příručím u příbuzných v Olomouci. Po smrti
svého otce se v roce 1931 stává svobodným umělcem. Stanislav Menšík byl
samouk, ale pracoval na sobě a zdokonaloval své umění. Snažil se dostat do
ateliéru Alfonse Muchy i Františka Bílka, což se mu nepovedlo. Nicméně
absolvoval alespoň ve třicátých letech formou soukromých konzultací
školení u Alfonse Muchy, kterého pak vždy uváděl jako svého učitele.
Velkým inspiračním zdrojem se pro něj pak stal francouzský malíř Georges
Rouault, díky němuž upevnil svůj vitrážový styl s výraznými tmavými
konturami oddělujícími barevné plochy. V počátcích tvorby maloval
většinou krajinky, především z okolí Svatého Kopečka. Od roku 1937 se
u něj už objevují biblické náměty a duchovní tematika. Za vrchol jeho
tvorby považujeme válečné roky, zejména 1942 až 1944. Členské výstavy
v Brně, Olomouci, Prostějově aj. Maloval bezmála 40 let. Výsledkem je
kolem 500 maleb, 1 500 kreseb, 30 grafik, 10 ex libris, 20 ilustrovaných
knih a bibliofilií. Své dílo prezentoval na zhruba 70 výstavách. Jeho
obrazy jsou kromě soukromých sbírek v ČR a zahraničí zastoupeny zejména
v majetku Muzea umění Olomouc, Moravské galerie v Brně a Krajské galerie
výtvarného umění ve Zlíně. Téměř celý život strávil na Svatém
Kopečku. Od roku 1945 také pravidelně pobýval na své chalupě
v Ludvíkově u Vrbna v Jeseníkách.Těžiště jeho tvorby spočívá
v křesťanských námětech, věnoval se však také krajinomalbě, zátiší
i malířskému záznamu prostých příběhů a útržků života. |
|||||
Zdroj: |
Smejkal, B. : Výtvarný odkaz Stanislava Menšíka. =ZVSMO 1980, č. 13–14, S. 8–11;
/mv/: Malíř Jeseníků. Lidová demokracie, 1990, 16. 6. , S. 4;
|
|||||
Poznámka: |
Narozen na Svatém Kopečku,( nyní Olomouc) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Skaštice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Strážnice, Šternberk | |||||
Obory působení: | matematik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1953 maturoval na gymnáziu ve Strážnici, 1957 abs.UP, od r. 1958 – 1975 působil na katedře matematiky Př.fak.UP.V r. 1969 měl zákaz výuky a znemožnění vědec.práce.1972 se orientoval na počítačové obory.1975 propuštěn z politic.důvodů a pracoval jako dělník v Nealko, 1977 v Chronotechně Šternberk, od 1978 v AŽD jako matematik, 1979 ved.odd.ASŘ na GŘ AŽD Praha.V 60.letech byl v KSČ.1990 návrat na UP.Docent matematické anlýzy na PřF UP Olomouc a ved.systémové analýzy fy KRET Olomouc.Člen výboru JČSMF v Olomouci.Autor 12 větších publikací z teorie matematiky, 51 vyučovacích procesú, informací a programů. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1011.;. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bouzov, Javoříčko, Jeseníky, Libina, Litovel, Olomouc, Prostějov, Stínava, Šumperk, Washington (USA) | |||||
Obory působení: | geolog, odborný spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Nejvýznamnější český geolog 40.-50. let 20. stol. Patřil do významného českého rodu, jeho strýcem byl kancléř prezidenta Masaryka Přemysl Šámal. Od 30. let působil na Karlově univerzitě v Praze, 1934–1935 byl děkanem Přírodovědecké fakulty UK a od r. 1953 členem ČSAV. V roce 1939 začal pracovat na 4 svazkovém díle Všeobecná geologie. Napsal na 400 publikací, 10 prací o geologii krasu, moravském devonu, průzkumu Nízkých Tater, Slovensku. Člen Klubu československých turistů. V roce 1918 navštívil Dr. Remeše v Olomouci a do r. 1920 jezdil na Moravu mapovat území moravského devonu. Výzkum prováděl u Čelechovic, Slatěnic mezi Prostějovem a Olomoucí, u Grygova, Konice. Od r. 1922 si dopisoval s dcerou Dr. Remeše Marií, s kterou se oženil 30.4.1928. Jeho manželka se v létě 1933 zřítila ze skály ve Vysokých Tatrách. V té době byl v zahraničí na XVI. mezinárodním geologické kongresu, který se konal 22.-29.7.1933 ve Washingtonu. V lednu 1934 založil v České akademii věd a umění fond Marie Kettnerové, na který složil 30.000 Kč. Fond měl přispíval k rozvoji geologie a paleontologie a k studijní podpoře badatelů. I po smrti manželky spolupracoval s Dr. Remešem, nejvíce od r. 1935. V Litovli a okolí konal výzkum v červenci-září 1944). Od 8.6.1960 byl v důchodu, ale stále pracoval a publikoval. |
|||||
Zdroj: |
Haubelt, Josef: Geolog Radim Kettner. Praha, Český geologický ústav 1991.; |