Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Žalkovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Darmstadt (Německo), Kroměříž, Olomouc, Praha, Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | elektrotechnik, filozof, hudební pedagog, kněz, pedagog vysokoškolský, rektor univerzity | |||||
Anotace: |
V roce 1886 maturoval na němec. G v Kroměříži, 1886–87 studoval bohosloví v Olomouci, do r. 1891 v Římě, doktorát filozofie. , do r. 1895 fyziku v Praze, rok elektrotechniku v Darmstadtu. 1902–1932 prof. elektrotechniky na České technice v Brně. Taky rektorem MU. Světová autorita tohoto oboru. Věnoval se též akustice a hudbě, zejména ladění klávesových nástrojů. Konstruoval harmonia, což konzultoval také s Leošem Janáčkem. Přispíval do Hudebního slovníku a přednášel též krátce na brněnské konzervatoři. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS II.Praha 1965.S.646 – 647. |
|||||
Poznámka: |
prof. PhDr., Dr.h.c. |
|
||||||
Místo narození: | Zliv | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Anotace: |
Funkci rektora olomoucké univerzity zastával v letech 1954–1963, ministr školství ČSR 1969–1971, děkan lékařské fak, v Olomouci 1953–1954, děkan Vysoké školy pedagogické 1957–1958. |
|||||
Zdroj: |
Urbášek,P. Jaromír Hrbek – rektor monarcha. Žurnál UP, č.7, 5.11.2004.S.7. |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | redaktor rozhlasový, spisovatel | |||||
Anotace: |
Po ukončení VŠ zemědělské v Brně pracoval v letech 1964–1990 jako zemědělský inženýr. Od r. 1991 redaktorem Českého rozhlasu v Brně, redaktor deníku Prostor, týdeníku Týden, Zemědělského nakladatelství. Redaktor a publicista Rádia Svobodná Evropa, od roku 1998 vedoucí semináře tvůrčího psaní na UP v Olomouci, v letech 1996–2002 působil na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo ?.Praha.Agentura Kdo je kdo.2002.S.16. Kdo je kdo v Obci spisovatelů. Praha 2008. S.4. |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | nakladatelský redaktor, překladatel, publicista, recenzent, vysokoškolský učitel | |||||
Anotace: |
Vysokoškolská studia absolvoval v Olomouci na FF UP, obor teorie a dějin literatury a dramatických umění. Pracoval jako recenzent kulturních časopisů, učil na divadelní škole, překladatel a lektor v nakladatelství, spolupráce s rozhlasem Radio Proglas. Člen redakce brněnkého časopisu Host. Zabývá se literaturou a filmem. Autor studie o křesťanství a současné poezii " Noci bezmoci". Členem redakce české sekce Vatikánského rozhlasu RadioVaticana.cz V červnu 2009 byl zvolen předsedou Moravsko-slezské křesťanské akademie se sídlem ve Zlíně. Je redaktorem Dialogu Evropa XXI. |
|||||
Zdroj: |
Fabián,J.-Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.56.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | básník, novinář, redaktor rozhlasový | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymnázium v Kroměříži , UP Olomouc obor filozofie a psychologie, estetiku a tříletý seminář Svazu čsl. novinářů v Olomouci. Byl redaktorem deníku Práce ve Zlíně a potom v Praze tiskovým referentem Ministerstva průmyslu a redaktorem ČTK. Od roku 1951 byl v Olomouci novinářem, rozhlasovým a televizním redaktorem a posléze vedoucím studia Československého rozhlasu a Československé televize. Po roce 1968 byl penzionován. Je autorem knih básní Olomoucké kašny a Polibek do kamene. Autor cyklu básní a knížky o květinách a Floře Olomouc. Členem VSMO, sekce dějin umění. Psal hudební a divadelní referáty, kritiky a nekvíce se zajímal o výtvarné umění. Zahajoval výstavy a psal katalogy. Přispíval do časopisu Československý život. |
|||||
Zdroj: |
Slovník autorů východní Moravy. Smejkal, B. Jubilejní setkání s tvorbou A. Rečky. 16.9.1986. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Klečůvce (n.m.č. Zlín) |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Benešov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Neveklov, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, bibliograf, překladatel, redaktor nakladatelství | |||||
Anotace: |
V roce 1957 se rodina přestěhovala do Olomouce, kde studoval na
Slovanském gymnáziu |
|||||
Zdroj: |
Kolář,B.: SGO literární. Olomouc 2000. S. 277. Ševčíková,H.: Srpnová výročí střední Moravy. Týnecké listy 2023, srpen -Přesahy. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Petr Mikeš pseudonym: Jan Navrátil |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zlaté Hory | |||||
Místo úmrtí: | Dlouhá Loučka | |||||
Místa pobytu: | Brno, Liberec, Opava, Šumperk | |||||
Obory působení: | novinář, redaktor | |||||
Anotace: |
Syn továrníka. Navštěvoval gymnázium v Opavě a pak lesnickou akademii v Mariabrunu. Za krymské války odveden k 4. batalionu polních myslivců, jakokadet sloužil v Sedmihardsku. Jako poddůstojník pak sloužil v Brně. Pak vystřídal ještě několik garnizon a poslední byl Liberec.V srpnu 1869 byl ze zdravotních důvodů penzionován. Civilní zaměstnání našel v Šumperku, kde stal úředníkem lnářského pojišťovacího spolku. Účastnil se politického a kulturního života. Psal do regionálního tisku fejetony, prózy. V červenci 1875 převzal vedení nově vzniklého šumperského týdeníku Grenzbotě… který vedl dvacet let, do r. 1895. Zemřel u své dcery v Dlouhé Loučce, pohřben v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.7 (19.) Ostrava 2005. S.15–16. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař, rentgenolog | |||||
Anotace: |
Rodák ze Šumperska. Vedoucí lékař Zemské nemocnice v Olomouci, průkopník rentgenologie na Moravě. Oběť svého povolání. Pomník v Hamburku. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: Kulturně historický kalendář okresu Šumperk 1995. Šumperk 1994.S.22.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Písek, Uničov, Varnsdorf | |||||
Obory působení: | dramatička, herečka, režisérka | |||||
Anotace: |
V mládí chtěla být učitelkou. Zrušení učitelských ústavů
oddálilo uskutečnění jejího přání. Po maturitě na olomouckém gymnáziu
vystudovala obor herectví na JAMU v Brně. Své zaujetí spojila posléze do
jedné profese, které zůstala věrna celý život. život. Od školního roku
1966/67 působila v Lidové škole umění Žerotín v Olomouci, kde založila
dramatické oddělení. Zájemce o divadlo si sama vybírala při opakovaných
návštěvách olomouckých škol. Záhy si metodického vedení a úrovně
veřejného projevu všimli organizátoři celostátních soutěží a dali
jejím žákům možnost ukázat své umění na ústředních přehlídkách
v Příbrami, Mělníce, Kaplicích, Prostějově a v Písku. V 70. letech
se stala krajskou metodičkou LDO na severní Moravě. Organizovala pro své
kolegy semináře, ale i tzv. tvůrčí dílny. V posledním období působila
nejen v Domě dětí a mládeže, ale i jako učitelka nově vznikajícího
LDO v Uničově. Za téměř čtyřicetileté pedagogické činnosti se
v jejím rukopise projevil důraz na hereckou i osobnostní výchovu, na
tvarovou stránku inscenací a na dětského herce. |
|||||
Zdroj: |
.Ševčíková H.- Petřík,M.: Cena města Olomouce. Olomouc 2000. Fabian, Josef: Podklad pro heslo. Rkp. 2006. |
|||||
Poznámka: |
Rozená Horská Matka herečky Jaromíry Mílové (ND Praha) a syna herce Mikuláše Pánka (HaDivadlo, Šumperk aj.) |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hradec Králové, Mohelnice, Olomouc, Plzeň, Terezín | |||||
Obory působení: | básník, fotograf, kulturní pracovník, publicista, redaktor, rozhlasový pracovník, webmaster | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství až do roku 1973 žll v Mohelnici a poté v Olomouci. Studoval gymnázium v Hejčíně a po maturitě odešel studovat VUT do Brna, kde studoval v letech 1982–1987 obor automatizace řízení výroby a technologie. Po promoci odešel pracovat do n.p. Prefa Olomouc a pak odešel na vojnu, zprvu do Terezína a pak Plzně. Od října 1988 – konce roku 1992 pracoval ve VKOL. Na oddělení automatizace. K 1.1. 1993 nastoupil v Českém rozhlase , studio Hradec Králové kde působí dosud, naní (2014) jako produkční a webmaster. Rád fotografuje a zabývá se dokumenatční a uměleckou fotografií. Podílel se na knize „Prostory smrti“ (1996). K narozeninám mu vyšla básnická sbírka " Líné královehradecké ryky" čímž si splnil svůj sen. (2014) |
|||||
Zdroj: |
http://otavinka.blog.cz/…/milan-bajak Osobnosti moravy – osobní sdělení hš – 16.2.2014 |
|||||
Poznámka: |
Ing. Milan Baják. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mohelnice, Olomouc | |||||
Obory působení: | dramaturg, elektrotechnik, fotograf, novinář, redaktor rozhlasový, skladatel hudební, spisovatel, textař | |||||
Anotace: |
Absolvoval Střední odborné učiliště elektrotechnické v Mohelnici, obor elektromechanik v letech 1983–1986 a následně studoval Střední školu pro pracující tamtéž, obor silnoproudá elektrotechnika, kde maturoval v roce 1988. Později studoval VUT v Brně, Fakultu elektrotechnickou. V dávném čase se živil jako elektrotechnik a vrchní kotelník. Pak pracoval od roku 1993 jako novinář v regionálním tisku na Šumpersku. Působil jako šéfredaktor týdeníku Moravský sever. Před rokem 2000 externě spolupracoval s Českým rozhlasem v Olomouci, kde pracuje od roku 2002. Do roku 2014 byl vedoucím slovesné redakce ČrO. Po jejím zrušení pracuje jako redaktor publicistiky. Zajímá se o technické památky a historii Moravy a Slezska, přírodní zajímavosti a cestování. Je autorem rozhlasového cyklu Od Pradědu na Hanou, který Český rozhlas vysílá od roku 2002. Rozhlasových pohlednic z obcí, měst, ale i přírody, míst zapomenutých i známých, bylo odvysíláno 1700. Je autorem několika rozhlasových her a dramatizací. Jako dramaturg se podílel na vzniku mnoha rozhlasových adaptací literárních děl. Napsal předlohu pro 14 dílný cyklus pohádek z oblasti severozápadní Moravy " Povídánky od nítěných knoflíků". Knižně vyšlo v olomouckém nakladatelství Poznání v roce 2014. Kromě publicistiky se věnuje dokumentátní tvorbě. Společně s Irenou Šindlářovou napsal tři knihy: Tepny krajiny; Řeky Moravskoslezského kraje; Putování krajinou studánek a pramenů. Věnuje se také fotografování a na svém kontě má již několik výstav. Hraje na kytaru a foukací harmoniku, skládá písničky a vede rock-blues skupinu WILSNE! Rád cestuje na kole i pěšky, miluje dobrou muziku, dobré jídlo, hrochy všech velikostí. V únoru 2015 dostal Cenu města Zábřeh. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení dne 14.4.2015. Kobza, M.:Povídánky od nitěných knoflíků. Poznání, Olomouc 2014. cs.wikipedia.org http://otavinka.blog.cz/…rve-v-art-um email ze dne 17.4.2015 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké nad Jizerou | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | redaktorka | |||||
Anotace: |
V Olomouci od r. 1870, od r. 1881 zástupovala fa Procházka a Kramář, r. 1883 založila časopis Domácí hospodyně, r. 1886 ilustrovaný čas. Náš kroj, který r. 1888 zanikl, dále vydávala čas. Včelka, Zahrádka maličkých. Publikovala do Pozoru, vydala Pověsti moravské, autorka životopisu I. Wurma. Redigovala ženské kalendáře Libuše;Moravanka aj. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.245–247.;. Oprava data úmrtí z databáze KMOL – ze dne 23.8.2022. |
|
||||||
Místo narození: | Vsetín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Olomouc, Praha, Studénka | |||||
Obory působení: | právník, publicista odborný, redaktor | |||||
Anotace: |
1947 absolvoval gymnázium v Hranicích. Po maturitě studoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kterou dokončil v Praze na KU, kde byl promován v roce 1951. 1955 vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Brně. Poté působil ve Studénce a od roku 1965 v Olomouci. Psal do odborných právnických textů a regionálních novin. Byl členem Spolku přátel komorní hudby a Klubu přátel výtvarného umění. Vedle trvalého zájmu o literaturu a výtvarné umění (byl znalcem a sběratelem grafiky), provázela zemřelého láska k vážné hudbě a zejména k opeře. Od studentských let navštěvoval koncerty a operní představení v Praze, oslněn generací pěvců kolem L. Domaninské, M. Tauberové, B. Blahuta, K. Kalaše, E. Hakena a dalších. Po přestěhování do Olomouce se stal předplatitelem koncertů Moravské filharmonie a sledoval vývoj orchestru i vedení uměleckého tělesa jednotlivými dirigentskými osobnostmi. Radostí jej naplňovala uváděná díla Janáčkova a jednotlivé symfonie Mahlerovy. Se stejnou pravidelností sledoval i komentoval uvádění operních děl v olomouckém divadle. Vážně se zabýval otázkou operní režie, kontaktoval některé současné operní režiséry, do denního tisku psal recenze. Mezi prvními diváky se stal členem nově založeného Klubu příznivců Moravského divadla Olomouc. Jeho “bravo” léta povzbuzovalo nejen olomoucké pěvce, ale v posledním desetiletí často zaznívalo i v hledišti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kam pravidelně zajížděl na nedělní odpolední představení. Nemůžeme se tedy divit, že Moravské divadlo Olomouc poděkovalo za dlouholetou přízeň svému “renesančnímu” příznivci kyticí rudých růží se stuhou doplněnou svým emblémem umístěných na katafalku. Zádušní mše se konala v dominikánském kostele, Slovenská ulice dne 14.7.2021 ve 14 hodin. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2013, č.5, S.4. Ševčíková, H.: Se smutkem v duši. Nekrolog na blogspot 5.7.2021 Parte Doupalová, E.: Dodatek k nekrologu. Meil 25.7.2021 Fotografie: Ševčíková, H. a Lamačová, K. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Ladislav Lamač |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vlčice | |||||
Místo úmrtí: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Istanbul (Turecko), Olomouc, Opava, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | knihovník, novinář, redaktor | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Opavě, kde maturoval. Poté odešel na teologii do Olomouce, kde v letech 1864–65 a rok poté odešel na filosofii do Vídně a studia ukončil v Praze.Působil jako učitel v Praze, domácí učitel v Cařihradě (n.Istanbul) do r. 1873.Poté se věnoval novinářství.R.1877 přišel do Olomouce, aby redigoval Neue Zeit.1879 se stal skriptorem, později kustodem od r. 1892–1915 ředitelem Studijní knihovny.Poté odešel do Frývaldova, n.Jeseník.Autor beletristických a historických prací vztahující se k olomouc.minulosti.Od r.1877 vydával měsíčník : Moravia. |
|||||
Zdroj: |
Chytil, Jan: Olomouc v díle W.Müllera.In> Gaudeamus 73.Olomouc 1973. S.32–38.;Václavek, L.: Stati o německé literatuře vzniklé v českých zemích.Olomouc 1991.S.16–18.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vlachovice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | redaktor | |||||
Anotace: |
V Olomouci bydlel od 27.3.1910 až do smrti. V letech 1918 – 1929 byl redaktorem časopisu Našinec. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: České noviny a novináři v Olomouci 1848 –1938.Olomouc 1938.S.19.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vidnava | |||||
Místo úmrtí: | Vidnava | |||||
Obory působení: | malíř, politik komunální, restaurátor | |||||
Anotace: |
Po otci zdědil malířský talent. Navštěvoval nižší gymnázium ve Vidnavě. V r. 1882 přešel k otci do učení, kde vystudoval jen dvě třídy, řemeslo ho táhlo více. Společně s otcem restauroval oltáře v Polsku. Učení trvalo 7 let a pak jej otec poslal na vandr. Měl se vzdělávat obhlížením v muzeích a galeriích ve Vratislavi, Vídni, Berlíně a v severní Itálii. R. 1892 zemřel jeho otec a tak převzal malířskou a ozdobitelskou dílnu ve Vidnavě. Podílel se na zřízení městského muzea a 1923–1924 byl členem městského zastupitelstva. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 5 (17.) Ostrava 2004 S. 15. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Jevíčko, Prostějov | |||||
Obory působení: | pedagog, regionální publicista | |||||
Anotace: |
Zajímal se o korespondenci Jiřího Wolkera a články publikoval v KK Prostějov a v regionálním tisku. |
|||||
Zdroj: |
Nekrolog.ZVM, 4, 1966, č.1, S.2.;Glivický, J.: Nedožité jubileum prof.J.Cejpka.Štafeta, 2, 1970, č.4, S.26.; |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Olomouc, Samotišky | |||||
Obory působení: | restaurátor, sochař | |||||
Anotace: |
Vyučil se kameníkem u firmy Fojt v Mrákotíně u Telče. Záhy po vyučení se vrátil do rodiště k babičce a pracoval tam jako kameník a zároveň studoval uměleckoprůmyslovou školu. Po skončení 2. světové války přišel do Olomouce a pracoval v ateliéru akademického sochaře Julia Pelikána. Po obnovení Univerzity Palackého se zapsal jako mimořádný posluchač na katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty u prof. Josefa Vineckého a Vladimíra Navrátila. V roce 1955 se stal členem Svazu českých výtvarných umělců později Českého fondu výtvarného umění. Podnikl studijní cesty do Itálie, Rakouska, Srbska a Francie. Jeho činnost lze rozdělit do tří oblastí a to: tvorba vlastní, spolupráce s jinými sochaři a činnost restaurátorská. Jeho památníky obětem druhé světové války najdeme v Moravičanech, Chropyni, Rudě nad Moravou, náhrobky na olomouckém ústředním hřbitově v Olomouci. Často pomáhal jiným autorům při realizaci jejich prací. V roce 1965 vytvořil spolu se sochařkou Sylvou Lacinovou památník v Boskovicích. V roce 1974–1975 restauroval sochy Nejsvětější Trojice v Olomouci. Podle návrhu I.Theimera a za spolupráce architekta T. Černouška vytvořil kašnu na olomouckém Kolárově náměstí, v roce 1993 restauroval sochu v Samotiškách. Vytvořil také sochy Adolfa Kašpara, T.G.Masaryka, J.A. Komenského, komorní plastiky a pamětní desky. Zemřel v Olomouci – Svatém Kopečku |
|||||
Zdroj: |
Musil, J. V.: K dílu sochaře Josefa Stárka. In: Vlastivědné listy. Opava 1991, XVII, č. 2. S. 27–28.; * Kalusek, Libor: Sochař a restaurátor J. Stárek. Hanácké noviny,17.9.1992. S.4. * Musil, J.V.: Olomouc-Kopeček. Olomouc 1984.S.42.; Ševčíková, H.: Lednová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2010, č.1.S.4–5.; |
|
||||||
Místo narození: | Vícov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Buchlovice, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, ekonom, lesní inženýr, redaktor, spisovatel | |||||
Anotace: |
Lesařinu a myslivost měl dánu takříkajíc do vínku, protože jeho strýcové byli lichtenštenskými fořty a stejné zálibě se věnoval i jeho otec. Není tedy překvapením, že podobným směrem se ubíralo také vzdělání tohoto příslušníka další rodinné generace. Zdeněk studoval 1937–1945 Reálné gymnázium v Prostějově a následně do r. 1949 Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Vzdělání si po dvaceti letech rozšířil studiem ekonomických oborů postgraduálně obory řízení na VŠE, tropické lesnictví VŠZ v Praze a následně složil státní jazykové zkoušky z angličtiny a němčiny. Po absolvování prvotního lesnického vzdělání na vysoké škole nastoupil Zdeněk Kunert do praxe a přes různé funkce se vypracoval až na post ředitele Lesního závodu Buchlovice, kde strávil téměř tři desítky let. Právě s oblastí Chřibů je v největší míře spojena i jeho myslivecká a následně spisovatelská činnost. Píše od r. 1954, črty a povídky do čas. Myslivost, Jihomoravské lesy, Slovácko, Rovnost. Populárně odb. články publikuje v denním tisku, Lesnická práce aj. Podobně jako vždy miloval lesnatou a kopcovitou krajinu Chřibů, vytvořil si silný vztah i k ušlechtilé jelení zvěři, jejímuž chovu věnoval obrovské úsilí. Žírný kraj jižní Moravy se odrazil také v jeho další, řekli bychom gurmánské lásce, kterou je víno, problematika jeho výroby a samozřejmě výsledná degustace toho nejlepšího, co teplé stráně tohoto kraje nabízejí. O tom, že v oblasti umění vládne široce nadaný autor nejen perem, svědčí i skutečnost, že mu vždy bývala velkou zálibou hra na housle a jako mnoho lesníků a myslivců jej na jeho toulkách přírodou provází též fotoaparát, coby nástroj k zachycení svědectví okamžiku, ke zvěčnění dané doby. Ve spolkové myslivecké práci vykonával pan Kunert funkce mysliveckého hospodáře, člena okresních orgánů, lektora a zkušebního komisaře pro přípravu uchazečů o první lovecký lístek a především předsedy Poradního sboru jelenářské oblasti Chřiby. Za zmínku stojí na tomto místě jeho dlouhodobé působení v Redakční radě časopisu Myslivost. Za jeho činnost mu vyla propůjčena řada vysokých mysliveckých vyznamenání, včetně Čestného mysliveckého řádu a Umělecká cena ČMMJ v roce 1995. Autorova publikační činnost je značně obsáhlá a kromě klasické knižní tvorby zahrnuje také řadu odborných příspěvků s lesnickým i mysliveckým zaměřením, odborné přednášky, ale i scénáře, poezii, překlady apod. Z ucelených knižních souborů povídek nesmíme opomenout tituly: Za kloboukem zelený úlomek (1988), Lovy pod Buchlovem (1993), V loveckém okouzlení (1995), Ze strání pod Buchlovem (spoluautor, 2003). V oblasti poezie vydal básnické sbírky : Myslivcův rok a Jak voní réva. V roce 2008 se podílel coby překladatel na vydání knihy Můj rok s liškami, jejímž autorem je německý spisovatel G. Schumann. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Za kloboukem zelený úlomek. Praha, SZN 1988.; Biografie: Rakušan, Ctirad: Doslov ke knize. Za kloboukem zelený úlomek. Praha 1988, S. 261–264. ; www.klubautoru.cz |
|||||
Poznámka: |
Ing. Zdeněk Kunert |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Veselí nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Veselí nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha, Příbram, Šumperk, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | režisér | |||||
Anotace: |
Nejdříve pracoval v dolech, aby překonal politické překážky. 1955 nastoupil ke studiu režie na Divadelní akademii múzických umění v Praze. Jako reřisér působil v Příbrami, Uherském Hradišti, Ostravě, nejdéle však v Severomoravském divadle v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.27; |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, redaktor | |||||
Anotace: |
Redaktor časopisu Cyril a Method |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.53.; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | písmák, rolník | |||||
Anotace: |
Narozen v rolnické rodině. Po vychození obecné školy studoval v Olomouci nižší gymnázium a Hospodářskou školu. Již od dětských let psal básničky, texty a krásně maloval. V roce 1967 napsal knihu Čuhácká dědina, kde vzdal hold čuháckému nářečí. Skoro o třicet let později vyšla jeho druhá kniha Čuháci vekládajú (1996). oslavil zde národopisný soubor Týnečáci, který vznikl v r. 1986. Psal pro něj texty scénky a povídky. Jeho články o zajímavostech a lidové kultuře najdeme na stránkách Hanáckých novin, Týneckých listů a ve vlastivědných časopisech. Několik desítek let psal též kroniku obce. V pozůstalosti nechal několik básnických sbírek, např. Verše pacholka, Týnecké polní kvítí aj. |
|||||
Zdroj: |
Tichák, M.: Paměti obce Velkého Týnce. Olomouc DANAL 1998.S.65.; Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.65.; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Přerov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | akademik, rektor univerzity, vysokoškolský pedagog, zvěrolékař | |||||
Anotace: |
Po maturitě na Slovanském gymnáziu odešel v r. 1905 studovat zvěrolékařství do Vídně. Po promoci v r. 1910 byl o rok později jmenován mimořádným profesorem. V r. 1912 pracoval v ústavu pro výrobu očkovacích látek v Müdlingu u Vídně. V období 1913–1914 pracoval v Přerově, pak vykonával vědeckou praxi v Rakousku. Po návratu na Moravu 1919–1956 byl přednostou kliniky porodnické na vysoké škole veterinární v Brně. Řádným profesorem byl jmenován r. 1927. V 30. letech objevil virový původ nakažlivé obrny vepřů, nazývané v odborných kruzích Kloboukova nemoc, která se vyskytuje zejména v Evropě. 1946–1948 rektorem VŠV v Brně. V roce 1967 byla na jeho rodném domě čp.63 odhalena pamětní deska. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.121.; Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov 1848–1960.Olomouc 1948, S.144.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.38.; Símě hořčičné.Olomouc 1947.S.68.; Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S.68–69.; |
|
||||||
Místo narození: | Velké Pavlovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař, psychiatr, rektor univerzity, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Rektor UP 1953–54, prof. psychiatrie 1946–1955 LFUP, poté v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973.S.316, 319.;Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1974.S.63.; Časopis lék.čes., 113, 1974, č.18, S.575–576.;/Nekrolog./;. ' |