Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Žalkovice | |||||
Místo úmrtí: | Žalkovice | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Bzenec, Ježov, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Narozen na Kroměřížsku. Do kvarty studoval na matičním gymnáziu
v Kroměříži a pak přešel do Přerova na gymnázium. Zde jej silně
ovlivnil prof. František Bílý, který vyučoval češtinu. Po maturitě
v roce 1891 studoval bohosloví v Olomouci. Pracoval v jazykových
kroužcích a literárně, stýkal se s Lutinovem. Vysvěcen v r.
1895. Kooperátorem v Bohuslavicích, od r. 1898 ve Vranové Lhotě a od r.
1900 v Ježově. V roce 1903 ustanoven katechetou měšťanských škol
v Bzenci, kde působil 32 let v oblasti vychovatelské.. K 1. 9. 1935
odešel na odpočinek do Kroměříže. Později pobýval v Žalkovicích, kde
také zemřel a je pohřben. |
|||||
Zdroj: |
Poselství. Olomouc 1938, S. 249–250. ; |
|
||||||
Místo narození: | Lipinka | |||||
Místo úmrtí: | Zvole | |||||
Místa pobytu: | Nová Hradečná, Olomouc, Palonín, Ptení, Uničov, Zvole | |||||
Obory působení: | folklorista, pedagog | |||||
Anotace: |
Stud. v Uničově, učitel. ústav abs. 1864 v Olomouci, učitel na Konicku/Runářov, Klužínek, Ospělov, Ptení/, 1871 Palonín –17 let. Otec Stanislava Lolka, ak. malíře. R. 1888–1905 ve Zvoli. Zpracoval historii Zábřežska. Z díla: Paměti z mého života. =úryvek publ. v čas. Komenský 1908., Pověsti Zábřežska = Severní Morava, sv.1. Zábřeh 1957, s.37–40., |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, s.113–115. /fotografie/., Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, UP 1998. |
|||||
Poznámka: |
Hradečná – nyní Nová Hradečná. |
|
||||||
Místo narození: | Hrabová | |||||
Místo úmrtí: | Znojmo | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jedlí, Písařov, Sloupnice, Šumperk, Vikýřovice, Zábřeh, Znojmo | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium a učitelský ústav v Brně. Učil ve Sloupnici, Krumpachu, Skaličce, Písařově, Jedlí ad. Během první svět. války odešel na frontu a vstoupil do čs. legií. Po válce působí ve Vikýřovicích. 1921 je povolán do Šumperka řízením českého národního školství. Působil jako člen městské rady a okresního zastupitelstva, v Národní jednotě ad. Psal do denního tisku. Od roku 1933 působil ve Znojmě. Po Mnichovu pracoval v Brně v továrnách, kde se zapojil do odboje. 1943 zatčen a vězněn. Po válce se vrací do Znojma a v důchodu se věnuje práci muzejní. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.36–38.; |
|||||
Poznámka: |
Krumpach (n. místní část Zábřehu) Skalička (n.m.část Zábřehu) |
|
||||||
Místo narození: | Blatnice pod Svatým Antonínkem | |||||
Místo úmrtí: | Zlobice | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Drahany, Jaroměřice, Litovel, Náklo, Olomouc, Postřelmov, Praha, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | básník, kněz řádový, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Jan Bogar. Studoval české gymnázium v Uherském Hradišti, kde maturoval 1895. Poté odešel do Olomouce studovat bohosloví. Již v roce 1898 publikoval básně v Novém Životě. Po vysvěcení r. 1899 působil v Jaroměřicích, Nákle, Postřelmově, Litovli, na Klášterním Hradisku (n.m.č. města Olomouc) a v Drahanech. V listopadu 1917 vstoupil do řádu Milosrdných bratří a působil v Brně a v Praze, kde jako arcibiskupský notář pražský. Byl autorem meditativní poezie i folkloristických studií. Začátkem 30. let působil v Bratislavě. Členem Družiny literární a umělecké byl od jejího založení v roce 1913, 1914–1919 revizorem a 1925–28 členem výboru DLU. Od roku 1942 byl farářem ve Zlobicích. |
|||||
Zdroj: |
Poselství. Družina literární a umělecká.Olomouc 1937. S. 214–215. ; Fabián,J.- Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009, S. 38. ; |
|
||||||
Místo narození: | Blatec | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | literární kritik | |||||
Anotace: |
V roce 1876 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci, žák J.E.Kosiny, středem vlastenec.kroužku, organizátor kulturních podniků a besed.Studoval v Praze práva, ale záhy se věnoval žurnalistice.Přispíval do moravských listů: Našinec, Koleda.Šifry: B.B.H./Našinec/, h-a, H-b-a;ka /Koleda/; |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.31.;Lexikon české literatury.1.díl.Praha, Academia 1985, S.105–106.;Vopravil, J.Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.364.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | archivář, historik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1950 maturoval na gymnáziu ve Zlíně. Poté studoval 1950–1955 FF UP v Olomouci obor historie, latina. 1955–1958 pracoval v Krajském vlastivědném muzeu ve Zlíně a 1958–1963 z politických a náboženských důvodů vyhozen z muzea, vyšetřován StB a pracoval v Hodonínské cihelně v Malenovicích. Od ledna 1963-prosinec 1992 ředitelem Okresního archivu v Přerově. Autor článků a zpráv do regionálního tisku, autor regionálních publikací. Od r.1976 úzká spolupráce s okresní knihovnou v Olomouci na regionálním kalendáři. Od 1.1.1993 vedoucí odborný archivář, od r. 1994 v archivu olomouckého arcibiskupství. V letech 1990–2006 působil na Cyrilometodějské teologické fakultě UP a v letech 2000–2003 Doc.PhDr. Vojtěch Cekota proděkanem fakulty. V roce 2003 habilitace na FFUP v oboru české dějiny. Po celý život publikoval v médiích, v odborných sbornících, zejména témata z oboru historie a archivnictví. Je autorem nebo spoluautorem několika publikací. Z rozsáhlejších prací lze uvést Dějiny města Přerova, Dějiny požární ochrany okresu Přerov, Dějiny Spytihněvi. Napsal přes 300 odborných i populárně odborných článků a studií. Vystupoval na vědeckých i odborných sympoziích seminářích a konferencích, pravidelně se zúčastňoval komeniologických sympozií v Uherském Brodě. V r. 2006 odešel do důchodu, ale stále spolupracoval s teologickou fakultou. V r. 2010 dostal medaili ministra vnitra ČR Za zásluhy o české archivnictví. |
|||||
Zdroj: |
Cekota, V. : Přehled pramenů k dějinám školství na Moravě v okresních archivech. In: Sborník k dějinám moravského školství. Přerov, Vlast. ústav 1967.; /FH/Archivář-jubilant. Moravskoslezský den, 1990, 9. 11. S. 5; Sborník SOKA Přerov 1993. S. 39. ,bibliografie prací V. Cekoty, S. 85 –99. ;. Hoffmanová, J.: Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha, Libri 2000. S.112.; Fišmistrová, Věra: Životní jubileum doc. PhDr. Vojtěcha Cekoty. Sborník SOKA Přerov 18 (2010).S. 254–255. Parma, Tomáš: Nekrolog Vojtěcha Cekoty. Studia Theologica 19, č.14, zima 2017. S.319–322. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | pedagog, překladatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na. rg v rodišti r. 1920, poté rok na brněnské technice, pak v Praze na AVU u J. Obrovského, pro nedostatek prostř. odešel ze studií a stal se r. 1954 učitelem výtv. výchovy a češtiny = od r. . 1930 ve Zlíně. Od r. 1945 prac. na ministerstvu školství a osvěty v Praze. Autor a překl. dětských knih a pedag. lit. V Kroměříži je ulice P. Denka na sídlišti Oskol. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha, Academia 1985.S.532–533.;Navrátilová, Svatoslava: Medailonek.Zlín, Okr.knihovna 1985, 20 s.. |
|
||||||
Místo narození: | Všechovice | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Vl. jménem Marie Blažková. Narozena na Přerovsku. Spisovatelka, autorka knih pro mládež, dramatička. K Valašsku se vztahují některé její verše, pohádky (Nové české pohádky), povídky (Moravské obrázky) a drama " I člověk spravedlivý." Pochována na Olšanských hřbitovech v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Slovník soudobých českých spisovatelů 2. díl. Praha, Orbis 1946, S. 660–661;Literární místopis Přerovska-OA Přerov;. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Na-Su. Valašské Meziříčí 2011. S.62. |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hodonín, Olomouc, Ostrava, Praha, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | herec, rozhlasový pracovník, výtvarník | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině důstojníka čs. armády. Otec po dvou letech odešel od rodiny a tak dětství a mládí prožil Lubor v Hodoníně, kde 1940–1941 začala jeho divadelní kariéra ve Slováckém divadle. Zprvu působil jako nápověda, což ho zachránilo od totálního nasazení, později byl objeven jeho herecký talent, když divadlo postižené odchodem mnoha členů potřebovalo náhradu. Několik let působil v Brně- Dětské divadlo 1941–1942, Zemské divadlo 1942–1945.Po válce ještě krátce působil v Divadle pro mládež a ve Svobodném divadle 1945–1946. V letech 1946–1948 vykonal vojenskou prezenční službu. V roce 1948 byl angažován v Uherském Hradišti, v 50. letech v Ostravě ( Státní divadlo Ostrava a rozhlas Ostrava.V letech 1962–64 působil v Praze v Divadle S.K.Neumanna, poté dvě sezóny v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci, poté v Činoherním klubu Praha. Po roce 1968 nesměl sedm let na jeviště a tak se vrátil do Uherského Hradiště. V letech 1980 –1985 působil v Divadle pracujících ve Zlíně. Od roku 2000 spolupracoval s Městským divadlem ve Zlíně. Rozsáhlá filmová a televizní tvroba., úzká spolupráce s rozhlasem. LT vynikl taky jako malíř. Malovat se naučil u Františka Podešvy, přátelil se s Karlem Hofmanem. Zprvu maloval krajinomalby, v posledních letech poetické klauny. Jeho olejomalby jsou zastoupeny v mnoha galeriích. Vystavoval. R.2001 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra a r. 2003 Cenu města Zlína. Byl nalezen mrtev ve svém bytě a podle lékaře zemřel již 26.9.2003. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM seš.6 (18.) Ostrava 2005. S,139–140. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su- Žv. Valašské Maziříčí, Valašské Athény. S.38. |
|
||||||
Místo narození: | Poličná | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Opava, Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | národní buditel, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval něm. gymnázium v Kroměříži, pak studoval zeměpis a dějepis na FF v Praze. Působil jako profesor na gymnáziu v Opavě. Byl jednatelem a knihovníkem Matice opavské. 1896 odešel do Zábřeha a stal se ředitelem gymnázia zasloužil se o stavbu nové budovy. Ovlivnil i svého syna Václava Kálika. Věnoval se vědecké a publicistické práci. Hodně publikoval a to i časopisecky. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava 1998.S.52–53. |
|
||||||
Místo narození: | Bušín | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cotkytle, Hrabová, Jakubovice, Leština, Olomouc, Písařov, Sudkov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | kronikář obce, sběratel lidových písní, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Velmi jej ovlivnil prof. V. Prasek, který mu předal lásku k vlastivědě. V sextě studioim přerušil a vydal se na cestu do Polska a Ruska. Po návratu do vlasti odešel do Brna, kde v roce 1889 maturoval na učitelském ústavu. Od mládí se zajímal o historii slovanských národů, učil se rusky, ukrajinsky, polsky, slovinsky, srbochorvatsky a lužickosrbsky. Hodně cestoval po střední a východní Evropě. Ve všech obcích, kde působil vedl obecní i školní kroniky. Klimešova láska k rodnému kraji a zájem o regionální historii a vlastivědu je zřejmá v mnoha článcích publikovaných v časopisech: Moravský sever, Stráž Moravy i ve sbornících. V roce 1923 vydal vl.nákladem v Zábřehu Politický okres zábřežský, o rok později Zábřeh a okolí v době minulé a knihu Vlastivědné vycházky a výlety ze Zábřežska (1924). Penzi trávil od roku 1927 v Dubicku. Psal kroniky několika obcí : Dubicka, Hrabové, Leštiny, Bohuslavic a Sudkova. Spolupracovat též s VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Hubálek, J.: Učitel Josef Klimeš. Severní Morava,sv.16. Šumperk 1968, S. 80–82. ; Hekele, F.: Vzpomínky na vlastivědné spisovatele. Severní Morava, Šumperk 1957, č.1.S.44. Klapil, P.: Nad lidovými nápěvy severní Moravy.In: V Zábřeze na rynku. Šumperk 1987, S. 5–23. ; Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Olomouc, UP 1987. |
|||||
Poznámka: |
Otec Doc. Stanislavy Šprincové. |
|
||||||
Místo narození: | Křenovice | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Břeclav, Hustopeče, Praha, Vídeň (Rakousko), Vranovice, Zábřeh, Židlochovice | |||||
Obory působení: | lékař, odborný publicista, právník | |||||
Anotace: |
Syn venkovského učitele a regionálního vlastivědného pracovníka Františka Kučery. Po dokončení obecné školy v rodišti, studoval od r. 1864 německé gymnázium a od r. 1867 na nově založeném českém gymnáziu v Brně, kde maturoval r. 1872. Poté absolvoval právnickou fakultu v Praze, kde promoval r. 1876 ( a JUDr. získal r. 1882). Po několika letech právnické praxe v Praze se usadil roku 1892 jako právník v Hustopečích. Po několika konfliktech s něneckými nacionalisty zanechal advokacie a usadil se v Břeclavi. V r. 1894 začal ve Vídni studovat medicínu, promoval 1899. Lékařskou praxi pak vykonával ve Vranovicích a Židlochovicích a r. 1907 jmenován obvodním lékařem v Zábřehu. Osvědčil se i jako čes. vlastenec a bojovník proti germanizaci. Hodně publikoval v časopisech: Právník, Časopis lékařů českých, Věstník lékařský, časopis Komenský. Záslužná byla i jeho přednášková činnost. Korespondoval i s T.G.Masarykem, Emilem Holubem aj. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998. S.77; Navrátil, M.: Almanach českých lékařů. Praha 1913. S. 160.; Slavětínský, Milan: Význačný lékař severní Moravy. In: Naše slovo, 19.9.1968.; |
|
||||||
Místo narození: | Nemile | |||||
Místo úmrtí: | Washington (USA) | |||||
Místa pobytu: | Praha, Zábřeh | |||||
Obory působení: | politik, právník | |||||
Anotace: |
Maturoval na zábřežském gymnáziu v r. 1913 a poté studoval práva na pražské univerzitě, kde promoval v r. 1921 a získal titul JUDr. Období.1.světové války prožil na frontě, v r. 1919 se účastnil bojů čs. armády s Maďary na jižním Slovensku. Zůstal poté několik let na Podkarpatské Rusi a zasloužil se tam o organizaci školní správy. Po návratu do vlasti přešel do služeb Zemské školní rady v Praze. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové činnosti Obrany národa a byl zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti, který mu byl změněn na 12 let vězení. 1945 se podílel na obnově činnosti Čs. strany lidové. 1948 byl zbaven poslaneckého mandátu a vyloučen ze strany. Aby unikl zatčení, opustil Československo. V roce 1949 se stal spoluzakladatelem Rady svobodného Československa a byl členem jejich výborů 1949–1951 , 1952–1954 a 1963–1967. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12. Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.27–28; Pejskar, Jožka.: Poslední pocta. 4. USA 1994. S. 74–79.; |
|
||||||
Místo narození: | Kojetín | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Holešov, Hruška, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Velká Bystřice, Velký Týnec, Vyškov | |||||
Obory působení: | kněz řádový, prozaik | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymázium v Kroměříži, posl. rok studia v Brně, kde maturoval. Roku 1845 vstoupil do cisterciánsk. kláštera v Dolních Rakousích. Po roce se vrací na Hanou a vystuduje bohosloví v Olomouci. V Olomouci činný v roce 1848 ve studentských vlastenec.spolcích. v letech 1849–1850 pracoval jako knihovník ve Slovanské knihovny v Olomouci. V r. 1850 byl vysvěcen na kněze, kaplanoval v Holešově, v Kostelci, ve Velké Bystřici (10 let). Autor cestopisů, fejetonů a povídek. V r. 1861 se stal spoluzakladatelem vlast. nábož. spolku Koruna soluňská. Publikoval do časopisů Cyril a Metod, Hvězda, Čas, Hlas, Morava, Moravan. V r. 1864 se stal farářem v Hrušce u Kojetína a od r. 1880 získal hodnost víceděkana ve Vyškově. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1., P., Academia1985, S.612–613.; Spáčil, V.: Historický místopis okr.Olomouc – venkov.Olomouc 1968.S.144.; Týnecké listy, 3/2007, S.7; Týnecké listy, č.6/2007, S.7; Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. Velký Týnec 2007.S. 65–66.; |
|
||||||
Místo narození: | Grymov | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Londýn (Velká Británie), Olomouc, Paříž (Francie), Pavlovice u Přerova, Praha, Přerov, Třebětice, Vyškov | |||||
Obory působení: | překladatel, publicista, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval r. 1879. Poté studoval práva v Praze. Studia nedokončil a po dvou letech se vrátil na Moravu a nastoupil pedagogickou dráhu v Pavlovicích u Přerova, Třeběticích a v Přerově. Od 1895 na obchod. škole v Brně, 1904–1923 ředitel obchodní školy ve Vyškově. R. 1900 absolvoval studijní cestu do Paříže a Londýna. Literární činnost: překlady angloamerické, zejm. humoristické prózy, přeložil Shakespearovy hry a vydal je r. 1907. Autor učebnic obchod. zeměpisu, účetnictví, němčiny. Do denního a odb. tisku psal metodické nebo národohospodářské články. Přispíval do čas. Domácí hospodyně 1893. ;Lumír 1892;Moravská orlice 1900;Výr. zprávy obch. školy ve Vyškově 1906, 1909, 1912, 1914. 1916. |
|||||
Zdroj: |
Památník 60.výročí čes.Gymnázia v olomouci.Olomouc 1927.S.59, 191.; Lexikon české literatury.II/1.Praha 1993.S.564.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vysoké Tatry (SR) | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | geoložka, učitelka | |||||
Anotace: |
V roce 1919 maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci. V roce 1918 se seznámila s prof. Radimem Kettnerem, s kterým si dopisovala v letech 1922–1932 a dne 30. 4. 1928 se za něj v Olomouci provdala. Dcera MUDr. Morice Remeše, choť univ. prof. Radima Kettnera. Zpracovala bohatou zvířenu vymřelých drsných korálů z čelechovického devonu na Kosíři. Vydáno vl. n. r. 1932. Z díla: Paleontologické studie z čelechovického devonu, IV.Rugosa.Praha, vl.n.1932, 97 s.;O Heliotech čs.devonu.Praha 1933.;Geologické mapování země moravskoslezské.=ČVSMO, 44, 1931, č.165 – 166, s.213–225. Tragicky zemřela ve Vysokých Tatrách u Votrubovy chaty, když se zřítila ze skály. V té době byl její manžel na mezinárodním kongeru v USA. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.38.;Símě hořčičné., S.67.;. Haubelt, Josef: Geolog Radim Kettner. Praha, Český geologický ústav. 1991.; |
|
||||||
Místo narození: | Čelčice | |||||
Místo úmrtí: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Bedihošť, Kojetín, Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | básník, politický vězeň, spisovatel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Pochází z rolnické rodiny. Po smrti otce jako nejstarší ze čtyř sourozenců musel zanechat studia na gymnáziu v Prostějově a ukončil školu na měšťance v Bedihošti. V roce 1948 byl členem Okresního výboru mládeže Lidové strany v Kojetíně, v únoru1948 vytiskli 4 letáky s textem a básní Karla Vysloužila, které byly zaměřeny proti totalitě. V roce 1948 se oženil a přestěhoval za svou ženou Jitřenkou do Vsetína. Na podzim 1949 byl spolu s ostatními členy Lidové strany zatčen a označen za vedoucího protistátní skupiny a 10.6.1950 odsouzen v Olomouci k 20 letům těžkého žaláře ( Bory u Plzně, konc.tábor Vojna, uranové doly u Příbrami). Po propuštění v roce 1957 byl až do roku 1991 zaměstnán v dělnických profesích, převážně v oboru elektro. V roce 1968 absolvoval večerní studium Střední ekonomické školy ve Valašském Meziříčí. Celý život se věnuje literární tvorbě.Básně začal psát v 16 letech. V samizdatu vydal asi 50 sbírek poezie a 10 knih prózy. Veřejně jeho poezie zazněla na autorském večeru ve Viole v březnu 1986. Tiskem vyšla poprve v týdeníku Naše rodina v roce 1987. Užíval též pseudonym Bohumil Rosa. Články a poezii publikoval v periodikách: Literární noviny, Lidové noviny aj. 1994–1998 zastupitelem a radním města Vsetína. Od r. 1991 vydává nejmenší časopis na světě " Hlas z pasínku"(poezie, filozofické úvahy i kritiky). V r. 1992 byl hostem pořadu Z očí do očí Antonína Přidala. Od r. 2001 je iniciátorem poutí píšících křesťanů na Svatém Hostýně. V Olomouci měl zatím dva autorské večery spolu s LKO. |
|||||
Zdroj: |
Málková, Iva – Urbanová, Svatava a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000). Votobia, Olomouc 2001. S.334–335.; Kdo je kdo. Obec spisovatelů. Praha, Modrý jezdec 1996.S. 177.; Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S. 172.; NKP – databáze AUT |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vřesovice | |||||
Místo úmrtí: | Vřesovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, odborný spisovatel, sokolský pracovník, soukromý zemědělec | |||||
Anotace: |
V době 2. světové války byl v sokolském odboji JINDRA. Po vyzrazení zatčen gestapem, vězněn v Brně a koncentračním táboře Flossenbürg. Po roce 1948 byl jedním z nejdéle soukromě hospodařících zemědělců ve Vřesovicích. Do JZD vstoupil až v r. 1960. Po roce 1990 působil jako předseda prostějovské Masarykovy společnosti a starosta sokolské župy v Prostějově. V letech 2007–2012 vydal publikace o zániku selského stavu n Prostějovsku a Olomoucku a knihu o odboji na střední Moravě. |
|||||
Zdroj: |
NK ČR. Databáze AUT Doležel, Jiří: Stopy paměti. Olomouc, Praha 2016. S.22 a fotoportrét. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Vrbno pod Pradědem | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, strojní inženýr | |||||
Anotace: |
Syn šumperského obchodníka. Studoval na reálce v Olomouci a na technice ve Vídni. Jako ing. působil v několika velkých strojírenských závodech v Čechách mj. u fy Breifeld a Daněk, nebo Ringhoffer v Praze na Smíchově. Od r. 1922 ředitelem Škodových závodů v Praze. V letech 1910–1941 honorární doc. pro obor strojní zařízení cukrovarů na pražské německé technice. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 10 (22.) Ostrava 2007. S. 27. |
|
||||||
Místo narození: | Břeclav | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav (popraven) | |||||
Místa pobytu: | Grygov, Kožušany-Tážaly, Nenakonice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Velká Bystřice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | generál armády, tiskový mluvčí | |||||
Anotace: |
V době první světové války byl dobrovolníkem v čs. vojsku na Rusi,
s nímž se dostal do Francie, kde se účastnil bojů. Do vlasti se vrátil
jako nadporučík a sloužil u 6. hanáckého pluku v Olomouci. V roce
1938 jako podplukovník přednášel taktiku na dělostřeleckém učilišti.
V roce 1939 byl pověřen z nejvyšších míst velitelskou funkcí ve
vojenské organizaci odboje. Působil jako tiskový mluvčí a referent na
tehdejším okresním úřadu v Prostějově a stal se krajským vedoucím
Pořadatelských sborů, z nichž se organizovala vojenská odborová skupina
Obrana národa. Jeho zástupcem a úzkým spolupracovníkem byl štábní
kapitán Jan Skokánek, rodák ze Střížova (1900–1944), oba bydlící t.č.
v Olomouci. Spolupracovali také s odbojovým hnutím na Olomoucku, např.
v oblasti Velkého Týnce, Vsiska, Grygova , Kožušan, Velké Bystřice, |
|||||
Zdroj: |
Cekl, J.: Kraj, jímž táhla válka. Olomouc 1945. * Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc, Memoria 2001. S. 160. * Rodinné dokumenty a vzpomínky pozůstalých.Rkp. Ševčíková, H.: Březnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2013.S.4. |
|||||
Poznámka: |
Maryčka Šimková byla tetou mého manžela Jana Ševčíka. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ptení | |||||
Místo úmrtí: | Vlkava | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | chemik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V roce 1900 maturoval na SG v Olomouci. Od roku 1927 mimořádným profesorem anorganické chemie KU v Praze. Zabýval se chemií vzácných zemin, analýzou plynů a mikroanalýzou. |
|||||
Zdroj: |
Símě hořčičné.Olomouc 1947, S.76.;. Český biografický slovník. Praha 1992. S.725. |
|
||||||
Místo narození: | Rozstání | |||||
Místo úmrtí: | Vladimir (Ukrajina) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Narodil se v učitelské rodině. V r. 1896 se s rodiči přestěhoval do Králova Pole u Brna. Kamarádil se s Ludvíkem Kunderou a Václavem Kaprálem. Hudební základy získal u svého otce. O první skladby se pokoušel už v sextě a septimě. Studoval gymnázium na Starém Brně, kde maturoval v r. 1908. Poté studoval FF KU češtinu a němčinu v Praze a studia absolvoval v roce 1913. První učitelskou kapitolu začal na české státní reálce v Brně v r. 1914. Po roce odešel na frontu, kde v roce 1916 padl na Volyňsku u Vladimirova. Byl nadaným skladatelem. Psal písně a klavírní skladby. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.124–125.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vinary | |||||
Místo úmrtí: | Vinary | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | malíř akademický | |||||
Anotace: |
Měl patnáct sourozenců Malovat se učil u svého bratra Josefa
/1891–1918/. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti.Olomouc 1989.; Toman, P.: Slovník čes.výtvarných umělců.I., S.557.;. Ševčíková,H.: Srpnová a zářijová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy. 24 r. září 2014. S.10–11. |
|
||||||
Místo narození: | Dvorce | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Amsterdam (Nizozemsko), Budapešť (Maďarsko), Olomouc, Praha, Záhřeb (Chorvatsko) | |||||
Obory působení: | kapelník, ředitel opery | |||||
Anotace: |
Narozen na Bruntálsku. Hudební zkušenosti získal už jako sborista olomouckého dómu. 1859–1864 byl kapelníkem ředitelem něm. divadla v Praze. 1881–1897 působil jako ředitel ve vídeňské opeře. Složil několik sborových písní. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzitav Ostravě, 1999.S.23; |