Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Mladá Boleslav | |||||
Místo úmrtí: | Ivančice | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Přerov, Třebíč, Wittenberg (Německo) | |||||
Obory působení: | archivář, kněz, pedagog, překladatel | |||||
Anotace: |
Bratrský kazatel, překladatel a pedagog. V roce 1564 se stal učedníkem v Přerově, záhy odešel na univerzitu do Wittenburgu, kde absolvoval r. 1567 a stal se Mistrem. Poté se stal správcem bratrské školy ve Třebíči a r. 1572 byl vysvěcen. R. 1577 byl zvolen na synodě v Holešově za staršího biskupa jednoty se sídlem v Ivančicích. |
|||||
Zdroj: |
Literární lexikon.1.Praha 1985.S.39.;. Fabian, Josef – Ševčíková,Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S. 5.; |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1357 |
|
||||||
Místo narození: | Heřmanův Městec | |||||
Místo úmrtí: | Brtnice | |||||
Místa pobytu: | Brtnice, Prostějov, Zdounky | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Vychován u čes. bratří v Prostějově, 1577–1583 duchovním v P. 1574–75 ve Zdounkách. Autor čtyřhlasé písně proti P. Kyrmezerovi. Autor satirických, duchovních a příležitost. básní. Též pseud. Městecký. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha SHV 1963, S.18.; Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.36–37.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha SPN 1973, S.350.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je znám jen rok 1520 |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Krumlov | |||||
Místa pobytu: | Basilej (Švýcarsko), Ivančice, Kroměříž, Mladá Boleslav, Prostějov | |||||
Obory působení: | archeolog, archivář, básník, kněz, pedagog, spisovatel | |||||
Anotace: |
V letech 1532–40 studoval školu v Přerově. Poté do r. 1543 v Kroměříži. Po r. 1545 na škole v Prostějově. Po zahraničních studiích v Basilleji byl v r. 1553 vysvěcen na kněze v Přerově. 1557 zvolen biskupem jednoty bratrské. Mezi první zmínky o nálezech v českých zemích patří zpráva o mamutích klech z Předmostí v Gramatice J. Blahoslava. Pohřben v Ivančicích. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985, S.246–248.; Slovník českých spisovatelů.Praha ČS 1964.;. Sklenář,Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.78–79.; |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Příbor, Znojmo | |||||
Obory působení: | arcibiskup | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci, pak působil v Praze, kde ještě před vysvěcením vstoupil do Řádu křížovníků s červenou hvězdou. Po vysvěcení asi 1562 byl kaplanem pražského arcibiskupa Antonína Brusa z Mohelnice, poté farářem a děkanem v Příboře a v Mohelnici. pak se stal kanovníkem a děkanem kolegiální kapituly na Petrově v Brně a r. 1577 byl velmistrem křížovnického řádu A. Brusem jmenován proboštem křížovnické komendy na Hradišti u Znojma. Po Brusově úmrtí byl r. 1580 zvolen 24. velmistrem řádu, od roku 1581 jmenován pražským arcibiskupem v pořadí devátým. Podporoval jednotlivé řády a kult sv. Prokopa. Za pomoci císaře Rudolfa II. prosadil v Čechách přijetí gregoriánského kalendáře (změna provedena k 7. 1.. 1584 v Čechách a od 4.10. 1584 na Moravě). Ve svých úřadech nezapomínal na rodiště a nechal v Mohelnici na vlastní náklady zbudovat špitál pro městskou chudinu. |
|||||
Zdroj: |
Spurný, F.: Stručné dějiny Mohelnice do r. 1945. In: Mohelnice včera a dnes. Mohelnice 1973.S. 32–34. Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava, 1995. S.80–81. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1538 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brandýs nad Orlicí | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Ivančice, Přerov | |||||
Obory působení: | politik, spisovatel | |||||
Anotace: |
Významný moravský šlechtic.Vystudoval bratrskou školu v Ivančicích a podnikl desetiletou cestu a studia po Evropě. Získal rozsáhlé znalosti právnické, teologické a jazykové. Dokázal se také výrazně orientovat v evropské politice a měl význačné styky s nejpřednějšími osobnostmi. Po smrti otce převzal panství v Brandýsi nad Orlicí, později zdědil po strýci panství v Přerově, kde žil od října 1633.V roce 1584 se stal členem moravského zemského soudu a byl direktorem moravských zemských peněz. Zapojil se také do válek proti Turkům, kde velel moravské jízdě. Postupně se stal vůdcem moravské opozice a proto byl roku 1599 obviněn zemským podkomořím ze zlehčování císařského majestátu a velezrádného spojení s Francií. Tento proces sice vyhrál, ale brzy byl zbaven úřadu a stáhl se do ústraní. Do politiky se vrátil roku 1607, za rok byl jmenován moravským zemským hejtmanem a z této funkce na vlastní žádost odešel roku 1615. Po bitvě na Bílé hoře mu bylo nabídnuto jako jednomu z mála nekatolíků, že může zůstat na svém panství. Podporoval Jadnotu bratrskou a její kněží (mj. i J.A.Komenského). Roku 1629 odešel dobrovolně do exilu, ale na Moravu stále jezdil. O čtyři roky později se usadil v Přerově, kde vážně onemocněl a zemřel.. |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo v našich dějinách do r. 1918., Praha Rovina 1996., S.475–476 Honová, S.: V měsíci září si připomínáme… Kdy-kde-co , Olomouc, září 2014. S.2. |
|
||||||
Místo narození: | Trzebnice (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Louka, Přerov | |||||
Obory působení: | dřevorytec, kreslíř | |||||
Anotace: |
V letech 1595–1600 pracoval na Moravě pro tiskárnu premonstrátů v Louce, pak tvořil v Praze. Ryl do dřeva pohledy na moravská, česká a slovenská města. Ilustroval tisky B. Paprockého. Zemřel v Praze při morové epidemii. V mládí žil v Přerově. |
|||||
Zdroj: |
MSN.7.Praha 1933, S.854.; |
|
||||||
Místo narození: | Skočov (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Holešov, Charváty, Olomouc, Praha, Uničov, Zdounky | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Do r. 1599 studoval v Olomouci, v důsledku morové epidemie filozofii dokončil v Praze. Roku 1602 byl jmenován bakalářem, r. 1603 byl promován. Od r. 1604 studoval bohosloví, vysvěcen r. 1609 v Brně. Působil na 7 místech olomouc. diecéze. Naposledy v Holešově. Když v r. 1619 navštívil Polsko, byl o rok později obviněn, že pozval do země polské vojsko. Byl zajat a mučen, naposledy 18. 2. 1620 v Olomouci. Zemřel na následky mučení 17. 3. Prohlášen blahoslaveným byl 3.11. 1859. 21.5. 1995 byl svatořečen. Život a mučednická smrt Jana Sarkandra inspirovala básníky, spisovatele, malíře a sochaře nejen na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Zlámal; Medek, Václav: Kněz Jan Sarkander.Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1970, č.147. S.15–20.; |
|
||||||
Místo narození: | Nivnice | |||||
Místo úmrtí: | Amsterdam (Nizozemsko) | |||||
Místa pobytu: | Fulnek, Heidelberg (Německo), Herborn (Německo), Lešno (Polsko), Naarden (Nizozemí), Nivnice, Přerov, Strážnice | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, pedagog, spisovatel, teolog | |||||
Anotace: |
Po osiření pobýval u tety ve Strážnici a ve třinácti letech se vrátil do Nivnice. V roce 1608 začal studovat na vyšší latinské českobratrské škole v Přerově a od roku 1611 na německých evangelických školách, nejprve na akademii v Herbornu, potom na univerzitě v Heidelbergu. Po skončení studií (1614) se vrací do Přerova jako učitel latiny. O 2 roky později byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské a po dalších 2 letech se ujal řízení bratrského sboru v severomoravském Fulneku. Odtud musel po bitvě na Bílé Hoře utéci, jako bratrský kněz se skrýval nejdříve na Moravě pak v Čechách. Dne 3. 2. 1628 opustil vlast a odešel do exilu do polského Lešna. Po vypálení Lešna koncem dubna 1656, při kterém přišel o celou knihovnu i svůj majetek, se uchýlil do Amsterdamu v Nizozemí. Tam vyvrcholila Komenského vědecká a literární činnost. Vydal asi 60 spisů, některé z nich už v předchozích letech (např. známý „Labyrint světa a ráj srdce“ hned po Bílé Hoře). Z jeho pedagogických spisů : “Svět v obrazech”, “Školu hrou” a “Didaktiku”. Jeho celoživotní snahou bylo sjednocení veškerého lidského vědění na základě jeho zpřístupnění všem. Položil základy novověké pedagogiky. Jan Ámos Komenský zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu a 22. listopadu byl pohřben v Naardenu (20 km jihovýchodně od Amsterodamu), kde je památník. |
|||||
Zdroj: |
Kujal, Bohumír: Pedagogický slovník.1.sv.Praha spn 1965, S.215–222. ; Mezihorák, F.: Galerie velkých Evropanů. Nakladatelství Olomouc 2002. S. 105–107.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo úmrtí: | Karviná | |||||
Místa pobytu: | Bruzovice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kněz, kronikář | |||||
Anotace: |
Vystudoval filozofii a bohoslovectví v Olomouci a Praze. Stal se nejstarším čes. kronikářem na Těšínsku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.57; |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1611 |
|
||||||
Místo narození: | Čáslav | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kutná Hora, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | filozof, řádový kněz | |||||
Anotace: |
V roce 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Po studiích v Brně, Olomouci a Praze působil v řadě jezuitských kolejí 1665–1666 a 1672–1674 v Kutné Hoře. |
|||||
Zdroj: |
Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů.Brno.Masarykova univerzita 1998.S.289.; |
|
||||||
Místo narození: | Jablonné v Podještědí | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kněz řádový, rektor | |||||
Anotace: |
38. rektor olomoucké TJ univerzity a koleje v letech 13.12.1707 do 18.9.1708. Poté v čele profesního domu TJ u sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze (1708–1711), jezuitská kolej u sv. Klimenta na Starém Městě Pražském ve Středoklukách u Prahy. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.25, 27.10./2006, S.7.; |
|
||||||
Místo narození: | Brusel (Belgie) | |||||
Místo úmrtí: | Jindřichův Hradec | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Jindřichův Hradec, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | rektor univerzity, teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studia teologie absolvoval na jezuitské univerzitě v Olomouci, poté působil opět v Jihlavě jako prof. rétoriky, školní prefekt, představený latinské kongregace a zpovědník. Roku 1694 převzal rektorský úřad jezuitské koleje v Kladsku, do r. 1697. Poté působil opět v Praze jako konzultor české jezuitské provincie. Rektor olomoucké univerzity a jezuitské koleje, v letech 13.10. 1700 – 11.11. 1703. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č. 23, 13.10.2006. S. 7., . |
|
||||||
Místo narození: | Sedzimierow u Zlotoryje (Polská republika) | |||||
Místo úmrtí: | Liběšice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | rektor | |||||
Anotace: |
40. rektor olomoucké koleje a univerzity Tovaryšstva Ježíšova v letech 17.12.1711 – 24.2.1715. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č. 27, 10.11./2006, S. 7–8; Žurnál UP, č.28, 24.11.2006, S. 9; |
|
||||||
Místo narození: | Telč | |||||
Místo úmrtí: | Luže | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Opava, Praha, Vratislav (Polsko) | |||||
Obory působení: | kněz řádový, pedagog vysokoškolský, rektor akademie, rektor koleje | |||||
Anotace: |
Po studiích na univerzitě v Praze vstoupil r. 1672 do jezuitského řádu. Zprvu učil na nižších jezuitských školách, pak na gymnáziu v Hradci Králové jako profesor gramatiky. Po absolvování teologie na univerzitě v Praze, byl vysvěcen na kněze. Po zkouškách na aprobaci v Telči a Vratislavi působil na teologické fakultě v Olomouci jako profesor hebrejštiny. V Praze přednášel na UK etiku. První rektorský úřad zastával v jezuitské koleji v Opavě v letech 1698–1701. Byl 39.-olomouckým rektorem jezuitské koleje a akademie v letech 1708–1711. Na podzim 1711 odešel do Prahy a do Olomouce se už nevrátil. Zemřel v Košumberku u Luže (n.m.č. Luže) |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.26, 3.11./2006, S.7; V měsíci lednu si připomínáme. In: Kdy-kde-co 2012, leden, S. 2. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Luže | |||||
Místa pobytu: | Klatovy, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Anotace: |
41.- rektor olomoucké koleje a univerzity Tovaryš. Ježíšova. od 24.12. 1715 – 26.4. 1718. Zemřel v Košumberku u Skutče (n.m.č. Luže) |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.29, 1.12./06, S.9. + č.30, 8.12./06, S.7 |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1657 |
|
||||||
Místo narození: | Siebenhirten (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | rektor | |||||
Anotace: |
37. rektor olom. koleje a univerzity Tovaryšstva Ježíšova (11.11.1703 – 13.12.1707). |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.24, 20.10./2006, S.7; |
|
||||||
Místo úmrtí: | Slatinice | |||||
Místa pobytu: | Letovice, Prostějov, Slatinice | |||||
Obory působení: | básník, kněz řádový | |||||
Anotace: |
Kněz řádu jezuitského vystoupil z řádu r. 1695 a působil jako světský kněz od r. 1701 na Moravě ve Vrahovicích, 1702–1708 v Letovicích a poté ve Slatinicích. Jeho četná kázání shrnuta do několika kniž. souborů. Do textů vkládána lid. přísloví, verše, úsloví. Napsal legendu o sv. Janu Sarkandrovi a několik veršovaných spisů latinských. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava 1976, sv.2, S.17. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1659 Vrahovice (n.m.č. města Prostějov). |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Nisa (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Olomouc, Opava, Praha, Znojmo | |||||
Obory působení: | rektor univerzity, teolog | |||||
Anotace: |
Pocházel ze slezského rytířského rodu Fragsteinů z Nimsdorfu. V Opavě vystudoval gymnázium, filozofii studoval v Olomouci, poté působil v Brně v jezuitském noviciátu, zde aproboval pro výuku na nižších jez. školách. Roku 1685 působil jako prof. gramatiky ve Znojmě, poté v Praze na Malé Straně. V Praze absolv. fakultu teologie, poté působil v Jihlavě jako prof. rétoriky. V čele české jezuit. provincie TJ vstoupil a řídil ji v letech 1713–1715. V letech 1716–1718 zastával rektorský úřad jez. koleje v Praze, poté řídil jez. kolej v Brně 1718–19. Od 1.11. 1719 rektor (43.) jez. koleje a olomoucké univerzity do 30.11. 1722. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.2, 26.1./07, S. 9; Žurnál UP, č.3, 9.2./07, S. 9–10; |
|
||||||
Místo narození: | Plesná | |||||
Místo úmrtí: | Jičín | |||||
Místa pobytu: | Jičín, Olomouc, Praha, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Anotace: |
46. rektor olomoucké univerzity v období 22.1. 1730 – 17.12. 1733. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, 25.5./2007, č.16, S. 9,10.; Žurnál UP, 1.6./2007, č.17. S.9,10.; Žurnál UP, č.18, 15.6.2007. S. 9; |
|
||||||
Místo narození: | Paczków (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Písek, Praha | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Anotace: |
V období od 30.11.1722 – 26.11.1726 působil v Olomouci jako v pořadí 44. rektor jezuitské koleje a univerzity. K jeho úkolům jako prefekta stavby bylo dobudování jezuitské koleje a Nového konviktu. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.4, 16.2.2007. S.7; Žurnál UP, č.5, 23.2.2007. S.7–8; |
|
||||||
Místo narození: | Lanškroun | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | rektor univerzity | |||||
Anotace: |
45. a 50.-tý rektor olomoucké koleje a univerzity, v letech 12.12. 1726 do 2.1. 1730 a 22.10. 1743 do 30.10. 1746. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č. 6, 2. 3. 2007, S. 7–8; Žurnál UP, č. 7, 9. 3./07, S. 7; Žurnál UP, č. 8, 16.3.2007, S. 7; |
|
||||||
Místo narození: | Brumov | |||||
Místo úmrtí: | Pavlovice u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Dřevohostice, Olomouc, Pavlovice u Přerova, Uherské Hradiště, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | historik, kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině správce šlechtického panství. Vychodil farní školu v rodišti a gymnázium v Uherském Hradišti. Poté 2 roky studoval filozofii ve Vídni a dále bohosloví v Olomouci. Nižší svěcení přijal v roce 1700 a 1702 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1701 vypomáhal jako jahen v Pavlovicích a t.r. se stal v Dřevohosticích zámeckým kaplanem u svého mecenáše hraběte Jiřího Fridricha z Oppersdorfu, moravského zemského hejtmana. Roku 1703 byl jmenován farářem v Pavlovicích, kde působil až do své smrti. Jeho první knižní prací byl spis o původu Moravanů a jejich dějinách přinášející i mnoho informací o Olomouci a Velehradu " Mercuries Moraviae memorabilium." (Posel moravských pamětihodností, 1705). Dějiny olomouckého biskupství jsou podány ve spisu „Život sv. Cyrila a Metoděje“(1710). Také upravil životopis Jana Sarkandra, který vyšel v knize „Rubín Moravy“ (1712). Díla byla psána latinsky. V rukopisu zůstal Domácí lékař. Za kněžskou a spisovatelskou činnost byl oceněn titulem apoštolský protonář s právem nosit biskupskou mitru. Stal se též rytířem zlaté růže. V roce 1992 byla odhalena na farním úřadě v rodišti pamětní deska a busta. Jeho jménem též pojmenována ulice v rodišti. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska ;.Lexikon české literatury. 4. díl. S-Ž. Praha, Academia 2008. S. 393–394.; Sába, Fr.: 650 let brumovské farnosti. 1992. ; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brixen (Itálie), Kroměříž, Modena (Itálie), Olomouc, Padov (Itálie), Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | arcibiskup, kněz | |||||
Anotace: |
Narodil se ve Vídni ve šlechtické rodině, studoval v Modeně, v Římě a Padově, kde získal doktorát teologie. Na kněze byl vysvěcen 1758 v Brixenu, 1766 se stal proboštem kroměřížské kapituly a 1776 kapitulním děkanem v Olomouci. Roku 1790 byl jmenován prvním mimořádným legátem pro císařskou volbu do Frankfurtu, 1791 jej dekoroval nový císař Leopold II. velkokřížem řádu sv. Štěpána, Papež Pius VII. ho jmenoval 17. ledna 1803 kardinálem. Kardinál Colloredo byl olomouckým arcibiskupem 34 roků. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Králíky | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | varhanář | |||||
Anotace: |
Varhanář v Králíkách v 18.století. Welzel, Kašpar mladší synem varhanáře Kašpara W. staršího a jeho ženy Anny Reginy. Vyučil se v otcově dílně a 20.1.1761 se oženil s Terezií, se kterou měl pět dětí. Po její smrti se oženil podruhé 20.2.1781 s Alžbětou Magdalenou. Měl nejdříve dílnu v domě č.95 a asi od roku 1780 v domě č.5. Zemřel na zápal plic. Z jeho dětí se věnoval varhanářství syn František, nar.1770. Pro shodu mladšího se starším je někdy velmi obtížné rozpoznat, zda varhany postavené po roce 1760 jsou prací otce či syna. V roce 1777 opravoval varhany v Přerově. |
|||||
Zdroj: |
Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880.2.část M-Z.In: ČMM.Brno 1980, S.134. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1734 |