Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Moravský Písek, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | básnířka, ekolog, odborná publicistka, překladatelka | |||||
Anotace: |
Rozená Gábová. Po maturitě na Střední zemědělské škole v rodišti v roce 1992 odešla studovat do Olomouce na Přírodovědeckou fakultu UP, obor systematická biologie a ekologie. Promovala v roce 1997 a pak pracovala v šumperské společnosti EUROMONTANA BOHEMIA, která se zabývala horským a podhorským zemědělstvím. Po přesídlení do Moravského Písku pracovala pro obchodní společnost jako překladatelka z a do ruštiny. Po roce 1999 působí ve státních službách a pracuje na Pozemkovém úřadu v Uherském Hradišti. První básně publikovala na webu, ale její básně knižně vyšly v almanachu, který obsahuje verše 22 žijících básníků všech generací pod titulem „A trubači troubili mambo Zambezi“ (2011). Psala také stati do odborného tisku o zeleni na zemědělských haldách a názvech rostlin v lidové písni. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení hš – leden 2023 |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Kateřina Odložilíková |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Štěpánov | |||||
Obory působení: | galeristka, charita, obchodník | |||||
Anotace: |
Rozená Minxová. Střední obchodní školu studovala v Praze. Po mateřské dovolené nastoupila do galerie Bohéma, později do Labyrintu, kde pracovala celkem asi 16 let. Dne 1.10.2012 si založili s manželem galerii ANDĚL v Olomouci, 8.května 8. Jan Šmíd se stará o sochy a paní Iva o obrazy. Podporují také charitativní činnost v regionu a dávají prostor i hendikepovaným umělcům. Letos se paní Iva účastnila kabelkového veletrhu, kam věnovala 17 kabelek. Výtěžek z této akce předá charitě. |
|||||
Zdroj: |
Galerie rodáků a nejen jich (hš) – 12.9.2014 (krk): Střádala je celý rok. In: Olomoucký deník, 15.8.2014, č. 190. S.2. (pek) Čtyři osudy neobyčejných rodáků. „Obrazy nemaluji, prodat je však umím.“ In: Olomoucký dení, 3.4.2014, č. 79. S.2. www.galerie-andel.cz http://otavinka.blog.cz/…le-mezi-nami |
|||||
Poznámka: |
Jan a Ivana Šmídovi – majitelé Galerie Anděl, 8. května 8 Olomouc |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Jívová, Litovel, Olomouc, Prostějov, Přáslavice, Přerov, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista | |||||
Anotace: |
V letech 1991–1998 studoval na FFMU v Brně archeologii a historii a promoval r. 1998 Mgr. V letech 1995–1996 pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, poté 1996–1998 v ÚAPP Olomouc a zde v olomouckém muzeu vykonával v období 1998–2000 náhradní civilní službu. Od r. 2000 pracuje v Archeologickém centru Olomouc, nyní jako vedoucí terénního oddělení. Specializuje se na germánské osídlení střední Moravy. Konal výzkumy v Přáslavicích, Dolanech, v Tepenci na katastru obce Jívová, v Olomouci-Slavoníně aj. Průběžně publikuje v odborném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 272–273.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc 2008. S.95–103.; |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Marek Kalábek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Horka nad Moravou, Hvozd, Jesenec, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Mohelnice, Olomouc, Příkazy | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista, sběratel pověstí | |||||
Anotace: |
Od dětství žil v Lošticích. Absolvoval Střední odborné učiliště
elektro, které zakončil maturitou na Střední škole elektrotechnické
v Lipníku nad Bečvou. Poté odešel na dvouletou základní vojenskou službu
v Litoměřicích, kde byl u Posádkové hudby. Po vojně pracoval ve
vojenském opravárenském závodě v Horce nad Moravou a od září
1994 v Národním památkovém ústavu, územní odborné pracoviště
v Olomouci na útvaru archeologických výzkumů. Zájem o historii,
vlastivědu rodného kraje, národopis, lidové zvyky a folklór v něm
probudily zájem o archeologii. Pravidelně se účastnil odborných
regionálních konferencí Lidová kultura na Hané. Hojně publikuje odborné
články ve Vlastivědném věstníku moravském, Archeologii Moravy a Slezska,
Hlas Loštic, dále KROK = Kulturní revue olomouckého kraje + několikrát
Ročenka Muzejní společnosti Litovelska – naposledy to byl ale
„sborník“, Sborník Národního památkového ústavu – územního
odborného pracoviště v Olomouci (název se různě měnil v závislosti na
tom, jak se měnil název ústavu. Koncem let 90. začal dálkově studovat
vysokou školu, obor archeologie na Slezské univerzitě v Opavě. Ze
zdravotních důvodů musel školu ukončit. Po roce 2000 začal opět studovat
FFUP v Olomouci obor archeologie, kde v roce 2020 obhájil diplomovou práci
a ukončil studium s titulem bakalář. Ze zdravotních důvodů odešel do
částečného invalidního důchodu. Svým zájmům a koníčkům se věnuje
i nadále. Na svém kontě má 54 publikací a statí o archeologii a
Litovelsku. O jeho knihy a sbírky lidových pověstí je enormní zájem.
Spolupracoval s rozhlasovým studiem v Olomouci |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vyprávěnky starého hrnčíře. Pověsti z Litovle. Litovel 2009. S.54. BK: K literárnímu setkání ve VKOL.In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S. 44.; Faltýnek, Karel: Setkání, na které rád vzpomínám. In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. 2009. S.155.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 86–87.; Kolář, Bohumír: Zájem o rodný kraj přináší i dnes dobré ovoce. www.Olomouc.cz 19.7. 2006.; https://www.ceskatelevize.cz/…pod-Bouzovem. Faltýnek, K.: Činnost národopisného kroužku Kraslice v Nedvězí u Olomouce. Lidová kultura na Hané. Sborník z XV. odborné konference o Hané. Olomouc 2020. S. 119–129. Faltýnek i-meil dne 30.3. 2024 |
|||||
Poznámka: |
Bc. Karel Faltýnek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vejprty | |||||
Místa pobytu: | Chomutov, Jihlava, Litoměřice, Milevsko, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | farář, kněz řádový, odborný publicista, pedagog | |||||
Anotace: |
Rektor baziliky a svatokopecký farář. Kulturní osobnost, jejíž činnost se zapsala nejen do historie Svatého Kopečka, ale značnou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor i k duchovnímu rozvoji celé farnosti a širokého okolí. Karel Berka studoval Střední školu pro pracující, směr zemědělství v Chomutově, kde maturoval v roce 1982 a poté Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie, umění. Ordinován na kněze byl v roce 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů v Praze na Strahově přijal jméno Jakub. Zprvu působil jako kaplan v Jihlavě a od srpna 1992 se stal duchovním správcem na Svatém Kopečku, kde byl po dvou letech jako administrátor k 1. říjnu 1994 jmenován farářem. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník „Navštívení“ (první číslo vyšlo 29.11.1992), který přinášel duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. K tomuto počinu inspiroval P. Berku zpravodaj vydávaný premonstráty na jeho dřívějším působišti. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklem přednášek „ Může vás zajímat“ konaných měsíčně v proboštství, pořady „Čtvrtky s Biblí“, řadou koncertů významných umělců v chrámě i v jeho nádvoří získával veřejnost i odpovědné činitele – ministry a poslance – pro myšlenku budoucího zápisu kláštera na Hradisku a svatokopecké baziliky na seznam památek UNESCO; vystoupení umělců Marty Kubišové, Daniela Hůlky, Ivy Bittové, Hradišťanu aj. přivedla na toto místo tisíce návštěvníků, obdivujících jak výkony vystupujících, tak i zdejší vrcholné baroko. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech také odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku vroce 1995. Kromě kněžských povinností se páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole s. Voršilek. Přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum; později se stal jeho redaktorem. Články o činnosti a akcích konaných v svatokopecké bazilice se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava byla poprvé presentována na malém filmovém festivalu „Ve znamení ryby“ v roce 1999. „Pohledy do historie Svatého Kopečka“ byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v září 2001 v době, kdy byl Mgr. Jakub Karel Berka po devíti- letém působení na Svatém Kopečku přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Výjimečností tohoto duchovního je nejen jeho činnost pastorační, rétorická, pedagogická a literárně-ediční, ale také jeho zásluha o vytvoření dalšího kulturně-duchovního centra města Olomouce. Obdržel Cenu města Olomouce 2001. V Milevsku vyšly tři publikace v roce 2012: Netřeba spatřit jizvy (Velikonoce 2012), Čekám na to stále (Adventní rozjímání), Ó, Vánoce…(Půlnoční rozjímání).V Milevsku působil do září 2013 a od 1. října 2013 působil v Praze 6, Nebušická 118, ŘK farnost svatého Cyrila a Metoděje.Dne 21.11.2014 jsem se sešla s otcem Jakubem na faře baziliky na Svatém Kopečku. Od 1. října 2018 působí ve farnosti kostela Sv. Ludmily, Jugoslávská 662/27, Praha 2. Navíc se věnuje malování. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš / 1999, 2014. Nástěnný kalendář Kostel sv. Ludmily 2021. Zadní strana verše |
|||||
Poznámka: |
P. BERKA Jakub Karel OPraem., Mgr. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Uničov | |||||
Obory působení: | básník, ilustrátor, knihkupec, knihovník, ochotník, spisovatel | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství žil v Litovli. Střední knihovnickou školu studoval v Brně. Po maturitě působil v letech 1980–1986 v Okresní knihovně v Olomouci. Jako mladý, začínající pracovník nemohl z platu knihovníka uživit rodinu a proto odešel z oboru do obchodního resortu. Vystřídal několik zaměstnání. Výtvarný talent zúročil v propagačním oddělení Jednoty, kde pracoval jako litograf. Po sametové revoluci se opět dostal ke svým milovaným knížkám a vedl prodejnu hudebních kazet, knih a gramofonových desek v Olomouci, poté působil v Uničově a pak krátce vedl prodejnu TYCHO. V červnu 1996 se stal majitelem knihkupectví a posléze Antikvariátu Atlas Alfa v Litovli. Ilustroval a psal leporela. U titulů Tom a Mimi (1992) Znáte je ? (1994), Z pohádky do pohádky (1995), Jedeme, plujeme a létáme (1995), Grimm: Märchen (1995) aj. najdeme v tiráži jeho jméno. Psal texty a básničky, ilustroval učebnice a školní pomůcky pro pedagogická nakladatelství. V letech 2010 a 2015 mu vyšly tyto tituly hanáckých bájí a pověstí „Tož tak“ (2010) a fejetonů, písniček ,básniček a vzpomínek „Tož baď“ (2011).; " No deť" (2012); " Hanácká konverzace" (2013); a " Dež se se narodil a co belo potom" (2014). Je aktivním členem ochotnického divadelního odboru Sokola v Litovli, kde se uplatnil nejen jako herec, ale i režisér. Spolupracuje i s Hanáckou Mozekou – zejména o adventu, ale i v pořadech Hanácké ambasády „Přendite si splknút“, které se konají dvakrát či třikrát za rok. V roce 2000 stál u zrodu Klubu litovelského petanque , kde byl osm let prezidentem KLIPu. Každoročně pořádá turnaj pro děti a mládež pro Modrou velrybu v Bílé Lhotě. Vášnivě se věnuje také sběratelské činnosti – sbírá pohledy, zejména kulaté, staré pohlednice, zápalkové etikety, a dětské knihy. Od podzimu roku 2010 je členem zastupitelstva v Litovli, kde působí v Letopisné komisi. Jeho velkým snem je prosadit v Litovli muzeum dětské knihy. |
|||||
Zdroj: |
Červencová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2011, červenec.S.7. emailová zpráva ze dne 20.6.2016. |
|||||
Poznámka: |
http://otavinka.blog.cz (50 Petr Linduška 50 ) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Praha, St. Polter (Rakousko) | |||||
Obory působení: | operetní zpěvák | |||||
Anotace: |
Syn hudebního pedagoga Karla Kučery (1927). Pěvec, barytonista. Absolvoval konzervatoř v Ostravě 1976–82, poté působil v letech 1982–1983 v DOS Olomouc, pak v ZVS u AUS Praha a v letech 1985–1991 v olomouckém divadle. O r. 1991 v St. Pölter, Rakousko. Autor Slovníku operních pěvců (1987). |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list 9.2.1998– Šev. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Rodez (Francie) | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | odborný publicista, politik komunální, překladatel, sociální pracovník, tlumočník, učitel jazyků | |||||
Anotace: |
Od dětství byl na invalidním vozíku s diagnostikovanou progresivní svalovou distrofií-myopatií. Základní školu absolvoval v Brně v Ústavu pro tělesně postižené. V letech 1974 – 1978 studoval na Gymnáziu pre telesně postihnutých v Bratislavě. Filozofickou fakultu J. E. Purkyně v Brně, obor nepedagogické studie němčina-italština, zakončil v roce 1983 závěrečnou zkouškou. Od roku 1984 pracoval jako překladatel pro Konferenční servis Brno. V roce 1990 začal pracovat jako soukromá osoba – soudní překladatel, tlumočník, domácí učitel jazyků. V letech 1999 až 2003 se účastnil modulu 2 Česko – Britského projektu reformy sociálních služeb. V roce 1997 se stal předsedou Trendu Vozíčkářů Olomouc, od roku 1999 předsedou krajské rady zdravotně postižených – sdružení organizací zdravotně postižených. Aktivně se zapojil do projektu „Bezbariérová Olomouc“. Dále se věnoval překladům a článkům do různých periodik zabývajících se problematikou zdravotně postižených. Zabýval se soudními překlady z německého a italského jazyka. Spolupracoval s MPSV ČR na publikaci „Průvodce standardy kvality sociálních služeb“. Přestože byl od mládí na invalidním vozíku, na život nerezignoval a žil plnohodnotný život. Vozík pro něho není překážkou při seberealizaci v osobním i pracovním životě. Od roku 1997 žil v Olomouci, bydlel v bezbariérovém bytě s manželkou Martinou. Aktivně se prosazoval a obhajovál práva osob se zdravotním postižením. V letech 2010 – 2014 byl olomouckým zastupitelem. Byl nápomocen při odstraňování architektonických, ale i psychických bariér mezi lidmi. Dlouhodobě aktivně spolupracoval v organizacích pro zdravotně postižené (Svaz invalidů, Asociace muskulárních dysrofiků, Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, Národní rada osob se ZP ČR). Měl rád lidi, rád cestoval a poznával nové země. Dne 21.3.2019 se vypravil se čtyřmi kamarády na pěšší pouť dlouhou 3 500 km do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Cesta měla trvat 200 dnů. Koncem července zkolaboval a ve francouzské nemocnici zemřel na dehydrataci a nějakou infekci. |
|||||
Zdroj: |
Články na internetu. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Milan Langer |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Tršice | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista | |||||
Anotace: |
Studia archeologie a historie na FF UK v Praze nedokončil, odešel v r. 1975. Od r. 1995 pracuje v Olomouci na pracovišti archeologické památkové péče – do roku 1998 ústav archeologické památkové péče v Olomouci, poté Archeologické centrum Vlastivědného muzea v Olomouci (1999 a 2001–02 vedoucí a nyní od r. 2003 zástupce ředitele, vedoucí oddělení konzervace a dokumentace. Zabývá se dobou bronzovou, zejména střední. Byl spoluautorem výstavy „Lopatou i počítačem“ VMO Olomouc 2001. Publikuje v odborném a vlastivědném tisku – Střední Morava,8, 1999.S.54–77 (o archeologických nálezech v Tršicích). |
|||||
Zdroj: |
Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 65.; |
|
||||||
Místo narození: | Osek | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Litvínov, Olomouc, Teplice | |||||
Obory působení: | hudební pedagožka, ilustrátorka, odborná publicistka | |||||
Anotace: |
Narozena v Oseku (u Duchcova). Po absolvování konzervatoře v Brně působila jako hudební pedagožka LŠU v Teplicích , obor harmonika a klávesové nástroje, v Litvínově a od 1977 v Olomouci. Od roku 1991 bydlela v Dolanech, kde učila v ZUŠ. Je členkou minikapely Bema, spolupracuje s hudební skupinou Heřmánek. Upravuje lidové písně a tance pro folklórní soubor Kanafaska. Přednášková činnost pro učitele MŠ a ZŠ k hudební výchově. Autorka odborných knih, zaměřených na výchovu a metodickou pomoc k výuce hudby pro nejmenší. Vyšlo několik vydání publikace Barevné cinkání (1992, 1994, 1997), Kouzelné klávesy (1997), Docela malé ježčí pískání s Písničkou a Fučílkem, vyšlo pro Knižní klub Praha v prosinci 1998. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Vlasta Beilová, rod.jm. Pospíšilová |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | odborná publicistka, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Doc. PhDr. Stanislava Přádná přednáší od roku 1994 na katedře filmových studií FF UK v Praze, kde také vystudovala filmovou a divadelní vědu. Působila nejprve jako redaktorka v Čs. filmovém ústavu, od roku 1991 vyučovala jako odborná asistentka na katedře divadelních, filmových a mediálních studií FF UP v Olomouci. Jejím oborem je historie poválečné české kinematografie se zaměřením na šedesátá léta a novou vlnu. Rovněž vede semináře filmové kritiky a interpretace filmového díla. Specializuje se na problematiku herectví ve filmu, jíž věnovala celou řadu analytických studií vydaných v odborném tisku (Film a doba, Iluminace, Kinoikon) nebo ve filmologických sbornících. Podílela se jako editorka a spoluautorka na knize Démanty všednosti (2002) a vydala knižně své studie o filmovém herectví s názvem Čtyřikrát dva (2007). Publikovala také v Literárních novinách, Respektu nebo v kulturním týdeníku A2. Odb.as.katedry věd o umění FFUP Olomouc od r. 1990.Abs.FFUK Praha, teorie dějiny filmu a divadla 1975.1981–90 redaktorka, Čes.film.ústav Praha.Publikovala v čas.Film a doba, Scéna, Záběr, Kino/recenze, studie/; |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.II, 1991–92.Praha 1991, S.784.;. http://www.databazeknih.cz/…-pradna-8310 |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Belgie, Hradec Králové, Hranice, Itálie, Německo, Olomouc, Prostějov, USA | |||||
Obory působení: | brigádní generál, chirurg, lékař, odborný publicista, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval SVVŠ v Prostějově. Po maturitě odešel studovat Vojenskou lékařskou akademii do Hradce Králové. Po ukončení studia pracoval krátce v Olomouci, pak 3 roky jako posádkový lékař v Hranicích a v letech 1980–1984 působil jako chirurg ve Vojenské nemocnici v Olomouci. V roce 1984 se stal asistentem Katedry válečné chirurgie VLA v Hradci Králové, v r. 1989 složil atestaci z plastické chirurgie, 1994 CSc, a 1998 habilitoval jako doc. chirurgie. Od r. 1995 vedoucím lékařem odd. plastické chirurgie a zástupcem ved. katedry VLA . Studijně pobýval v zahraničí : Belgie, Německo, USA, Itálie. 1999–2002 brigádní generál. Pracoval jako zdravotnický poradce vrchního velitele vojsk NATO v Evropě. V březnu 2004 odešel do zálohy a v r. 2008 se vrátil na Fakultu voojenského zdravotnictví Univerzity obrany, kde vedoucí katedry válečné chirurgie. Autor a spoluautor 62 prací doma i v zahraničí, 208 odborných přednášek doma i v zahraničí. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století. Praha 1998. S. 269. Časopis FN a LFUK Hradec Králové – SCAN 2008/2.; |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Německo, Nový Jičín, Olomouc, Praha, Přerov, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | gynekolog, onkologie, podnikatelka, vysokoškolská učitelka | |||||
Anotace: |
V roce 1976 promovala na LF MU Brno, odbornost gynekologie a porodnictví. V roce 1988 absolvovala kurz IPVZ se zaměřením na peekancezóny u prof. Kaňky na LFUK v Praze. V roce 1991 absolvovala stáž zaměřenou na preventivní onkologii na Institut fur Zytodiagnostik v Německu. V letech 1991–1994 absolvovala Kurz gynekologické cytodiagnostiky s udělením licence Společnosti pro cytologii IPVZ Praha, v letech 1993 a 1995 absolvovala Kurzy ultrasonografie v oboru se získáním osvědčení i jako vyučující a v r. 2004 jí byla udělena Funkční licence F017 kolposkopická expertiza ( akreditace ČLK). Po promoci působila v letech 1976–1985 jako sekundární lékařka gynekologie a prorodnictví v nemocnici Nový Jičín. Od r. 1985 dosud působí jako lékařka gynekologicko-porodnická klinika FNOL, od r. 1993 pracuje na onkologii. V letech 1993–2009 vedoucí lékařka cytologické laboratoře PGK FN OL od 1993 dosud jako vedoucí lékařského centra onkologické prevence. Od r. 2005 – dosud má školní úvazek 0,05 na Ústavu patologie LF UP , výuka onkologie a cytologie. Od r. 2009 až 2018 spolupracuje s akreditovanou Diagnosticko-morfologickou laboratoří DIMOLAB s.r.o. v Přerově. Je členkou Společnosti klinické cytologie a ČLS při JEP a řady dalších lékařských společností. Od 25.3.1999 – 30.6.2004 působila v dozorčí radě o.p.s. Péče o ženu se sídlem Jiráskova 11, Olomouc-Hodolany. |
|||||
Zdroj: |
Webové stránky LF UP Olomouc https://otavinka.blogspot.com/…otrsova.html |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Libuše Kotršová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | operní pěvkyně | |||||
Anotace: |
Studovala zpěv na JAMU v Brně u doc.Válka a herectví u manželů Slavíkových. V roce 1971 jí nabídl angažmá v olomouckém divadle Svetozár Vítek. V Olomouci působila od r. 1972 a poslední rok JAMU dokončila formou dálkového studia. To už ale byla sólistkou olomoucké operety. Za téměř třicetileté působení v tomto divadle se setkala s vynikajícími dirigenty, režiséry i choreografy. Nastudovala více než 120 rolí operetního a později i operního žánru. Spolupracuje s operetními soubory divadel v Brně, Plzni a Ostravě. Měla také příležitost nastudovat krásné operní role v opavském divadle. Za své umělecké výkony obdržela tvůrčí prémie Českého literárního fondu v roce 1977 za roli Rózy v muzikálu H. Macourka „Děti z hliněné vesnice“ a v roce 1989 za roli Janky v operetě Niko Dostála „Uherská svatba“ s přihlédnutím k roli paní Hussonové v muzikálu „Hledá se panic“ Jaromíra Vomáčky a Nadi Jedličkové. V roce 1997 získala Cenu Thálie za ztvárnění postavy Anny Elisy v operetě Franze Lehára „Paganini“. Od roku 2002 je šéfem opery a operety Moravského divadla Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, Bohumír: Nové šéfce opery Moravského divadla se soukromí smrsklo na pár hodin. In: Olomoucké listy. 26.9.2002. S.14.; Čermáková, Marie: Ludmila Machytková. Vzpomínky na osobnosti opery a operety v Olomouci. Rozhovor.In: Kdy-kde-co v Olomouci 1998, č.5.S.45.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha, Prešov (SR) | |||||
Obory působení: | odborná publicistka, pedagog, univerzitní profesor | |||||
Anotace: |
Narodila se v Olomouci jako Veselá a s olomouckým regionem je spjat celý její život. V roce 1969 maturovala na SGO a roku 1973 absolvovala na Univerzitě Palackého v Olomouci učitelský obor. Své působení v pedagogické praxi započala na málotřídní škole, působila také na základní škole s rozšířenou jazykovou výchovou a poté se vrátila na mateřskou univerzitu. Její vědecký růst se realizoval nejen na olomoucké univerzitě, ale i na univerzitách v Praze, Brně a Prešově. Podílela se na výchově talentovaných studentů a doktorandů, působila ve vědeckých radách a vědeckých organizacích národních i mezinárodních, získala řadu grantů na výzkumné projekty, včetně evropských. Je autorkou monografií, mnoha odborných i popularizačních článků a studií, studijních textů a vědeckých prací, které publikovala nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině, polštině a slovinštině. Dlouhodobě a velmi iniciativně se věnovala primárnímu vzdělávání učitelů. Výrazně se angažovala v oblasti mezinárodní spolupráce a mobility studentů. Své pedagogické názory prezentovala na desítkách vědeckých konferencí v České republice i v řadě zemí Evropy. Je autorkou více jak 160 prací. Titulový vývoj. 1973 – Mgr; 1980 PhDr.; 1989 CSc.;1993 Doc.; 2005 Prof.; V roce 2006 obdržela Pamětní medaili děkana Pedagogické fakulty. Do důchodu odcházela z postu vedoucí Katedry primární pedagogiky PedUP. Z díla: Didaktika I. UP 1999, spoluautorka; Didaktika II. UP 2001, dotisk; Didaktika III. UP 2003; Didaktika IV. UP 1999; Jak se děti učí hrou. Grada Praha 2004; Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Grada 2005; Pedagogická praxe – praktická příučka pro začínající studenty prezenčního studia oboru učitelského pro 1.stup.ZŠ UP 2000; Tradice a perspektivy výchovy a vzdělávání, česko-slovenské pedagogické studie. Nakladatelství Olomouc 2005; Německo-český a česko-německý pedagogicko psychologický slovník. Olomouc 2011 /spoluautor). |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš Nakladatelství Grada – web. parte |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Alena Nelešovská, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | operní pěvec | |||||
Anotace: |
V roce 1972 absolvoval JAMU v Brně. První angažmá v olomouckém divadle, poté opět v Brně, 1982–1989 člen opery ND Praha. Od r. 1991 bez stálého angažmá. V roce 1979 obdržel Cenu O. Stibora a v r. 1981 Cenu Českého literárního fondu. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století. Praha 1998.S.664. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Luhačovice, Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Prostějov, Příkazy, Teplice nad Bečvou | |||||
Obory působení: | fotograf, ochránce přírody, rehabilitační pracovník, sběratel pověstí, spisovatel, šachista | |||||
Anotace: |
Své dětství prožil v Náměšti na Hané,kde absolvoval místní ZDŠ. Potom vystudoval SVVŠ v Olomouci- Hejčíně a také nádstavbové studium obor rehabilitační pracovník na střední zdravotnické škole v Olomouci. Je milovníkem přírody,rád navštěvuje přírodní rezervaci Terezskè údolí! Do přírody v okolí Náměště na Hané chodil sbírat houby již ve svém ranném dětství se svoji sestrou Irenou,provdanou Zedníčkovou architektkou – malířkou v New Yorku.Tuto přírodu také navštěvoval se svými kamarády! Potom často navštěvoval Terezské údolí a okolí se svoji fenkou boxerkou jménem Lotty.Fotografovat přírodu a krajinu Terezského údolí a okolí začal v 80 . letech minulého století. Jeho fotografická tvorba je dokumentárně – ilustrační! Z této tvorby pak vznikla publikace o Přírodním parku Terezské údolí. Rovněž pak uspořádal výstavu fotografií Terezského údolí v Prostějovském muzeu v r.2007. V současné době vybudoval Fotogalerii Terezské údolí 1.2.a3.díl.Tuto fotogalerii i nadále rozšiřuje. Fotogalerii možno shlédnout na stránkách Náměště na Hané. Jiřího Fialu,ale také zajímá historie Náměště na Hané a Terezského údolí.Poznatky z historie této oblasti mu byly pomůckou pro napsání knížky pod názvem:,,Pověsti a pohádky Terezského údolí,,(2013) a knížky ,,Pověsti a pohádky z náměšťských lesů.(2014). Jeho koníčkem je také hra šachů! Získal titul Kandidáta mistra sportu a nejvyššího Ela dosáhl 2215. V Náměšti na Hané uspořádal 23.ročníků šachového bleskového turnaje- memoriálu Ladislava Zbořila. Pořádání těchto turnajů přerušil až Covid! Po ústupu Covidu z ČR hodlá dál pokračovat v pořádání těchto turnajů. Je také členem ochránců přírody IRIS odd. Bělozářka v Prostějově. V Náměšti na Hanè žil do svých 40.let,pak se přestěhoval do Prostějova ,kde bydlí doposud. |
|||||
Zdroj: |
Životopisné údaje Jiřího Fialy. Meil ze dne 12.2. 2022 12:07 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Moravská Třebová, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, editor, informatik, knihovník, odborný spisovatel, ředitel IC, ředitel knihovny | |||||
Anotace: |
Vl. jm. Miloš Victor Ignác Kvapil V roce 1965 absolvoval SVVŠ (nyní
gymnázium) v Prostějově. Pak studoval obor knihovnictví a vědeckých
informací na UK Praha, kde promoval r. 1971. Byl na vojenské službě
v Kroměříži. Působil jako knihovník ve Státní vědecké knihovně
Olomouc, poté na Informačním centru Výzkumného ústavu oděvního
v Prostějově, ředitel Informačního centra UPOL, knihovník technické
knihovny Moravských železáren v Olomouci, vedoucí Informační služby
Městského úřadu v Prostějově a v letech 1997–2009 ředitel Městské
knihovny v Prostějově. Souběžně v letech 1992–2009 editorem
prostějovské Štafety. Ocenění: Cena českých knihovníků (2007) |
|||||
Zdroj: |
Bartková, Hana: Prostějovský deník.Čtenář reportér – článek /6491037 Kvapil, Miloš: Pár slov na úvod. Ozvěny.Olomouc 2022. S.8. Doplnění biogramu viz meil 23.4. 2023 a 24.4.2023. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Miloš Kvapil užívá též pseudonym Miloš QAPIL /Píše básně o 23 slokách/ dne 23.4. 2023/hš |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Liberec, Lille (Francie), Olomouc, Ostrava, Paříž (Francie), Praha, Prostějov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | bankovní úředník, básník, odborný spisovatel, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Studoval Dvanáctiletou střední všeobecně vzdělávací školu (nyní Gymnázium J.W), kde maturoval v roce 1965. Poté v Brně FF UJEP (dne Masarykova umiverzita), dále VŠE Praha, kterou ukončil v roce 1970. V letech 1971–1975 působil ve Státní bance čs. ZVS 1971–1972 letiště Brno. 1975 – 1990 Výzkumný ústav oděvní v Prostějově a po jeho zrušení od roku 1990 jako učitel na Střední škole polytech. v Prostějově. Od roku 1991 souběžně působil na několika moravských fakultách. Na plný úvazek na Právnické fakultě UP v Olomouci (celkem 20 let) (1991–2011), na zkrácené úvazky v 1994–2000 FF UP Olomouc katedra sociologie a katedra aplikované ekonomie, 1994–1995 pedagog gymnázia v Prostějově, na poloviční úvazek 1994–2012 LF UPOL, na fakultě zdravotnických věd 2010–2018 jako přednosta ústavu zdravotnického managementu UP Olomouc, 2003–2004 univerzita Ostrava a souběžně Newton College Brno. Stále přednáší na NCONZO Brno, (Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů). Živnostenský list – ekonomické poradenství. 2000– dosud Přírodovědecká fakulta UPOL, přednášky pro 4 katedry. Autor několika set skript a naučných knih, básní v časopise Host a BB pod pseud. Jára Zlámalů " Říkačky na kačky aneb Kateřina na každý den". CULTUM Olomouc 2021. Autor několika literárních děl pod pseudonymy, publikovaných v různých kulturních časopisech, nositel 2 literárních cen. Zájmy: četba, sport, tenis, chata, zahrada, hudba, divadlo. Literární pseudonymy: Jára Zlámalů; JaZ; Jazla; |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení i meilem 23.5.2023 a 24.5.2023. Encyklopedia Britannica |
|||||
Poznámka: |
Ing. PhD. Jaroslav Zlámal |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Havířov, Olomouc, Žilina | |||||
Obory působení: | bylinkář, dopravní ing, odborný publicista, poradce ve fytoterapii | |||||
Anotace: |
Narozen ve Slezské Ostravě – Salmě (n. Ostrava). Střední školu absolvoval v letech 1960–1963 v Havířově. Pak studoval VŠ železniční v Žilině – Fakultu provozu a ekonomiky dopravy. Jeho tatínek, Ludvík Trefný byl známým ostravsko-radvanickým bylinkářem a od malička ho brával sebou na sběr léčivých bylin. Léta se věnuje Reflexologii chodidel. Je žákem a později dlouholetým asistentem Ing. Jiřího Janči, CSc. Vedl samostatné kurzy reflexologie v ČR a SR. Je rovněž absolventem Institutu Reflexozonnen therapie u nejznámější a nejlepší evropské reflexní terapeutky paní Hanne Marquardt. Absolvoval jednoroční kurz Základy medicinských znalostí, který pořádala Lékařská fakulta MU v Brně. V Biocentru Asia, vedeného MUDr. Josefem Salačem absolvoval kurz Provozování masérské činnosti – sportovní a rekondiční masáže v soukromém sektoru a Nástavbový kurz čínské tlakové masáže v oblasti ucha, v soukromé škole Stanislava Flandery v Praze týdenní kurz „Manuální lymfodrenáž“ u paní Very Suchanek ze SRN kurz " Léčivé barevné fólie – systém VERANA". Spolupracoval také s panem J.A. Zentrichem a absolvoval kurz Ing. J.Janči, CSc. " Praktická akupresura a reflexní terapie". V letech 1992–1993 absolvoval školu Společnosti duchovní linie člověka pověřené MŠMT ČR k rekvalifikaci na výkon rekvalifikovaného povolání: Poradce pro otázky regenerace sil přírodními prostředky. Od roku 1984 žije v Olomouci. Publikuje v odborném tisku např. VITAL, Zdraví pro život, Šťastná cesta a mj. i měsíčník Meduňka a v magazínu Moravský Senior – kde v roce 2016–2017 vychází seriál O léčivé moci stromů a jejím využití. Spolupracuje také s Českým rozhlasem. Přednáší často také na Slovensku. |
|||||
Zdroj: |
Curriculum vitae. – zadní strana knihy: Trefný, Jiří: Stromy v léčitelství. Poznání, Olomouc 2018 (Kniha ilustrována fotografiemi a kresbami Víta Stankovského) |
|||||
Poznámka: |
Ing. Jiří Trefný |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Dačice | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), České Budějovice, Olomouc, Praha, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | odborný spisovatel, pedagog vysokoškolský, recenzent, rostlinolékař | |||||
Anotace: |
Zemědělský inženýr- rostlinolékař, vysokoškolský lektor, kandidát věd a odborný spisovatel. Po maturitě na jedenáctiletce odešel studovat Vysokou školu zemědělskou do Českých Budějovic. Zabýval se oborem – ochrana rostlin. Po promoci roku1965 pracoval dva roky jako rostlinolékař Státní traktorové stanice v Jindřichově Hradci. V letech 1968 až 1974 působil ve Šlechtitelské stanici Větrov u Českých Budějovic jako šlechtitel – fytopatolog. Poté přesídlil na Moravu, kde pracoval ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu zelinářském v Olomouci až do roku 1993. Další tři roky byl vedoucím detašovaného pracoviště ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Od roku 1997 působil osm let v oboru diagnostiky ve Státní rostlinolékařské správě. Mezitím postgraduálně studoval v Bratislavě a v Praze.. Byl vyhledávaným recenzentem vysokoškolských učebnic a skript, vytvářel studijní texty i datové soubory pro výuku v oblasti Poruchy, choroby a škůdci zeleniny. Spolupracoval nejen s vysokými školami v ČR, ale přednášel také v zahraničí. Vědecké práce publikoval v českém i zahraničním odborném tisku. Stal se aktivním členem redakčních rad časopisů: Horticultural Science – Zahradnictví, Rostlinolékař a Zahrádkář. V roce 1989 se stal členem republikové rady a od roku 2004 předsedou Územní rady Českého zahrádkářského svazu. Za celoživotní aktivní činnost a za přínos k rozvoji vědy a výzkumu získal řadu ocenění. V roce 2005 byl jmenován čestným členem ČAZV. Do povědomí široké veřejnosti vstoupil jako autor knih: Choroby zeleniny a brambor (1997) a Atlas chorob a škůdců ovoce, zeleniny a okrasných rostlin (2003, 2006). Spolupracoval s Českým rozhlasem a televizí. Presentoval třicet relací na ČT1 a TV Prima v pořadu Receptář. Účastní se též mezinárodních výstav Flora v Olomouci. Na stránkách Týneckých listů se pravidelně objevuje jeho poradní okénko. Bydlí ve Vsisku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení. hš |
|||||
Poznámka: |
Ing. Jaroslav Rod, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | lékař, ortoped, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Rodák. Absolvoval LFKU Praha 1966, vyzn. 2 x tzv. Zahradníčkovou cenou. Od r. 1990 přednosta ortopedické kliniky 1. LFUK Praha. Působí v nemocnici Motol. ' |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.II.1991/92.Praha 1991, S.888.;. http://okloubech.cz/…n-sosna-drsc |
|||||
Poznámka: |
Prof. MUDr. Antonín Sosna, DrSc. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník, Křenovice u Kojetína, Šumperk, Zábřeh na Moravě | |||||
Obory působení: | knihovnice, odborná publicistka, výtvarnice | |||||
Anotace: |
Roz. Přidalová. Od útlého dětství bydlela s rodiči v Křenovicích u Kojetína. Do gymnázia chodila v Zábřeze u Šumperka. Po maturitě pracovala 3 roky na poště v Šumperku a v letech 1963–1965 studovala SKŠ Brno 2 leté nástavbové studium. Poté pracovala v městské knihovně Jeseník a pak v Šumperku. Zprvu v oddělení pro dospělé a po mateřské dovolené v oddělení pro děti. Do důchodu šla v 57 letech. Autorka článků se zaměřením na region Olomoucka. Cesta na Borový vodopád. Vlastivěd. časopis Velké Losiny, prosinec 2006.S.48. Asi od roku 2002 se věnuje kolážím. Výstava v Informačním centru Šumperk. " Krása každodennosti- Podzim." Od 1.-27.10. 2019 v minigalerii IC ŠU. |
|||||
Zdroj: |
Osobní korespondence s / hš 2022,říjen. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Zlín | |||||
Obory působení: | lékař, oftalmolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V letech 1966–67 lékař ve Zlíně, od r. 1968 v Olomouci na oční klinice, od r. 1990 přednosta oční kliniky FN Olomouc, ved. katedry LF UP Olomouc, r. 1983 CSc. , 1986 hab. jako doc. |
|||||
Zdroj: |
Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.185.;. |
|||||
Poznámka: |
Doc. MUDr. Miloš Vymazal, CSc. Narozen ve Vrahovicích (n.m.č. Prostějova) |