Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Bystrovany | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | knihtiskař, nakladatel | |||||
Anotace: |
Ve 13 letech se učil tiskařem a sazečem v Arcibiskupské knihtiskárně v Olomouci. Pracoval zde i po vyučení až do listopadu 1903, kdy se stal na krátký čas společníkem tiskárny Albína Smetany (1864–1925) v Litovli. V lednu 1904 koupil ve Vyškově tiskárnu Jana Hona (1851–1919), první českou tiskárnu, založenou v roce 1880, která tiskla noviny, plakáty, věstníky a obchodní tiskoviny. Teprve v roce 1911 se zde začaly tisknout knihy. Prostřednictvím vyškovského kněze Antonína Ludvíka Stříže (1888–1960) seznámil se František Obzina s vydavatelem Josefem Floriánem (1873–1941) ze Staré Říše a spolupracoval s ním na vydávání jeho edic Studium a Dobré dílo i jiných knih, do roku 1919. Úpravy navrhoval nakladatel, tisklo se ve Vyškově. A tak Obzinova tiskárna získala záhy dobré jméno, spolehlivého typografického podniku, kde tiskli nejlepší spisovatelé, básníci a umělci. V roce 1919 začala tisknout pro Otakara Štorcha-Mariena (1897–1974) a jeho nakladatelství Aventinum. Tato spolupráce znamenala pro malou tiskárnu velkou změnu. Majitel Obzina byl nucen rozšířit prostory, zakoupit nové stroje a zvýšit počet pracovníků. Brzy poté následoval i zájem dalších nakladatelů z Brna, České Třebové a z dalších měst. Začátkem dvacátých let začal tisknout bibliofilské svazky pro Břetislava Maria Kliku (1884–1958). S vlastní nakladatelskou činností začal František Obzina až v roce 1923, kdy začal vydávat knižní edici zv. Obzinovy tisky. Jednotlivé svazky byly číslovány a ilustrovali je přední umělci, jako např.Josef Čapek. V roce 1926 se František Obzina stal zakládajícím členem Klubu moderních nakladatelů Kmen. Po jeho smrti ve vydávání pokračoval až do roku 1947 jeho zeť Alois Báňa (1892–1977). |
|||||
Zdroj: |
Jordán, F.: Z historie městského hřbitova ve Vyškově. In: Sto let muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993. Vyškov 1993. ; Kimák, V.M. : Malý slovník bibliofila. Praha 1989. ; Martínek, Z.- Palatin, F.: Obzinova tiskárna ve Vyškově. Zprávy Muzea Vyškovska ve Vyškově. 1967, č.69. ;Štorch-Marien, O.: Sladko je žít. Praha 1967. ; |
|||||
Poznámka: |
Oprava data úmrtí podle Wikipedie.cz kde je údaj úmrtí z matriky. Původní údaj 29.7. je nesprávný. Devítka zaměněna se šestkou. (28.7.2017– hš) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Krakow (Polsko), Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, novinář, polonista, překladatel, redaktor, vydavatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Absolv. FF UP, obor polština a němčina. Novinář: (HN, Stráž lidu, Zpravodaj OF OL), redaktor, recenzent, politický komentátor, překladatel z polštiny. Zabývá se česko-polskými. vztahy, současnou básnickou tvorbou, židovskou kulturou i mezinárodní politikou. Stál u zrodu lit. časopisu Scriptum, sborník pro literaturu, umění a život, zde vychází i současná polská lit. v překladech. Jeho překlady se objevily ve sborníku Světová lit. Publikuje v časopisech: Mosty, Nová přítomnost, Host, Literární noviny, Tvar. V letech 1995–97 působil v naklad. Votobia a v r. 1999 založil v Olomouci s.r.o. nakladatelství Burian-Tichák, které se uvedlo autobiogr.knihou Vlasty Chramostové. V r. 2001 byl oceněn za novinářskou činnost Cenou Ferdinanda Peroutky. Vydavatel periodika Listy, spolu s T. Tichákem. Zemřel na služební cestě ve Vídni, kde měl uvádět výstavu. Náhle zemřel. Pohřeb se konal 18.10.2014 v Olomouci. Od roku 2016 je na jeho počest udělována Cena Václava Buriana. Václav Burian, jehož jméno cena nese, byl český polonista, překladatel, básník, vydavatel a redaktor dvouměsíčníku Listy. Své první překlady a texty publikoval v samizdatu. V osmdesátých letech vydával olomoucký samizdatový časopis Ječmínek. Původně československý exilový časopis Listy vydával spolu s Tomášem Tichákem od roku 2003. Za svůj vztah k polskému disidentu byl v červnu 2014 oceněn na pražské ambasádě Polské republiky Medailí vděčnosti Evropského centra solidarity v Gdaňsku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní a písemné sdělení. Parte (foto Vladislava Galgonka). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Dolní Studénky, Kroměříž, Ostrava, Šternberk, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | národní pracovník, sokolský pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Bartoňov (n.m.č. obce Ruda nad Moravou). Pocházel
z učitelské rodiny. Začal studovat matiční gymnázium v Zábřehu a v r.
1904 přešel na učitelský úřad do Kroměříže a pro roztržku
s učitelem hudby přešel v r. 1906 na uč. ústav do Polské Ostravy, kde
v roce 1908 maturoval. jeho prvním učitelským místem byl Bludov,
zanedlouho přešel do Dolních Studének. V době 1. svět. války byl
telefonistou na ital. frontě. Z nervového šoku z války se léčil
v Innsbrucku a Šternberku. Po vzniku samostatného Československa se stal
jednatelem revolučního výboru v Šumperku. Byl pověřen zřízením české
školy obecné v Šumperku, kterou vedl až do svého skonu v roce 1921. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.104–106.; |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník, novinář, překladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Žešově (n. součást města Prostějov) Do obecné školy chodil v Prostějově, poté navštěvoval piaristické gymnázium v Kroměříži, ostatní třídy v Olomouci, kde maturoval na Slovanském gymnáziu r. 1878. Poté vstoupil na bohosloví, které však brzy opustil pro dráhu novinářskou a spisovatelskou. Roku 1882 vstoupil do vídeňské redakce „Der Parlamentär“, po zániku do pražské redakce „Politik“ a krátce působil v olomouckém Našinci. V Praze pracoval pro různé časopisy, vedl red. Kutnohorských listů a Šubrtovy Divadelní listy. Básnické jméno Žeranovský přijal podle ulice Žeranovská v Prostějově, kde bydlela jeho studentská láska. Literárně překládal do češtiny klasická díla a puvodní tvorbu (např. J. Vrchlického, K.H. Borovského) do němčiny. Psal přírodní lyriku : První jaro; Motivy z Hané atd. Básně publikované v časopisech psal hanáčtinou. Užíval též pseudonym P. S. Eudonym. Zemřel v ústavu choromyslných, pohřben v Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Hanácké písemnictví.Olomouc 1940.S.120 – 122, 238 ad.; Fischer, R.: Olomoucký památník, Olomouc 1938, S. 235–236; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů, Praha 1973, S. 1211./B.Slavík uvádí den úmrtí 9.1., ost.10.1.; ; |
|
||||||
Místo narození: | Campagnole (Itálie) | |||||
Místo úmrtí: | Stěbořice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | kněz, národní buditel | |||||
Anotace: |
Po středoškol. studiích v Opavě navštěvoval filozofické třídy v Brně a od 1834 studoval na teolog. učilišti v Olomouci. Zde byl roku 1838 vysvěcen na kněze. 1850 byl přeložen na faru do Stěbořic (na Opavsku), kde se stal farářem a kde setrval do své smrti. Velmi se přičinil o probuzení českého národního vědomí slovan. obyvatelstva. Založil několik lid. knihoven a čítáren. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.76; |
|
||||||
Místo narození: | Boršice | |||||
Místo úmrtí: | Spillville (USA) | |||||
Místa pobytu: | Horní Hynčina, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | kněz, náboženský spisovatel | |||||
Anotace: |
Stud. na gymnázium v Přerově, bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1895, kaplan v Horní Hynčině na Svitavsku, r. 1896 odešel do Ameriky, r. 1898 farářem ve Spillville. |
|||||
Zdroj: |
Podlaha, A. : Bibliografie čes. katol. literatury náboženské. Část 5. Praha 1923. S. 2074. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Slavičín | |||||
Místo úmrtí: | Slavičín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Haná, Kroměříž, Luhačovice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Zlín | |||||
Obory působení: | nakladatel, pedagog středoškolský, projektant | |||||
Anotace: |
V roce 1960 absolvoval fakultu architektury a pozemního stavitelství VUT Brno. V letech 1960–1976 působil v projektovém ústavu v Brně ( projekt obchodního domu v Prostějově) a pedagogicky na Střední průmyslové škole stavební v Brně a ve Zlíně. Zde vyučoval architekturu a stavební kreslení. Od roku 1990 se věnuje reklamní a vydavatelské činnosti v nakladatelství Ateliér I-M Zlín., nyní sídlí v Luhačovicích. Je autorem odborných publikací: Funkcionalistická architektura na Moravě: Morava a Slezsko pro podnikatele. Publikoval také v Almanachu k výročí školy SPŠS. Spolu s Irenou Voštovou se podílí na vydávání číslované řady Průvodce Moravou a Slezskem a vydávaní beletrických knih od česko-amerických autorů, zejména kanadských. |
|||||
Zdroj: |
Čechová, Stanislava: Literární místopis Zlínska. Zlín 1998. Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí 2009. S.22.; http://czechfolks.com/…kladatelstvi- www.atelierim.cz |
|||||
Poznámka: |
Ing. arch. Miloš Bařinka |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Skaljari u Kotoru (Chorvatsko) | |||||
Obory působení: | námořník | |||||
Anotace: |
Vůdce vzpoury v Kotoru 1918. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995.S.93.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Řím (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | novinář, politik, poradce prezidenta, ředitel televize | |||||
Anotace: |
V roce 1941 maturoval na SGO. Za války prošel odbojovým hnutím. Vězněn a po válce vysokoškolským funkcionářem. Po únoru 1948 pracoval v KSČ, od r. 1953 generálním tajemníkem Mezinárodního svazu studentstva a od r. 1963 ústředním ředitele Československé televize. Od r. 1968 působil jako český velvyslanec v Římě a r. 1969 zbaven čs.občanství. V roce 1970 začal vydávat významný exilový časopis LISTY. V r. 1977 získal italské občanství. Po roce 1989 byl 2 roky členem Rady konzultantů prezidenta Václava Havla. |
|||||
Zdroj: |
Mejstřík, Jiří: Češi ve světě. Praha 2000. S. 84. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Příkazy | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Moravičany, Příkazy, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | národopisný pracovník, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Zásluhy o založení Havelkova muzea v Lošticích, podíl na činnosti vlastivěd. sboru v Zábřehu a Šumperku, od r. 1964 žil v Příkazích. Uveřejnil na 50 studií, článků a recenzí v časopisech a sbornících, zejm. ve sb. Severní Morava. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografie sb.Severní Morava 1–50.Šumperk 1988, zázn.č.2;613–629;771–780;Doupalová, Eva: Slovník sběratelů a vydavatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987, S.144–145.;Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.13.;Kdy kde co v Olomouci 1983, srpen, S.9. |
|
||||||
Místo narození: | Příkazy | |||||
Místo úmrtí: | Příkazy | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Loštice, Příkazy | |||||
Obory působení: | folkloristka, národopis, odborná publicistka, restaurátorka | |||||
Anotace: |
roz. Svozilová. Před a behem 2. světové války pracovala v redakci Družstva kovářů časopis Kovář československý, později v družstvu Kodruko. V Sokole se věnovala choreografii a amatérskému divadlu. Výborná zpěvačka lidových písní. V národopisné činnosti spolupracovala s ing. J. R. Bečákem a též na expozici Z klenotnice lidové kultury na Hané v Litovli. Dopisovala do sborníku Severní Morava, spolupracovala s národopisnou sekcí VSMO. Restaurovala krojové části pro Muzeaum Adolfa Kašpara v Lošticích. Organizovala literární večery hanácké lidové tvorby, přednášela o historii lidové hanácké architektury, zabývala se historií lidové stravy na Hané. Byla vyhledávána malíři, etnografy a dialektology. Její folklorní činnost je zachycena litovelskými amatérskými filmaři na krátkých snímcích, např. Šátek; Tak podíváte se;. Žila s manželem v Příkazích čp.158. |
|||||
Zdroj: |
Zpravodaj VSMO 1981, č.15–16, S.48.; Gabajová, Libuše: Odešli.Nekrolog.In: Informace z OKS 1983, č.5.S.25–26.; V království hanácké výšivky. Stráž lidu, 1981, 27.10. S.4.; |
|
||||||
Místo narození: | Pavlovice u Přerova | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | bankovní úředník, numismatik, odborný publicista, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Bankovním úředníkem v Přerově. Ve volném čase aktivně působil ve vlastivědném kroužku, sbíral mince, publikoval v odborném tisku, organizoval numismatické výstavy. |
|||||
Zdroj: |
Fišmistrová,Věra: Kalendárium. In: Přerovské listy. leden 2010. S.8.; |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | básnířka, národopis, učitelka | |||||
Anotace: |
Autorka básně Pavlovice , která je publikována na webových stránkách
obce Pavlovice. Je autorkou veršů: Zpěvy o Hané |
|||||
Zdroj: |
Přerovské hřbitovy. In: Sborník SOKA Přerov 1997. S.104. www.pavlovice.cz |
|||||
Poznámka: |
Narozena ve Vlkoši. Nyní místní část Přerova. |
|
||||||
Místo narození: | Dzbel | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | národopisná pracovnice | |||||
Anotace: |
Autorka spisu o hanáckém kroji. Vyšlo v r. 1940. Předsedkyně Vlastimily. |
|||||
Zdroj: |
K.B.: ČVSMO, 54, 1941, č.201 a 202, S.128.;. email: pavlaalchin@yahoo.com dne 9.10.2023 (oprava data narození) |
|||||
Poznámka: |
Dzbel u Konice (n. Konice) |
|
||||||
Místo narození: | Břeclav | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | malíř, novinář, redaktor | |||||
Anotace: |
Působil v Čechovicích (n. m.č. města Prostějov). Užíval pseudonym F.A. Čechovský. V roce 1930 absolvoval Vyšší mlynářskou školu a pracoval jako účetní a posléze jako správce mlýna firmy Švalbe. Malbu studoval u prof. Františka Krígla v Prostějově. Po setkání s J. Uprkou v roce 1935 zaměřil svou tvorbu na folkór Moravského Slovácka. Díla vystavoval na několika regionálních výstavách. Od roku 1950 byl činný jako novinář a redaktor. |
|||||
Zdroj: |
email anonymního člověka ze dne 22.2.2013 |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | národní pracovník | |||||
Anotace: |
Ředitel okresní nemocenské pojišťovny v Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Starý, František: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931.S.40. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Obory působení: | národní buditel | |||||
Anotace: |
Dlouholetý člen obecního zastupitelstva. |
|||||
Zdroj: |
Starý, František: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931.S.42. |
|
||||||
Místo narození: | Domažlice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | novinář, spisovatel | |||||
Anotace: |
V letech 1884–1888 pracoval v olomouckém Našinci. S matkou a sestrou bydlel na dnešním Malém náměstí č.5. Jeho jménem je označena ulice na Nové Ulici. Z Olomouce odešel 28.11.1888. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury. – Praha : Academia, 1985.S.387–389. Přichystal Antonín: Významné postavy v názvech ulic. Olomouc 1979. |
|
||||||
Místo narození: | Numburk | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | novinář | |||||
Anotace: |
Otec J.Bechyňové. Přítel a spoluprac. F.Peroutky. od 1905 redaktor soc.dem. tisku Právo lidu, Rovnost, od 1909 šéfredaktor Hlasu lidu v Prostějově. Poslanec NS od r.1918. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Pero mi zůstalo.1948./Výbor/. Biografie: ČBS.Praha, Academia 1992, S.35.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | novinář, prozaik, režisér, scenárista | |||||
Anotace: |
Pocházel z učitelské rodiny, jeho otec Otakar Brdečka (1881–1930), mj. člen PSMU a prozaik. Jiří studoval gymnázium v Hranicích a po maturitě v roce 1936 začal studovat Filozofickou fakultu UK v Praze, češtinu, filozofii, dějiny umění a estetiku.. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 byl administrativním úředníkem v pražském muzeu. V letech 1941–1942 tiskovým referentem Lucerna filmu. Poté pracoval ateliérech kresleného filmu Prag film od 1944 Nacional film.. V červnu 1945 se stal redaktorem Lidových novin. Od dubna 1949 byl zaměstnán v Čs. filmu jako scenárista, dramaturg a režisér. Spolupracoval s Jiřím Trnkou ve studiu Bratří v triku, užíval pseudonymu Tulešický Jiří. Ilustrace knih Jana Drdy a Zd. Jirotky. Autor prózy „Okouzlená“/1943/. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury. Díl 1. Praha, Academia1985, S. 297–298. ; Kunc, Jaroslav: Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–1956. Praha, SPN 1957. S. 54. ;Kudělka, Viktor: Světoobčan z Hranic na Moravě aneb Pocta Brdečkovi. In: Moravskolezská orlice 1991, č. 24, S. 6. |
|
||||||
Místo narození: | Město Albrechtice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Londýn (Velká Británie), Olomouc, Paříž (Francie), Prostějov | |||||
Obory působení: | novinář, pedagog, překladatel | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem František Feigel. Po maturitě na gymnáziu (1919) v Prostějově, absolvoval kurz při obchodní akademii v Olomouci a stal se korespondentem Všeobecné bankovní jednoty v Brně. Od 1921 studoval práva na Masarykově univerzitě v Brně, od 1923 souběžně i na Univerzitě Karlově, studia však nedokončil. Roku 1924 byl v Brně dopisovatelem pražského listu Soudní síň, 1924–33 vedl rubriku Ze soudní síně v Lidových novinách. 1933 přešel do pražského vydavatelství Melantrich. 1939 odešel za hranice, působil jako vojenský zpravodaj ve Francii a Anglii. 1945 se stal redaktorem Československého rozhlasu (proslul reportážemi z norimberského procesu). 1948–49 působil jako tiskový atašé v Londýně a v Paříži, 1949–53 se věnoval opět rozhlasové práci. 1955 začal přednášet žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1962 byl jmenován docentem, 1968 profesorem v oboru teorie novinářství na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy; 1969 byl penzionován. Novinářská profese ovlivnila i autorovu beletristickou tvorbu, která tak stojí na počátku české literatury faktu (Přemožitel neviditelných dravců, 1959, Syn čarodějnice, 1971, Pane doktore…, 1975). V rozsáhlé překladatelské činnosti se zaměřoval na anglickou, americkou a německou literaturu, především na prózu. Část překladatelského díla spadá do období před rokem 1945. |
|||||
Zdroj: |
|
|||||
Poznámka: |
Město Albrechtice u Bruntálu (dříve u Krnova) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nyklovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Kodaň (Dánsko), Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | filolog, germanista, nordista, pedagog vysokoškolský, překladatel | |||||
Anotace: |
V letech 1921–27 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na univerzitách v Kodani a Berlíně. Od 1927 vyučoval němčinu a češtinu na středních školách v Praze. Roku 1931 se stal lektorem dánštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1937–39 a 1945–48 byl docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od 1948 až do odchodu do důchodu pracoval v Univerzitní knihovně v Praze, 1955–62 byl souběžně docentem na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své vědecké práci se zabýval severskými jazyky a literaturou, zvláštní pozornost věnoval starogermánským literárním památkám. Je autorem řady odborných děl z oblasti germanistiky a nordistiky, např. Der bestimmte Artikel in einer Reihe von altgermanischen Denkmälern (1937), Německý jazyk v Evropě (1941) a mnoha studií, publikovaných v domácím i zahraničním odborném tisku. Byl vedoucím autorského kolektivu Slovníku spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Island, Nizozemí, Belgie (1967). Překládal z němčiny, vlámštiny, dánštiny a islandštiny. Některé jeho překlady byly vydány před rokem 1945. |
|||||
Zdroj: |
Český biografický slovník XX.století.1.A-J.Praha 1999; www.obecprekladatelů.cz |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | novinář, redaktor, sportovní komentátor | |||||
Anotace: |
První sportovní komentátor ČST 11.2.1955.Spoluautor publ.Život bez nedělí.1968.; |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v Československu.1.Praha ČTK 1969, S.267.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc | |||||
Obory působení: | důstojník čsa, novinář, rozhlasový dramatik, spisovatel | |||||
Anotace: |
Středoškolská studia ukončil na stavební průmyslové škole v Hradci Králové r. 1933. Prošel mnoha profesemi, byl také spisovatelem z povolání. Nejdřívě jako důstojník čs.armády sloužil na Slovensku a na Moravě. Na začátku 2. světové války úředníkem na ministerstvu v Praze (1940–1942). Pravidelná spolupráce s Lidovými novinami jej přivedla k novinářské profesi. Bohatá spolupráce s rozhlasem a televizí.Skutečný úspěch mu přinesl román Saturnin (1942). |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.5(17.)Ostrava 2004. S.80–81. |
|||||
Fotky: |