Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Neplachovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, zoolog | |||||
Anotace: |
Maturoval v Opavě 1957, Promoval 1961 na PřF UP, , 1987 jmenován univ.profesor pro obor zoologie. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B. Olomouc dosud neví, že má svého Coubertina. In Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci 2001–2005. Olomouc,2005. S.46–47 |
|||||
Poznámka: |
Prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Anotace: |
Po 115 letech byla v Náměšti na Hané konána Hanácká svatba. Taneční soubor Šumica ji uspořádal pro svůj taneční pár, který se v souboru seznámil. Průvod s vlajkonošem na koni jel ze Senice, odkud byla nevěsta, k oddavkám na náměšťský zámek. Padesát krojovaných se veselilo a zpívalo a prováděly se všechny lidové zvyky, tančily se hanácké tance, zpívaly svatební písně, říkaly svatební šplechty. V půlhodinovém zpracování pak byla tato svatba provedena na náměšťských dožínkách koncem srpna 1994. |
|||||
Zdroj: |
Kršková, H.: Hanácká svatba. Zpravodaj hanáckého poradního sboru pro soubory lidových písní a tanců. 1984, č.3. |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město na Moravě | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | grafik, kreslíř, literát, malíř, pedagog vysokoškolský, výtvarník | |||||
Anotace: |
V letech 1978 – 1983 vystud. Pedag. fakultu UP v Olomouci. Samostatně vystavoval v Klubu UP 1983, v Galerii pod podloubím r. 1986. Je označován za autora happeningů, land artových a body artových realizací, za performara, tvůrce vizuální poezie (včetně objektů), autorských knih, instalací, malíř, kreslíř, grafik v oblasti nových médií (digitální tisky), znám i jako literární tvůrce a zároveň vysokoškolský učitel. Působí na Katedře výtv. výchově PdF UP Olomouc v oboru Intermediální tvorba. |
|||||
Zdroj: |
Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté. Olomouc 1991. /foto/; Katalog. Brno 1991.Galerie mladých při MKS. Kresby. |
|||||
Poznámka: |
Doc. Vladimír Havlík |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město na Moravě | |||||
Místa pobytu: | Karlovice, Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, majitel kin, učitel | |||||
Anotace: |
V Olomouci bydlel s rodiči od roku 1948, v roce 1959 maturoval na SGO a
poté absolvoval |
|||||
Zdroj: |
Pracovní list ze dne 3.9.1999. HŠ. Anketa: Kdy-kde-co v Olomouci 1994, č. 1. Videokazeta – regionální vysílání při české premiéře filmu Vojtěcha Jasného. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Náchod | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | knihovnice, pedagožka | |||||
Anotace: |
V roce 1959 absolvovala Katedru knihovnictví FFUK Praha a poté nastoupila do metodického oddělení Krajské lidové knihovny v Olomouci. Později pracovala jako vedoucí metodického oddělení, vedoucí Katalogizačního oddělení v Okresní knihovně Olomouc. Pedagogicky působila v Ostravě v postgraduálním studiu a knihovnických kurzech. Publikovala v odborném knihovnickém tisku: Čtenář (1976), Naše knihovna (1974–1979), Z knihovnické praxe (1974, 1988) ad.Manželka spisovatele a vědce, emeritního profesora UPOL Stanislava Komendy. |
|||||
Zdroj: |
Sto let české knihovny v Olomouci. Olomouc Okresní knihovna 1989. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Eva Komendová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nětčice | |||||
Místa pobytu: | Uherské Hradiště, Zlín | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
V 1953–57 stud. SUPŠ Uherské Hradiště. samostatné výstavy od r. 1968. Věnuje se malbě, volné i užité grafice, ilustraci. Grafic. techniky. :lept, akvatinta, kombinované techniky. |
|||||
Zdroj: |
Katalog výst.Současná česká grafika.Praha, 1989, S.189.;/fotografie |
|
||||||
Místo narození: | Nový Jičín | |||||
Místa pobytu: | Košice (SR), Olomouc, Poprad (SR), Stolzalpe (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař internista, politik komunální, prozaik | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v rodišti v roce 1978, pak vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Po promoci v roce 1984 a vojenské službě na Vysoké letecké škole v Košicích nastoupil do Nemocnice s poliklinikou v Popradě, kde pracoval do roku 1995 na interním oddělení. V listopadu 1989 vstoupil do komunální politiky a do roku 1993 byl poslancem městského zastupitelství v Popradě a členem městské rady. V letech 1991 – 1993 zastával funkci náměstka ředitele Nemocnice s poliklinikou pro léčebně preventivní péči. Po rozdělení Československa byl jedním ze zakládajících členů Českého spolku na Slovensku a prvním předsedou regionální organizace na Spiši. V roce 1995 odešel do Rakouska, kde pracuje v nemocnici Stolzalpe ve Štýrsku jako zástupce primáře interního oddělení. Je ženatý a má dvě děti. Do literatury vstoupil v roce 1990 románem „Stín Persepole“, zachycujícím období achajmenovské perské říše a jejího nejmocnějšího krále Dareia I. Román „Bratři ze Soluně“ (1995) přiblížil životní osudy moravských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. V další knize Herodes – Židovský král (1998, druhé vydání pod názvem Já, Herodes, 2005) se na známé postavě biblického krále pokusil o analýzu vzniku zla v lidském konání. Román „A stanu se králem“ (2001) se zabývá bojem mladého krále Zikmunda Lucemburského o uherský trůn, a v románě „Richenza“ přiblížil čtenářům postavu královny Alžběty Rejčky a její zápas s Eliškou Přemyslovnou. Poslední kniha „Mezi císařem a papežem“ (2006),se zabývá událostmi církevního koncilu v Kostnici, které jsou bezprostředně svázány s českými dějinami osobou mistra Jana Husa a následky jeho popravy. Odvrácená tvář moci – Zločiny českých králů (2008) Cti otce svého ale miluj ženu svou (2010); Ať zemře král (2013).. |
|||||
Zdroj: |
http://cs.wikipedia.org/…_Pol%C3%A1ch www.apolach.cz antoninpolach@yahoo.de |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nivnice | |||||
Místo úmrtí: | Amsterdam (Nizozemsko) | |||||
Místa pobytu: | Fulnek, Heidelberg (Německo), Herborn (Německo), Lešno (Polsko), Naarden (Nizozemí), Nivnice, Přerov, Strážnice | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, pedagog, spisovatel, teolog | |||||
Anotace: |
Po osiření pobýval u tety ve Strážnici a ve třinácti letech se vrátil do Nivnice. V roce 1608 začal studovat na vyšší latinské českobratrské škole v Přerově a od roku 1611 na německých evangelických školách, nejprve na akademii v Herbornu, potom na univerzitě v Heidelbergu. Po skončení studií (1614) se vrací do Přerova jako učitel latiny. O 2 roky později byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské a po dalších 2 letech se ujal řízení bratrského sboru v severomoravském Fulneku. Odtud musel po bitvě na Bílé Hoře utéci, jako bratrský kněz se skrýval nejdříve na Moravě pak v Čechách. Dne 3. 2. 1628 opustil vlast a odešel do exilu do polského Lešna. Po vypálení Lešna koncem dubna 1656, při kterém přišel o celou knihovnu i svůj majetek, se uchýlil do Amsterdamu v Nizozemí. Tam vyvrcholila Komenského vědecká a literární činnost. Vydal asi 60 spisů, některé z nich už v předchozích letech (např. známý „Labyrint světa a ráj srdce“ hned po Bílé Hoře). Z jeho pedagogických spisů : “Svět v obrazech”, “Školu hrou” a “Didaktiku”. Jeho celoživotní snahou bylo sjednocení veškerého lidského vědění na základě jeho zpřístupnění všem. Položil základy novověké pedagogiky. Jan Ámos Komenský zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu a 22. listopadu byl pohřben v Naardenu (20 km jihovýchodně od Amsterodamu), kde je památník. |
|||||
Zdroj: |
Kujal, Bohumír: Pedagogický slovník.1.sv.Praha spn 1965, S.215–222. ; Mezihorák, F.: Galerie velkých Evropanů. Nakladatelství Olomouc 2002. S. 105–107.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nové Město na Moravě | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Telč, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | historik, knihovník, pedagog vysokoškolský, právník, překladatel | |||||
Anotace: |
Narodil se jako osmé z devíti dětí písaře a právníka Jana Karla
Monseho a Anny Monse (rozené Moudrá). Po ukončení docházky ve škole
v Novém Městě pokračoval ve studiu na jezuitském gymnáziu v Telči. Po
čtyřech letech pak odešel do Prahy, kde studoval do r. 1754 na Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy. Poté se vydal do Vídně, kde studoval na
Právnické fakultě Vídeňské univerzity. V roce 1762 obhájil svou
disertaci a stal se doktorem obojího práva. V roce 1764 se přestěhoval do
Olomouce, kde se stal advokátem při městském, konsistorním i manském
soudu. V roce 1768 pak přijal místo profesora veřejného, přirozeného a
lenního práva na olomoucké univerzitě a zároveň dále vykonával
advokátní praxi. Po smrti profesora J. A. Sommera v roce 1774 po něm na
nějakou dobu převzal přednášky římského a kanonického práva. Téhož
roku si také změnil jméno z Vít na Vratislav. Byl stoupencem osvícenských
myšlenek a ve svých přednáškách horlivě obhajoval Josefiánské reformy,
což vyvolávalo odpor teologů. V roce 1777 byl jmenován prefektem
olomoucké univerzitní knihovny pro světské obory. V roce 1778 byla
univerzita přesunuta do Brna a bylo ustaveno Právnické direktorium, jehož
ředitelem se stal Monse dekretem z konce roku 1779 byl on i Schanza zbaven
svých povinností vůči knihovně vzhledem k pracovnímu zaneprázdnění.
V roce 1780 byl jmenován rektorem univerzity a povýšen do šlechtického
stavu. V Brně začal Monse publikovat práce o historii Moravy, nyní již
německy. Když nejvýznamnější představitel osvícenství na Moravě Josef Monse
začal v roce 1773 používat jméno Vratislav, chtěl tím symbolicky
vyjádřit své životní heslo: „Vraťte starou slávu otčině“. V duchu
tohoto hesla se zaníceně věnoval výzkumu historie Moravy a spolu se svými
druhy (J. V. Zlobický, F. J. Schwoy, A. Pilař) objevoval a oživoval slavnou
minulost země. Inspirován činností českých vědců z pražské Učené
společnosti, jejímž byl členem, napsal a v roce 1779 vydal sbírku
životopisů moravských biskupů a v letech 1785–88 své hlavní dílo,
dvousvazkové Politické dějiny země moravské. Monse byl ve své době
největším znalcem moravského práva a publikoval také mnoho prací
z tohoto oboru. Své vědecké práce psal latinsky. Po vzoru svého přítele
J. Dobrovského vydával od roku 1789 německy psaný literární a vědecký
měsíčník Moravský magazín. Jako osvícenec chtěl také poučovat lid, a
napsal proto (podle cizích předloh) česky dvě populární knihy,
zabývající se zdravotnickou osvětou a bojem proti pověrám. Autor učebnice dějepisu. Psal především latinsky a německy, ale i česky. Byl moravským vlastencem. |
|||||
Zdroj: |
OSN, 17. díl. Praha 1901, S. 564–565. ;
SCK -Slovník českých knihovníků. |
|||||
Poznámka: |
Prof. JUDr. Phil.Dr. Josef Vratislav Monse |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Cholina | |||||
Místa pobytu: | Cholina, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v Biskupství. (n.m.č.obce Náměšť na Hané). Bohosloví studoval v Olomouci. Děkan v Cholině |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov.Olomouc UP 1968, S.19. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.34. |
|||||
Poznámka: |
Biskupství je součástí obce Náměšť na Hané. |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Sv. Hyppolit (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko), Výšovice | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz, literát, pedagog, rektor univerzity | |||||
Anotace: |
Narozen v Biskupství. Brzy po narození se rodina přestěhovala do Náměště, kde zakoupili dům na levém břehu řeky Sumice. Po studiu na farní škole v Náměšti a normální škole v Olomouci (1804–1805), studoval od r. 1806 do 1810 na c.k. akademickém gymnáziu v Olomouci. Pro svůj vřelý náboženský cit pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě olomouckého lycea a od r. 1812 ve studiu teologie ve Vídni. Jeho oblíbeným místem se stal sv. Kopeček u Olomouce, který často navštěvoval. Od dětství býval často nemocen se srdcem, dokonce musel na čas přerušit studium. Díky velké houževnatosti a píli vše překonal. V r. 1815 těžce onemocněl a musel se z Vídně vrátit domů. Přesto dokázal studia dokončit. Po úspěšných studiích byl dne 21. 3. 1818 vysvěcen v Olomouci na kněze, svou primici pak měl 5.4.1818 v kostele sv. Kunhuty v Náměšti. Poté působil jako kooperátor ve Výšovicích a Kroměříži. V r. 1821 složil na olomouckém lyceu státní zkoušku z pastorální teologie. Ve své dráze pokračoval na Katedře pastorální teologie v Olomouci, jehož vedoucím se stal v roce 1823. Když císař František I. povýšil lyceum v r. 1827 na univerzitu, stal se jejím prvním rektorem. R. 1829 byl povolán do Vídně. V říjnu 1838 získal doktorát z teologie. V r. 1847 se stal rektorem univerzity ve Vídni. V roce 1851 byl vysvěcen na biskupa v Sankt Poltenu v Dolních Rakousích. V r. 1852 se ujal svého úřadu a byl v diecézi velmi oblíbený. Byl též literárně činný. V roce 1832 sepsal česky Sedmnáctero kázání, dílem postních, dílem svátečních i příležitostních. R. 1839 pak latinsky Život sv. Tomáše z Villanovy, sv. Tomáše Akvinského, sv. Vavřince a sv. Augustina. Od 1823 profesor pastorálky v Olomouci, od 1830 ve Vídni, dvorský a hradní farář, 1851 biskup svatohypolitský. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968, S.19.Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.34..;Podlaha, Antonín.: Bibliografie české katolické literatury náboženské.Část 5.Praha 1923.S.2077. Hanácké noviny, 8.4.1995, S.8., Papajík, David – Miroslav Šmíd: Dějiny Náměště na Hané. Náměšť na Hané 2022. S.593–596. (uvedeno datum narození 7. dubna, jiné materiály uvádí 8.4.) |
|||||
Poznámka: |
Biskupství je částí obce Náměšť na Hané. |
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Olomouc, Židlochovice | |||||
Obory působení: | básník, pedagog, překladatel, sběratel folklóru | |||||
Anotace: |
Studoval. na učitelském ústavu v Olomouci a Brně. Působil na škole v Židlochovicích. Psal verše a regionál. spisky. Překládal z polštiny. V okolí rodiště sbíral pohádky, pověsti a dětský folklór. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava v letech l849–1885.Praha 1911.S.280–281.;Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987. |
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Dobromilice | |||||
Místa pobytu: | Příbor | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel | |||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska SOKA Přerov; Hýsek, M.> Literární Morava 1849–1885.Praha 1911.S.154.;. |
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Praha | |||||
Obory působení: | národní pracovník, právník | |||||
Anotace: |
V Olomouci od r. 1869 na praxi u soudu, od r. 1871 jako koncipient u dr. Svozila do roku 1874, poté v Praze a od roku 1877 trvale v Olomouci. Zakladatelem a prvním starostou JDOB (1872), Slovanského čtenářského spolku (1879), Matice školské (1872), jejím jednatelem 1872–75 a starostou 1883–1890. Později se vzdal veřejné činnosti. Matice školská ho jmenovala čestným členem. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník..Olomouc 1938.S.35.; Osmdesátpět let olomouckých ochotníků.Olomouc 1957.; (SVKOL) |
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Petrohrad (Rusko) | |||||
Místa pobytu: | Měrovice | |||||
Obory působení: | barokní malíř | |||||
Anotace: |
Datum narození je datum křtu. Není jasné zda se narodil v Němčicích nebo v Měrovicích. Rád maloval zvířata. Byl více znám v cizině jak doma. |
|||||
Zdroj: |
Řezáč, F. : Příspěvek k životopisu. ZVÚO 1966, č. 130, S. 20–22. ; Malíř světového baroka. Štafeta, 8, 1977, č. 2, S. 4–8. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Náchod | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | redaktor | |||||
Anotace: |
V Prostějově působil od r. 1893. Autor textu Dělnické hymny k l. máji 1890, vydavatel dělnic. písní v časopise Volný pěvec /1894/, redaktor Hlasu lidu od r. 1903. Pseud. Náchodský, od rodiště. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.736.;. ' |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Pavlišově u Náchoda (n.m.č. Náchoda). |
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Náklo | |||||
Místa pobytu: | Náklo | |||||
Obory působení: | rolník | |||||
Anotace: |
Žil v domě č.4 Na Zábraní v Nákle.Od mládí měl velký zájem o historii a přírodní vědy.Měl sbírku motýlů a sbírku starožitností Jeho sbírka nálezů poutala pozornost známých archeologů z okolí, r.1905 navštívil jej i T.G.Masaryk. O Fišarových sbírkách slyšel a chtěl je koupit rakouský arcivévoda Evžen, velmistr německých rytířů, ale nakonec ji koupil dr.Smyčka pro litovelské muzeum.Bylo v ní 1059 předmětů z doby mladší kamenné, bronzové, lužické, gallské a římské.Numismatická sbírka čítala 332 mincí. Pražské výstavy r.1895 se zúčastnil jako spoluučinkující ve Vídrmanových Přástkách. Byl členem všech vzdělávacích spolků v Nákle. Odebíral téměř všechny archeologické časopisy, do nichž také psal o svých zkušenostech. Nejvíce publikoval do Časopisu vlasteneckého spolku muzejního a do Pravěku.Pohřben v Nákle. |
|||||
Zdroj: |
Vrbka, Josef : Rolník – archeolog Karel Fišara. Mojmírova říše, 2, 1939, č.8, S.97 – 100.;. Vrbka, Josef : Dějiny obce Nákla. Vl. n. 1940. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nové Sady | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Drahany, Niva, Otinoves, Prostějov, Rozstání | |||||
Obory působení: | pedagog, publicista, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Ředitel školy, zv. " konzul Drahanska" . Pocházel z osady Březiny u Nových Sadů. Dlouhodobě působil jako řídící učitel v Otinovsi. Na Drahansku a Prostějovsku byl velmi známou osobností díky své rozsáhlé literární činnosti. Pravidelně publikoval své „Úvahy z vysočiny Drahanské“a v časopise „Hlasy z Hané“. Články publikoval i v časopise „Občan“. Zabýval se regionální historií, národopisem a řemeslnou tradicí. Proslul jako velmi společenský člověk. Roku 1885 založil v Otinovsi sbor dobrovolných hasičů a vlivem jeho osvěty vznikly sbory v Drahanech, Hartmanicích a Rozstání. Dlouhodobě působil v předsednictvu Pohorské župy. S velikou úctou o jeho práci píše Titus Krška v Kronice hasičů roku 1898.. |
|||||
Zdroj: |
Hrádek, J.: Konzul Drahanska.=Štafeta, 11, 1979, č.4, S.25–26.;. |
|||||
Poznámka: |
Březina (m.č. obce Nové Sady na Vyškovsku). Hartmanice (n. Niva) |
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Lublin (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Kroměříž, Rájec - Jestřebí | |||||
Obory působení: | básník, prozaik, učitel | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny pekařského mistra, absolvoval učitelský ústav v Kroměříži a následně vyučoval na školách v Pavlovicích na Hané, Kunštátě (zde se seznámil s budoucí manželkou, učitelkou Marií Krondlovou, †1950), Jihlavě, Rájci nad Svitavou (dnes Rájec-Jestřebí) a v Boskovicích, kde byl 1. 10. 1908 ustanoven zatímním učitelem měšťanské školy dívčí. Po zřízení měšťanské školy chlapecké v nedalekém Rájci nad Svitavou r. 1912 byl jmenován zatímním ředitelem (jako takový založil mj. školní kroniku), o definitivu se však nakonec neucházel a vrátil se do Boskovic, kde byl od 1. 3. 1913 ustanoven odborným učitelem na měšťanské škole chlapecké. 10. 12. 1914 odveden, 1. 2. 1915 narukoval do Brna a posléze po krátkém výcviku byl poslán na frontu, kde padl v bitvě u Lublinu v jihovýchodním Polsku. R. 1923 byla po něm v Rájci pojmenována ulice, 28. 10. 1928 byla odhalena jeho pamětní deska na budově rájecké školy. Byl znám hlavně jako básník. Psal přírodní, úvahovou i reflexivní lyriku v jemném, náladovém duchu lumírovské poesie, ponejvíce užíval pravidelný, vázaný verš, náměty čerpal ze svého okolí. Prvotiny publikoval časopisecky pod pseudonymy Fr. Lučan a později F. U. Erat, který vytvořil ze svého příjmení. Vydal básnické sbírky: Květy (1908), U lesní studánky (1909), Kruh (1909), Trosky (1910), Země milostná (1912), posmrtně vyšla sbírka Zhudebněný život (1918) a několik básní ve výboru Čtverozvuk (1926). Je též autorem povídkové knihy Horská zahrada (1918) a dodnes ceněného historického spisku Městečko Rájec (1913) o 65 str. se 17 dobovými snímky. Otec Jiřího Taufera (1911–1986), básníka a překladatele. |
|||||
Zdroj: |
Wikipedie.cz |
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Brno, Přerov | |||||
Obory působení: | učitelka, vydavatelka | |||||
Anotace: |
Dcera Osvalda Vídrmana.Vyrůstala v Nákle, od 18 let učitelkou.1900 založila Jednotu učitelek moravských.1905 založila se sestrou Ludmilou Konečnou Dívčí akademii, která zřídila první dívčí r.g.v Brně a Valaš.Meziříčí.Spolupůsobila též při zakládání dívčího pedagogic.studia v Přerově.1905 začala vydávat vl.n.časopis Ženská revue, později politický žen.list Právo ženy.Provdala se za redaktora Jaroslava Motyčku, který zemřel 1914. |
|||||
Zdroj: |
Vrbka, Josef: Dějiny obce Nákla.Loštice, vl.n.1940.S.373–374./foto/.;. |
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Velké Meziříčí | |||||
Obory působení: | učitelka | |||||
Anotace: |
Organizátorka ženského hnutí na Moravě. Pracovala ve stavovské organizaci učitelů. Založila Jednotu učitelek moravských. Stýkala se s T.G. Masarykem a Fr. Drtinou. Se svou sestrou Ludmilou Konečnou založila Dívčí akademii 1905, vydávala časopis Ženská revue a list Právo ženy. |
|||||
Zdroj: |
NKP, www.naklo.cz |
|
||||||
Místo narození: | Nová Paka | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Drahany, Prostějov | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, sochař akademický | |||||
Anotace: |
Studoval AVU 1886–1892 J.V.Myslbeka, kde byl od roku 1899 sám profesorem.Podílel se sám na výzdobě Národního domu v Prostějově.Na hřbitově je od něj zhotoven náhrobek pro Aloise Boudu, dědu C.Boudy. |
|||||
Zdroj: |
Okno.Zprávy KPVU Prostějov.1996, č.11, S.44.; |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Náměšť na Hané | |||||
Místa pobytu: | Brno, Loštice, Olomouc | |||||
Obory působení: | badatel, básník, právník, redaktor časopisu, spisovatel | |||||
Anotace: |
Po maturitě na SG v Olomouci, studoval 1876–1880 práva v Praze. Poté pracoval do 1882 jako koncipista v Brně, odkud povolán do Vídně na ministerské předsednictvo. 1908 se vrátil do Brna, kde do r. 1915 víceprezidentem moravského místodržitelství. Zasloužil se o olomoucké muzeum, čest. člen VSMO a člen ústřední komise pro umělecké a historické památky ve Vídni. Pracoval též v národopisném odboru Moravské besedy. Literární pokusy již v době studií, básně publikoval v Koledě 1876–1880. Užíval pseud. L. Hradecký. Přispíval do čas. ČMM (1878–1893), ČVSMO (1886–1900), Český lid(1891–1895). Redigoval ČVSMO roč. 5–9, Almanach Zora (1878 – 1880). Užíval pseudonym J. Černohorský zejména při psaní povídek. Zajímal se též o vlastivědu města Loštic, protože už za gymnaziálních studí na něj zapůsobil prof. Jan Havelka, který se tam narodil. V roce 1996 byla V. Houdkovi odhalena pamětní deska na jeho rodném domě v Náměšti, na náměstí. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.2/1.Praha 1993.S.300.;. Papajík, David – Šmíd Miroslav: Dějiny Náměště na Hané. Náměšť na Hané 2022. S.596–600. |
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Náklo | |||||
Místa pobytu: | Náklo | |||||
Obory působení: | vlastivědný pracovník | |||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.; Slavík, B.: Hanácké písemnictví, Olomouc 1940., Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku, Litovel 1937. |