Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Železnice | |||||
Místa pobytu: | Alexandria (USA), Loštice, Mladá Boleslav, Praha | |||||
Obory působení: | básník, herec, prozaik | |||||
Anotace: |
Narozen v Železnici u Jičína. Absolvoval Střední zemědělskou školu technickou v Mladé Boleslavi. Potom pracoval jako dělník v tiskárně. Razič metra a topič. Bratr malíře Pavla Alexandra Taťouna. Signatář Charty 77. Od roku 1989 do 1994 zaměstnán v Kanceláři prezidenta republiky (Václava Havla). Člen Divadla na tahu. V roce 1992 mu vyšla sbírka básní i prózy " V hospůdce za deště" . Inverze, Praha 1992.Olga Sommerová natočila o Petru Taťounovi dokument (vysílán na ČT). Publikoval ve sbornících: Co dům dal; Pražské komunikace; VOKNO č.9; v revui Paternoster, Jazzstop Nyní žije ve Virginii v USA. |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list ze dne 20.2.1992 |
|
||||||
Místo narození: | Želechovice | |||||
Místo úmrtí: | Leopoldov (SR) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Frýdek-Místek, Moravské Budějovice, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | sociolog, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vlastním jménem Tomáš Čepelák. Gymnázium začal studovat v Olomouci, ale dokončil je v Místku. Poté v letech 1907–1912 studoval na Filozofické fakultě v Praze filologii, PhDr. r. 1913. Poté začal vyučovat na reálném gymnáziu češtinu v Moravských Budějovicích, v letech 1922–1926 v Opavě a dalším jeho působištěm bylo Brno. Od r. 1933 přednášel také na Vyšší lidové škole selské zemědělskou problematiku. Postupně se tak vyvíjel od folkloristiky k sociologii. R. 1935 sehabilitoval na brněnské univerzitě a začal působit na Vysoké škole zemědělské v Brně. Zapisoval a upravoval pohádky ze slezské oblasti, věnoval se jim též badatelsky. Shromáždil na 180 pohádek a povídek a sbírku doprovodil odborným výkladem. Publikoval v Zemědělském pokroku, Věstníku Čes. akad. zemědělské, Věstníku Matice opavské. /Lidové povídky slezské; Selství v literatuře moravskoslezské; Hlučínské písničky lidové aj. Za své názory vězněn v obobí nacismu a v 50. letech. Zemřel ve věznici v Leopoldově (na Slovensku). Pohřben v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slezský sborník 67, 1969, č.4, S.560–562.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.11, Ostrava 1998. S.21–22.; |
|||||
Poznámka: |
Prof. PhDr. Tomáš Čep |
|
||||||
Místo narození: | Zvole | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Mohelnice, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog, podnikatel, starosta města | |||||
Anotace: |
Vyučen elektromontérem. V roce 1972 maturoval na SPŠE v Mohelnici. V letech 1973–1978 mistr odborného výcviku. V roce 1975 si doplnil pedagogické vzdělání, 1984 získal titul PhDr.. V letech 1979–1981 vedoucí učňovského střediska, 1981–1990 ředitel SOU, 1992–1993 ředitel kempu. Od roku 1994 s manželkou soukromě podnikal. Od roku 2002 starostou města Loštic. |
|||||
Zdroj: |
Fialek, Petr: Loštice. Město a lidé 1948–2008. Mohelnice 2010. S.9. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Moravská Třebová, Olomouc, Šumperk, Vojtěchov | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Majitel soukromé projekční kanceláře B & B Studio, Fr. Stupky 1a, Olomouc, tel. 459 78. Člen rady Obce architektů, poslanec měst. zast. Olomouce. Od 1980 / 1990 hl. architekt ateliéru v podniku Drupos Olomouc. Význam. práce a realizace: Flora Olomouc, pavilon A, krematorium Šumperk, rekreač. středisko DS Vojtěchov, 48 byt. jednotek v Moravské Třebové, tělovýchovný pavilon SEŠ v Olomouci, věž. dům s vodojemem aj, . Byt. : Příčná 2, 772 00 Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.29.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zlaté Hory | |||||
Místo úmrtí: | Hausgschlag (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Město Albrechtice, Mladějovice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, numizmatik | |||||
Anotace: |
Jeho otec byl celním kontrolorem. Kolem r. 1806 se rodina přestěhovala do Olomouce, kde J.B. vystudoval filozofii a teologii. V srpnu 1811 byl vysvěcen. Postupně kaplanoval r. 1812 v Mladějovicích, 1813–1815 v Linhartovech (n.m.č. Města Albrechtic) a 1816 až 1818 v Dolních Velkrubech (nyní Dolní Václavov, m.č. Václavova u Bruntálu. Dne 3.6.1818 ustanoven farářem v Haugschlagu, kde působil až do své smrti. Jeho životní láskou byla numizmatika. R. 1814 zpracoval katalog mincí Univerzitní knihovny v Olomouci. Vybudoval si vlastní sbírku, čítající asi 1000 ks, která by dělala čest i knížeti. |
|||||
Zdroj: |
Numizmatické listy 8, 1953.S.136–138. BSSSM,seš.4(16.) Ostrava 2003.S.16. |
|
||||||
Místo narození: | Zlatá Olešnice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Mohelnice, Semily | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Stanový (n.m.č. Zlaté Olešnice na Tanvaldsku). Vl.jm. JUDr. Antonín Zeman. 34 let byl advokátem v Semilech. Za války r. 1914 působil jako advokát v Mohelnici. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů.Praha 1964, S.461–462.; Kdy kde co v Olomouci 1983, červenec, S.3. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zbýšov | |||||
Místo úmrtí: | Varšava (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Brno, Mohelnice, Náklo, Náměšť na Hané, Olomouc, Plumlov, Příkazy, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | archeolog, muzejní pracovník, odborný publicista, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen ve Zbýšově (u Brna). Vědecký pracovník u Karla Absolona. Za okupace působil jako ved. muzea v Boskovicích, 1945–1951 ved. pravěkého odd. zemského muzea v Brně, 1952–1958 ved. pravěk. odd. v Olomouci, od r. 1958 odbor. prac. Archeologického ústavu ČSAV Brno. Autor 5000 pojednání, zpráv, recenzí, zajímal se o pravěk Mohelnicka, zprac. monografii o Janu Havelkovi-nedokončeno. 1927 v Mohelnici, patronem muzea v M. , 1960 slavnost. řeč při otevření m. Publikoval v čas. Filologic. listy, VVM, Lidové noviny. Pracoval ve výboru Moravského muzejního spolku v Brně. Z díla : K historii krápník.jeskyň v Mladči u Litovle.Litovel 1936.; Pravěké nálezy v Mladči…Litovel 1938 |
|||||
Zdroj: |
Gregor, A.: Archeolog dr.J.Skutil, zemřel.- VVM, 17, č.1. S.101 – 102.(foto).; Hekele, František: Univ.prof.PhDr.Josef Skutil.Kulturní kalendář Mohelnice 1965, č.10. S.6.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 137–140. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Záchlumí | |||||
Místo úmrtí: | Častolovice | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Malenovice, Olomouc, Pohořelice, Rychnov nad Kněžnou, Spytihněv | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v Bohousově (n.část obce Záchlumí v kraji Pardubice). Studoval gymnázium v Rychnově nad K., filozofii v Litomyšli, teologii v Olomouci, vysvěcen 1853.Kaplanem ve Spytihněvi a Malenovicích, 1871 farářem v Pohořelicích, 1880 v Častolovicích.Autor sbírky básní „Vínek z luhů česko-moravských“, oslavuje Komenského, Sarkandra ad. Hýsek uvádí jiná data narození a úmrtí. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava…Praha 1911.S.235 – 236.;Podlaha, A.: Bibliografie české katolické literatury náboženské…V.Praha 1923.S.2117.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Horka nad Moravou, Hvozd, Jesenec, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Mohelnice, Olomouc, Příkazy | |||||
Obory působení: | archeolog, odborný publicista, sběratel pověstí | |||||
Anotace: |
Od dětství žil v Lošticích. Absolvoval Střední odborné učiliště
elektro, které zakončil maturitou na Střední škole elektrotechnické
v Lipníku nad Bečvou. Poté odešel na dvouletou základní vojenskou službu
v Litoměřicích, kde byl u Posádkové hudby. Po vojně pracoval ve
vojenském opravárenském závodě v Horce nad Moravou a od září
1994 v Národním památkovém ústavu, územní odborné pracoviště
v Olomouci na útvaru archeologických výzkumů. Zájem o historii,
vlastivědu rodného kraje, národopis, lidové zvyky a folklór v něm
probudily zájem o archeologii. Pravidelně se účastnil odborných
regionálních konferencí Lidová kultura na Hané. Hojně publikuje odborné
články ve Vlastivědném věstníku moravském, Archeologii Moravy a Slezska,
Hlas Loštic, dále KROK = Kulturní revue olomouckého kraje + několikrát
Ročenka Muzejní společnosti Litovelska – naposledy to byl ale
„sborník“, Sborník Národního památkového ústavu – územního
odborného pracoviště v Olomouci (název se různě měnil v závislosti na
tom, jak se měnil název ústavu. Koncem let 90. začal dálkově studovat
vysokou školu, obor archeologie na Slezské univerzitě v Opavě. Ze
zdravotních důvodů musel školu ukončit. Po roce 2000 začal opět studovat
FFUP v Olomouci obor archeologie, kde v roce 2020 obhájil diplomovou práci
a ukončil studium s titulem bakalář. Ze zdravotních důvodů odešel do
částečného invalidního důchodu. Svým zájmům a koníčkům se věnuje
i nadále. Na svém kontě má 54 publikací a statí o archeologii a
Litovelsku. O jeho knihy a sbírky lidových pověstí je enormní zájem.
Spolupracoval s rozhlasovým studiem v Olomouci |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vyprávěnky starého hrnčíře. Pověsti z Litovle. Litovel 2009. S.54. BK: K literárnímu setkání ve VKOL.In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S. 44.; Faltýnek, Karel: Setkání, na které rád vzpomínám. In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. 2009. S.155.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 86–87.; Kolář, Bohumír: Zájem o rodný kraj přináší i dnes dobré ovoce. www.Olomouc.cz 19.7. 2006.; https://www.ceskatelevize.cz/…pod-Bouzovem. Faltýnek, K.: Činnost národopisného kroužku Kraslice v Nedvězí u Olomouce. Lidová kultura na Hané. Sborník z XV. odborné konference o Hané. Olomouc 2020. S. 119–129. Faltýnek i-meil dne 30.3. 2024 |
|||||
Poznámka: |
Bc. Karel Faltýnek |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hradec Králové, Mohelnice, Olomouc, Plzeň, Terezín | |||||
Obory působení: | básník, fotograf, kulturní pracovník, publicista, redaktor, rozhlasový pracovník, webmaster | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství až do roku 1973 žll v Mohelnici a poté v Olomouci. Studoval gymnázium v Hejčíně a po maturitě odešel studovat VUT do Brna, kde studoval v letech 1982–1987 obor automatizace řízení výroby a technologie. Po promoci odešel pracovat do n.p. Prefa Olomouc a pak odešel na vojnu, zprvu do Terezína a pak Plzně. Od října 1988 – konce roku 1992 pracoval ve VKOL. Na oddělení automatizace. K 1.1. 1993 nastoupil v Českém rozhlase , studio Hradec Králové kde působí dosud, naní (2014) jako produkční a webmaster. Rád fotografuje a zabývá se dokumenatční a uměleckou fotografií. Podílel se na knize „Prostory smrti“ (1996). K narozeninám mu vyšla básnická sbírka " Líné královehradecké ryky" čímž si splnil svůj sen. (2014) |
|||||
Zdroj: |
http://otavinka.blog.cz/…/milan-bajak Osobnosti moravy – osobní sdělení hš – 16.2.2014 |
|||||
Poznámka: |
Ing. Milan Baják. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mohelnice, Olomouc | |||||
Obory působení: | dramaturg, elektrotechnik, fotograf, novinář, redaktor rozhlasový, skladatel hudební, spisovatel, textař | |||||
Anotace: |
Absolvoval Střední odborné učiliště elektrotechnické v Mohelnici, obor elektromechanik v letech 1983–1986 a následně studoval Střední školu pro pracující tamtéž, obor silnoproudá elektrotechnika, kde maturoval v roce 1988. Později studoval VUT v Brně, Fakultu elektrotechnickou. V dávném čase se živil jako elektrotechnik a vrchní kotelník. Pak pracoval od roku 1993 jako novinář v regionálním tisku na Šumpersku. Působil jako šéfredaktor týdeníku Moravský sever. Před rokem 2000 externě spolupracoval s Českým rozhlasem v Olomouci, kde pracuje od roku 2002. Do roku 2014 byl vedoucím slovesné redakce ČrO. Po jejím zrušení pracuje jako redaktor publicistiky. Zajímá se o technické památky a historii Moravy a Slezska, přírodní zajímavosti a cestování. Je autorem rozhlasového cyklu Od Pradědu na Hanou, který Český rozhlas vysílá od roku 2002. Rozhlasových pohlednic z obcí, měst, ale i přírody, míst zapomenutých i známých, bylo odvysíláno 1700. Je autorem několika rozhlasových her a dramatizací. Jako dramaturg se podílel na vzniku mnoha rozhlasových adaptací literárních děl. Napsal předlohu pro 14 dílný cyklus pohádek z oblasti severozápadní Moravy " Povídánky od nítěných knoflíků". Knižně vyšlo v olomouckém nakladatelství Poznání v roce 2014. Kromě publicistiky se věnuje dokumentátní tvorbě. Společně s Irenou Šindlářovou napsal tři knihy: Tepny krajiny; Řeky Moravskoslezského kraje; Putování krajinou studánek a pramenů. Věnuje se také fotografování a na svém kontě má již několik výstav. Hraje na kytaru a foukací harmoniku, skládá písničky a vede rock-blues skupinu WILSNE! Rád cestuje na kole i pěšky, miluje dobrou muziku, dobré jídlo, hrochy všech velikostí. V únoru 2015 dostal Cenu města Zábřeh. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení dne 14.4.2015. Kobza, M.:Povídánky od nitěných knoflíků. Poznání, Olomouc 2014. cs.wikipedia.org http://otavinka.blog.cz/…rve-v-art-um email ze dne 17.4.2015 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Město Libavá, Moravský Beroun, Olomouc | |||||
Obory působení: | kronikář obce, učitel | |||||
Anotace: |
Syn Tomáše Lenocha (1868–1937). Abs. učitelský ústav v Olomouci, a učil na ZŠ Komenium, po válce v Libavé a Moravském Berouně, 22 let v Dolanech ředitelem školy a 11 let na Svatém Kopečku. Byl kronikářem obce Dolany. Dlouholetým členem VSMO, účastník regionálních konferencí Kroměříž, Olomouc. |
|||||
Poznámka: |
Svatý Kopeček – část města Olomouc. Libavá – nyní Město Libavá |
|
||||||
Místo narození: | Vrútky | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kolín, Krnov, Most, Olomouc, Praha, Příbram, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | herec, podnikatel divadelní | |||||
Anotace: |
Dětství prožil na Valašsku, kam se jeho rodina v roce 1940 přestěhovala. Studoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a po vyloučení ze školy se vyučil mechanikem pletacích strojů v Krnově. V roce 1954 absolvoval DAMU v Praze a poté působil v oblastních divadlech. Zprvu v Kolíně, 1955–1960 v Mostě, poté 1960–1961 v Olomouci a pak do roku 1963 v Příbrami. Na podzim roku 1963 přišel do Prahy, kde získal angažmá v Divadle S. K. Neumnanna a po pěti letech se stal členem Divadla na Vinohradech, kde hrál více jak třicet let. Odtud odešel v roce 2000 a pár let působil v Karlínském hudebním divadle, kde vynikl v roli Řeka Zorby. V roce 2004 spolu s manželkou Hanou založili Divadlo Radka Brzobohatého. Jeho filmovým debutem byla hlavní role ve filmu Mstitel v roce 1959. Na svém kontě má na 300 filmů a inscenací, jak uvádí profesní filmografie. Vrcholným snímkem jeho filmové kariéry jsou Všichni dobří rodáci – v režii Vojtěcha Jasného (1968). V roce 1970 exceloval spolu s Jiřinou Bohdalovou v trezorovém filmu Ucho. V roce 2010 vyšla velmi zajímavá kniha od Jana Brdičky „ Chlap se širokým srdcem“. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.71.; Černý, M.: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.20.;. http://otavinka.blog.cz/…v-brzobohaty |
|
||||||
Místo narození: | Vilémov | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Dolní Kounice, Litovel, Mohelnice, Náměšť na Hané, Rožnov pod Radhoštěm, Vysoké Tatry (SR), Wroclav (Polsko) | |||||
Obory působení: | fotograf | |||||
Anotace: |
Začal studovat na gymnáziu v Litovli, ale studia nedokončil a vyučil se v obchodě pa Rudolfa v Litovli jako drogista. Do začátku 2. světové války pracoval v mnoha drogistických prodejnách. Dostal se do kontaktu s fotografováním, které se pro něj stalo celoživotním koníčkem. Přátelil se s cestovatelem L.M.Pařízkem. Po vypuknutí světové války byl totálně nasazený v polské Wroclavi, kde strávil 5 let a pracoval u neměckého drogisty Maxa Kacheho. Tady začal aktivně fotografovat městské památky. V laboratoři taky zpracovával různé fotografie na památku z vojny. Začátkem roku 1945 se mu podařilo utéci a schovával se pak u svého strýce v Dolních Kounicích u Brna. Po osvobození v r. 1945 se vrátil domů. V r. 1945 se potkal s malířem Hugo Šilberským, s kterým se přátelil až do konce života. Jezdili po kraji, navštívili několikrát Bouzov, Náměšť na Hané, několikrát společně pobývali ve Vysokých Tatrách. Společně přispěli svojí tvorbou do knihy k dějinám Mohelnice. V roce 1947 se Jaroslav Koupil oženil a v r. 1948 se mu narodil syn Jaroslav, který nyní působí v Hradci Králové jako lékař. Fotograf se podílel též na dokumentaci města Mohelnice, činností pro místní muzeum ap. Fotografie publikoval v časopisech Svět v obrazech, Květy, Svět motorů. Účastnil se též fotografických výstav doma i v zahraničí (Polsko, Maďarsko, NDR). Rád fotografoval též folkór a to v Náměšti na Hané, Rožnově pod R. a ve Strážnici. Přátelil se též s básníkem Martinem Strouhalem ad. Byl dlouholetým členem Klubu přátel výtvarného umění v Mohelnici. |
|||||
Zdroj: |
Šilberský, Aleš: Vysoké Tatry štetcom a objektivom. Bratislava 2007. S. 23. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brixen (Itálie), Kroměříž, Modena (Itálie), Olomouc, Padov (Itálie), Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | arcibiskup, kněz | |||||
Anotace: |
Narodil se ve Vídni ve šlechtické rodině, studoval v Modeně, v Římě a Padově, kde získal doktorát teologie. Na kněze byl vysvěcen 1758 v Brixenu, 1766 se stal proboštem kroměřížské kapituly a 1776 kapitulním děkanem v Olomouci. Roku 1790 byl jmenován prvním mimořádným legátem pro císařskou volbu do Frankfurtu, 1791 jej dekoroval nový císař Leopold II. velkokřížem řádu sv. Štěpána, Papež Pius VII. ho jmenoval 17. ledna 1803 kardinálem. Kardinál Colloredo byl olomouckým arcibiskupem 34 roků. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Kojetín, Kroměříž, Mikulov, Olomouc | |||||
Obory působení: | kanovník, kněz, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Studoval v Kroměříži, Mikulově a Olomouci, kde 1849 vysvěcen na kněze, poté kaplanem u sv.Mořice v Olomouci, 1851 v Bystřici p.H., 1856 farářem v Kojetíně, od 1881 kanovníkem v Olomouci.Ve své residenci dal k dispozici několik sálů pro sbírky VSMO.První předseda VSMO.Členem všech spolků českých. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.213–214.;Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.S.246.;Hanácké noviny, 23.1.1996, S.3., . V měsíci červnu připomínáme.In. Kdy-kde-co Olomouc, červen 2014. S.2. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Most, Olomouc, Strážnice | |||||
Obory působení: | houslista, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium ve Strážnici. Po vojenské službě studoval práva na vídeňské univerzitě. Po roce 1918 se stal důstojníkem čs. armády v Olomouci, Mostu a Brně. Po osvobození v roce 1945 se stal profesorem brněnské konzervatioře a lektorem JAMU. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník osob a institucí 2.M-Ž.Praha 1965.S.182.; |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Moravské Budějovice, Prostějov | |||||
Obory působení: | sbormistr | |||||
Anotace: |
V r. 1919 přesídlil do ČSR. Studoval RG v Moravských Budějovicích. Žil v Brně. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS II.Praha 1965.S.819.;Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.Praha 1982.S.620.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Moskva (Rusko) | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký | |||||
Anotace: |
V mládí studoval na šlechtické akademii, stal se na přání rodičů vojákem. V r. 1792 –96 studoval teologii, vysvěcen 17.9.1797. 1809–1810 působil jako polní kaplan.Od r. 1813 nesídelním kanovníkem v Olomouci a od r. 1815 sídelním.1827 zvolen proboštem u sv. Mořice 1831 proboštem dómské kapituly. Dne 21.11.1836 zvolen arcibiskupem a papež Řehoř XVI jej 19.5.1837 potvrdil a 29.6. byl nastolen. Kardinálem jmenován 30.9.1850. Byl členem hospodářské společnosti v Moskvě. Pečoval především o lesní hospodářství. Opravil kostel sv. Mořice v Kroměříži, rozšířil Podzámeckou zahradu, nákladně přestavěl arcibiskupský seminář. Pohřben v kostele sv. Mořice v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM,seš.3(15.).Ostrava 2002.S.109. |
|||||
Poznámka: |
svobodný pán, kardinál |
|
||||||
Místo narození: | Velké Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mnichov (Německo), Prostějov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malířka, pedagožka středoškolská | |||||
Anotace: |
Studia: 1888 –1892 malířská speciálka umělecko-průmyslové školy ve Vídni 1892 – 1894 Dámská akademie umění Mnichov Pobyty: V Paříži a Římě Cesty: Holandsko, Belgie, Německo, Dalmácie, Anglie, Itálie Výstavy: 1902 v Brně, pak následovaly výstavy ve Vyškově, Hodoníně a dalších městech. V letech 1906–1908 působila v Prostějově, práce na oponě divadla v Prostějově, návrhy na divadelní dekorace, výstava obrazů – 1907, studovala hanácké kroje, ornamenty. Poté Brno – od r. 1908. |
|||||
Zdroj: |
KRAUS, Bohuslav: Malířka Zdeňka Vorlová-Vlčková na Hané. ZVÚO, č. 156, 1972, S. 29–30. SLAVÍK, B: Hanác. písemnictví, Olomouc 1940, S. 153. TOMAN: Nový slovník českosl. výtvar. umělců. Sv. II. P. 1950, S. 668. . |
|
||||||
Místo narození: | Velké Losiny | |||||
Místo úmrtí: | Hradec Králové | |||||
Místa pobytu: | Šumperk, Velké Losiny, Petrov nad Desnou, Moravská | |||||
Obory působení: | politik |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mutěnice, Olomouc, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | redaktor, vědec, vinař, vinohradník | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině stavebního mistra ve Velké Bystřici.čp.100. Měl čtyři sourozence. Vystudoval českou státní reálku v Olomouc, kde maturoval v roce 1918i a poté byl na odborné zemědělské praxi na velkostatku Spolku moravských cukrovarů ve Velké Bystřici. Po založení VŠZ v Brně, odešel studovat do Brna, kde absolvoval r. 1925. Téhož roku se stal asistentem Vinařsko-ovocnické sekci Zemského výzkumného ústavu v Brně, kde působil do r. 1950, kdy přešel na Státní výzkumnou stanici vinařskou v Mutěnicích. Tam vedl biologické oddělení a působil zde až do důchodu. Dlouholetý redaktor časopisu Vinařský obzor. Poznal všechny vinařské státy Evropy. Jeho práce z oblasti biologie a technologie vycházely i v zahraničí. Ve Francii se stal rytířem Čestné legie. Měl dvě děti, syna Jiřího a dceru Jarmilu. Oba žijí v Brně. Na své rodiče nezapomněl. Jezdíval alespoň jednou za rok s rodinou do Olomouce i do Velké Bystřice. Pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Vávra, Miloslav: 90 let vědeckého propagátora vinohradnictví a vinařství…=Moravin, 1989, S.73 – 76, 1 obr.Plachá, Z.: Dr.Ing.Josef Blaha.Velkobystřické noviny, 1995, č.1, S.3.;. Primum necessarium je vzdělání a mravnost. SGO 1997. S. 354. |
|||||
Poznámka: |
Prof. Dr. Ing. Josef Blaha |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Hanoj (Vietnam), Mariánské Údolí, Olomouc, Paseka, Praha, Prostějov, Šala (SR) | |||||
Obory působení: | elektrotechnik, projektant, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil se do učitelské rodiny. Jeho otec Vilibald byl učitelem na základní škole ve Velké Bystřici. Mladší bratr se jmenuje Jaromír. Po základní škole studoval gymnázium v Olomouci. Po maturitě odešel studovat na VUT do Prahy, obor elektrotechnika (silnoproud). Po promoci jako Ing. elektrotechnik nastoupil do zaměstnání na Slovensku do města Šala u Nitry, do podniku Duslo, kde působil 16 let. V roce 1971 se seznámil s Marií Kadlčíkovou z Vlčnova a svatbu měli po dvou letech 25.8.1973. Asi v roce 1986 se stěhovali do Velké Bystřice, kde stavěli rodinný dům a dcery měly věk akorát k nástupu do školy. Ing. Peřina začal pracovat jako technik ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Vytvářel projekty pro nemocnice. Budoval nemocnici v Prostějově, v Pasece, v roce 1989 v Hanoji, po sametové revoluci odešel do IDOPU (podnik zabývající se výstavbou domů a jejich modernizací), tehdy sídlil na ul. Řepčínská v Olomouci. Absolvoval řadu zahraničních stáží v USA a Švýcarsku. S rodinou jezdíval o víkendu a ve volném čase do BURKU, což byla chatařská osada v Mariánském Údolí. |
|||||
Zdroj: |
Sdělení manželky Marie Peřinové meilem dne 7.7.2023 |
|||||
Poznámka: |
Ing. Jiří Peřina |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vejprty | |||||
Místa pobytu: | Chomutov, Jihlava, Litoměřice, Milevsko, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | farář, kněz řádový, odborný publicista, pedagog | |||||
Anotace: |
Rektor baziliky a svatokopecký farář. Kulturní osobnost, jejíž činnost se zapsala nejen do historie Svatého Kopečka, ale značnou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor i k duchovnímu rozvoji celé farnosti a širokého okolí. Karel Berka studoval Střední školu pro pracující, směr zemědělství v Chomutově, kde maturoval v roce 1982 a poté Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie, umění. Ordinován na kněze byl v roce 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů v Praze na Strahově přijal jméno Jakub. Zprvu působil jako kaplan v Jihlavě a od srpna 1992 se stal duchovním správcem na Svatém Kopečku, kde byl po dvou letech jako administrátor k 1. říjnu 1994 jmenován farářem. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník „Navštívení“ (první číslo vyšlo 29.11.1992), který přinášel duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. K tomuto počinu inspiroval P. Berku zpravodaj vydávaný premonstráty na jeho dřívějším působišti. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklem přednášek „ Může vás zajímat“ konaných měsíčně v proboštství, pořady „Čtvrtky s Biblí“, řadou koncertů významných umělců v chrámě i v jeho nádvoří získával veřejnost i odpovědné činitele – ministry a poslance – pro myšlenku budoucího zápisu kláštera na Hradisku a svatokopecké baziliky na seznam památek UNESCO; vystoupení umělců Marty Kubišové, Daniela Hůlky, Ivy Bittové, Hradišťanu aj. přivedla na toto místo tisíce návštěvníků, obdivujících jak výkony vystupujících, tak i zdejší vrcholné baroko. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech také odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku vroce 1995. Kromě kněžských povinností se páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole s. Voršilek. Přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum; později se stal jeho redaktorem. Články o činnosti a akcích konaných v svatokopecké bazilice se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava byla poprvé presentována na malém filmovém festivalu „Ve znamení ryby“ v roce 1999. „Pohledy do historie Svatého Kopečka“ byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v září 2001 v době, kdy byl Mgr. Jakub Karel Berka po devíti- letém působení na Svatém Kopečku přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Výjimečností tohoto duchovního je nejen jeho činnost pastorační, rétorická, pedagogická a literárně-ediční, ale také jeho zásluha o vytvoření dalšího kulturně-duchovního centra města Olomouce. Obdržel Cenu města Olomouce 2001. V Milevsku vyšly tři publikace v roce 2012: Netřeba spatřit jizvy (Velikonoce 2012), Čekám na to stále (Adventní rozjímání), Ó, Vánoce…(Půlnoční rozjímání).V Milevsku působil do září 2013 a od 1. října 2013 působil v Praze 6, Nebušická 118, ŘK farnost svatého Cyrila a Metoděje.Dne 21.11.2014 jsem se sešla s otcem Jakubem na faře baziliky na Svatém Kopečku. Od 1. října 2018 působí ve farnosti kostela Sv. Ludmily, Jugoslávská 662/27, Praha 2. Navíc se věnuje malování. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení – hš / 1999, 2014. Nástěnný kalendář Kostel sv. Ludmily 2021. Zadní strana verše |
|||||
Poznámka: |
P. BERKA Jakub Karel OPraem., Mgr. |
|||||
Fotky: |