Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Mongolsko | |||||
Místa pobytu: | Brno, Brodek u Přerova, Hranice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | lékař, neurolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny obchodníka. V roce 1933 maturoval na reálném gymnáziu v Zábřehu. Poté začal studovat Lékařskou fakultu MU v Brně, ale studia nedokončil v důsledku uzavření VŠ nacisty v listopadu 1939. Od prosince do března 1940 pracoval jako lékárenský laborant v Hranicích, poté 1940–1941 jako praktikant na interním oddělení nemocnice v Hranicích. Od května 1941 do října 1945 byl zaměstnán v lékárně PhMr. K. Neškudky (otce své budoucí ženy Zdenky) v Brodku u Přerova.Studium medicíny definitivně ukončil v červenci 1945. Po vojenské službě nastoupil v dubnu 1946 jako ústavní lékař do sanatoria pro nervové choroby v Praze- Bubeneč, kde setrval do září 1948. (1945–1946 si doplnil vzdělání studiem na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, a v září 1946 byl promován magistrem farmacie. V prosinci 1948 nastoupil jako asistent na Neurologickou kliniku LF UP v Olomouci. R.1951 se stal zástupcem přednosty a v této funkci setrval po celou dobu svého působení na UP v Olomouci.V období od října 1969 – srpna 1971 byl pověřen vedením kliniky (zastupoval přednostu kliniky Jaromíra Hrbka po dobu jeho funkce ministrem školství ČSR). V květnu 1955 jmenován docentem neurologie, 1964 udělena hodnost kandidáta věd a v listopadu 1968 jmenován mimořádným profesorem v oboru neurologie. Do starobního důchodu odešel v říjnu 1979. Krátce na to přijal účast v geologické expedici v Mongolsku a během ní zahynul i se svou manželkou při letecké havárii. Ve své práci se soustředil na problematiku chorob páteře, jejich léčbu a operační indikaci, léčbu mozkových nádorů a choroby svalů. |
|||||
Zdroj: |
Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava Profil 1973.S.319.;.Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk, OVM 2001. S.57. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2. Ostrava 2001. S. 92–93. |
|||||
Poznámka: |
Prof. MUDr., PhMr. František Mikula, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Vilémov | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Dolní Kounice, Litovel, Mohelnice, Náměšť na Hané, Rožnov pod Radhoštěm, Vysoké Tatry (SR), Wroclav (Polsko) | |||||
Obory působení: | fotograf | |||||
Anotace: |
Začal studovat na gymnáziu v Litovli, ale studia nedokončil a vyučil se v obchodě pa Rudolfa v Litovli jako drogista. Do začátku 2. světové války pracoval v mnoha drogistických prodejnách. Dostal se do kontaktu s fotografováním, které se pro něj stalo celoživotním koníčkem. Přátelil se s cestovatelem L.M.Pařízkem. Po vypuknutí světové války byl totálně nasazený v polské Wroclavi, kde strávil 5 let a pracoval u neměckého drogisty Maxa Kacheho. Tady začal aktivně fotografovat městské památky. V laboratoři taky zpracovával různé fotografie na památku z vojny. Začátkem roku 1945 se mu podařilo utéci a schovával se pak u svého strýce v Dolních Kounicích u Brna. Po osvobození v r. 1945 se vrátil domů. V r. 1945 se potkal s malířem Hugo Šilberským, s kterým se přátelil až do konce života. Jezdili po kraji, navštívili několikrát Bouzov, Náměšť na Hané, několikrát společně pobývali ve Vysokých Tatrách. Společně přispěli svojí tvorbou do knihy k dějinám Mohelnice. V roce 1947 se Jaroslav Koupil oženil a v r. 1948 se mu narodil syn Jaroslav, který nyní působí v Hradci Králové jako lékař. Fotograf se podílel též na dokumentaci města Mohelnice, činností pro místní muzeum ap. Fotografie publikoval v časopisech Svět v obrazech, Květy, Svět motorů. Účastnil se též fotografických výstav doma i v zahraničí (Polsko, Maďarsko, NDR). Rád fotografoval též folkór a to v Náměšti na Hané, Rožnově pod R. a ve Strážnici. Přátelil se též s básníkem Martinem Strouhalem ad. Byl dlouholetým členem Klubu přátel výtvarného umění v Mohelnici. |
|||||
Zdroj: |
Šilberský, Aleš: Vysoké Tatry štetcom a objektivom. Bratislava 2007. S. 23. |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | malíř, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil se ve Věrovanech. Studoval umělecko-průmyslovou školu v Praze, pak pedagog v Praze. Po první sv. válce 1921 se stal profesorem kreslení a rýsování na České státní reálce. Měl vliv na celou řadu olomouckých výtvarníků např. Aljo Berana, Slavoje Kovaříka, Ing. Hynek a další. Pracoval s olejem a akvarelem. Náměty venkov a Olomouc. Zemřel v Interní léčebně pro dlouhodobě nemocné v Moravském Berouně. |
|||||
Zdroj: |
Region Věrovany. 3/2000. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Mariánské Lázně | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1895 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. V roce 1919 jmenován profesorem univerzity v Brně. 1919–1946 přednosta I. interní kliniky v Brně. Zabýval se nádory. Popsal diagnostický test, později nazv. Vanýskův syndrom. . |
|||||
Zdroj: |
ČBS. Praha 1992. S. 771. ; Štěpánek, Zdeněk: Nacifikace a moravští lékaři (1939–1945), Brno. 2004., S. 53, 69, 113.; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Mikulov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | jazykovědec, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen ve Vsisku (n.m.č. Velký Týnec). |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen rodáků. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 73–74. |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Mnichov (Německo), Paříž (Francie), Praha, Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | krajinář, malíř akademický, portrétista | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině pěkaře Jana Z. Od dětství však žil se svými rodiči v Litovli. V Litovli se vyučil malířskému řemeslu. Ve dvaceti letech se odhodlal opustit řemeslo a chtěl nadále studovat. R. 1905 se přihlásil do 4. třídy gymnázia Po roce, ale školu opustil a začal malířství studovat v Mnichově, Paříži, Římě.Do vlasti se vrátil 1928.V Praze se zasloužil o postavení umělecké galerie J.V.Myslbeka. V rodném kraji uspořádal soubornou výstavu v září 1938. Vynikal jako portrétista. (namaloval portrét litovelského starosty V. Sochy, ministra Hrubana, prof.J.Hartla, JUDr. F. Nevěřila, MUDr. J. Lhoty aj. Také se prosadil jako krajinář – ze známých obrazů Z Mladče do Lhoty, Statek na vsi, V zahradě. Naposledy vystavoval v prosinci 1939 v Obecním domě Praha, kde vystavoval obraz Večer v horách. Zapojen do odboje Dne 10.10. 1941 zatčen gestapem, vězněn na Pankráci a odsud transportován do KT v Mauthausenu. Jiná uvedená data v encyklopediích jsou mylná. |
|||||
Zdroj: |
Šik, Lubomír: Litovelské osobnosti. Rkp. 2008. BSSSM, č.3 (15.).Ostrava 2002. S.124–125. Filipová,M. Turková, A.: Kdo je kdo ve výtvarné tvorbě na Šumpersku. Šumperk 2010. S.83. |
|
||||||
Místo narození: | Úsov | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Líšnice, Loštice, Moravičany, Palonín, Šumperk | |||||
Obory působení: | archeolog amatér, frézař | |||||
Anotace: |
Od mládí projevoval zájem o archeologickou historii svého rodiště. V roce 1951 se přestěhoval do Mohelnice, kde pracoval v podniku MEZ (dnes Siemnes) jako frézař. Ve volném čase se jeho koníček ještě více projevil. Začal spolupracovat s významnými archeology. V Mohelnici spolupracoval v letech 1953–1971 s PhDr. Rudolfem Tichým, CSc. (1924–1993), poté od r. 1959 s PhDr. Jindrou Nekvasilem, CSc. (1926–2009) v Moravičanech a od r. 1969 s Dr. Vladimírem Gošem v Lošticích. Zachraňoval nálezy na Mohelnicku, objevil řadu lokalit a podílel se na vzniku muzejní expozice v mohelnickém muzeu. V první polovině devadesátých let , již nemocen se pustil do archeologického průzkumu kostela Všech svatých ve Vyšehorkách (n.m.č. Líšnice), který zakončil odbornou studií. Všechny sběry vykonával ve volném čase a bez nároku na jakoukoliv odměnu. Spolupracoval s odborníky z archeologického ústavu na výzkumech v Mohelnici, Moravičanech a sám provedl výzkumy v Paloníně, Lošticích, v biskupském hrádku v Mohelnici a ve Vyšehorském kostele. V roce 2005 mu byla odhalena pamětní deska na nádvoří mohelnického muzea. Výrazně ovlivnil i mladého archeologa Karla Faltýnka. |
|||||
Zdroj: |
Faltýnek, Karel: Vzpomínka na pana Vladimíra Kapla. In.: Archeologie Moravy a Slezska, 5 ,2005. S.87 –89.; Goš, Vladimír: Vladimír Kapl – zemřel archeolog amatér (16.5.1926–30.1.1999). In.: Pravěk. Nová řada 1999, č. 1. S.471.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.277.; Kaplová, Alžběta: Archeologické výzkumy V. Kapla https://is.muni.cz/…Diplomka.pdf |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Určice | |||||
Místo úmrtí: | Malé Hradisko | |||||
Místa pobytu: | Malé Hradisko | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Zabýval se dějinami a pověstmi Malého Hradiska. Pohřben v Protivanově. |
|
||||||
Místo narození: | Turčianský Svätý Martin (Slovensko) | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Oskava, Praha, Šternberk, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | pedagožka výtvarná, učitelka | |||||
Anotace: |
Po ukončení základního vzdělání byla koncem války nasazena na práci ve výtopně Českých drah v Olomouci. Potom studovala v letech 1945–1946 na ČVUT v Praze a v letech 1946–1949 na Univerzitě Karlově (učitelský směr). Získala aprobaci pro obor výtvarná výchova a deskriptivní geometrie na 3. stupni škol. Od roku 1950 učila na ZDŠ v Oskavě, od školního roku 1955/1956 do září 1962 na 2. stupni základní školy ve Velké Bystřici. V roce 1965 byl ve Šternberku založen výtvarný obor v Lidové škole umění. Zpočátku jej vedl akad. malíř Wilhelm Zlamal. Profesorka Prostějovská působila na tomto nově založeném oboru v letech 1966–1984. Do Šternberka dojížděla z Olomouce. Při výtvarných činnostech svých žáků používala nových, či do té doby málo známých výtvarných a grafických technik: kromě tradiční kresby a malby, to byla zejména suchá jehla, linoryt, koláž a tisk z koláže, gumotisk i jiné kombinované techniky. Taky učila své žáky keramiku. Jednotliví žáci i kolektiv výtvarného oboru ve Šternberku získával každoročně v okrese Olomouc i v Severomoravském kraji významné ocenění za své práce. O jejich úspěších vycházely články v soudobém regionálním tisku. Od roku 1970 existovalo v Praze metodické centrum pro LŠU, kam musely všechny tyto školy zasílat práce do soutěží i mezinárodních. Je potěšující, že tato škola získala plno ocenění v Kanadě, Indii, Belgii, Polsku, NDR, Norsku, Argentině, na Kubě i na Slovensku. Prof. prostějovská položila svou prací nejen základy výtvarné tradici a dobrému jménu výtvarného oboru LŠU Šternberk. Za svou práci získala řadu čestných uznání nejen v rámci města, ale i okresu a kraje. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová,Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S.89 – 101. |
|
||||||
Místo narození: | Třebnice u Nového Bydžova | |||||
Místo úmrtí: | Milán (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hrabě, polní maršálek | |||||
Anotace: |
Velitel olomoucké pevnosti, který v letech 1829 –1831 obýval Edelmanův palác, dům na Horním nám.č.51.Mj.se zasloužil i o ozdravění města, dal bažinatá místa kolem Terezské brány vysušit, upravit ústí stok a vysázet stromy.(sadová promenáda).Do Olomouce povolán z Itálie i v r.1850 na 6 měsíců v době při tzv Olomouckých punktacích.(Smlouva mezi Ruskem, Pruskem a Rakouskem) |
|||||
Zdroj: |
Smetana, R.: Průvodce památkami v Olomouci.Ostrava, Profil 1966.S.40.;Nešpor, V.: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.S.229.; Kdo byl kdo do r. 1918 v našich dějinách.Praha, Rovina 1992.S.334. |
|||||
Poznámka: |
Dne 31.1.2016 přišel email s opravou matrika Dublovice 03 sken 73 http://ebadatelna.soapraha.cz/d/5365/73 |
|
||||||
Místo narození: | Tišnov | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Brno, Krnov, Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | lesní inženýr, odborný spisovatel, vodohospodář | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině soudního úředníka. Studoval na české reálce v Brně, kde maturoval r. 1924. R. 1932 dokončil studia na Lesnické fakultě VŠ zemědělské v Brně. Od r. 1927 byl zaměstnán (kvůli smrti otce) jako smluvní zaměstnanec u stavební firmy na hrazení bystřin. Zprvu působil v Tišnově a od r. 1931 v Brně, kde zůstal až do r. 1943. Pak byl nasazen na nucené práce jako dělník v Rakousku, později v Horním Slezsku, odkud utekl v únoru 1945. V září 1945 byl zaměstnán v Šumperku ve Správě hrazení bystřin. 1949–1950 byl jmenován ředitelem Závodu lesnicko technologické meliorace v Šumperku a r. 1958 přešel do Olomouce, kde se stal ředitelem Lesostaveb. Po roce 1962 pracoval u Státních lesů v Krnově, kde do r. 1970. Publikoval v odborném tisku, za pobytu v Olomouci ve Stráži lidu. Část jeho pozůstalosti v SOKA Šumperk. |
|||||
Zdroj: |
Opustil nás F.S. ing. In: Severní Morava,25, 1973. S. 70–73. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.).Ostrava 2001. S. 120–121. |
|||||
Poznámka: |
Ing. František Sokol, CSc.(1967) |
|
||||||
Místo narození: | Telč | |||||
Místo úmrtí: | Moravské Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
V letech 1893–1900 redigoval Časopis VSMO, při spolupráci s J.Wanklem.Púsobil v Bystřici p.H., studoval piar.G v Kroměříži, 14 let působil u notáře Jana Vlka ve Znojmě. |
|||||
Zdroj: |
ZVSMO 1982, č.17–18, S.48–49.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Mnichov (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Mnichov (Německo), Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř akademický, scénograf | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině šumperského fotografa. Absolvoval něm. gymnázium v Šumperku, Akademii výtvarných umění ve Vratislavi, Uměleckou akademii ve Vídni a Akademii v Praze. 1926–1945 měl ateliér v Praze. Pro pražské něm. divadlo pracoval jako scénický výtvarník. 1946 odešel z ČSR a byl činný jako scénický výtvarník u Bavorského státního divadla v Mnichově. Jeho díla vlastní i Oblastní galerie v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy I.Opava-Ostrava 1993.S.38.; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Dolní Moravice, Mírov, Olomouc, Osoblaha, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci a ve Vídni, kde se stal magistrem práva a filozofie. Vysvěcen na kněze v Olomouci 1656.1658–1663 byl farářem v Dolní Moravici (u Sovince) a v Osoblaze. 1668 děkanem a farářem v Šumperku. V době čarodějnických procesů vystupoval proti nim a byl Bobligem rovněž obviněn z čarodějnictví. Uvězněn na Mírově, mučen a v Mohelnici 18.9.1685 upálen. V roce 1998 byla při olomouckém arcibiskupství zřízena komise, která zkoumala protokoly, výpovědi i rozsudky inkvizičního soudu. V červnu 2000 odhalil v Šumperku olomoucký arcibiskup Jan Graubner děkanu Lautnerovi pamětní desku. V mohelnických Městských sadech je na místě jeho popravy pamětní deska. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava, 1995, S.78.; http://cs.wikipedia.org. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1622 |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Mariánské Lázně | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kněz řádový, knihovník | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Olomouci, v letech 1893–1897 právnickou fakultu UK v Praze. Dne 13. září 1898 vstoupil do řádu piaristů v Litomyšli. 1899–1902 studoval bohosloví na teologické fakultě v Praze. Stává se jáhnem 28.10.1902. V letech 1902–1920 učí na řádové piaristické koleji v Praze, tam je v letech 1904–1919 též knihovníkem. Od 17. července 1920 zvolen provincionálem piaristického řádu, což byl největší představitel řádu v ČSR. Funkci vykonával osmnáct let až do své smrti. Měl tétž titul arcibiskupského notáře pražského arcibiskupa a titul skutečného rady olomouckého arcipastýře. Zemřel při léčení v Mariánských Lázních na zánět slepého střeva. |
|||||
Zdroj: |
Beránek, O.: Z dějin štěpánovské farnosti.II.díl., S.129 an. (rukopis z pozůstalosti/ |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Praha, Přerov, Štěpánov | |||||
Obory působení: | tajemnice Gorazda | |||||
Anotace: |
Rozená Krylová. Rodný dům ve Štěpánově čp. 332, nyní Horní ulice 101. Marie Gruzínová byla sekretářkou vladyky Gorazda v Praze. Při zatýkání pravoslavných kněží v roce 1942 byli zatčeni manželé Čiklovi a jejich byt byl uzamčen. Marie Gruzínová podle autora vnikla oknem do Čiklova bytu. Děti potom odvezla k příbuzným do Přerova. Vše se prozradilo. Marie Gruzínová byla v červenci 1942 zatčena, převezena do Mauthausenu, kde byla umučena dne 24. října 1942. Ve Štěpánově na pravoslavném chrámu sv. Prokopa Sázavského umístěna pamětní deska. Druhá deska je na štěpánovském hřbitově. Dodejme, že sestra Marie Gruzínová byla zasvěcena do mnohých prací vladyky Gorazda, které museli být zachovány v tajnosti před nacisty. Přepisovala např. v ladykovi Gorazdovi j eho oficiální i důvěrné dopisy do Jugoslávie i rukopis jeho knihy, ve které podrobil kritice jak nacistické řádění v Protektorátu, tak samu zvrácenou totalitní ideologii. Nic neprozradila. |
|||||
Zdroj: |
Koudela, M., Kráčmar, J.Paměti obce Štěpánova.Štěpánov.Danal, 1997.S.69. Velký čin malé církve. Praha 1948.; |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Štěpánov | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v Moravské Huzové (n. místní část obce Štěpánov). Odb.učitel měšťanské školy a funkcionář Sokola.Jako člen odbojové skupiny Obrana národa zatčen koncem roku 1941.Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce ve škole, pamětní desce v sále Sokolovny a na památníku obětí 2.sv.v. v parku ve Štěpánově. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.51.;Naše noviny, Štěpánov 1992, květen č.162.; |
|
||||||
Místo narození: | Šišma | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Opava | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Profesor učitelského ústavu v Opavě. |
|||||
Zdroj: |
Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945.Brno 1947.S.68.; |
|
||||||
Místo narození: | Stínava | |||||
Místo úmrtí: | Mníšek pod Brdy | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha | |||||
Obory působení: | technik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Prof. VUT Brno a ČVUT Praha. Zabýval se mechanickou technologií. Autor odb. publikací. Výroba surového cukru. 1899. ;Elektrické svařování mědí. 1935. ; ad. Nositel Komanděrského kříže řádu Polonia Restituta. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.193.;. |
|
||||||
Místo narození: | Stavenice | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Beroun | |||||
Místa pobytu: | Brno, Mladeč, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | botanik, přírodovědec, skauting, spisovatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Od útlého dětství žil v Olomouci, kde v roce 1940 maturoval na Slovanském gymnáziu. Poté studoval přírodní vědy na univerzitě v Brně, kde promoval v roce 1947. Po vojně nastoupil na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty UP, kde působil tři roky a pak přešel do vlastivědného muzea .- tehdejšího „Studijního a lidovýchovného ústavu kraje Olomouckého“. Zasloužil se o odborné uspořádání sbírek, o modernizaci muzeí, značnou pozornost věnoval rostlinnému porostu v Mladči, redigoval Zprávy VMO, zasloužil se o obnovení Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Externě přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Byl členem mezinárodní organizace muzeí ICOM při UNESCO a místopředsedou krajského odboru České botanické společnosti při ČSAV. Věhlasný botanik byl znám také z televizního pořadu ostravského studia „ Lovy beze zbraní“, kde se uplatnil nejen jako účinkující, ale byl též spoluautorem.. Vynikající znalec přírody byl od mládí aktivním členem skautského hnutí. Ke skautské činnosti se mohl svobodně vrátit až po roce 1989 , kdy pracoval s mládeží. Hojně publikoval v odborném a vlastivědném tisku, jako např. Zprávy Krajského vlastivědného muzea, sborník Středisko, opavský Časopis slezského muzea, prostějovská Štafeta, Kdy-kde-co v Olomouci aj. Milovníkům přírody a skautským činovníkům odkázal čtyři svazky pohádek o květinkách, které vyšly v roce 1992 s názvem „Pohádky lesní moudrosti“. Bratr „Bob“ (jak byl nazýván nejen skauty, ale i přírodovědci), byl nejznámějším botanikem na Moravě a svému povolání se věnoval celým srdcem. |
|||||
Zdroj: |
Hlůza,B.: RNDr. Bohumil Šula – 65 let. Zpravodaj VSMO 1985,
č.21–22,
|
|
||||||
Místo narození: | Sofie (Bulharsko) | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | lékař, odbojář | |||||
Anotace: |
Působil v Přerově, kde se za 2. svět. války účastnil protifašistického odboje, autor odborných spisů o tuberkuloze; Ochrana dětí a kojenců; Horní cesty dýchací, jich poměr k tuberkuloze; Problémy práce;aj. Popraven. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov 1982;Nekrolog=Časopis lék.čes.85.1946.S.247;Časopis lék.čes.86.1947.S.1180;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?1937–1962.Praha SK ČSSR 1962, S.242;. |
|
||||||
Místo narození: | Smržice | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Loštice, Nový Jičín, Olomouc | |||||
Obory působení: | advokát, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1906, poté práva v Praze, kde promoval roku 1912.Počáteční praxi vykonával u hanáckého spisovatele Ot.Dostála-Bystřiny v Novém Jičíně.Do Mohelnice přišel roku 1920.Zasloužil se o stavbu české školy v Mohelnici.7.10.1938 musel odejít a pracoval v Litovli, kam 7 let dojížděl z Loštic, kde bydlel.Od 1.11.1945 opět v Mohelnici.1948 byl založen Spolek přátel muzea, jehož byl prvním předsedou. |
|||||
Zdroj: |
Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.; F.H.: Nekrolog.Kulturní kalendář Mohelnice.1968, č.11, S.5.; |
|
||||||
Místo narození: | Slaný | |||||
Místo úmrtí: | Moravská Třebová | |||||
Místa pobytu: | Benešov, Kyjov, Lipník nad Bečvou, Litomyšl, Praha | |||||
Obory působení: | kněz, rektor, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Středoškolský profesor vyučoval na piaristických hlavních školách a gymnáziích v Benešově, Litomyšli, Slaném a Praze, kde 1835–1868 na Akademickém gymnáziu profesorem náboženství. Od 1848 byl členem Matice české při Národním muzeu v Praze, jež vydávala české knihy. Jako rektor vedl pražskou piaristickou kolej v Panské ulici 1859–1876. Poté pobýval jako důchodce na Moravě. Jeho badatelská práce byla publikována v tisku. Byl spolupracovníkem první české moderní encyklopedie Riegrova Slovníku naučného a publikoval v Časopisu katolického duchovenstva. |
|||||
Zdroj: |
Svátek, Josef: Je spravedlivé vzpomenouti.Katolické noviny, 25.7.1965, S.3.;. |
|
||||||
Místo narození: | Senice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Mauthausen (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Břuchotín | |||||
Obory působení: | odbojář, parašutista | |||||
Anotace: |
V roce 1939 odešel na vojnu, po okupaci Československa se stal parašutistou, pracoval v odboji na Olomoucku. v říjnu 1941 byl zatčen a vězněn v Olomoci, 22. 12.1941 byl odsouzen k smrti. 7.5. 1942 byl zastřelen. |
|||||
Zdroj: |
Dostálová, E. Josef Vodička. Senický zpravodaj, č.1, 1.4.2005, S.3–4. ' |