Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci gymnázium, v r.1771 odešel do Vídně studovat chirurgii. Osobní lékař Leopolda II. |
|||||
Zdroj: |
Kašpar, Rudolf: Jan Karel Hunčovský. ZVSMO 1986–1987, č. 23–24, S. 48–49. ;foto. ; Thomas, W.: Chirurg osvícenecké doby. Střední Morava, 4, č.7 1998. S.93–96.; |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Blansko, Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Uničov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, spisovatel | |||||
Anotace: |
Od 1768 stud. v Lipníku gymnázium, v Olomouci, filozofii a 2 ročníky bohosloví, 1778 odešel do Vídně studovat malířství, živil se malováním pokojů, seznámil se s vojen. lékařem a stud. medicinu. Stal se ranhojičem a r. 1784 půs. v Uničově. 1786 ustanoven vrch. lékařem u generál. štábu ve Vídni, od r. 1791 trvale v Hranicích. R. 1811 založil při kostele veřejnou knihovnu. Asi ve 40 letech začal psát básně, náboženské, vzdělávací a vlastivědné spisy, zapisoval pověsti, překládal nábožen. spisy. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985, S.784–786;Doupalová, E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lid.pověstí.Olomouc, UP 1986, S.130–131.;Neruda, Jan: Podobizny.Sv.3.Praha, 1954, S.59–61.;/reg./;Gallaš, J.H.A.: Romantické povídky.Praha, ELK 1941, S.238–263 doslov a poznámky B.Slavíka.. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místa pobytu: | Brno, Bystřice pod Hostýnem, Lipník nad Bečvou, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Absolvoval piaristické gymnázium v Lipníku, filozofii v Olomouci, teologii v Brně.Kaplan v Bystřici pod Hostýnem, od 1795 trvale v Brně.Od 1.7.1819 farářem v Obřanech.Literaturou se začal zabývat za studií v Olomouci. Pseud.T.F. Psal duchovní písně, sbíral lidové písně. Autor Katolického kancionálu. Vydal Gallašovu Múzu moravskou. |
|||||
Zdroj: |
Český bohovědný slovník.IV.Praha, 1930, S.331.;Lexikon české literatury.I.Praha, Academia 1985, S.759–761.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Kelč, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Kroměříži, na kněze vysvěcen r. 1789 v Olomouci. Poté kaplan v Kelči, od 1806 farářem v Místku. V Olomouci žákem Josefa Dobrovského. Člen Puchmajerovy družiny. Užíval pseud. Moravan. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literaturzy.2/II.Praha, Academia 1993.S.1038–1039.; |
|
||||||
Místo narození: | Heiligenstadt (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
V období 30.6.1806 – 1811 povolán na místo profesora lékařského ústavu v Olomouci |
|||||
Zdroj: |
Daněk, Karel: Philipp Karl Hartmann, olomoucký profesor lékařství.ZVŮO 1966, č.128, S.1–9.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hudlice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Napajedla | |||||
Obory působení: | kněz řádový, lékař, překladatel | |||||
Anotace: |
Mladší bratr jazykovědce Josefa J . 1788 odešel do Prahy k piaristům, 1797 byl v noviciátě v Lipníku, učil na řádových školách aritmetice. Brzy opustil řád, vrátil se do Prahy, dostudoval filozofii a abs. med. fakultu, promoval 1805. 1806 –1807 lékař v Napajedlích. 1808 jmenován supl. prof. porodnictví. 1811 profesorem, 1839 rektorem univerzity. Členem zahranič. učených společností, 1849 nositel Leopoldova řádu, 1850 povýšen do rytířského stavu. Publikoval od r. 1804. Překládal beletrii. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.II/1.Praha 1993.S.579–580.;. |
|
||||||
Místo narození: | Habrovany | |||||
Místo úmrtí: | Habrovany | |||||
Místa pobytu: | Kojetín, Prostějov, Přerov | |||||
Obory působení: | lidový malíř | |||||
Anotace: |
Narozen v Habrovanech na Vyškovsku. Lidový malíř. Působil v okolí Prostějova, Přerova, Kojetíně. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov;. |
|
||||||
Místo narození: | Náměšť na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Sv. Hyppolit (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko), Výšovice | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz, literát, pedagog, rektor univerzity | |||||
Anotace: |
Narozen v Biskupství. Brzy po narození se rodina přestěhovala do Náměště, kde zakoupili dům na levém břehu řeky Sumice. Po studiu na farní škole v Náměšti a normální škole v Olomouci (1804–1805), studoval od r. 1806 do 1810 na c.k. akademickém gymnáziu v Olomouci. Pro svůj vřelý náboženský cit pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě olomouckého lycea a od r. 1812 ve studiu teologie ve Vídni. Jeho oblíbeným místem se stal sv. Kopeček u Olomouce, který často navštěvoval. Od dětství býval často nemocen se srdcem, dokonce musel na čas přerušit studium. Díky velké houževnatosti a píli vše překonal. V r. 1815 těžce onemocněl a musel se z Vídně vrátit domů. Přesto dokázal studia dokončit. Po úspěšných studiích byl dne 21. 3. 1818 vysvěcen v Olomouci na kněze, svou primici pak měl 5.4.1818 v kostele sv. Kunhuty v Náměšti. Poté působil jako kooperátor ve Výšovicích a Kroměříži. V r. 1821 složil na olomouckém lyceu státní zkoušku z pastorální teologie. Ve své dráze pokračoval na Katedře pastorální teologie v Olomouci, jehož vedoucím se stal v roce 1823. Když císař František I. povýšil lyceum v r. 1827 na univerzitu, stal se jejím prvním rektorem. R. 1829 byl povolán do Vídně. V říjnu 1838 získal doktorát z teologie. V r. 1847 se stal rektorem univerzity ve Vídni. V roce 1851 byl vysvěcen na biskupa v Sankt Poltenu v Dolních Rakousích. V r. 1852 se ujal svého úřadu a byl v diecézi velmi oblíbený. Byl též literárně činný. V roce 1832 sepsal česky Sedmnáctero kázání, dílem postních, dílem svátečních i příležitostních. R. 1839 pak latinsky Život sv. Tomáše z Villanovy, sv. Tomáše Akvinského, sv. Vavřince a sv. Augustina. Od 1823 profesor pastorálky v Olomouci, od 1830 ve Vídni, dvorský a hradní farář, 1851 biskup svatohypolitský. |
|||||
Zdroj: |
Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968, S.19.Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.34..;Podlaha, Antonín.: Bibliografie české katolické literatury náboženské.Část 5.Praha 1923.S.2077. Hanácké noviny, 8.4.1995, S.8., Papajík, David – Miroslav Šmíd: Dějiny Náměště na Hané. Náměšť na Hané 2022. S.593–596. (uvedeno datum narození 7. dubna, jiné materiály uvádí 8.4.) |
|||||
Poznámka: |
Biskupství je částí obce Náměšť na Hané. |
|
||||||
Místo narození: | Mrač | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Dolní Mrač, (později v Podmračí, n.Mrač) v rodině konopišťského zahradníka. Podpora otcova zaměstnavatele, hraběte z Vrtby, mu umožnila vystudovat. Specializoval se na porodnictví. Působil v Olomouci kde je po něm pojmenovaná ulice. Od roku 1829 profesor olomoucké Akademie, stal se zároveň primářem v porodnici a nalezinci. Napsal učebnici Babictví a odborné spisy z oboru pedagogiky a medicíny (např. didaktický spisek Pěstounka). Někteří badatelé se domnívají, že možností inspirace k sepsání Babičky Boženě Němcové byla Mošnerova kniha Pěstounka. |
|||||
Zdroj: |
Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.1.Olomouc 1981, S.68–69.; |
|
||||||
Místo narození: | Česká Ves | |||||
Místo úmrtí: | Lipová - lázně | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Lipová - lázně | |||||
Obory působení: | léčitel přírodní | |||||
Anotace: |
Léčitel domácích zvířat. Zakladatel Lázní Dolní Lipová v roce 1829. Školu navštěvoval v Jeseníku. |
|||||
Zdroj: |
|
||||||
Místa pobytu: | Sovinec, Strážnice | |||||
Obory působení: | lesník | |||||
Anotace: |
Soustředil se na zavedení a pěstování topolu kanadského, jedlí vysel slovenské pomezí, podporoval poznatky a dary lesnickou školu na Sovinci. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, 2.3.1996, S.8., . |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1812 |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Kounice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, národní buditel | |||||
Anotace: |
Nejstarší známí předkové rodiny pocházeli ze Švýcarského města Porrentruy. To se ještě rodina psala „Hölzlet“, jméno Helcelet přijala asi v roce 1801. Ze Švýcar přišla na Moravu a usadila se v Dolních Kounicích, kde se také narodil pozdější významný národní činitel Jan. V září 1823 nastoupil na brněnské gymnázium. V duchu rodinné tradice se také vyučil mlynářem u mistra Günthera v Březí u Nákla (n.Březové, m.č.Litovle). Jako tovaryš pak vandroval po Slezsku a Čechách. V letech 1834 – 38 zakotvil na vídeňské univerzitě, kde studoval medicinu, rok pak prohluboval své znalosti v Padově, praktikoval v Brně, v nemocnici u sv. Anny. Doktorát získal v roce v roce 1840 ve Vídni a stal se magistrem porodnictví. Lékařská praxe ho však příliš nelákala a tak v roce 1841 přijal místo suplenta a o pět let později profesora na Stavovské akademii v Olomouci ( její postavení se rovnalo univerzitnímu). Helcelet přednášel polní hospodářství a přírodopis, současně se stal redaktorem Olomouckých novin (Holomoucké /prostonárodní/ noviny) a Slezských listů. Také se oženil, z manželství se narodily děti Božena a Ctibor. Po zrušení olomoucké univerzity se v roce 1850 stal na nově zřízené technice v Brně řádným profesorem národního hospodářství. |
|||||
Zdroj: |
Ottův slovník naučný.11.díl.Praha, 189., S.47.; Slavné osobnosti města Brna. (web). |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké nad Jizerou | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | lékárník, vydavatel | |||||
Anotace: |
Po smrti bratra Františka v r. 1866 převzal lékárnu v Přerově, od r. 1874 v Olomouci, kde r. 1870 založil se svým zetěm Karlem Procházkou českou tiskárnu pod firmou „Národní knihtiskárna Kramář&Procházka“. Předseda Matice školské. Literárně činný. Napsal: Domácí slovník poučný;Základy chemické technologie; aj. Překládal z Voltaira/Karel XII. , král švédský/aj. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník…Olomouc 1938, S.159–160.;Hýsek, M.: Literární Morava…Praha 1911, S.226.;OSN.XV.Praha 1900, S.61.;Z díla: Olomouc, královské hlavní město Moravy.Olomouc, Kramář 1881.216 s;. V červnu si připomínáme..In: Kdy-kde-co, Olomouc 2014, červen., S,1–2. |
|
||||||
Místo narození: | Toužín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Znojmo | |||||
Obory působení: | knihkupec, literát | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Znojmě, v Brně filozofii, od r. 1865 trvale působil v Brně. Literární a publicistická činnost. Redigoval Moravskoslezský časopis pro lid. Publikoval v Moravské orlici, Morav. novinách. |
|||||
Zdroj: |
Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí.Olomouc UP 1987.;Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.94–95.;Přichystal, A.: Beletristický obraz minulosti města Olomouce a okresu Olomouc.Olomouc SVK 1980.;Kopecký, Milan: Literární význam Mikšíčkových pamětí.VVM, 15, 1960, S.216–224. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Blansko, Olomouc | |||||
Obory působení: | archeolog, lékař | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině c.k. zemského rady Damiana Wankla z Bavorska jako nejmladší, neboť měl sedm sourozenců. Od roku 1840 studoval medicínu a o sedm let později byl promován na Dr. Med. a r. 1848 doktorem anatomie. V říjnu 1849 se stal hutním lékařem u hraběte Salma na Blanensku, kam se přestěhoval. Zde se seznámil se svou nastávající manželkou Eliškou Šímovou Z Kuřimi, kterou si roku 1851 vzal. Měly čtyři dcery: Lucii, Karlu, Vlastu a Madlenku. Jeho dcera Karla se provdala za Wilibalda Absolona a tak Wanklův vnuk Karel Absolón byl významným krasovým badatelem. Wankel si velmi oblíbil krajinu v Moravském krasu a jeho přírodu, o kterou se zajímal už od mládí. Jedny z prvních vykopávek provedl ve Sloupsko- Šošůvských jeskyních, roku 1850, kde se mu podařilo objevit téměř celou kostru jeskynního lva. Podnikl také sestup do Macochy a od roku 1863 se soustředil na archeologické výzkumy. Kromě objevů v Býčí skále prováděl výzkumy také například v jeskyni Výpustku (1870) a Pekárně (1880). Jeden z jeho nejvýznamnějších objevů je ten v Býčí skále – jak ho sám nazýval „Pohřeb halštatského velmože“. S odchodem do důchodu v roce 1883 se přestěhoval s manželkou, která mu pomáhala v jeho badatelské práci do Olomouce. Při této příležitosti nabídl své sbírky muzeím v Brně i v Praze, ale ta neměla peníze a ani zájem a tak sbírky odkoupila Antropologická společnost ve Vídni a dodnes jsou v Naturhistoriches Museum. O Moravském krasu, jeho historii a kráse a o svých bádáních a objevech napsal dr. Wankel knihu „Bilder aus der Máhrischen Schweiz und ihrer Vergangenheit“, neboli Obrázy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Tato kniha vyšla v roce 1882 v němčině. Po přesídlení do Olomouce však archeolog nezačal odpočívat. Stál u zrodu tamního muzea i Vlasteneckého spolku muzejního a účastnil se nadále archeologických kongresů a sjezdů. Se skupinou přátel a svých čtyř dcer se zabýval i národopisem, zejména vyšíváním a lidovými ornamenty z doby halštatské. Zdůrazňoval jejich vzájemnou příbuznost a z toho usuzoval na dávný pobyt Slovanů u nás už v době neolitu. Protože chtěl získat, co nejvíce srovnávacího materiálu, hodně cestoval po Evropě, Asii. Navštívil i Egypt a Palestinu. Prostudoval také ruská muzea. Odborné práce v českém jazyce publikoval v ČVSMO , kde je publikována i jeho článková bibliografie v roce 1897. Tehdejší vědci si jeho poznatků nesmírně vážili a uznávali je. Četnými články přispíval do Časopisu VSMO a spravoval archeologickou část olomouckého muzea až do roku 1892, kdy byl postižen záchvatem mozkové mrtvice s následným ochrnutím pravé ruky a o rok později díky zlomenině nohy přestal chodit, takže až do své smrti byl upoután na svůj byt. V Olomouci je jeho jménem nazvaná též ulice (poblíž pravoslavného kostela. Hrob na ústředním hřbitově je opatřen náhrobkem, jehož autorem je Julius Pelikán a v roce 1923 jej pořídil Vlastenecký spolek muzejní v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Dubnová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2012., duben S.4. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kouřim | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař, ředitel nemocnice | |||||
Anotace: |
Ve Vídni-plukovní lékař, od r. 1875–93 ředitelem zemské nemocnice v Olomouci. Získal vyznamenání-byl jmenován rytířem řádu Františka Josefa, udělen mu byl zlatý záslužný kříž s korunou, medaile pro umění a vědu a válečná medaile. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938, S.81.;. |
|
||||||
Místo narození: | Opatovice | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Hovězí, Hulín, Kurovice, Kuželov, Napajedla, Nezamyslice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Narozen v Opatovicích u Rajhradu. Katolický kněz. Bohosloví vystudoval v Olomouci a poté působil jako kaplan v Hovězí, Napajedlech. Byl vychovatelem ve Štýrsku, profesorem náboženství v Uherském Hradišti. Působil též jako farář v Kuželově, Záhlinicích a Nezamyslicích. Publikoval časopisecky i knižně. |
|||||
Zdroj: |
Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života valašska. Valašské Meziříčí 2000. S.44. ; |
|||||
Poznámka: |
Záhlinice (n. m. část obce Hulín). |
|
||||||
Místo narození: | Ústí nad Orlicí | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Praze, medicínu 1854–1859, 1860 promován na dr.med., Mgr.porodnictvía dr. chirurgie 1862. V letech 1859–1860 působil v Praze, 1860–1861 v Brně. Od 1.8.1861–30.9.1865 klinický a sekundární lékař v Olomouci. Srpen až prosinec 1861 suplující profesor vnitřního lékařství. Po odchodu z nemocnice praktický lékařem v Olomouci, 1869 krajským lékařem, 1871 okres. lékařem. V říjnu 1886 pověřen vedením zdravot. odd. v místodržitelství v Brně a 1887 jmenován radou zemského zdravot.referátu v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Remeš, M. : K dějinám medic. chirurg. studia a staré nemocnice v Olomouci. In: Časopis VSMO, XLIX, 1936, 1, seš. 181–182. Olomouc 1936, S. 60. |
|
||||||
Místo narození: | Polička | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař, odborný publicista | |||||
Anotace: |
Český vojenský lékař v rakouské armádě, od r. 1901 žil v Olomouci. Publikoval v Národních listech a v Moravské Orlici. Zemřel ve vojenské nemocnici na Klášterním Hradisku. |
|||||
Zdroj: |
Černý, Jaroslav: O českém vojenském lékaři dr. Vincenci Podhajském. =ZVÚO, 1968, č. 137, S. 4–8. ;Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 227. ;Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci,' Olomouc 1967, č. 137, S. 5; |
|||||
Poznámka: |
Klášterní Hradisko je část města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Obory působení: | lékárník, meteorolog, přírodovědec | |||||
Anotace: |
Syn šumperského lékárníka Josefa Paula (1804–1892). Po otci zdědil nejen prosperující lékárnu, ale i řadu veřejných funkcí ve městě.Přední znalec přírody, významný meteorolog. Stal se jedním z prvních, kdo zaznamenával tyto údaje a posílal jejich výsledky říšskému ústavu ve Vídni a za Moravu do Brna. Za tuto průkopnickou činnost obdržel zlatý záslužný kříž. Jeho meteorologické záznamy jsou uchovány v SOKA Šumperk. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.2 (14.). Ostrava, 2001. S. 100–101. Nejstarší šumperští botanikové.In: Severní Morava,79, Šumperk 2000. S.31–42. |
|
||||||
Místo narození: | Ždánice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bučovice, Olomouc, Prostějov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | literát, ředitel gymnázia, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Do školy chodil v Bučovicích. V Olomouci působil od r. 1864, prof. na němec. gymnáziu, poté hlavním učitelem učitel. ústavu v Olomouci, od 1878–1880 ředitel reálky v Prostějově, v letech 1880–1884 opět v Olomouci. Od r. 1884 byl ředitelem gymnázia v Uherském Hradišti. Zakladatel Matice školské v Olomouci. Literárně činný. Hojně publikoval v časopisu Komenský. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.179–180.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bezměrov | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Vyškov | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Sekundární lékař na porodnici v Brně, v letech 1870–1874 lékařem ve Vyškově. V roce 1870 zakladatel a první starosta Sokola Vyškov. Po roce 1875 obvodním lékařem v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Vyškovské noviny.1913, č.8. Dějiny Sokola Brno I. Brno 1949. Sto let Sokola Vyškov. Vyškov 1970. |
|
||||||
Místo narození: | Milotice nad Opavou | |||||
Místo úmrtí: | Napajedla | |||||
Místa pobytu: | Napajedla, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | jazykovědec, lingvista, novinář, pedagog středoškolský, ředitel gymnázia, spisovatel | |||||
Anotace: |
Pedagogickou kariéru zahájil na Slovanském gymnáziu v Olomouci roku 1868. Byl spoluzakladatelem Vlasteneckého muzea v Olomouci roku 1883 a prvním ředitelem gymnázia v Opavě v letech 1883–1895. |
|||||
Zdroj: |
|
||||||
Místo narození: | Votice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Plzeň | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Od roku 1871 asistent porodnické kliniky v Olomouci, v srpnu 1879 jmenován primáře porodnice a 23.3.1882 profesorem c.k. babické školy v Olomouci, kde působil od ledna 1891, kde byl penzionován. Žil pak v Plzni. Pohřben v Praze na Olšanech.V roce 1888 vydal učebnici „Babictví“ a další populární články publikoval v různých časopisech.V Olomouci se přátelil s Ignátem Wurmem. |
|||||
Zdroj: |
Remeš, M. : K dějinám medic. chirurgického studia a staré nemocnice v Olomouci. ČVSMO 1936, S. 62–63. ; |