Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Melide (Švýcarsko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Holešov, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt, geometr, sochař, štukatér | |||||
Anotace: |
Vl.jm. Filippo Alberto Lucchese, v německém prostředí psán Luchese. Zaměstnán ve vídeňských habsburských službách jako císařský ing. a architekt. Svou činností zasáhl i na Moravu, po 1650 navrhl hr. Rottalovi zámek se zahradou a přestavbou kostela v Holešově a pracoval pro Lichtenštejna při přestavbě letního sídla olomouckých biskupů, zámku v Kroměříži. V období 1664 – 1666 pracoval v Olomouci na projektu biskupské rezidence, která je jedinou stavbou tohoto architekta v Olomouci. Po r. 1665 dodal plán tzv. Podzámecké zahrady v Kroměříži. Vytvořil řadu barokních staveb ve Vídni a na Moravě (Holešov, Kroměříž, Olomouc). |
|||||
Zdroj: |
Hlobil, I. : Olomouc. Praha, Odeon 1984. S, 89–90. ;Poche, E. : Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha, Academia 1975. S. 273 – 274. ;Richter, V. : Filiberto Luchese na Moravě. In: Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1934. Praha 1935. ;. V měsíci květnu si připomínáme…Kdy-kde-co. Olomouc, květen 2011. S.2. Wikipedia.cs |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Dolní Moravice, Mírov, Olomouc, Osoblaha, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci a ve Vídni, kde se stal magistrem práva a filozofie. Vysvěcen na kněze v Olomouci 1656.1658–1663 byl farářem v Dolní Moravici (u Sovince) a v Osoblaze. 1668 děkanem a farářem v Šumperku. V době čarodějnických procesů vystupoval proti nim a byl Bobligem rovněž obviněn z čarodějnictví. Uvězněn na Mírově, mučen a v Mohelnici 18.9.1685 upálen. V roce 1998 byla při olomouckém arcibiskupství zřízena komise, která zkoumala protokoly, výpovědi i rozsudky inkvizičního soudu. V červnu 2000 odhalil v Šumperku olomoucký arcibiskup Jan Graubner děkanu Lautnerovi pamětní desku. V mohelnických Městských sadech je na místě jeho popravy pamětní deska. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava, 1995, S.78.; http://cs.wikipedia.org. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1622 |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Morkovice, Slatinice | |||||
Obory působení: | kamenosochař | |||||
Anotace: |
Syn Jana Ležatky st. Datum křtu. Pracoval pro četné kostely moravské, 1786 bohatou štukovou výzdobu chrámu sv. Mořice v Kroměříži a farní kostel v Drahotuších (n.m.č. města Hranice)a ve Slatěnicích (n. Slatinice). |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník.II.S.29.;. |
|
||||||
Místo narození: | Haut-Loire (Francie) | |||||
Místo úmrtí: | Paříž (Francie) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | generál | |||||
Anotace: |
Bojovník za nezávislost USA a francouzský revoluční generál.Jako politický zločinec vězněn v různých pevnostech v Německu, od května 1794 v Olomouci, zde nakládáno s ním krutě zejména po pokusu o útěk 8.11.1794.V říjnu 1795 bylo dovoleno jeho manželce sdíleti s ním vězení.Na četné ohlasy v cizině propuštěn 19.9.1797. |
|||||
Zdroj: |
OSN, XV.díl.Praha 1900.S.549 – 550.;Hradecký, Josef: Dvě méně známé stránky ze života olomouckého vězně.In: ZVÚO, 1971, č.152, S.19–23, ;Wondrák, Edward: Lékař, který chtěl osvobodit revolucionáře.In: Časopis Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci.1970, r.60(1), č.2–3, S.7–18.;. |
|
||||||
Místo narození: | Arad (Rumunsko) | |||||
Místo úmrtí: | Vorderbruck (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Velehrad, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Působil ve Vídni, činný na Moravě. Vystavěl novou kapli Cyrila ve Velehradě r. 1862;restauroval dóm v Olomouci a zbudoval seminář v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Slovník II.Praha 1947, S.39.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1826 |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Jihlava, Olomouc, Opava, Tršice, Znojmo | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Lipňany (n.m.č. obce Tršice). Chodil do farní školy v Tršicích. V Olomouci studoval gymnázium a bohosloví..R.1848 navštívil Prahu jako člen deputace Lípy slovanské z Olomouce na Slovanský sjezd. Od r.1850 vyučoval na gymnázium v Olomouci a v Jihlavě, 1853 učitelem dějepisu a zeměpisu ve Znojmě. Publikoval v Týdeníku, spoluprac. s Havlíčkem.Založil čes.vědec.historiografii ve Slezsku. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biograf.slovník širšího Ostravska.Seš.2.Opava, Slezský ústav ČSAV 1976, S.89–91.; Horáčková, E.: František Lepař-Jan Lepař.P., PNP 1976.;Neruda, Jan: Podobizny.1.Praha, ČS 1951, S.179–181. |
|
||||||
Místo narození: | Tršice | |||||
Místo úmrtí: | Jičín | |||||
Místa pobytu: | Česká Lípa, Kroměříž, Olomouc, Praha, Tršice | |||||
Obory působení: | filolog, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Lipňany (n. m.č. obce Tršice). Farní školu vychodil v Tršicích. V letech 1843–1951 studoval gymnázium v Kroměříži, poté začal studovat filozofickou fakultu v Olomouci, ale v březnu 1852, když byla olomoucká univerzita zrušena, přešel do Prahy. Univerzitu Karlovu absolvoval v únoru 1855. Působil jako středoškolský profesor zprvu v České Lípě, od r. 1856 v Jičíně, od 1871 byl ředitelem gymnázia v Jičíně až do r. 1891. |
|||||
Zdroj: |
OSN.XV.díl.Praha 1900.S.888–889.;. Ševčíková, Hana: Prosincová výročí středomoravského regionu. In.: Týnecké listy, XIX. Velký Týnec 2009. S.7. |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Budapešť (Maďarsko) | |||||
Místa pobytu: | Komárno (SR), Praha, Šternberk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kapelník, vojenský hudebník | |||||
Anotace: |
Otec skladatele Franze Lehára, bratr Antonína Lehára (*1840). Vyučil se sklářem, ale brzy se věnoval hudbě. Hudebník u vojenské hudby. Působil ve Šternberku, Vídni, Praze, Komárně. |
|||||
Zdroj: |
Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje. Ostrava 1987. S.36. Valíček, Josef : Hudební skladatel Franz Lehár a severní Morava. SM, Šumperk, sv.19. S. 53–54. (foto domku čp.137 v Šumvaldě.) Kalendárium osobností Moravy 1996–2000. Brno-Olomouc 1995. S.42. |
|
||||||
Místo narození: | Loštice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog hudební, zpěvák | |||||
Anotace: |
Od r. 1879 v Olomouci, dómský choralista, činný v Žerotíně, učitel hudby a zpěvu. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.180.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místa pobytu: | Šternberk | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Narozen v Šumvaldu na Uničovsku. Bratr Františka L. (1838 – 1897), strýc skladatele Franze Lehára, který u něj v letech studií 1882 – 8 na pražské konzervatoři, i nějaký čas pobýval. |
|||||
Zdroj: |
Valíček, Josef : Hudební skladatel Franz Lehár a severní Morava.Severní Morava, Šumperk, sv.19.S.53 – 54.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ždánice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Bučovice, Olomouc, Prostějov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | literát, ředitel gymnázia, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Do školy chodil v Bučovicích. V Olomouci působil od r. 1864, prof. na němec. gymnáziu, poté hlavním učitelem učitel. ústavu v Olomouci, od 1878–1880 ředitel reálky v Prostějově, v letech 1880–1884 opět v Olomouci. Od r. 1884 byl ředitelem gymnázia v Uherském Hradišti. Zakladatel Matice školské v Olomouci. Literárně činný. Hojně publikoval v časopisu Komenský. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.179–180.;. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | operní pěvkyně | |||||
Zdroj: |
Moravské osobnosti umění a kultury. REGO/SVKOL;. |
|
||||||
Místo narození: | Velké Hoštice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bouzov, Olomouc | |||||
Obory působení: | kovář, umělecký zámečník | |||||
Anotace: |
Do r.1862 se učil u kováře Karla Gerlacha v Olomouci-Pavlovičky, kde se stal tovaryšem. R. 1868 se osamostatnil a r.1892 jmenován knížecím arcibiskupským dodavatelem zámečnických a kovářských prací. Jeho práce uvidíme na hradě Bouzov, v olomouckých kostelech u sv. Mořice a sv.Václava, i na kandelábru Denisova ulice.. Podílel se taky na rekonstrukci radnice (1901–1904), výstavbě dómu. Jeho synem a pokračovatelem byl Raimund Lefenda ( 1872–1952. Pohřben na ústředním hřbitově. Na hrobě je kříž navržený Adolfem Kašparem, který pochází z dílny rodiny Lefendovy. |
|||||
Zdroj: |
Mlčák, L.: Olomoucký kovář a umělecký zámečník Johann Lefenda. Okresní archiv v Olomouci 1989.Olomouc 1990, S.159–166 /fotografie/.; |
|
||||||
Místo narození: | Rakovník | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | historik | |||||
Anotace: |
Dr. Levý je autorem četných studií a publikací z dějin města Přerova, z nichž je nejrozsáhlejší " Přerovská českobratrská církev". |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis SOKA Přerov.; |
|
||||||
Místo narození: | Lipinka | |||||
Místo úmrtí: | Zvole | |||||
Místa pobytu: | Nová Hradečná, Olomouc, Palonín, Ptení, Uničov, Zvole | |||||
Obory působení: | folklorista, pedagog | |||||
Anotace: |
Stud. v Uničově, učitel. ústav abs. 1864 v Olomouci, učitel na Konicku/Runářov, Klužínek, Ospělov, Ptení/, 1871 Palonín –17 let. Otec Stanislava Lolka, ak. malíře. R. 1888–1905 ve Zvoli. Zpracoval historii Zábřežska. Z díla: Paměti z mého života. =úryvek publ. v čas. Komenský 1908., Pověsti Zábřežska = Severní Morava, sv.1. Zábřeh 1957, s.37–40., |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, s.113–115. /fotografie/., Doupalová, Eva: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, UP 1998. |
|||||
Poznámka: |
Hradečná – nyní Nová Hradečná. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Barcola u Terstu (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | sbormistr, varhaník, violista, vydavatel | |||||
Anotace: |
Syn skladetele Františka Lablera (1805–1851), který zemřel na choleru. Zprvu hrál na housle v Prozatimním divadle v Praze, kde později s Antonínem Dvořákem hrál na violu. V roce 1864 členem orchestru městského divadla v Brně souběžně od r. 1868 ředitelem kůru v kostele u sv. Tomáše. Od r. 1872 ředitelem kůru v kostele sv. Mořice v Olomouci a sbormistr německých pěveckých spolků. v roce 1879 se vrátil do Prahy. Od r. 1892 působil ve Vídni, kde vydal německé zpěvníky pro obecné a měšťanské školy. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha 1963.S.806.;. |
|
||||||
Místo narození: | Unčovice | |||||
Místo úmrtí: | Příbor | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Pitín, Prusinovice | |||||
Obory působení: | geneaolog, kněz, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Syn rolníka studoval 1861–1868 na gymnáziu v Olomouci a poté absolvoval teologickou fakultu.Po vysvěcení na kněze 5.7.1872 byl jmenován kaplanem v Pitíně a r. 1879 v sousedních Bojkovicích. R. 1881 se stal farářem v Prusinovicích na Holešovsku, kde působil do r. 1915. Po odchodu do výslužby žil jako konzistorní rada a emeritní farář v Příboře. Volný čas věnoval genealogii významného rodu Prusinovských z Víckova. Korespondoval s významnými vlastivědnými pracovníky Vincencem Praskem, Josefem Zukalem, Vítězslavem Houdkem ad. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14). Ostrava 2001. S. 90. |
|
||||||
Místo narození: | Klimkovice | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Frýdek-Místek, Olomouc, Opava, Praha | |||||
Obory působení: | kněz řádový | |||||
Anotace: |
Vystudoval teologii a vstoupil do řádu sv. Dominika. 1874 byl vysvěcen na kněze. Ve službách řádu působil v Olomouci, Uhrách, Praze. Podílel se na vzniku uč. ústavu pro dívky v Olomouci. Zemřel v Místku (n. Frýdek-Místek). |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.83; |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Kladno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
Narozen v Nenakonicích (n. místní část obce Věrovany). V r. 1877 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Po vysokoškolských studiích působil v Olomouci od r. 1881 u soudu a v letech 1882–1887 u Dr. Žáčka. Jednatel Žerotína 1886–1888 a též činný v Národní jednotě. Poté působil v Přerově, kde byl v městské zastupitelstvu jako náměstek starosty a to v letech 1896–1904 a 1907–1910. Zemřel v Kročehlavech (n. místní část města Kladna). |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.178.;. |
|
||||||
Místo narození: | Manětín | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Prostějov, Šternberk | |||||
Obory působení: | výrobce hudebních nástrojů | |||||
Anotace: |
Od r. 1878 byl v učení ve Šternberku, poté v Prostějově a Brně, kde založil dílnu žesťových nástrojů a zároveň r. 1892 převzal zastoupení královéhrad. továrny pian H. Lhota. Zavedl výrobu hudebních nástrojů a oprav, kterou rozšířil r. 1908 na tovární podnik. Vydal velký ilustrovaný ceník hudebních nástrojů r. 1911, s popisy nástrojů. způsoby výroby a praktickými pokyny(t. německz a maďarsky) a ceník žesťových nástrojů (anglicky). Po onemocnění předal r. 1920 podnik synovi Václavovi (1894). |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník…I.Praha 1963.S.831–832.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Anotace: |
Zábavný týdeník vycházel každou sobotu v redakci Boleslava H. Šuminského, tiskem a nákladem tiskárny Josefa Groáka. Do týdeníku přispívali: prof. Jan Havelka, jenž měl v prvním čísle úvodní báseň „LLípa Moravská“ a ve dvou číslech veršovanou pohádku „Čertova nevěsta“. Psal do ní i Svatopluk Wurm Čejivský, ve 2. čísle měl cyrilometodějskou báseň „Po tisícu letech“. Dne 3. 6. 1865 vyšlo poslední číslo 17, pro nedostatek odběratelů. |
|||||
Zdroj: |
Fischer.R.: České noviny a novináři 1848–1938. Olomouc 1938. S.9. |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litultovice | |||||
Místa pobytu: | Litultovice, Mohelnice, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | kněz, překladatel, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Unčovicích (n.m.č.Litovle). V roce 1889 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a v r. absolvoval 1893 bohosloví. Poté kooperátorem v Kateřinkách u Opavy-pracoval s J. Vyhlídalem, 1920–1935 v Litultovicích. Působil též ve Studené Loučce u Mohelnice. Drobná próza, hanácké črty, překlady z francouštiny do Našince. Od r. 1916 člen Družiny literární a umělecké. S V. Pinkavou zprac. topografii Unčovic pro Moravskou vlastivědu/Litovelsko 1903/. Pseud. A. L. Tvrzský. Z díla: Cikánské historky. 1912. ; Otázka alkoholismu v přítomnosti. 1911. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V. : Biografie širšího Ostravska. Seš. 4. Opava, Slezský ústav ČSAV 1981, S. 80–81. ; Slavík, B. : Hanácké písemnictví. Olomouc 1940. ;Poselství. Olomouc 1938, S. 303. ;. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003. S.62–63. Poselství. Almanach Družiny literární a umělecké. Olomouc 1938. S.303–304. |
|||||
Poznámka: |
Studená Loučka (n.m.č. Mohelnice). |
|
||||||
Místo narození: | Hnojice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Laškov, Náklo, Příbor, Troubelice, Uničov, Želechovice | |||||
Obory působení: | kartograf, ředitel školy, spisovatel, školní inspektor, učitel, vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Narozen v čp. 56. Absolvoval nižší české gymnázium v Olomouci a učitelský ústav v Příboře. Poté učitelem v Nákle (1887–1891), Laškově (1891–1895), v Želechovicích (1895–1910), Troubelicích (1910–1926), kde ředitelem školy. Poté školním inspektorem v Uničově a na Zábžežsku. Od r. 1927 žil na penzi v Olomouci. Autor divadelních her pro děti a knih o čtení a matematice. Autor divadelní hry Ječmínek, král hroudy (1923). Pro Klub českých turistů v Uničově vyráběl mapy. Načtrl mapku Bradlo, která je uložena spolu s fotkou jmenovaného v archivu OÚ Hnojice. V roce 1914 napsal krátký článek pod názvem Zpráva o činnosti pěvecko čtenářského spolku Vlastimil v Hnojicích v letech 1864–1894. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, OK 1990, S.2.;. Ottův slovník naučný XXVIII.Praha 1909. S. 902–903. Pol, Oldřich: Osobnosti Hnojic. Rkp. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, literát, pedagog středoškolský, teolog | |||||
Anotace: |
Narozen v Držovicích (n.m.č. Prostějova). Po teologických studiích
v Olomouci působil zprvu jako duchovní v Životicích, potom jako učitel
náboženství v Ostravě. Po získání doktorátu z teologie učil na
ostravském matičním gymnáziu. Jeho pedagogická činnost byla provázena
různými literárními aktivitami. Publikoval medailonky o významných
osobnostech a myslitelích. Autor esejí. Z díla: Po stopách světce
z Assisi (Ostrava 1901) |
|||||
Zdroj: |
Kahan nad černou zemí. Ostrava 1948. S.107–108. BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S.60. |
|||||
Poznámka: |
ThDr. Alois Lang |