Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
V Olomouci vysvěcen na kněze. Psal lyrickou poezii latinsky |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha 1985.S.678–679.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1473 |
|
||||||
Místo narození: | Heřmanův Městec | |||||
Místo úmrtí: | Brtnice | |||||
Místa pobytu: | Brtnice, Prostějov, Zdounky | |||||
Obory působení: | básník, kněz | |||||
Anotace: |
Vychován u čes. bratří v Prostějově, 1577–1583 duchovním v P. 1574–75 ve Zdounkách. Autor čtyřhlasé písně proti P. Kyrmezerovi. Autor satirických, duchovních a příležitost. básní. Též pseud. Městecký. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.1.Praha SHV 1963, S.18.; Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.36–37.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha SPN 1973, S.350.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je znám jen rok 1520 |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Moravský Krumlov | |||||
Místa pobytu: | Basilej (Švýcarsko), Ivančice, Kroměříž, Mladá Boleslav, Prostějov | |||||
Obory působení: | archeolog, archivář, básník, kněz, pedagog, spisovatel | |||||
Anotace: |
V letech 1532–40 studoval školu v Přerově. Poté do r. 1543 v Kroměříži. Po r. 1545 na škole v Prostějově. Po zahraničních studiích v Basilleji byl v r. 1553 vysvěcen na kněze v Přerově. 1557 zvolen biskupem jednoty bratrské. Mezi první zmínky o nálezech v českých zemích patří zpráva o mamutích klech z Předmostí v Gramatice J. Blahoslava. Pohřben v Ivančicích. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha, Academia 1985, S.246–248.; Slovník českých spisovatelů.Praha ČS 1964.;. Sklenář,Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.78–79.; |
|
||||||
Místo úmrtí: | Jaroměřice nad Rokytnou | |||||
Místa pobytu: | Ivančice, Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Biskup Jednoty bratrské, spolupřekladatel šestidílné bible |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.50.; |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1528 |
|
||||||
Místo narození: | Trzebnice (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Louka, Přerov | |||||
Obory působení: | dřevorytec, kreslíř | |||||
Anotace: |
V letech 1595–1600 pracoval na Moravě pro tiskárnu premonstrátů v Louce, pak tvořil v Praze. Ryl do dřeva pohledy na moravská, česká a slovenská města. Ilustroval tisky B. Paprockého. Zemřel v Praze při morové epidemii. V mládí žil v Přerově. |
|||||
Zdroj: |
MSN.7.Praha 1933, S.854.; |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | kníže | |||||
Anotace: |
Byl považován za geniální dítě. V 5 letech ovládal 4 cizí jazyky. 1591 se vydal na studijní cestu po Evropě. 1591 byl jeho pobyt v Římě přerušen zákeřnou nemocí a zemřel. Uložen v knížecí hrobce v Olešnici. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.103; |
|
||||||
Místo narození: | Skočov (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Holešov, Charváty, Olomouc, Praha, Uničov, Zdounky | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Do r. 1599 studoval v Olomouci, v důsledku morové epidemie filozofii dokončil v Praze. Roku 1602 byl jmenován bakalářem, r. 1603 byl promován. Od r. 1604 studoval bohosloví, vysvěcen r. 1609 v Brně. Působil na 7 místech olomouc. diecéze. Naposledy v Holešově. Když v r. 1619 navštívil Polsko, byl o rok později obviněn, že pozval do země polské vojsko. Byl zajat a mučen, naposledy 18. 2. 1620 v Olomouci. Zemřel na následky mučení 17. 3. Prohlášen blahoslaveným byl 3.11. 1859. 21.5. 1995 byl svatořečen. Život a mučednická smrt Jana Sarkandra inspirovala básníky, spisovatele, malíře a sochaře nejen na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Zlámal; Medek, Václav: Kněz Jan Sarkander.Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1970, č.147. S.15–20.; |
|
||||||
Místo narození: | Nivnice | |||||
Místo úmrtí: | Amsterdam (Nizozemsko) | |||||
Místa pobytu: | Fulnek, Heidelberg (Německo), Herborn (Německo), Lešno (Polsko), Naarden (Nizozemí), Nivnice, Přerov, Strážnice | |||||
Obory působení: | filozof, kněz, pedagog, spisovatel, teolog | |||||
Anotace: |
Po osiření pobýval u tety ve Strážnici a ve třinácti letech se vrátil do Nivnice. V roce 1608 začal studovat na vyšší latinské českobratrské škole v Přerově a od roku 1611 na německých evangelických školách, nejprve na akademii v Herbornu, potom na univerzitě v Heidelbergu. Po skončení studií (1614) se vrací do Přerova jako učitel latiny. O 2 roky později byl vysvěcen na kněze Jednoty bratrské a po dalších 2 letech se ujal řízení bratrského sboru v severomoravském Fulneku. Odtud musel po bitvě na Bílé Hoře utéci, jako bratrský kněz se skrýval nejdříve na Moravě pak v Čechách. Dne 3. 2. 1628 opustil vlast a odešel do exilu do polského Lešna. Po vypálení Lešna koncem dubna 1656, při kterém přišel o celou knihovnu i svůj majetek, se uchýlil do Amsterdamu v Nizozemí. Tam vyvrcholila Komenského vědecká a literární činnost. Vydal asi 60 spisů, některé z nich už v předchozích letech (např. známý „Labyrint světa a ráj srdce“ hned po Bílé Hoře). Z jeho pedagogických spisů : “Svět v obrazech”, “Školu hrou” a “Didaktiku”. Jeho celoživotní snahou bylo sjednocení veškerého lidského vědění na základě jeho zpřístupnění všem. Položil základy novověké pedagogiky. Jan Ámos Komenský zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu a 22. listopadu byl pohřben v Naardenu (20 km jihovýchodně od Amsterodamu), kde je památník. |
|||||
Zdroj: |
Kujal, Bohumír: Pedagogický slovník.1.sv.Praha spn 1965, S.215–222. ; Mezihorák, F.: Galerie velkých Evropanů. Nakladatelství Olomouc 2002. S. 105–107.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Obory působení: | kněz, knihtiskař | |||||
Anotace: |
Po r.1628 ved. bratrské knihtiskárny kralické v Lešně, nejmladší syn Jiřího S./1536–1599/, první Čech, který navštívil ostrov Island r.1613 a napsal staročeský cestopis „Islandia“, přítel, spolupracovník a vydavatel spisů J.A. Komenského;pseud. Daniel Strejc Vetterus, Daniel Streyc, Hranický, Leucopolites; |
|||||
Zdroj: |
Vopravil: Slovník pseudonymů..Praha SPN 1973, S.1226.; |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1628 |
|
||||||
Místo úmrtí: | Karviná | |||||
Místa pobytu: | Bruzovice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kněz, kronikář | |||||
Anotace: |
Vystudoval filozofii a bohoslovectví v Olomouci a Praze. Stal se nejstarším čes. kronikářem na Těšínsku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.57; |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1611 |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | historik, kněz řádový | |||||
Anotace: |
Byl členem jezuitského řádu a aktivním účastníkem rekatolizace, byl přesvědčeným vlastencem a obhájcem českého jazyka a kultury po Bílé hoře. |
|||||
Zdroj: |
Haškovec,V. Galerie géniů aneb kdo byl kdo. Praha: Albatros, 2004. S.11–12. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Mohelnice | |||||
Místa pobytu: | Dolní Moravice, Mírov, Olomouc, Osoblaha, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci a ve Vídni, kde se stal magistrem práva a filozofie. Vysvěcen na kněze v Olomouci 1656.1658–1663 byl farářem v Dolní Moravici (u Sovince) a v Osoblaze. 1668 děkanem a farářem v Šumperku. V době čarodějnických procesů vystupoval proti nim a byl Bobligem rovněž obviněn z čarodějnictví. Uvězněn na Mírově, mučen a v Mohelnici 18.9.1685 upálen. V roce 1998 byla při olomouckém arcibiskupství zřízena komise, která zkoumala protokoly, výpovědi i rozsudky inkvizičního soudu. V červnu 2000 odhalil v Šumperku olomoucký arcibiskup Jan Graubner děkanu Lautnerovi pamětní desku. V mohelnických Městských sadech je na místě jeho popravy pamětní deska. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava, 1995, S.78.; http://cs.wikipedia.org. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1622 |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, kněz řádový, překladatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po celý život působil v Olomouci a roku 1647 se stal členem jezuitského řádu. Zabýval se matematikou a fyzikou, na pražské univerzitě však přednášel i etiku, logiku a metafyziku. V roce 1669 byl jmenován seniorem Filozofické fakulty. Napsal Disputationes peripateticae in octo libros Physicorum Aristotelis. |
|||||
Zdroj: |
Kremsier.(s.n. 1889) /místopis Moravy/.; Gabriel, Jiří: Slovník českých filozofů. Brno, Masarykova univerzita 1998. S. 157.; |
|
||||||
Místo narození: | Olesku (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Wilanowie (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | král polský | |||||
Anotace: |
Král polský od 1674. V Olomouci se zastavil 26.-27.8.1683 při svém tažení proti Turkům na pomoc Vídni. Dorazil do Olomouce kolem 19 h.večerní a byl přijat vskutku královsky.Vítaly ho četné salvy z 15 ti děl postavených na baště u dómu. Král byl ubytován v Dichtrištejnském paláci, na Horním nám. (č.9). Druhý den navštívil polský král dóm, biskupskou rezidenci, jezuitský konvikt a poklonil se ostatkům Jana Sarkandra v kostele Panny Marie na Předhradí. Po poledni 27.8.1683 odtáhla polská královská družina přes Prostějov k Vídni. |
|||||
Zdroj: |
Nešpor, Václav: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.Wielka encyklopedia powszechna 5.Warszawa 1965.S.194–195.;Hanácké noviny, 17.1.1995, S.1.; Fiala, Jiří: Polský král Jan III.Sobieski v Olomouci. In: Kdy, kde, co v Olomouci, 1993, listopad, S.24.; ' |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Říčany | |||||
Místa pobytu: | Loštice, Olomouc, Střelice, Uherské Hradiště, Veverská Bitýška | |||||
Obory působení: | kněz řádový, spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval v jezuitské koleji v Uherském Hradišti, teologii v Olomouci, vysvěcen na kněze 1663. Jako kaplan působil 2 roky v Lošticích, 1665–67 ve Střelicích u Brna a od 1667 farářem ve Veverské Bitýšce. Psal latinsky náboženskou literaturu, pro lid psal česky. Literárně nejhodnotnější je proza Vidění rozličné sedláčka sprostného. /vyd. čes.ed. M. Kopecký r. 1973. / Pohřben ve Veverské Bitýšce. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.II/1.Praha 1993.S.521–522.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1630 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Smržice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cadiz (Španělsko), Litoměřice, Madrid (Španělsko), Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz řádový, matematik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Jako sirotek dán do výchovy jezuitskému řádu, do něhož vstoupil v r. 1677. V letech 1667–1670 a 1673 –1674 působil na řádovém G v Litoměřicích. Jeho hlavním oborem byla matematika. Ovládal 9 evropských jazyků. V roce 1681 byl ustanoven profesorem hebrejštiny na olomoucké univerzitě a v období 1682/1684 přednášel zde i matematiku. Od 1684 působil na univerzitě v Praze a zabýval se též astronomií. 1686 působil na univerzitě v Madridu a na námořní akademii v Cadízu. R. 1702 se vrátil do Prahy. 1704 se stal zpovědníkem dvora arcivévody Karla a Karla VI. v r. 1711 se vrátil spolu s ním do Vídně. 1713 se vrátil abbé Kresa do Brna, jezuitského kláštera, kde zemřel. |
|||||
Zdroj: |
Mikulčák, J. : Moravan Jakub Kresa – Eukleidos Západu. Matematika a fyzika ve škole, 16, 1985, č. 3, S. 166 – 171. ;Peterka, M.: Smržice. 1994. S. 309 –311. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Jablonné v Podještědí | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kněz řádový, rektor | |||||
Anotace: |
38. rektor olomoucké TJ univerzity a koleje v letech 13.12.1707 do 18.9.1708. Poté v čele profesního domu TJ u sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze (1708–1711), jezuitská kolej u sv. Klimenta na Starém Městě Pražském ve Středoklukách u Prahy. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.25, 27.10./2006, S.7.; |
|
||||||
Místo narození: | Telč | |||||
Místo úmrtí: | Luže | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Opava, Praha, Vratislav (Polsko) | |||||
Obory působení: | kněz řádový, pedagog vysokoškolský, rektor akademie, rektor koleje | |||||
Anotace: |
Po studiích na univerzitě v Praze vstoupil r. 1672 do jezuitského řádu. Zprvu učil na nižších jezuitských školách, pak na gymnáziu v Hradci Králové jako profesor gramatiky. Po absolvování teologie na univerzitě v Praze, byl vysvěcen na kněze. Po zkouškách na aprobaci v Telči a Vratislavi působil na teologické fakultě v Olomouci jako profesor hebrejštiny. V Praze přednášel na UK etiku. První rektorský úřad zastával v jezuitské koleji v Opavě v letech 1698–1701. Byl 39.-olomouckým rektorem jezuitské koleje a akademie v letech 1708–1711. Na podzim 1711 odešel do Prahy a do Olomouce se už nevrátil. Zemřel v Košumberku u Luže (n.m.č. Luže) |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.26, 3.11./2006, S.7; V měsíci lednu si připomínáme. In: Kdy-kde-co 2012, leden, S. 2. |
|
||||||
Místo úmrtí: | Slatinice | |||||
Místa pobytu: | Letovice, Prostějov, Slatinice | |||||
Obory působení: | básník, kněz řádový | |||||
Anotace: |
Kněz řádu jezuitského vystoupil z řádu r. 1695 a působil jako světský kněz od r. 1701 na Moravě ve Vrahovicích, 1702–1708 v Letovicích a poté ve Slatinicích. Jeho četná kázání shrnuta do několika kniž. souborů. Do textů vkládána lid. přísloví, verše, úsloví. Napsal legendu o sv. Janu Sarkandrovi a několik veršovaných spisů latinských. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava 1976, sv.2, S.17. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1659 Vrahovice (n.m.č. města Prostějov). |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kapelník, skladatel | |||||
Anotace: |
Kapelník olomoucké katedrály. Do Olomouce přišel z Vídně. Manželka Magdalena Cecilie Zindelová(nar. kolem roku 1672, +17.10.1730), dcera dómského varhaníka Samuela Zindela. Kapelníkem na dómě byl do roku 1728 nebo až 1736. Jeho skladby jsou zachovány v kroměřížském hudebním archivu. |
|||||
Zdroj: |
Sehnal, Jiří: Hudebníci 17.století v matrikách kostela sv.Petra a Pavla v Olomouci.ZVÚO., č.123, 1965, S.8. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1660 |
|
||||||
Místo narození: | Moravská Třebová | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz řádový, malíř | |||||
Anotace: |
Dionysius (Dionýs) bylo Straussovo řeholní jméno. Studoval v Itálii, podílel se na výzdobě Klášterního Hradiska a svatokopeckého kostela. Milovník umění. Zermřel na Hradisku. |
|||||
Zdroj: |
Neumann,A.: Ze slavné doby malířství moravského baroka. Brno,1944. Bieleszová,Š.:Římský obraz pátera Dionýse. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. 290.2005. S.43–47. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc | |||||
Obory působení: | architekt, kamenosochař | |||||
Anotace: |
Podílel se na barokní výzdobě Olomouce, ale i jinde na Moravě-kašna Tritonů 1708–9/;morové sloupy-Mariánský sloup 1715;Trojiční sousoší- výška 35 m /1716–1733. V Litovli r. 1724 morový sloup na náměstí. Vytvořil oltář sv. Pavlíny v kostele sv. Mořice v Olomouci. Vlastnil dům v Olomouci, ul. 8. května č.7. Slavnostně pochován do krypty pod kostel sv. Mořice. |
|||||
Zdroj: |
O.S.: 250 let od úmrtí Václava Rendera.Kdy, kde, co v Olomouci, 1983, srpen, S.16.;;. |
|
||||||
Místo narození: | Brumov | |||||
Místo úmrtí: | Pavlovice u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Dřevohostice, Olomouc, Pavlovice u Přerova, Uherské Hradiště, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | historik, kněz, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narodil se v rodině správce šlechtického panství. Vychodil farní školu v rodišti a gymnázium v Uherském Hradišti. Poté 2 roky studoval filozofii ve Vídni a dále bohosloví v Olomouci. Nižší svěcení přijal v roce 1700 a 1702 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1701 vypomáhal jako jahen v Pavlovicích a t.r. se stal v Dřevohosticích zámeckým kaplanem u svého mecenáše hraběte Jiřího Fridricha z Oppersdorfu, moravského zemského hejtmana. Roku 1703 byl jmenován farářem v Pavlovicích, kde působil až do své smrti. Jeho první knižní prací byl spis o původu Moravanů a jejich dějinách přinášející i mnoho informací o Olomouci a Velehradu " Mercuries Moraviae memorabilium." (Posel moravských pamětihodností, 1705). Dějiny olomouckého biskupství jsou podány ve spisu „Život sv. Cyrila a Metoděje“(1710). Také upravil životopis Jana Sarkandra, který vyšel v knize „Rubín Moravy“ (1712). Díla byla psána latinsky. V rukopisu zůstal Domácí lékař. Za kněžskou a spisovatelskou činnost byl oceněn titulem apoštolský protonář s právem nosit biskupskou mitru. Stal se též rytířem zlaté růže. V roce 1992 byla odhalena na farním úřadě v rodišti pamětní deska a busta. Jeho jménem též pojmenována ulice v rodišti. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska ;.Lexikon české literatury. 4. díl. S-Ž. Praha, Academia 2008. S. 393–394.; Sába, Fr.: 650 let brumovské farnosti. 1992. ; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Obory působení: | kněz řádový | |||||
Anotace: |
r. 1710 vstoupil do řádu jesuitského a stal se jeho historiografem od r. 1743. |
|||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.47.;OSN, 23.Praha, 1905, S.6.;. |