Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Bělohrad | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1921 přišel do Prostějova, kde působil až do r. 1946 jako profesor reálného gymnázia. |
|
||||||
Místo narození: | Bohdíkov | |||||
Místo úmrtí: | Ruda nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Francie, Litovel, Olomouc, Praha, Ruda nad Moravou, Šumperk | |||||
Obory působení: | důstojník, odborný publicista, vojenský historik | |||||
Anotace: |
Syn vesnického pekaře. V roce 1915 maturoval na reálném gymnáziu v Litovli. Poté musel na podzim narukovat k 93. pěšímu pluku Rakousko-uherské armády. Na ruské frontě byl v r. 1916 zajat a poslán dozajateckého tábora, východně od Bajkalského jezera. V březnu 1917 se tu přihlásil do čs. legií a byl zařazen k náhradnímu praporu 1. střelecké brigády v Bobrujsku a později Žitomiru. V říjnu 1917 byl vyslán na posílení francouzské fronty. Po výcviku v Cognacu se v létě a na podzim 1918 jako velitel čety zúčastnil bpjů v severní Francii. Zpět do vlasti se vrátil počátkem r. 1919. Po 1. světové válce zůstal v armádě jako voják z povolání a jako perspektivní důstojník byl vyslán na francouzskou Vysokou válečnou školu. Po návratu studoval ještě Vysokou školu válečnou v Praze. Po Mnichovu a likvidaci čs. armády byl přeložen k ministerstvu vnitra jako zástupce ředitele archivu. Za svou účast v bojích čs. legií za 1. svět. války, působení v armádě předmnichovské republiky, v odboji za 2. světové války a v Pražském povstání obdržel řadu vyznamenání. Bohatá publikační činnost mj. psal také do sborníku Severní Morava v letech 1969–1975. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12. Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.18; |
|
||||||
Místo narození: | Boskovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Mělník, Olomouc, Prešov (SR), Strakonice, Tišnov | |||||
Obory působení: | překladatel, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1922 maturoval na gymnáziu v Boskovicích, poté studoval FFUK v Praze, 1924–1925 indologii v Berlíně. Od r. 1928 učil na středních školách ve Strakonicích a v Praze a přitom vědecky pracoval. Působil v Prešově r.1930, později v Mělníku a Tišnově (1932–1945). Po návratu do Prahy působil jako indolog v Praze a též v Olomouci. V roce 1950 se vrátil na UK, kde byl v r. 1954 jmenován profesorem indologie na UK Praha. Překladatel indické poezie; |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.61.; Lexikon české literatury. 1. díl. Praha, Academia 1985. S.757. |
|
||||||
Místo narození: | Bouzov | |||||
Místa pobytu: | Bílá Lhota, Litovel, Luká, Mohelnice, Přerov | |||||
Obory působení: | folkloristka, průvodkyně po hradu, učitelka | |||||
Anotace: |
Rozená Leibnerová. V letech 1953–1956 absolvovala střední školu v Litovli. V té době členkou hudební kapely, kde hrála na harmonium. Hudební vzdělání – samouk. Poté pracovala v MEZ Mohelnice jako kreslička. Od r. 1971 pracovala jako učitelka MŠ a dálkově vystudovala Střední pedagogickou školu v Přerově a od roku 1974– do dubna 1993 byla ředitelka Mateřské školy v Bouzově. Přes léto průvodkyní na hradě Bouzov. Zná hodně lidových písní z Bouzovska, nejen od maminky, ale i od učitele Bohumila Vaňáka. Písně publikovala v kalendářích Rok na Hané..Působila též v Javoříčku a v Řimicích. |
|||||
Zdroj: |
Kvapilová, M.: Lidová slovesnost na Bouzovsku. Dipl.práce FFUP Olomouc 1995.S.29. |
|||||
Poznámka: |
Javoříčko (n.m.č. obce Luká) Řimice (n.m.č. obce Bílá Lhota). |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník, violista | |||||
Anotace: |
Působil v MFO od 1.6.1969 do 11.5.1971. |
|||||
Zdroj: |
Katalog členů MFO. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | herečka, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V roce 1947 abs.konzervatoř v Brně, působila 1947–48 v divadle Opava, 1948–1950 v Olomouci, od r. 1950 členka Státního divadla v Brně. Zasl.um. 1964.; Na JAMU vyučovala herectví. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo v Československu.Praha, ČTK 1969, S.189.;. BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S. 29–30. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | choreografka, pedagožka středoškolská, tanečnice | |||||
Anotace: |
Byla žačkou rytmické školy Elišky Bláhové (vyučovala Lída Hyprová) a školy Ivo Váni Psoty v Brně. Jako elévka Zemského divadla v Brně byla angažována v roce 1932, již jako třináctiletá tančila v premiéře Signoriny Gioventù. Od roku 1933 studovala baletní školu Jelizavety Nikolské v Praze, podnikla s jejím souborem dvouměsíční turné po USA s účastí na Světové výstavě v Chicagu 1933. V roce 1934 tančila v Městském divadle na Královských Vinohradech, o rok později již byla přijata do baletu Národního divadla v Praze. V roce 1936 přešla za I. V. Psotou do Brna (roku 1938 jmenována primabalerínou). Válečná léta strávila v olomouckém německém divadle, kde se uplatnila i jako choreografka. Po druhé světové válce se vrátila zpět do brněnského divadla, jako sólistka a pedagožka zde působila až do roku 1961, kdy jí byl udělen titul zasloužilé umělkyně. Patřila mezi oblíbené tanečnice brněnského publika, které si získávala především svou krásou, mimořádnými dispozicemi, ale i vyzrálostí svého tanečního projevu. Z jejích velkých rolí to byla například Kolombina v Divadle za bránou (1936) a v Karnevalu (1937), Panenka ve Vzpouře hraček (1937), pas de deux s I. V. Psotou v Rakoši Rákoczym (1938), role Prologu ve světové premiéře Romea a Julie (1938), Dívka v České svatbě (1939), Šeherezáda ve stejnojmenném baletu (1940), Odetta i Odilie v Labutím jezeře (1941, 1955), Princezna v Lastuře (1945), Svanilda v Coppélii (1947), Slunečnice ve stejnojmenném baletu (1947), Žena v Symfonii života (1949), Tereza v Plamenech Paříže (1956), Dívka v Podivuhodném mandarínu (1960), Fietta v Cestě hromu (1961). Z jejích choreografických počinů to bylo Italské capriccio (1952), tance v opeře Piková dáma, Prodaná nevěsta. Třicet let vyučovala na Taneční konzervatoři v Brně (1946–76). Je držitelkou Ceny Thálie za celoživotní mistrovství (1996). 1942–1945 primabalerina Městského divadla Olomouc. Poté v Brně. 1946–1949 externí pedagog, od 1949–1976 pedagog konzervatoře v Brně. Zaslouž. umělkyně. |
|||||
Zdroj: |
Postavy brněnského jeviště V. Brno 1984, S. 25–26; Český taneční slovník. Praha 2001, S. 73–74. |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | hudebník, kontrabas, trombonista | |||||
Anotace: |
Hráč na kontrabas. V období 16.9.1958 – 31.1.1975 hrál v Moravské filharmonii Olomouc a v letech 1983–1988 byl členem operety MDO. Měl přezdívku " Čára". Kdysi hrával ve slavném brněnském orchestru Gustava Broma. |
|||||
Zdroj: |
Almanach 1920–2000. Olomouc, Moravské divadlo 2000. S.147. Ryšavý, M.: Houslistovo zpovídání. Olomouc 2013. S.25–26. |
|
||||||
Místo narození: | Bučovice | |||||
Místo úmrtí: | Tovačov | |||||
Místa pobytu: | Kojetín, Olomouc, Tovačov | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Studoval v Kojetíně, učitelský kurs absolvoval v Olomouci. Od r. 1810 učil na škole v Tovačově, od r. 1814 řídícím školy a ředitel kůru. Na tovačovském kůru prováděl české chrámové skladby (mj. i Mši J.J.Ryby). Vychoval syna Arnošta (1825–1874). |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.340.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Gymnázium absolvoval v Přerově, vysokoškolská studia klasické filologie pak na univerzitě v Praze. 1923 přijal místo prof. latiny na Dívčím reformním gymnáziu v Olomouci. 1926 se stal jednatelem Městského osvětového sboru. 1932 byl zvolen členem městského zastupitelstva a posléze Rady hlavního města Olomouce. Za 2. svět. války ho Němci zavřeli do koncentračního tábora v Buchenwalu. Po válce nastoupil opět jako ředitel na Dívčí reálné gymnázium. 1948 byl zbaven svých dosavadních funkcí. 1950 byl jmenovín ředitelem Vyšší sociálně zdravotní školy v budově Pöttingea. 1951 byl profesorem na Slovanském gymnáziu. |
|||||
Zdroj: |
Buď zdrávo nám Gymnasium dívčí Olomouc.Olomouc: Slovanské gymnázium, 1999.S.30–32; |
|
||||||
Místo narození: | Červenka | |||||
Místo úmrtí: | Červenka | |||||
Místa pobytu: | Beňov, Bohuslavice, Brno, Červenka, Litovel, Moravičany, Olomouc, Slavětín, Štěpánov | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, malíř | |||||
Anotace: |
Narodil se v Července v Svatoplukově ul. 49 v rodině nádeníka. Měl tři sourozence. . Po ukončení školy jej vzal do učení litovelský malíř a natěrač Alois Mach. U něj maloval dekorace, pokoje, kuchyně apod., po vyučení r.1917 u něj zůstal v zaměstnání. V roce 1929 se oženil s Marií Kubíčkovou z Červenky, po svatbě bydleli u jejích rodičů, ale v Litovli měl malířskou živnost. Příštího roku se manželům Flasarovým narodil syn Ivo (1930), za další tři roky dcera Olga (1933). V té době již byl znám nejen jako malíř pokojů, ale také jako mladý výtvarník a divadelní ochotník. Roku 1942 absolvoval školu uměleckých řemesel v Brně. Po válce byl František Flasar na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem 303 v seznamu výtvarných umělců. Věnoval se výtvarné práci, sgrafity vyzdobil řadu fasád rodinných domků nejen v okolí Litovle, ale od Luhačovic po Šumpersko. Namaloval cyklus lunet v obřadní síni litovelské radnice, vytvořil sgrafito nad schodištěm u sálů Záložny, na průčelí domu u muzea aj. Od padesátých let působil jako výtvarník Okresního domu osvěty, roku 1961 se stal zaměstnancem Závodního klubu Tesla. Pro litovelské ochotníky tehdy vytvořil scény pro všechna představení. V šedesátých letech spolupracoval s akademickým malířem Františkem Peňázem. Společně navštívili stovky kostelů, podíleli se na jejich opravách a vytvořili mnoho nástropních a oltářních obrazů. Na popud Františka Peňáze vytvořil i plastiky dvou křížových cest: starší a větší (65×35 cm) bez popisu jednotlivých zastavení a mladší menší (30×30 cm) s popisem. Byl všestranně kulturně činný jako ochotnický herec, režisér, malíř kulis, plakátů, diplomů, vyzdobil kroniky divadelního souboru aj. Věnoval se výtvarné práci v mnoha oborech (nástěnné malby, obrazy, kresby, ilustrace knih, plastiky, sgrafita v exteriérech i interiérech, restaurování). Namaloval řadu akvarelů a olejů, dnes vesměs v soukromých sbírkách. Zajímavými a poměrně ojedinělými pracemi jsou obrazy na způsob vitráže ve vinných sklepech v Čejkovicích, mozaika umístěná v areálu bývalých radiokomunikací v Litovli či dřevořezby hlav. V 80. letech 20. století se zdravotní stav Františka Flasara rychle zhoršoval. Po mozkové příhodě v osmdesáti letech byl upoután na lůžko, posléze umístěn do Domova důchodců v rodné Července. Ještě za svého života se v roce 1985 dočkal samostatné výstavy v litovelském muzeu. |
|||||
Zdroj: |
Litovelské noviny 3/1993, S.3; František Flasar 1903–1989. Almanach obce Červenky.2009.; Šik,L.: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.; |
|||||
Poznámka: |
Obraz Františka Flasara na chodbě Obecního úřadu v Července. Unčovice (n.m.č. Litovle). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Příbor, Radvanice, Veselíčko | |||||
Obory působení: | historik, knihovník, spisovatel, učitel, vydavatel časopisu | |||||
Anotace: |
Nejznámější osobností a rodákem Dolního Újezda je Antonín
Fröhlich-Frel. Narodil se v obci Dolní Újezd č. 20 (u Lipníka nad
Bečvou) jako syn Františka Fröhlicha a Cecilie roz. Libigrové, zemřel
v nemocnici v Hranicích a je pohřben v Dolním Újezdě. Studoval na
střední škole v Lipníku nad Bečvou a dále na Veřejné chlapecké škole
a posléze na c. k. Ústavu ku vzdělávání učitelů v Příboře. Jeho
prvním místem působení bylo Veselíčko, kde v roce 1914 nastoupil jako
učitelský praktikant, ale brzy musel na frontu 1. světové války, takže se
do školy vrátil až v roce 1918. Po válce ještě krátce působil
v Radvanicích. Na Veselíčku se také oženil 30. května 1922 s Marií
Tomanovou, dcerou kastelána veselíčského zámku. Měli spolu dvě děti –
Jiřího a Alenu. Jeho žena Marie Tomanová byla učitelkou v Dolním
Újezdě, kde po ní Frel v roce 1925 nastoupil a vrátil se tak do svého
rodiště. Ve škole postupně povyšoval, až se stal v roce 1931 řídícím
učitelem. V roce 1946 si Antonín Fröhlich nechal změnit jméno na Frel.
Kromě učení a vydávání vlastivědného sborníku Záhorské kroniky se
angažoval v mnoha dalších oborech. Snad nejlépe to vystihuje zápis, který
o sobě napsal do výkazu činnosti v roce 1966. Uvádí zde, že je mj.
okresním konzervátorem, předsedou sekce ochrany přírody, členem sekce
památkové péče, předsedou místní komise památkové péče v Lipníku,
předsedou socialistické akademie Lipník nad Bečvou. Dále knihovník lidové
knihovny, kronikář, člen školské a kulturní komise a předseda
Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu, to vše již
v Dolním Újezdě. Jeho dodnes nejčastěji uváděným počinem bylo
redigování Záhorské kroniky „vlastivědného sborníku Záhoří a
Pobečví“, jejíž počátky spadají do minulého století a jsou provázeny
finančními problémy. Antonín Fröhlich se vydávání ujal takřka po
patnáctileté přestávce, když v roce 1925 začal 8. ročníkem. V první
fázi dospěl až k 21. květnu 1941 a ročníku 23., kdy došlo
k úřednímu zastavení Záhorské kroniky a její samostatné části
Pověsti našeho kraje jako nežádoucích sborníků. Po válce se Záhorskou
kroniku povedlo ještě na léta 1946–1950 (ročníky 24–27) obnovit.
V letech 1947–1950 vycházela ještě příloha nazvaná Vlastivědná
besídka mládeže, která obsahovala jednak přetisky některých starších
článků a jednak hádanky, křížovky, aktuality a agitace. Právě články
s tématikou posledních dvou uvedených byly z úředních míst stále více
požadovány proto, aby mohla Záhorská kronika vůbec vycházet. Přestože
byla 17. května 1950 v národní škole uspořádána kladně hodnocená
výstavka časopisu, které se zúčastnili i zástupci ONV Hranice na Moravě
a KNV Olomouc, časopis spěl ke svému konci. Protože nebylo znovu zažádáno
o vydavatelské oprávnění, byla Záhorská kronika 28. března
1951 úředně zrušena a zanikla úplně. |
|||||
Zdroj: |
Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.35.;. Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Frel“ Kokojanová-Hašková, Michaela: Záhorská kronika, Přerov 2004. Štěpán, Jan: Dolní Újezd minulostí k současnosti, Olomouc 2006. |
|
||||||
Místo narození: | Donín u Loun | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | letec | |||||
Zdroj: |
Kdo je kdo., Praha. Agentura Kdo je kdo., 2002, S.133., |
|
||||||
Místo narození: | Dubčany | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Kojetín | |||||
Obory působení: | hudebník, sběratel lidových písní | |||||
Anotace: |
Po skončení jednotřídky se vyučil kupcem v Litovli. Z prvních úspor si zakoupil koncertní citeru a naučil se na ni hrát. V té době začal sbírat lidové písně z Litovelska a Kojetínska, které upravoval pro citeru. R.1916 se vrátil do Litovle, koupil dům a zařídil obchod. Napsal několik tanečních skladeb. Vychoval 4 syny a ve všech se snažil podnítit lásku k lidov. písni.Nejvíce se sběratelské činnosti věnoval syn Jaroslav. Spolu se synem uspořádalsbírku Ketečke hanáckých pěsniček. Je i s pozůsatlostí uložena v ZUŠ Litovel. |
|||||
Zdroj: |
Lidová slovesnost na Bouzovsku. Dipl. práce. FFUP Olomouc 1995. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1963 |
|
||||||
Místo narození: | Frýdlant nad Ostravicí | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Maturoval na českém gymnáziu ve Valašském Meziříčí r. 1902, poté studoval na bohoslovecké fakultě v Olomouci (ThDr.1912), na kněze vysvěcen 1906. Poté kooperátorem v Uherském Hradišti, od 1908 lektorem Písma svatého v kněžském semináři v Olomouci a adjunktem bohoslovecké fakulty. Taky byl výpomocným katechetou na Slovanském gymnáziu (1911–1915). Mimořádným profesorem jmenován r.1923, řádným 30.9.1928. Děkanem fakulty byl zvolen 1932–1933, proděkanem 1933–1934. Pro poznání podnikl několik studijních cest v roce 1922 do Německa, kde navštívil Berlín, Dortmund, Mnichov, Norimberk. Lob8–1929 se stal papežským komořím a radou konzistoře v Olomouci. V r. 1934 přestal přednášet, protože 5.12. 1933 byl jmenován sídelním kanovníkem metropolitní kapituly v Olomouci. Hodjně publikoval především v časopisech Hlídka a Časopis katolického duchovenstva. Podle přání pohřben na Svatém Kopečku u Olomouce.. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš. 7 (19.) Ostrava 2005. S.37–38. |
|||||
Poznámka: |
univ.prof. ThDr. Josef Foltynovský |
|
||||||
Místo narození: | Hodonín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | filozof, politik, vědecký pracovník, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Rodiče byli drobní živnostníci, jeho bratrem je Pavel F. – Od r. 1934 bydlel v Olomouci, kde také v l. 1937–45 studoval na Slovanském gymnáziu (1944–45 byl totálně nasazen). Po maturitě zapisoval slovanskou a klasickou filologii a filozofii na FF MU (1945–46) a FF UP (1946–50). V l. 1948–50 absolvoval Studium generale ordo praedicatorum (OP). Jeho hlavní učitelé byli F. Novotný, O. Králík, K. Janáček. Od 16 let se aktivně účastnil Akademických týdnů organizovaných M. Habáněm. R. 1950 je internován v Broumově, s návaznou službou u PTP do r. 1953. Po propuštění z PTP mohl najít zaměstnání pouze v zemědělském výzkumu, v oboru knihovnictví a informatiky (Olomouc, Praha). V 80. l. absolvoval na UK postgraduální studium aplikované logiky. V době totality pořádal bytové semináře (společně s bratrem Pavlem) a účastnil se Ekumenického semináře v Praze-Jirchářích (ve spolupráci s J. Němcem a L. Hejdánkem). Badatelsky spolupracoval s M. Habáněm a J. L. Fischerem, u něhož v r. 1968 obhájil dizertační práci o čase a dějinnosti (tiskem až 1991); téma vyrůstalo ze spolupráce s malířem R. Kutrou (srov. jeho knihu Die Schule des Sehens, 1994). Autorsky se podílel na samizdatových sbornících Corona amicorum (R. Kalivodovi, 1983) a Na hrázi neobvyklého osudu (J. Zumrovi, 1988). Od r. 1990 působí jako odborný asistent, od r. 1991 jako docent filozofie na katedře filozofie FF UP. V Sázavě n. Sázavou (kde má od r. 1985 trvalý pobyt) založil (1993) vzdělávací a ekologickou nadaci Prokopios, kde kromě jiných akcí pořádá Letní filozofické školy, a to v duchu Platonovy a Benediktovy ideje tvůrčího významu soubytí a soužití. Doc. PhDr. Karel Floss. |
|||||
Zdroj: |
Za hlasem Komenského., Olomouc 1957., S.189., V sýpkách ducha., Olomouc 1992. S.189.; Slovanské gymnázium literární., Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.188; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Horní Libina | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Ostrava, Vranov nad Dyjí | |||||
Obory působení: | básník, hudebník, nakladatel | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymnázium v Ostravě a jednoletý kurz cizích jazyků: angličtina, francouzština, italština a ruština. Cestoval po Evropě, Anglii a Skotsku. Po návratu do vlasti studoval filozofii a angličtinu na UP Olomouc a MU v Brně. V roce 1969 začal šířit strojopisné opisy textů, později začal vydávat samizdaty (s básníky Petrem Mikešem [1] a Eduardem Zachou, nejprve v Ostravě, později v Olomouci). Edice přešla (poté, co se spolupráce ujal básník a pozdější kněz Rostislav Valušek [2]) v samizdatovou řadu Texty přátel. V roce 1973 Frič spolu s Jiřím Frišaufem a Jiřím Kuběnou v Brně na Veveří ulici č. 54 bytovou scénu Šlépěj v okně a stále vydává samizdaty (v Brně, Vranově nad Dyjí a Podhradí) pro nejbližší přátele. Většinou se jednalo o texty Josefa Šafaříka, Jiřího Kuběny; a vlastní sborníky „archového“ typu, v nákladech nejvýše 5–10 výtisků. Po revoluci zakládá ve Vranově nad Dyjí nakladatelství Votobia. Po přizvání dalších společníků se nakladatelství přestěhovalo do Olomouce. Frič je po dvou letech opouští a v červnu roku 1993 zřizuje v Brně nakladatelství Vetus Via. Od roku 2000 organizuje v Brně festival poesie Potulný dělník (název inspirovaný vedlejším významem slova „hobo“ nalezeném ve slovníku, který se organizátorům zalíbil). Založil dvě občanská sdružení: Proximus (2002) – „pro podporu a integraci osob, náležejících k menšinám, především rasovým, etnickým, náboženským a společensky, zdravotně a jinak handicapovaným“. Toto sdružení, opírané o „hloubku tradic země, a nejlepší projevy její kultury“ organizuje festivaly a dlouhodobé projekty, orientované multižánrově a akcentující celospolečenské apely (např. multikulturní festival Napříč-Konec Léta, již zmíněný festival poesie Potulný dělník, dětské dny Proti noci – v nás, dlouhodobý projekt Potulné akademie, a „permanentní“ festival Uši a Vítr – múzické večery Potulné akademie (každý čtvrtek na různých místech Brna); a Christiania (2006) – obecně prospěšná společnost „pro podporu kultury, národní paměti a menšin“ [3]. Je rovněž redaktorem dvou periodik sdružením Proximus vydávaných: revue BOX pro slovo-obraz-zvuk-pohyb-život – (2 x ročně) a novin Potulné akademie nazvaných Uši a Vítr – (12 x ročně). Český rozhlas realizoval tři jeho scénáře. Od listopadu 2006 vystupuje opět i jako „busker“. Od léta 2007 rovněž píše vlastní blog. Žil většinou v Brně. Nositel Ceny města Brna a za blog r. 2017 a 2018 získal nominaci na cenu Magnesia Litera.
|
|||||
Zdroj: |
Wikipedia.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, režisér opery | |||||
Anotace: |
Režisér opery Českého divadla v Olomouci 1941–1945, od r. 1948 v ND Praha, pohostinsky v Olomouci v letech 1967–1968. ;Absolvoval hud. vědu na UK r. 1935. ;1948–49 prof. herectví na AMU, 1956–57 na JAMU. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.Sv.1., P., SHV 1963, S.319.; Hudební rozhledy 1972, 331.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.99.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Lipník nad Bečvou | |||||
Obory působení: | překladatel | |||||
Anotace: |
Absolvoval FFUK Praha 1892, učil 1895–1903 v Lipníku n.b., 1903–1919 v Kroměříži, poté v Praze.Ideový stoupenec TGM.Překládal angloameric.literaturu. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.737.. |
|
||||||
Místo narození: | Hradec Králové | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | České Budějovice, Lublaň (Slovinsko), Olomouc, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | ekonom, pěvec | |||||
Anotace: |
Syn choralisty Jana F. Fialy (1850–1910). Od r. 1884 žil v Olomouci, kde r. 1897 maturoval na Slovanském gymnáziu. Byl žákem Josefa Nešvery a Antonína Petzolda v hudbě. Ve zpěvu se vzdělal ve škole Pivodově v Praze, kde začal studovat lékařskou fakultu. Po krátkém studiu sólov=ho zoěvu ve Vídni působil 1907–1908 ve Vinohradském divadle v Praze. V letech 1908–1910 působil v Zemském divadle v Lublani a 1910–1915 v Národním divadle Brni. Po převratu v letech 1919–1920 působil v Českých Budějovicích. Vynikl v českých opěrách klasiků. Operní dráhy zanechal ve 20. letech a od r. 1927 působil jako vrchní účetní rada v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. I. Praha 1963. S.308.; Památník 60. výročí českého gymnázia v Olomouci. Olomouc 1927. S.204.; |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Od r. 1839 studoval AVU ve Vídni. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: Nový slovník ČSVU.I.Praha 1947.S.242.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hrozová | |||||
Místo úmrtí: | Velké Losiny | |||||
Místa pobytu: | Velké Losiny | |||||
Obory působení: | rolník, starosta města | |||||
Anotace: |
Studoval v Opavě a ve Vídni. 1908 zakoupil vlastní statek ve Velkých Losinách. 1922–1929 působil jako starosta Velkých Losin. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.37; |
|
||||||
Místo narození: | Chropyně | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Ostrava | |||||
Obory působení: | horník | |||||
Anotace: |
Zprvu vyučen pekařem, procestoval mnoho zemí, hledaje práci. Po návratu pracoval jako horník a dopisoval jako samouk do několika deníků, z nichž vznikl soubor črt Vagus bloudí Evropou. V 1937–1940 vydával zábavný týdeník pod názvem Havířská, později Ostravská neděle. V r. 1941 pod n. Rodná zem, za okupace zastavena. Po osvobození čerpal z odboj. činnosti Valašska. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, Jaroslav: Biografický slovník širšího Ostravska.Seš.5.Opava 1983, S.47–48.;Kunc, Jaroslav: Slovník čes.spisovatelů beletristů 1945–56.Praha, SPN 1957,S..99–100.;Rafaj, Oldřich: Portréty, kritiky a studie.Ostrava, Profil 1979, S.213–221.;. |
|
||||||
Místo narození: | Innsbruck (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
Působil r. 1817 v Olomouci, jeden z nejlepších hercú německého divadla, odtud odešel do Prahy. |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha, Academia 1988, S.95.;. |