Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dolany | |||||
Anotace: |
Kartouzský klášter v Dolanech obsadili husité pod vedením Smila z Moravan. |
|||||
Zdroj: |
Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 136. |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Buchenwald (Německo), Dachau (Německo), Olomouc, Paříž (Francie), Praha | |||||
Obory působení: | středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu, absolvoval FF KU a Sorbonu v Paříži. Poté narukoval na ruskou frontu. Po 1. světové válce působil na České reálce, později na Obchodní akademii. 1939 byl zatčen gestapem a pro svou aktivní vlasteneckou činnost byl internován v Dachau a v Buchenwaldu. Po válce opět nastoupil na Obchodní akademiii, 1946–1949 byl jejím ředitelem. 1928 vyšla jeho kronika Hanáci v revoluci. |
|||||
Zdroj: |
Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.92; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dub nad Moravou, Zábřeh | |||||
Obory působení: | středoškolská učitelka, tlumočnice | |||||
Anotace: |
V Dubu nad Moravou žila do roku 1939 a poté se rodina přestěhovala do Olomouce. Pocházela z učitelské rodiny, oba rodiče učili. Měla dva sourozence, sestru a bratra. Její tatínek František Kuba (1904–1976) působil pedagogicky rovněž na SPSŠ. Od roku 1945 studovala Učitelský ústav a poté tři roky Pedagogickou fakultu UP. Umístěnku dostala do Zábřehu, kde učila v letech 1952– 1957 na střední automobilové škole a pak se vrátila do Olomouce, kde působila v letech 1957–1987 na Střední průmyslové škole strojnické až do důchodu. Učila matematiku,krátce termodynamiku, deskriptivu, technické kreslení. V pensi si často přivydělávala soukromými kondicemi, protože je to učitelka, která umí předat svým žákům potřebné znalosti. O prázdninách se plně věnovala náboženství. Spolupracovala se Schonstadtským svazem žen v Německu a pravidelně dojíždí do Slavoňova. Má ráda domácí mazlíčky a často vypomáhá ve svém bydlišti nemocným sousedům venčit pejsky a starat se o kočičky. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení dne 23.6.2019 u paní prof. doma. Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2020, červen. https://otavinka.blogspot.com/…ozeniny.html |
|||||
Poznámka: |
promovaný pedagog |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bohuslavice | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Rapotín, Zábřeh, Zlín | |||||
Obory působení: | varhaník | |||||
Anotace: |
Studoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1935. V r. 1945 kaplanem v Malenovicích u Zlína (n.m.č.Zlína), 1947 farářem v Rapotíně a v Dubicku, kde do r. 1963 a pak jmenován děkanem Zábřežska. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva olomoucké arcidiecese.Olomouc 1949.S.170.;Müller, Fr.: Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny I.;OK Prostějov, květen 1994.;. Pepřík, E.: Neboj se a pojď. Nová Jasenka 1999.; |
|||||
Poznámka: |
Bohuslavice (na Prostějovsku) |
|
||||||
Místo narození: | Chrást | |||||
Místo úmrtí: | Osvětim (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Bělkovice-Lašťany, Dolany, Kutná Hora, Samotišky | |||||
Obory působení: | národní pracovník, sokolský pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Po maturitě na učitelském ústavu v Kutné Hoře začal v r. 1908 vyučovat v Samotiškách, Lašťanech a od r. 1914 v Dolanech. Od 1.1.1932 působil na zdejší škole jako řídící učitel.Za svého působení v Dolanech zřídil Živnostenskou školu, kde se učni vyučovali kancelářské teorii. Po adaptaci budovy školy v roce 1932 se zřekl učitelského bytu, aby mohla být vybudována šatna pro žáky.Pan Štěpánek byl předsedou Národní jednoty, která prosazovala a prosadila postavení české menšinové školy ve Vésce. Byl členem dolanského Sokola.V Dolanech působil až do svého zatčení a uvěznění v koncentračním táboře Osvětim.U příležitosti 55.výročí úmrtí a dokončení přestavby Základní školy Dolany, byl škole na podnět OÚ Dolany, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR propůjčen čestný název Základní škola Aloise Štěpánka Dolany. |
|||||
Zdroj: |
Vacek, K.: Proslov u příležitosti propůjčení čestného názvu ZŠ Dolany. Naše ves Dolany, Pohořany, Véska.1997, č.3, S.4.; |
|||||
Poznámka: |
Lašťany – nyní Bělkovice-Lašťany |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Újezd u Sokolnic | |||||
Místa pobytu: | Dědice, Ivanovice na Hané, Kostelec na Hané, Olomouc | |||||
Obory působení: | učitel |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Olomouc, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | ilustrátor, výtvarník | |||||
Anotace: |
Po základní škole se vyučil aranžérem a v letech 1964 až 1968 vystudoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užité a propagační grafiky. Po maturitě se vrátil do rodiště a působil v propagačním oddělení Parku kultury a oddechu až do roku 1990. V roce 1991 se osamostatnil a zaměřil se především na ilustraci knih. Zprvu spolupracoval s olomouckými nakladateli Alda, Fin a Nakladatelství Olomouc. Ilustroval slovníky, učebnice i knižní obálky, např. Hovorová němčina (1992), Pravidla českého pravopisu stručně a nově (1992), Myšlenky do kapsy 1 (1992), Myšlenky do kapsy 2 (1993), Slovník cizích slov (1994). V posledním období se začal věnovat především ilustracím dětských knih, leporel, omalovánek, vystřihovánek, společenských her a etiket. Přerovská firma MFP paper ,pro kterou kreslí omalovánky, vydává občas i některé jeho kresby jako pohlednice anebo pexesa. Pro pedagogické nakladatelství SPN ilustruje matematiku pro I.ročník základní školy. Jeho ilustrace vychází také v zahraničí. Po roce 2000 ponejvíce tvoří pro nakladatelství dětských publikací: Axióma, Fragment a Infoa. Na svém kontě má asi sedmdesát titulů pro děti. Velmi oblíbená jsou leporela O Palečkovi (2001), O dvanácti měsíčkách (2002), Šel kozlík do trhu (2002), Pozor červená (2002), Popeláři jedou (2003), Hurá na nákup (2004), Traktor jede na pole (2004), Byl jeden domeček (2005), Najdi můj domeček (2005) a další. Osmdesát barevných obrázků zvířat vytvořil pro knihu Heleny Kučerové Od antilop ke žraloku (2002). Ilustroval dětská říkadla, básničky a hádanky pro předškoláky Nauč mě mluvit (2001) a v roce 2003 knihu od Ireny Gálové : Adélka, Adámek a abeceda. V roce 2006 dostal Cenu za mimořádný přínos pro Nakladatelství Fragment v roce 2005. Je také autorem maskota Knižního klubu Fragment kocourka Fragmentíka. Letos vyšla v témže nakladatelství pomůcka pro malé výtvarníky, která rozvíjí nejen výtvarné schopnosti, ale naučí první anglická a německá slovíčka. Jmenuje se Začínám si kreslit (2007). Jeho kresby najdeme také na stránkách dětských časopisů: Mateřídouška, Sluníčko, Pastelka a Betynka. Poslední dva roky ilustruje nový oblíbený časopis Houbař. Žije v Dolanech u Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Srpnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 17, 2007, srpen. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Beňov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dražovice, Kroměříž, Olomouc, Příbor, Svébohov, Štíty, Velehrad | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, církevní hodnostář, kněz, politik | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny obuvníka. Vystudoval piaristická gymnázia v Příboře a Kroměříži. Poté studoval bohosloví v Olomouci. V r. 1876 byl vysvěcen a působil jako kooperátor ve Štítech a v Příboře, administrátor ve Veřovicích a Svébohově. V letech 1888–1908 farářem v Dražovicích. V r. 1892 jmenován konzistorním radou, 1908 nesídelním kanovníkem v Olomouci. V letech 1921–1923 byl olomouckým arcibiskupem. Obětavě se podílel na založení a činnosti mnoha katolických spolků a organizací. Zasadil se o zvelebení chrámu a vybudování kláštera na Hostýně. V r. 1895 založil Matici svatohostýnskou, 1893 apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, 1902 Družstvo Velehrad a velehradskou akademii. Po jeho smrti byl v roce 1924 otevřen poutní dům Stojanov. Přispěl k zřízení cyrilomětodějských památek na Radhošti. Byl spoluzakladatelem Moravské katolické národní strany a také křesťansko sociální strany. Poslancem říšské rady, po vzniku republiky do r. 1920 poslancem a poté až do smrti senátorem Čs.národního shromáždění. |
|||||
Zdroj: |
Šalek, Ondřej: Čestní občané Kopřivnice. Ostrava 2009. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Čáslav | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dvůr Králové nad Labem, Jevíčko, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Litomyšl | |||||
Obory působení: | básník, kněz, vydavatel | |||||
Anotace: |
Vydával časopis Pěstoun moravský, zprvu v Litomyšli.od 1.1.1862;od r. 1863 přeložen do Brna, od roč.III.pojmenován Pěstoun.Dopisoval do Hvězdy romantické básně.Jeho odchodem do Dvora Králové Pěstoun zanikl. V 70.letech působil opět na Moravě. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava.S.111–112.;. |
|
||||||
Místo narození: | Konice | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Darkov, Olomouc, Ostrava, Praha | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Pocházel z početné tkalcovské rodiny. Po maturitě na Slovanském gymnáziu v Olomouci v r. 1894 studoval díky vojenskému stipendiu Lékařskou fakultu české univerzity v Praze a promoval v r. 1900. Jako vojenský lékař působil nejdéle v Praze ve vojenské nemocnici, kde se specializoval na choroby plic a krevního oběhu. Nakrátko byl odvelen do Bosny a Polska, kde jej zastihla 1. svět. válka. během níž působil v několika lazaretech na frontě. Tam byl postižen průstřelem kolena, který zanechal trvalé následky. V roce 1928 stál u zřízení Dětské ozdravovny v Darkově. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970. S.127.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.39–40.; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Drahanovice, Lutín, Olomouc | |||||
Obory působení: | dokumentarista, fotograf | |||||
Anotace: |
Vyučil se elektromontérem a po vojně vystudoval večerní Střední průmyslovou školu elektrotechnickou s maturitou (1974). Syn lidového písmáka Bohuslava Ignáce Červinky (1904–89). Do r.1997 pracoval v oboru a poté ze zdravotních důvodů odešel do inval. důchodu. Spolu s bratrancem Josefem Červinkou-Grifinem, zpracoval rozsáhlé dílo Rodokmen Červinků z Olomouce a okolí . Věnoval se i zpracování liter. odkazu svého otce. Zpracoval 900 básní a 20 próz do jednoho celku, z kterého pak ve spolupráci s lit. sekcí VSMO vybral texty k vydání dvou bibliofilských soukromých tisků Verše přátelům a Tucet drobných próz s ilustracemi Ing. Otty Bablera ze Samotišek. Od r. 2004 byl členem výboru VSMO a věnoval se v něm dokumentárnímu zachycení významných akcí vlastivědného a kulturního charakteru. V r. 2006 se stal spoluzakladatelem a členem výboru Literárního klubu Olomouc. Jeho koničkem bylo fotografování. O víkendech jezdil do Drahanovic. Necelý měsíc hospitalizován na psychiatrické klinice ve Šternberku, protože jinde nebylo místo. |
|||||
Zdroj: |
Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce, 2.díl, Olomouc 2006, S.254.; Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu, č.6/2007, S.6.; http://otavinka.blog.cz/…rvinka-umrti |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Diváky, Olomouc | |||||
Obory působení: | překladatelka, spisovatelka | |||||
Anotace: |
Narozena v Hejčíně u Olomouce, rozená Pacasová. V Olomouci navštěvovala obecnou školu a německou měšťanskou školu v klášteře Uršulinek, učila se hře na housle. Některé její beletristické práce jež psala pod pseudonymem nebo pod šifrou publikovala pod čarou v olomouckých novinách (1892–1904). Její práce vyšly v Pozoru, Selských listech a v Našinci. Příchod nového století oslavila básní " Na prahu nového století„, jež byla otištěna v lednu 1900 v revui Nový život. Autorka drobných povídek ze života chudých lidí. Překládala z ruštiny a němčiny. Z té doby pochází také několik pokusů o divadelní hry i jednoaktovka " O palmu vítězství“, složená r. 1902. Tuto hru sehráli s úspěchem hejčínští studenti v r. 1903. Pak byla práce přepracována a rozšířena a pod změněným titulem Drama umělce ji hrála v Olomouci a okolí kočovná divadelní společnost Janovského. Později drama přepracoval Vilém Mrštík (manžel od r. 1904) a zadal Národnímu divadlu v Praze pod názvem Anežka. Drama se dostalo na scénu až po Vilémově smrti. Hrálo se na podzim 1912. Po smrti manžela pokračovala B. M. na Vzpomínkách. Pohřbena na hřbitově v Černovíře. |
|||||
Zdroj: |
Skutil, Jan: Božena Mrštíková a Olomouc.ZVÚO, 1967, č.132, S.11–13.;. Skutil, Jan: Bibliografie časopiseckých a novinářských článků Boženy Mrštíkové. In: VVM 1956. S. 33. Bartoš, Josef: Paní Božena Mrštíková z Hejčína – toulky regionem. In: Právo, 14, 20.2.2004, č. 43. S.13.; Lexikon české literatury. III. Praha 2000. S. 354–355.; Blažejová, Eliška: Božena Mrštíková, nejen věrná strážkyně díla Viléma Mrštíka. In: Kolář,Bohumír: Z paměti literární Olomouce.2. Olomouc, VSMO 2006. S. 62–65.; |
|||||
Poznámka: |
Hejčín je součástí města Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Čermná nad Orlicí | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Dvůr Králové nad Labem, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | dirigent, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Studoval na pražské konzervatoři v letech 1914–1917. Užíval umělecký pseudonym Ivo Milíč. Působil v letech 1924–27 jako divadelní kapelník v Olomouci, 1927–1940 dirigent Filharmonie Žerotína a sbormistr pěvec. hud. spolku Žerotín. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.270.;Památník pěveckého hudebního spolku Žerotín v Olomouci 1880–1950.Praha 1952.S.29–31.;Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.Praha 1992.S.409.;. |
|
||||||
Místo narození: | Pálkovice | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Těšetice, Toveř | |||||
Obory působení: | folkloristka, knihovnice, učitelka | |||||
Anotace: |
Rodačka z Frýdeckomístecka. Studovala na odbornou učitelku ve Vesně Brno. Poté učila na 2. stupni základní školy předměty: dějepis, zeměpis a praktickou výchovu. Od r. 1953 působila v Těšeticích, od r. 1954 v Dolanech, kde dosud žije. Dobrovolná knihovnice v Dolanech a Toveři. Národopisná práce v obci. Na jaře 1993 založila folklórní kroužek písní a tanců pro děti zv. Kanafaska. Nacvičuje lidové tance, obnovuje krojové vybavení ap. Spolupracovala s dr. Evou Vlčkovou a Vlastou Beilovou. |
|||||
Zdroj: |
Parte |
|||||
Poznámka: |
V zaměstnání měla jméno Drahomíra a na parte má Drahoslava. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Domažlice, Holešov, Kroměříž | |||||
Obory působení: | folklorista, učitel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Studoval v Kroměříži a Brně. Sbíral lidové písně a říkadla. V Brně vydal vlastním nákladem 245 nasbíraných písní. Působil jako učitel. Spolupracoval s F. Bartošem. |
|||||
Zdroj: |
Fric, O.: Vývoj hudební kultury. Brno 1963.S.78.; |
|||||
Poznámka: |
Narozen ve Vrahovicích (n. Prostějov-Vrahovice). |
|
||||||
Místo narození: | Ruda nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Dolní Studénky, Kroměříž, Ostrava, Šternberk, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | národní pracovník, sokolský pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Bartoňov (n.m.č. obce Ruda nad Moravou). Pocházel
z učitelské rodiny. Začal studovat matiční gymnázium v Zábřehu a v r.
1904 přešel na učitelský úřad do Kroměříže a pro roztržku
s učitelem hudby přešel v r. 1906 na uč. ústav do Polské Ostravy, kde
v roce 1908 maturoval. jeho prvním učitelským místem byl Bludov,
zanedlouho přešel do Dolních Studének. V době 1. svět. války byl
telefonistou na ital. frontě. Z nervového šoku z války se léčil
v Innsbrucku a Šternberku. Po vzniku samostatného Československa se stal
jednatelem revolučního výboru v Šumperku. Byl pověřen zřízením české
školy obecné v Šumperku, kterou vedl až do svého skonu v roce 1921. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.104–106.; |
|
||||||
Místo narození: | Budišov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dolany, Havlíčkův Brod, Kučerov, Olomouc, Slavičín, Švábenice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Po gymnazijních studiích v Brně a dvouletém filosofickém kursu v Olomouci se v roce 1893 dal Emanuel zapsat na biskupský theologický ústav v Brně. Vysvěcen na kněžství byl 1843. Roku 1844 byl zvolen od olomouckého kapitoly za nesídelního kanovníka olomouckého. V letech 1846–1849 působil jako kooperátor v Kučerově u Vyškova, dále potom do září 1851 v Dolanech u Olomouce. 1853 se stal děkanem švábenského děkanátu a brzy na to byl jmenován kníže-arcibiskupským radou. 28. 10. 1871 zvolen proboštem u sv. Mořice, kde působil deset let. Stál u kolébky českého školství. 1884 vysvětil novou budovu českého gymnázia. 15. 9. 1895 byl přítomem svěcení ústavu, který sám založil. |
|||||
Zdroj: |
Co v Hlušovicích, březen 1996, S.9–10.; Obec Velký Týnec a zámek.In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007. S. 14–15.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Dánsko, Praha | |||||
Obory působení: | fyzik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Absolvoval přírod. fak. UK Praha, 1954–1968 prac. Ústavu fyziky pevných látek ČSAV Praha. Od 1968 trvale na Aarkus Universitet v Dánsku. Zabývá se teorií pevných látek, spec. polovodiči. Autor prací z oblasti pásové teorie PL. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha Academia 1992, S.16.;. |
|
||||||
Místo narození: | Dlouhá Loučka | |||||
Místo úmrtí: | Dlouhá Loučka | |||||
Místa pobytu: | Dlouhá Loučka, Lublaň (Slovinsko), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Studoval umělecko-průmyslovou školu ve Vídni u malíře Ed.Veitha.Malby dekorativní-nástrop.malby v divadle v Lublani, krajiny a pohledy ze staré Vídně, klášterní obrazy. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU 1947.I., S.135–136.;. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Kroměříž, Olomouc, Otrokovice, Třeština, Vsetín | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz | |||||
Anotace: |
Studoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a bohosloví v Olomouci, v letech 1942–1943 byl totálně nasazen. Od roku 1946 byl kaplanem a provizorem v Otrokovicích, v letech 1951–1954 byl u PTP, pak kaplanem ve Štípě a administrátorem v Trnavě u Zlína, v Dubicku, Třeštině, na Horní Bečvě (1975–1981), ve Vsetíně a Liptále (1981–1989), od roku 1982 byl vsetínským děkanem. V letech 1989–1991 byl generálním vikářem olomouckého arcibiskupa Františka Vaňáka, olomouckým děkanem, pak kancléřem Arcibiskupství olomouckého, generálním vikářem arcibiskupa Jana Graubnera a od roku 1998 je notářem Arcibiskupství olomouckého. Je kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Václava v Olomouci a čestným kanovníkem Kolegiální kapituly u sv. Mořice v Kroměříži. V roce 1999 vyšla jeho kniha „Neboj se a pojď!“ o jeho životní cestě, kněžském povolání i aktuálních otázkách dneška. V posledním desetiletí žil v Domově sester sv. Kříže v Kroměříži, kde také zemřel. Poslední rozloučení se konalo dne 18.4.2017 v Katedrále sv. Václava v Olomouci v 10 hodin dopoledne. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1994–1995. Praha 1994.S.429.; Pepřík,E.: Neboj se a pojď ! Vsetín, Mička 1999. ( Vzpomínky).; Fabian, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. Parte. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky | |||||
Obory působení: | hasič, velkostatkář | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera Tersche (1801–1884). Zprvu se spolu s otcem aktivně podílel na hospodaření panství Třemešek, po jeho prodeji se trvale usadil v Šumperku, kde se podílel společenském životě města. Byl zakladatelem šumperského německého zemědělského spolku r. 1859, zakladatelem a prvním velitelem šumperských hasičů r.1870. Byl předsedou měšťanské střelecké společnosti a organizátorem 1. zem. střeleckých závodů v Šumperku r.1881. V r. 1879 organizoval regionální výstavu v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník ve Slezsku a na severní Moravě. č.2 (14.) Ostrava, 2001. S.130. |
|||||
Poznámka: |
Zámek Třemeš (n.m.č.obce Dolní Studénky). |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Drozdov, Hoštejn, Jedlí | |||||
Obory působení: | grafik, malíř | |||||
Anotace: |
Malíř, který jezdíval často na Zábřežsko a motivy svých obrazů našel právě tam. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČVU.1. Praha 1947. S. 201–203. ; Turková, A.: Ferdinand Engelmüller.In: Kalendar.cz |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Dolní Studénky | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky, Šumperk, Šumvald | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Funkcionář Národní jednoty a Sokola. Publikoval v místním a pedag. tisku. Aktivní člen Čs. klubu turistů. V r. 1918 člen Sm národního výboru. Národní a osvětový pracovník. |
|||||
Zdroj: |
Pánek, František: Ze vzpomínek Ferdinanda Šnajdra. Severní Morava, sv. 17, Šumperk 1969, S. 54–56. ; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, S. 147–148. /foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Kunovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dub nad Moravou, Karviná, Lednice, Litoměřice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Vyučil se zahradníkem a zkoušky dělal na Střední zahradnické škole v Brně-Bohunicích, praxi v Lednici. Poté studoval bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Po vysvěcení 8 let kaplanem v Karviné, administrátorem v obci Pišť a poté Vřesina u Hlučína. Od r. 1991 farářem v kostele sv. Mořice v Olomouci, od 1993 děkanem děkanátu Olomouc, od 1999 kanovníkem. Souběžně v letech 2002–2005 působil v Dubu nad Moravou, od 2005 také v kostele na Nové Ulici v Olomouci. Je členem kněžské rady a Metropolitní kapituly Olomouc. Od r. 2007 proboštem. Je zakladatelem občanského sdružení Mořické centrum mládeže, které je zaměřeno na volno časové aktivity pro děti i dospělé. Jedenkrát týdně se zde scházejí maminky s dětmi, nebo mají zkoušku hudebníci členové Hanácké dechovky. Při chrámu sv. Mořice působí též smíšený pěvecký sbor Chorus Mauritiensis. Kanovník Hanáček publikuje články v regionálním tisku a ve Svatomořickém zpravodaji. |
|||||
Zdroj: |
Galerie rodáků – DL 30.09.2009. www.moric-olomouc.cz |
|||||
Poznámka: |
Mgr. František Hanáček |
|||||
Fotky: |