Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Dolany, Dřevohostice, Kroměříž, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | kněz, odborný publicista, včelař | |||||
Anotace: |
V letech 1869 – 1884 farář v Dolanech. Průkopník chovu včely cyperské, autor článků o včelařství. Na budově fary odhalena r. 1936 pamětní deska P. Janu Stáhalovi.od sochaře Karla Lenharta. |
|||||
Zdroj: |
Fišmistrová,Věra: Páter Jan Stáhala, včelař světového jména. Nové Přerovsko, 2.4.1999, S. 19.; Hartmann,V.: Osobnosti včelařství P.Jan Stáhala. Včelařství, roč.50 (1997), č.5, S.97–98.; Krestýn, F.: P.Jan Stáhala, průkopník moderního včelařství. ČVSMO, 50, 1937. S.280–291.; Ševčíková,Hana: Březnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 19, březen 2009, S.9. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Vyskeř | |||||
Místo úmrtí: | Darmstadt (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Berlín (Německo), Brno, Jičín, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kapelník, zpěvák | |||||
Anotace: |
Hudebně vzdělán u strýce Jana Nesvadby, kantora a varhaníka. V Jičíně vystudoval gymnázium a roku 1842 se zapsal na filozofii v Praze a stal se členem Žofínské akademie, kde dále studoval zpěv. 1843–1848 účinkoval ve sboru Stavovského divadla v Praze. 1948–1849 působil v Olomouci jako kapelník městského divadla, poté do roku 1853 v Brně. Od roku 1857 jako I. kapelník Stavovského divadla v Praze. Na jaře 1859 odešel do Berlína k italské opeře. Od května 1864 působil v Darmstadtu. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.172.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.334–335.; |
|
||||||
Místo narození: | Němčice nad Hanou | |||||
Místo úmrtí: | Dobromilice | |||||
Místa pobytu: | Příbor | |||||
Obory působení: | prozaik, učitel | |||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska SOKA Přerov; Hýsek, M.> Literární Morava 1849–1885.Praha 1911.S.154.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zlaté Hory | |||||
Místo úmrtí: | Dlouhá Loučka | |||||
Místa pobytu: | Brno, Liberec, Opava, Šumperk | |||||
Obory působení: | novinář, redaktor | |||||
Anotace: |
Syn továrníka. Navštěvoval gymnázium v Opavě a pak lesnickou akademii v Mariabrunu. Za krymské války odveden k 4. batalionu polních myslivců, jakokadet sloužil v Sedmihardsku. Jako poddůstojník pak sloužil v Brně. Pak vystřídal ještě několik garnizon a poslední byl Liberec.V srpnu 1869 byl ze zdravotních důvodů penzionován. Civilní zaměstnání našel v Šumperku, kde stal úředníkem lnářského pojišťovacího spolku. Účastnil se politického a kulturního života. Psal do regionálního tisku fejetony, prózy. V červenci 1875 převzal vedení nově vzniklého šumperského týdeníku Grenzbotě… který vedl dvacet let, do r. 1895. Zemřel u své dcery v Dlouhé Loučce, pohřben v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.7 (19.) Ostrava 2005. S.15–16. |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Domaželice | |||||
Místa pobytu: | Domaželice, Dřevohostice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, spisovatel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Bohosloví studoval v Olomouci. Vlastenecký kněz. Farář v Dřevohosticích a Domaželicích, od 1877. Vydával modlitební knihy a přispíval do náboženských časopisů: Časopis katolického duchovenstva/1868/ a do Blahověsta/1880, 1881/. |
|||||
Zdroj: |
Český slovník bohovědný II.Praha 1916., S.199.; Hýsek, Miloslav: Literární Morava v letech 1849–1885.Praha, 1911. S.79. Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968.S.144.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.32. Ševčíková, Hana: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. Velký Týnec 2007. S.64.; |
|
||||||
Místo narození: | Baden (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Dubá | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | operní pěvkyně | |||||
Anotace: |
Zpěv studovala u F. Trousila v Olomouci a dvorního kapelníka H. Procha ve Vídni. Divadelní dráhu začínala u němec. divadel v Olomouci 1855–1857 a v Brně o rok později. od r. 1858 do dubna 1862 členka německé opery Stavovského divadla. Manželka houslisty a ředitele konzervatoře Praha A. B. Sestra zpěvačky Amálie Mikové. ; |
|||||
Zdroj: |
Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.313.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Dagerloch (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Mnichov (Německo), Stuttgart (Německo), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | litograf, malíř, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Syn olomouckého nakladatele Eduarda Hoelzela. Vyučil se litografem a knihtiskařem. Absolvoval AVU v Mnichově a ve Vídni. Malíř-krajinář. Přednášel na AVU ve Stutgartu. |
|||||
Zdroj: |
Sedlářová, J.: Moravské malířství 2. pol. 19. století. Kroměříž 1981. Katalog výstavy. |
|
||||||
Místo narození: | Blatnice | |||||
Místo úmrtí: | Dešov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Letovice, Moravské Budějovice, Přerov, Třebíč, Zlín | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Blatnici (u Třebíče). Studoval gymnázium v Třebíči a učitelský ústav v Brně 1874–1876, kde na něj působil Leoš Janáček. Učil pak v Moravských Budějovicích, Jaroměřicích nad Rokytnou, Zlíně. V letech 1904–1908 učitelem na měšťanské škole chlapecké a na živnostenské škole pokračovací v Přerově. Byl členem orchestru Přerubu, působil v hudebním souboru Rund a vyučoval hře na housle v hud. škole Bedřicha Kozánka. Zkomponoval 454 skladeb, upravil a přepsal 702 skladeb jiných autorů. Některé jeho skladby se dodnes provozují v rozhlase. Byl spolupracovníkem F. Bartoše. Mj. autor skladby Hanácký tanec/na gram. desce/. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.253.;Literární místopis/SOKA Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Dlouhá Loučka | |||||
Místo úmrtí: | Dlouhá Loučka | |||||
Místa pobytu: | Dlouhá Loučka, Lublaň (Slovinsko), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Studoval umělecko-průmyslovou školu ve Vídni u malíře Ed.Veitha.Malby dekorativní-nástrop.malby v divadle v Lublani, krajiny a pohledy ze staré Vídně, klášterní obrazy. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU 1947.I., S.135–136.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Drozdov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Cotkytle, Drozdov, Moravičany, Příbor, Střelice | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval reálné gymnázium Ústřední matice školské, kterou zakončil v roce 1882 maturitní zkouškou. V roce 1886 složil zkoušky učitelské způsobilosti v Příboře. Působil ve Střelicích u Brna, v Moravičanech, v Cotkytli a Drozdově (na Šumpersku). V roce 1909 vydal vlastním nákladem spisek Domácí průmysl na horách hejtmanství Zábřežského. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.75–77.; |
|
||||||
Místo narození: | Jimramov | |||||
Místo úmrtí: | Diváky | |||||
Místa pobytu: | Babice, Berlín (Německo), Dalmácie (Chorvatsko), Olomouc, Oslavany, Paříž (Francie), Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | esejista, prozaik, překladatel | |||||
Anotace: |
Bratr spisovatele Aloise, překladatele Norberta a lékárníka Františka. Rodina se 1874 přestěhovala do Brna, kde Vilém studoval gymnázium a podílel se na vydávání třídního časopisu. R. 1884 se odstěhoval do Prahy, kde pokračoval ve studiu gymnázia, kde maturoval r. 1885 a poté studoval právnickou fakultu. Záhy přerušil studium a plně se věnoval literatuře. Patřil mezi návštěvníky Masarykova ruského kroužku. R. 1887 navštívil Mnichov, kde poznal malíře J.Uprku 1888 navázal kontakty ve Vídni se V. Kučerou s kterým spolupracoval na časopisu Čs. revue. R. 1891 byl krátce zaměstnán jako úředník Úrazové pojiš´tovny. R. 1892 následoval rodiče, kteří se přestěhovali do Divák za bratrem Aloisem, který zde byl správcem školy. Díky aktivitě osobou bratrů se Diváky staly centrem moravské kultury, r. 1893 tu oba bratři založili knihovnu, kam zajížděli moravští a čeští umělci, s nimiž udržoval Vilém i bohatou korespondenci. . R. 1894 se při návštěvě u Gabriely Preisové seznámil se Zdenkou Braunerovou a zasnoubil se s ní.. R. 1895 pobýval na její pozvání v Paříži a r. 1897 zasnoubení zrušil. V roce 1904 se oženil s Boženou Pacasovou z Hejčína u Olomouce. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury. III. Praha 2000. S. 348–354.; |
|
||||||
Místo narození: | Hukovice | |||||
Místo úmrtí: | Dlouhá Loučka | |||||
Místa pobytu: | Dřevohostice, Dub nad Moravou, Innsbruck (Rakousko), Kroměříž, Melč, Olomouc, Praha, Řím (Itálie), Uherský Ostroh | |||||
Obory působení: | arcibiskup olomoucký, arcibiskup pražský, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen nedaleko Nového Jičína. Byl vychován v Dřevohosticích. Gymnázium studoval v kroměříži, od r. 1885 teologii v Olomouci, kde byl r. 1889 vysvěcen na kněze. Tehdy byl poslán na další studia do Říma, kde pobyl až do r. 1892. Tam také dosáhl doktorátu. Po návratu do vlasti se stal kaplanem v Dubu nad Moravou a později v Uherském Ostrohu a 15.1. 1894 byl jmenován farářem v Melči u Opavy. R. 1896 byl zvolen nesídelním kanovníkem olomouckým a stal se proboštem u sv. Mořice v Kroměříži. Dne 6.1. 1900 byl jmenován arcibiskupem pražským a 15. 4. 1901 byl ozdoben kardinálským purpurem. Dne 18. 1. 1916 byl postulován za olomouckého arcibiskupa. pro tragickou nehodu zaviněnou automobilovým neštěstím resignoval na arcibiskupský stolec dne 30. listopadu 1920 při osobní návštěvě v Římě. Usadil se na zámečku v Dlouhé Loučce, kde později zemřel. Byl pochován v olomouckém dómském kostele u sv. Václava pod hlavní věží. |
|||||
Zdroj: |
Záhorská kronika, 1939–1940. S.28.; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?Praha 1962, S.243.;. Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949. S. 47.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Seš. 4. Ostrava 1995. S. 124–125.; |
|
||||||
Místo narození: | Příbor | |||||
Místo úmrtí: | Dvorce | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
V roce 1901 se stal lékařem, působil v Olomouci jako železniční lékař. Spolupracoval s geologem prof. Kettnerem od r. 1918, kdy se s ním podílel na geologickém mapování moravského devonu. Dopisoval si s ním i po tragickém úmrtí své dcery Marie. Přispíval do vlastivědných časopisů, redaktor čas. VSMO, autor Ilustr. průvodce severní Moravou. Zemřel ve Dvorcích na Bruntálsku. |
|||||
Zdroj: |
Pozůstalost uložena v literárním archivu KVM Olomouc.; Remeš, M.: Jak jsem začínal pracovat v poaleontologii.=ZKVMO 1957, č.73, S.89.; Roztomilý, A.: MUDr.Mořic Remeš v mé paměti.=ZKVMO 1957, č.73, S.87.;Skutil, Josef: Dr.M.Remeš a moravská speleologie.=ZKVMO 1959, č.79, S.1–2.;vj-: M.Remeš.Kdy-kde=co v Olomouci 1987, červenec, S.27.; Ficek, V.: Biograf.slovník širšího Ostravska.Seš.4.Opava Slez.ústav ČSAV 1981, S.110–111.;. Novotný, Lubomír: Svědek umírajícího času. Pozůstalost Mořice Remeše ve fondech Vědecké knihovny v Olomouci.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Držovice | |||||
Místo úmrtí: | Držovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Vrahovice | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval bohosloví v Olomouci, 1878. Působil od roku 1935 ve Vrahovicích, ředitel školy. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněží arcibiskupství olomouckého.Olomouc 1949.S.124 –125.;. |
|
||||||
Místo narození: | Dub nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Dub nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Dub nad Moravou | |||||
Obory působení: | odborný publicista, rolník | |||||
Anotace: |
Narozen v Bolelouci (n.m.č. Dub nad Moravou) Pracovník v zemědělském stavebnictví. Psal články do odb. časopisů. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1974.S.72.;. |
|||||
Poznámka: |
Městys Dub nad Moravou má Bolelouc jako místní část. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Dolní Studénky | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky, Šumperk, Šumvald | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, učitel | |||||
Anotace: |
Funkcionář Národní jednoty a Sokola. Publikoval v místním a pedag. tisku. Aktivní člen Čs. klubu turistů. V r. 1918 člen Sm národního výboru. Národní a osvětový pracovník. |
|||||
Zdroj: |
Pánek, František: Ze vzpomínek Ferdinanda Šnajdra. Severní Morava, sv. 17, Šumperk 1969, S. 54–56. ; Slovník učitelských osobností okresu Šumperk. Šumperk 1990, S. 147–148. /foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Drážďany (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | fotograf, malíř | |||||
Anotace: |
Od mládí maloval, na přání svého otce se vyučil fotografem u svého strýce J.F.Langhouse v Plzni v letech 1901 – 1904.;Usadil se v Drážďanech.Občas pomáhal i svému otci v Prostějově, který měl ateliér v PV od r.1880 a vedl jej do své smrti r. 1921. |
|||||
Zdroj: |
Encyklopedie českých a sloven.fotografů.Praha 1993.S.78 –79.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Domažlice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Plzeň, Praha, Prostějov, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | akademický malíř, sochař | |||||
Anotace: |
Syn sochaře Aloise Amorta (1842–1912), bratr Vlastimila (1880–1950). Od dětství žil v Uherském Hradišti, kam se odstěhoval i s rodiči. V dospělosti zde měl ateliér (na Moravském náměstí naproti jatek). Měl zde první výstavu, která se konala r. 1908. V roce 1910 vystavoval v Prostějově, r. 1929 v Brně, později v Praze, Plzni a na Chodsku. Na Slovácku vytvořil řadu plastik na náměty slováckého folkloru, četné portréty slavných žen a mužů i vrstevníků. Studoval malířskou akademii v Praze, sochařství u bratrance Vilíma (1864–1913) také v Praze. V r. 1935 se přestěhoval do Domažlic. V roce 1946 opravil v městském parku v Domažlicích pomník, v r. 1947 odstranil následky vandalství a války na pomníku Jana S. Koziny na Chodsku. Pohřben v Domažlicích 1. 12. 1967. |
|||||
Zdroj: |
Toman, P.: NSČSVU. I. Praha 1947. S.18. Vejlupek, Miroslav: Pomník J.S.Koziny – fenomén a svědectví. In: Chůdové kořeny MVČ. (web) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Darmstadt (Německo) | |||||
Místa pobytu: | Fryšták, Praha, Sobotín, Šternberk, Šumperk, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Vystudoval něm. gymnázium v Šumperku. Poté začal navštěvovat medicínu na vídeňské univerzitě. Dostudoval po válce na něm. části UK v Praze, kde 1922 promoval. Tři roky působil v nemocnici ve Šternberku. 1925 si otevřel lékař. praxi ve Fryštáku. 1927 složil v Praze tzv. fyzické zkošky na úředního lékaře a stal se obvodním lékařem v Sobotíně. Po vypuknutí 2. svět. války musel narukovat jako vrchní lékař. 1946 byl odsunut do Německa. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.108.; |
|
||||||
Místo narození: | Dolany | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Dolany | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Zdroj: |
Z díla: Dějiny Dolan u Olomouce. Loštice 1942. Biografie: Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960. Olomouc UP 1968. ;Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře. Olomouc 1947. S. 49. ;. ' |
|
||||||
Místo narození: | Soběchleby | |||||
Místo úmrtí: | Denver (USA) | |||||
Místa pobytu: | Athény (Řecko), Brno, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Nový Jičín | |||||
Obory působení: | básník, právník | |||||
Anotace: |
Studoval na reálce 1918–19 v Lipníku, pokrač. na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, pak přešel na klasické gymnázium do Brna, kde maturoval v r.1917. Pro lingvistický talent byl poslán jako posluchač Masarykovy univerzity v Brně na studium do Atén. Činný v Orlu, člen katolické Omladiny, Ligy katol. studentů-akademiků, člen předsednictva Svazu slovanské inteligence. R.1932 promován. Advokátní praxe a činnost v ČSL. 1939 zatčen a odsouzen k smrti, ale přežil i koncentrační tábory. Od r.1945 advokát v Novém Jičíně, od března 1948 v exilu. K výročí 100. narozenin B.Smetany napsal 25 básní. Báseň „Gabrielka“ uveřejněna v 1.vyd. životopisu B.S. od Z.Nejedlého. Zemřel v coloredském Denveru. |
|||||
Zdroj: |
Pejskar, Milan: Poslední pocta. 3.díl. vl.n. 1989, S.99.;. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Dukla (SR) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | kapelník, skladatel | |||||
Anotace: |
V letech 1936–38 působil jako korepetitor a kapelník čes.divadla v Olomouci.Pamětní deska ve foyeru DOS v Olomouci odhalena 14.8.1946.; |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.158–159.; Kdy-kde-co v Olomouci, 1985, leden, S.7.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Drozdov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Písařov, Postřelmůvek, Praha, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | partyzán, učitel | |||||
Anotace: |
Učitel a partyzánský velitel. Dětsví a mládí prožil v rodišti, kde jeho otec byl obuvníkem. Studoval gymnázium v Zábřeze, kde r. 1931 maturoval. Pak se přihlásil na právnickou fakultu UK v Praze, po roce však přešel na FFUK, ale i tu brzy opustil a vrátil se na Moravu. nakonec se definitivně rozhodl pro pedagogickou dráhu a odešel na tzv. pedagogickou akademii do Brna, kde po absolvování 2 semestrů složil v r. 1935 zkoušku učitelské dospělosti. Ještě v témže roce navštívil vojenskou službu, nejprve poddůstojnickou školu v Olomouci a potom v Šumperku. Před odchodem do civilu byl jmenován podporučíkem čs.armády. Pedagogickou dráhu zahájil v r. 1937 jako výpomocný učitel na obecné škole v Postřelmůvku u Zábřeha. Po roce byl přeložen do Písařova. Po okupaci se zapojil do národně osvobozeneckého hnutí. na jaře 1944 se skrýval v lesích a působil pak jako velitel až do 23.9.1944, kdy hrdinně padl v boji proti přesile vojáků SS u Drozdovské Pily. Následujícího dne byl tajně pochován na hřbitově v Jedlí. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Zdeněk: Jan Háječek.In: O pokrokových tradicích učitelstva na severní Moravě. Šumperk 1964. |
|||||
Poznámka: |
Drozdovská Pila – místní část obce Drozdov. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Fryšava pod Žákovou horou | |||||
Místo úmrtí: | Dolany | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Olomouc, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | lidový řezbář | |||||
Anotace: |
Řezbářství se začal věnovat od r. 1924. Vystavoval v Dolanech, Velké Bystřici, Litovli, r. 1977 v Olomouci. Jeho práce v Severočeské galerii v Litoměřicích. Materiál přibarvoval včelím voskem. Rád vyřezával lidové figurky ( lidoví muzikanti, řemeslníci, kutilové). Jeho dílka byla oslavou lidské práce jak na Vysočině, tak na Hané. Specifickým projevem jeho umění byla díla portrétní, k nimž čerpal náměty z antické historie. Prostřednictví Art-centra vystavoval až v Mnichově. Dne 8.11.2006 se konal v Besedním sále Muzea umění v Olomouci vzpomínkový večer k 20. výročí úmrtí dolanského řezbáře, na kterém promluvil i jeho syn Lubomír Košík. |
|||||
Zdroj: |
Jeřábek, R.: Plastika lidových tvůrců. Praha, Odeon 1981. ; Garčic, J.: Lidový řezbář František Košík. Zprávy KVMO 1985, č.235. S. 11–14. ; Nádvorníková, A.: Umělci čistého srdce. Velehrad 2001. ; Kolář, B.: O lidovém řezbáři Fr. Košíkovi. Olomouc.cz (29.7.2003).; František Košík – lidové plastiky. Katalog výstavy.Olomouc GVU 1977.
|