Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Litultovice | |||||
Místa pobytu: | Litultovice, Mohelnice, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | kněz, překladatel, spisovatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Unčovicích (n.m.č.Litovle). V roce 1889 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a v r. absolvoval 1893 bohosloví. Poté kooperátorem v Kateřinkách u Opavy-pracoval s J. Vyhlídalem, 1920–1935 v Litultovicích. Působil též ve Studené Loučce u Mohelnice. Drobná próza, hanácké črty, překlady z francouštiny do Našince. Od r. 1916 člen Družiny literární a umělecké. S V. Pinkavou zprac. topografii Unčovic pro Moravskou vlastivědu/Litovelsko 1903/. Pseud. A. L. Tvrzský. Z díla: Cikánské historky. 1912. ; Otázka alkoholismu v přítomnosti. 1911. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V. : Biografie širšího Ostravska. Seš. 4. Opava, Slezský ústav ČSAV 1981, S. 80–81. ; Slavík, B. : Hanácké písemnictví. Olomouc 1940. ;Poselství. Olomouc 1938, S. 303. ;. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003. S.62–63. Poselství. Almanach Družiny literární a umělecké. Olomouc 1938. S.303–304. |
|||||
Poznámka: |
Studená Loučka (n.m.č. Mohelnice). |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | redaktor | |||||
Anotace: |
Publikoval i do jiných listů, jednatel Sdružení českých novinářů pro Moravu a Slezsko. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc, 1938, S.162.. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Kelč, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v Kroměříži, na kněze vysvěcen r. 1789 v Olomouci. Poté kaplan v Kelči, od 1806 farářem v Místku. V Olomouci žákem Josefa Dobrovského. Člen Puchmajerovy družiny. Užíval pseud. Moravan. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literaturzy.2/II.Praha, Academia 1993.S.1038–1039.; |
|
||||||
Místo narození: | Věrovany | |||||
Místo úmrtí: | Kladno | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
Narozen v Nenakonicích (n. místní část obce Věrovany). V r. 1877 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Po vysokoškolských studiích působil v Olomouci od r. 1881 u soudu a v letech 1882–1887 u Dr. Žáčka. Jednatel Žerotína 1886–1888 a též činný v Národní jednotě. Poté působil v Přerově, kde byl v městské zastupitelstvu jako náměstek starosty a to v letech 1896–1904 a 1907–1910. Zemřel v Kročehlavech (n. místní část města Kladna). |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.178.;. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Peking (Čína), Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | diplomat, filolog, pedagog vysokoškolský, překladatel, sinolog, učitel jazyků | |||||
Anotace: |
V letech 1947–51 založil a vedl sinolog. studia na UP. V letech 1950–54 jmenován odb. asistentem na Katedře filologie a dějin Dáln. východu FF UK a v r. 1954 získal zde na fak. titul doc. 1959–70 náměstek ředitele Orientálního ústavu. Přednášel na zahran. univerz. a jako hostující prof. vystupoval v Evropě a v Hongkongu. Účastnil se mezinár. sinolog. a jiných kongresů. V r. 1973 byl nucen odejít z polit. důvodů do ústraní. Po r. 1989 byl členem Vědecké rady FF UK (1990–92), Vědecké rady Orient. ústavu (1990–96), víceprezidentem European Assoc. of Chinese St. (1990–96), předsedou sdružení Kontinenty (1990–97) a místopředsedou Česko-čínské spol. (1990–97) a nyní předsedou. Nositelem medaile College de France, 1981. Autorem řady monografií, překladů do češtiny. V r. 2007 mu byl udělen čestný titul doctor honoris causa. Po maturitě (1941) a abiturientském kurzu (1943) byl nasazen na práci v továrně Avia v Praze-Čakovicích. 1943–45 navštěvoval kurzy čínštiny v Orientálním ústavu, 1945–48 studoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně navštěvoval sinologické přednášky na Filozofické fakultě. Studium na této fakultě ukončil 1951. V letech 1947–51 působil jako lektor čínštiny na Škole orientálních jazyků v Praze a přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, 1948–50 působil navíc jako lektor čínštiny na jazykové škole v továrně Svit ve Zlíně. V letech 1950–54 byl odborným asistentem na katedře filologie a dějin Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, 1954 získal na této fakultě docenturu. Pak přešel na čas do diplomatických služeb; 1954–58 byl velvyslaneckým radou na československém zastupitelském úřadě v Pekingu. Poté absolvoval roční stáž v Historickém ústavu Čínské akademie věd v Pekingu (1958–59). Po návratu nastoupil do funkce náměstka ředitele Orientálního ústavu Československé akademie věd, kterou zastával do 1970. Zároveň konal přednášky na Univerzitě 17. listopadu a na Univerzitě Karlově. Po vynuceném odchodu z Orientálního ústavu (1973) se do 1989 živil jako překladatel u Pražské informační služby. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.2., 26.1./07, S.6; Wikipedie.cz |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Krhové (n.m.č. města Valašské Meziříčí). Doc. Augustin Palát, dr.h.c. (čestný doktorát UPOL) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Jarcová | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Oznice, Praha, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | básník, literární poradce, nakladatelský redaktor, novinář | |||||
Anotace: |
Literárním jm. Gustav Skýpala. Jeho otec byl legionář. Dětství a mládí prožil v pasekářské obci Oznici na samotě Nivka, odkud docházel do měšťanky a 1936–1939 absolvoval Státní odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Zájem o literaturu a výtvarné umění ho přivedl do meziříčské Mladé scény, kterou v r. 1940 založili známí divadelníci Alfréd a Emil Radokovi. Své první verše publikoval na počátku protektorátních let inspirován Čapkovým překladem antologie Francouzské poezie nové doby, básnickými sbírkami Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Vladimíra Holana. Krátce po 2. světové válce vojákoval 6 měsíců v Olomouci. Po osvobození republiky odjel natrvalo do Prahy. Navštěvoval přednášky a semináře Václava Černého a Jana Patočky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od r. 1946 pracoval v nakladatelstvích Melantrich, Svoboda, Orbis a Panorama jako tiskový redaktor, posléze odbytový referent a v době tzv. normalizace byl odsunut na úsek pohlednicového merkantilu. V těch letech publikoval pod svým jménem verše pro děti a průvodní texty k vlastivědným fotosouborům (Beskydy, Šumava, Jižní Čechy, Západočeské lázně, Vysoké Tatry aj.) Knižně debutoval sbírkou pro děti Veselý rok (1948). Další knížka pro děti Zvířátka – vyšla s ilustracemi Aleny Ladové (1969). V r. 1969 vyšla sbírka básní Podzim s Diogenem. V roce 1990 vydal životopisnou črtu o valašském knězi Bosý kněz. Soubory jeho poezie z let 1940–1993 vyšly pod názvem Nebe pro pěší (1994) a Město, můj Getsemanský sad (1995). Okresní knihovna v Olomouci vydala u příležitosti návštěvy A.Skýpaly v Olomouci upomínkový tisk Z mého zvěrokruhu (2000). |
|||||
Zdroj: |
Literární slovník severní Moravy a Slezska. 2001 Votobia Olomouc – Ostrava.S.269–270.; Všetička, F.: Podzim s Diogenem. In: Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc, VSMO 2006.S.303–304.; Fabián, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000.S. 139.; Kolář, B.: Haná v poezii. Antologie. Olomouc, Literární klub Olomouc 2008.S. 224–226.; http://www.wix.com/…k/fotografie |
|||||
Poznámka: |
Email od fotografa Václava Valečka z Opavy 5.12.2012 -Vaclav.Valecek@seznam.cz Dobrý večer, nemusíte se ničho obávat a fotografii také stahovat nemusíte. Pan Skýpala je strýc mé přítelkyně a už jsem s ním hovořil. U fotografie uveďte mne,jako autora a vše bude v pořádku. V příloze je odkaz na mé stránky. Přeji Vám mnoho úspěchů a tvůrčích sil při dalším rozšiřování Vaší Galerie rodáků. Se srdečným pozdravem Václav Valeček |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | fotograf | |||||
Anotace: |
Od 1896 v Olomouci jako první český fotograf, předseda Obchodní komory, zakladatel olomoucké obchodní plodinové bursy a české Obchodní akademie. |
|||||
Zdroj: |
Česká ročenka 1927.S.522.;Fischer, R.: Olomoucký památník .Olomouc 1938.S.363.;. |
|
||||||
Místo narození: | Želatovice | |||||
Místo úmrtí: | Javorník | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Debutovala dvěma knížkami poezie, 2 dramatické pokusy, poté romány.Žije nyní v Javorníku./J.Vlach, 21.10.1991/; |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Mou duší písně znějí /Bb. 1922/;Ulomený vějíř /Bb 1924/;Duha boží /d. 1930/;Na dědině /d. 1932/;Hořící hvězda /R. 1933/;Život vítězný /R. 1942/;Věčný krb /R. 1943/;Biografie: Kunc, Jaroslav: Slovník soudobých českých spisovatelů. Praha, Orbis 1946, s. 724 –725. ; Bartková, Hana : Augusta Skálová prožila těžký život. Moravský den, 29–6. –27. 9. 1998, s. 5. |
|||||
Poznámka: |
Zemřela v obci Bílý Potok č.p. 119 (n.m.č. obce Javorník) |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | sochař | |||||
Anotace: |
V Olomouci navštěvoval reálku a vyučil se řezbářem. 1895 získal stipendium a studoval ve Vídni na škole uměleckých řemesel a na vídeňské akademii. Po 1. svět válce se usadil ve Vídni a stal se vyhledávaných sochařem. Pracoval ve dřevě, mramoru, bronzu i keramice. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.52; |
|
||||||
Místo narození: | Klopina | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Rokycany, Šumperk, Úsov, Zábřeh | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Od r. 1897 studoval na čes.gymnáziu v Zábřehu, po abs.6.třídy r.1903 praktikoval na poště v Úsově.1904 vstoupil do pošt.telegraf.kursu v Šumperku, brzy odešel, aby se cele věnoval novinářství.Debut 1902 ve Studentském sborníku a čas.Pozor.Užíval šifry AD;V.O.Od r. 1905 žil v Rokycanech.Publikoval v Mor.nár.novinách, redigoval čas. Moravské rozhledy r.1904. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon čes.literatury.I.Praha, Academia 1985, S.602.;Skutil, J.: Básník A.Drtil-Severní Morava, 1958, č.3, S.38–42.;Skutil, J.: Korespondence F.X.Šaldy s A.Drtilem.=Severní Morava, 1974, č.27, S.27–34.;Slavík, B.: Život a dílo A.Drtila.=Severní Morava, č.43, S.19–27.;Springer, jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.7.;. |
|
||||||
Místo narození: | Rožnov pod Radhoštěm | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | loutkář, poštovní úředník | |||||
Anotace: |
Zakladatel loutkového divadla v Přerově |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Fi-Ju. Valašské Meziříčí, Valašské Athény 2010. S.20. |
|
||||||
Místo narození: | Martinov | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hlučín, Hranice, Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | literární vědec, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Od r. 1936 středoškolský profesor. Vyučoval v Brně, 1939–50 na RG v Hranicích. Za protektorátu nasazen v továrně fy Kunz a r. 1944 zatčen, vězněn v Přerově. Od r. 1950 půdobil na Katedře slovanských literatur FFUM v Brně. V Hranicích organizoval hudební středy, zakládal Beskydské divadlo, redigoval týdeník Ruch. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.5.Opava 1983.S.152–157.;Urbanec, Jiří: Zemřel Artur Závodský.=ČSM-B, 1982, č.3, S.282–3;. |
|
||||||
Místo narození: | Přestavlky | |||||
Místo úmrtí: | Brodek u Přerova | |||||
Místa pobytu: | Brodek u Přerova | |||||
Obory působení: | učitel | |||||
Anotace: |
Učitel a ředitel školy v Brodku u Přerova, literárně činný, autor článků do Selského archivu o dávné minulosti obcí na Přerovsku. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982;. |
|
||||||
Místo narození: | Kelč | |||||
Místo úmrtí: | Milotice nad Bečvou | |||||
Místa pobytu: | Kelč, Kroměříž, Milotice nad Bečvou, Olomouc, Příbor | |||||
Obory působení: | novinář, učitel, zemědělský odborník | |||||
Anotace: |
Navštěvoval školu při piaristické koleji v Kroměříži, přestoupil na reálku, pak na učitelský ústav v Olomouci a odtud na učitelský ústav v Příboře. Učitel v Kelči, 1891–1904 správce školy v Miloticích. Zakladatel časopisu Valašské Hlasy 1886; V roce 1904 odešel ze školství a věnoval se novinářství. Vydával časopisy: Milotický hospodář, Chov drobného zvířectva (1903) a Praktický rádce pro zahradnictví 1920; Vydávané časopisy a publikace tiskl ve vlastní tiskárně od r. 1925.. Z díla: Výnosné pěstování zeleniny v zahradě i na poli. 1926, (4. vyd. 1946. ). V roce 1937 byl jmenován místopředsedou a čestným členem Syndikátu zemědělských novinářů a spisovatelů ČSR a čestným členem Československé akademie zemědělské. |
|||||
Zdroj: |
ČBS. Praha Academia 1992, s. 103., ČBS XX. století, 1.díl, Praha 1999; Fabián, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.70.; |
|
||||||
Místo narození: | Lipník nad Bečvou | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník | |||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1979, S.31.;. |
|
||||||
Místo narození: | Buchlovice | |||||
Místo úmrtí: | Buchlovice | |||||
Místa pobytu: | Hradečná, Libina, Olomouc, Praha, Slavkov, Uherské Hradiště, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | grafik, kněz | |||||
Anotace: |
Byl nejstarší z devíti dětí vesnického listonoše Karla Hrabala. Studoval na německém gymnáziu v Uherském Hradišti, kde maturoval v roce 1906. Po maturitě odešel studovat teologii do Olomouce, kde byl vysvěcen 5. 7. 1910. Poté působil v Německých Libinách (n.Libina). V letech 1911 – 1914 studoval grafiku ve Vídni a poté semestr AVU v Praze u prof. Obrovského a pak další semestr u prof. Hofbauera ve Vídni. Po r. 1918 působil v Hradečné. |
|||||
Zdroj: |
Maliva, J. : Soupis grafiky. 1966. ;sf-: Arnošt Hrabal. Severní Morava, 1970, seš. 19, S. 75–76. /foto/, Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk, Šumperk 2001.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Opava | |||||
Místo úmrtí: | Budišov nad Budišovkou | |||||
Obory působení: | knihovník, učitel | |||||
Anotace: |
Studoval v Opavě, působil ve Fryštátě, Rájci a Kateřinkách, zajímal se o knihovnictví, 1945 jmenován okresním knihovnickým inspektorem, 1951 pověřen vedením věd. knihovny Slezského ústavu v Opavě. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.5.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.79. |
|
||||||
Místo narození: | Senice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Litovel, Olomouc, Přerov, Senice na Hané | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V dětství rád hrával ve škole i v ochotnickém divadle různé scénky. Měšťanskou školu vychodil Litovli a v Senici se vyučil holičem. Po osvobození v r. 1945 nastoupil místo úředníka v Olomouci, ale téhož roku byl angažován do Hanáckého divadla v Přerově. Po necelé sezóně přestoupil do Těšínského divadla, kde působil 7 let. Nastudoval zde 60 rolí v letech 1946–1953. Za roli Othela dostal nabídku do Brna, kde členem činohry ve Státním divadle v letech 1953–1979. Hrál i v 7 filmech. Spolupracoval s rozhlasovými studii. |
|||||
Zdroj: |
Postavy brněnského jeviště.II.Brno Státní divadlo 1985. S. 181–184.; Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1999.S.44; |
|
||||||
Místo narození: | Veselíčko | |||||
Místo úmrtí: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Karviná, Kroměříž, Lipník nad Bečvou, Orlová, Ostrava, Petřvald, Soběchleby, Spálov, Tršice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, odborný publicista, osvětový pracovník, učitel, zpěvák | |||||
Anotace: |
V letech 1918–1925 studoval reálku v Lipníku nad Bečvou a od r. 1920 byl členem smíšeného sboru žáků, od r. 1924 působil ve studentském kroužku jako divadelní ochotník, zpěvák a organizátor pod patronací člena PSMU prof. Širokého. 1925/1926 byl na abiturientském kursu učitel. ústavu v Brně žákem J. Černíka. Po nástupu do učitelského povolání r. 1926 vytvářel nebo vedl již existující pěvecký sbor na každé škole, kde působil. Zprvu učil ve Spálově, pak v Tršicích, v Soběchlebech. Od r. 1930 činný v mužském sboru Smetana v Karviné, od 1933 v Orlové, kde byl sbormistrem J. Šoupal. Ten ho přivedl r. 1935 do PSMU, kde byl později 12 let předsedou. Byl členem smíšeného sboru Janáčkovy Filharmonie v Ostravě. Publikoval v denním tisku o zpěvu, organizaci koncertů ( Mladá fronta, Nová svoboda, Lidová demokracie), pravidelně psal i do Hudebních rozhledů, Kulturního měsíčníku, slovenského časopisu Rytmus, dodával zprávy do rozhlasu. Vydával měsíčník Informátor určený pěveckým sborům Smkraje. Historikem PSMU. Zemřel v Radvanicích (n.m.část Ostravy). |
|||||
Zdroj: |
Českoslov. hudební slovník osob a institucí, 2.díl, Praha 1965, s.221.; Slovník českých sbormistrů. 2. Praha 1982. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11. Ostrava 1998. S.109. |
|
||||||
Místo narození: | Štramberk | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | archivář | |||||
Anotace: |
Od r. 1955 – 1963 okresní archivář a jeho první budovatel v Přerově. Kronikář Přerubu. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis/OA Přerov/.Sborník Státního okres.archivu v Přerově.Přerov 1993.S.39 – 40.;Oprava data narození z 1899 na 1895 SOKA Přerov, duben 1994.;. |
|
||||||
Místo narození: | Šebrov-Kateřina | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | historik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Šebrov (n. Šebrov-Kateřina na Blanensku). PhDr. Arnošt Skoupý, CSc. působí na Katedře historie FFUP v Olomouci v oboru Obecné dějiny novověku. Je autorem sylab: Přednášky k dějinám 19. století, Didaktika děje. Napsal řadu článků v odborném a vlastivědném tisku, monografií a učebnic dějepisu. Spolupracuje též s nakladatelstvím Prodos. Je členem Centra pro československá exilová studia při Katedře historie FFUP a zabývá se zejména českým exilem ve Švýcarsku a krajanskými spolky. |
|||||
Zdroj: |
Kartotéka VSMO. CMO 2017 |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Arnošt Skoupý, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Teplice nad Bečvou, Tovačov | |||||
Obory působení: | sbormistr, skladatel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Syn kantora Josefa Förchtgotta . Studoval v Olomouci diecésní hlavní školu od r. 1838 , gymnázium do r. 1845, zároveň navštěvoval přednášky v české řeči a literatury na stavovské akademii u Al. V. Šembery v letech 1843–1846. Po studiu filozofie, kde jej učil J.Helcelet 1845–1848, poslouchal v Olomouci ještě práva a státovědu do r. 1851. Zároveň se učil hudbě u Lud. z Dietrichů a patřil k vlastenecké skupině Aloise V. Šembery. Zprvu psal německé sbory, organizoval hudební pořady českých besed a divadelních představení a byl sbormistrem pěveckého studentského kroužku od r. 1847. Za revolice 1848 byl velitelem studentské legie a členem výboru Slovanské lípy a spolupracoval s básníkem J. Vikem (1822–1896), na jehož slova napsal vlastenecký sbor " Přijde jaro přijde!". Mj. působil jako koncertní barytonista. nejdříve působil v německých zpěváckých spolcích, ale od r. 1860 patřil k zakladatelům Zpěváckého slovanského spolku, kde sbormistrem (1861–1874)., Slovanské besedy od 1865 aj. Sbormistrovská činnost blahodárně působila na jeho skladatelskou tvořivost. Trpěl vleklou tubrkulózou již marně léčil v Teplicích nad Bečvou a již nakonec podlehl. Na jeho rodném domě je pamětní deska od 1876. K jeho poctě založen v Praze pěvecký kruh Tovačovský (v r. 1883). Tovačovský skládal skladby chrámové, písně pro sbory mužské, kantáty, upravoval lidové písně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.785–786.; |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Ostrava | |||||
Obory působení: | tanečník, zpěvák | |||||
Anotace: |
Od r. 1930 Německé divadlo Brno-tanečník;MD Olomouc, Ostrava, od r. 1946 SD Brno. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S. 254. |
|
||||||
Místo narození: | Svébohov | |||||
Místo úmrtí: | Zhořelec | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Zábřeh | |||||
Obory působení: | důstojník, letec | |||||
Anotace: |
V letech 1925–1933 studoval gymnázium v Zábřehu. Po maturitě nastoupil vojenskou presenční službu. Studoval na 2 leté vojenské akademii v Hranicích. Z akademie vyřazen v hodnosti poručíka a nastoupil jako velitel roty 39. pěšího pluku v Bratislavě. Současně se zapsal na studium filozofie a historie na univerzitu. Po zániku ČSR, už 19. 3. 1939 přešel polské hranice. Přidal se k L. Svobodovi, 17. 9. 1939 přešel do Sovětského svazu, kde zůstal do března 1940. Šokován poměry v internačním táborech odešel s prvním transportem do Francie. Po pádu Francie odešel do Anglie, prošel výcvikem pro radiotelegrafisty a navigátory a byl s hodností npor. přidělen k 311. čs. bombardovací peritu. V únoru 1941 posádka letounu zbloudila a omylem přistála v Německu. Zajat a vězněn v Saganu nedaleko Zhořelce. Při pokusu o útěk zastřelen. V roce 1991 byl povýšen in memoriam do hodnosti pplk. 22. 7. 1973 byla na kulturním domě ve Svébohově odhalena jako pamětní deska. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Opava, Optys 1995.S.121–122.; |