Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olešník | |||||
Místo úmrtí: | Žilina (Slovensko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | dirigent, kapelník | |||||
Anotace: |
Narozen v Chlumci u Hluboké nad Vltavou (n.m.č. obce Olešník). Vojenský kapelník v Olomouci v letech 1897–1910, pak v záloze. Od r. 1920 kapelník vojenské hudby v Šumperku, od r. 1925 v Žilině. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.173.;. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Žďár nad Sázavou | |||||
Místa pobytu: | Křtiny, Šlapanice, Štěpánov, Žďár nad Sázavou | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Poznámka: |
Šlapanice ( u Brna). |
|
||||||
Místo narození: | Hrabová | |||||
Místo úmrtí: | Znojmo | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jedlí, Písařov, Sloupnice, Šumperk, Vikýřovice, Zábřeh, Znojmo | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, odborný publicista, učitel | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium a učitelský ústav v Brně. Učil ve Sloupnici, Krumpachu, Skaličce, Písařově, Jedlí ad. Během první svět. války odešel na frontu a vstoupil do čs. legií. Po válce působí ve Vikýřovicích. 1921 je povolán do Šumperka řízením českého národního školství. Působil jako člen městské rady a okresního zastupitelstva, v Národní jednotě ad. Psal do denního tisku. Od roku 1933 působil ve Znojmě. Po Mnichovu pracoval v Brně v továrnách, kde se zapojil do odboje. 1943 zatčen a vězněn. Po válce se vrací do Znojma a v důchodu se věnuje práci muzejní. |
|||||
Zdroj: |
Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.36–38.; |
|||||
Poznámka: |
Krumpach (n. místní část Zábřehu) Skalička (n.m.část Zábřehu) |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké Mýto | |||||
Místo úmrtí: | Zlaté Hory | |||||
Místa pobytu: | Litomyšl, Sobotín, Štěpánov | |||||
Obory působení: | báňský technik | |||||
Anotace: |
Po absolvování reálky v Litomyšli studoval 1885–1889 obor strojírenství na pražské vysoké škole technické. Po studiích byl přidělen do strojírenské dílny železáren ve Štěpánově, později byl přeložen do Sobotína. Byl vynikajícím statikem, konstruktérem a projektantem a získal si velké zásluhy o rozvoj báňského, hutního a stroj. průmyslu. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.113.; |
|
||||||
Místo narození: | Lesnice | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Štíty | |||||
Obory působení: | publicista odborný, ředitel školy, učitel | |||||
Anotace: |
Ředitel hospodářské školy ve Štítech, odb. články v region. a odb. tisku |
|||||
Zdroj: |
Springer jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.19.;. |
|
||||||
Místo narození: | Hluchov | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Dobromilice, Hulín, Jaktař, Lobodice, Olomouc, Rychnov nad Kněžnou, Švábenice, Velká nad Veličkou | |||||
Obory působení: | etnograf, kněz, sběratel národopisu, spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, ale zkoušku dospělosti složil na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou roku 1880. Po maturitě se do Olomouce vrátil a studoval na bohoslovecké fakultě. Po vysvěcení v roce 1886 působil jako kaplan a farář v různých místech Moravy. Zprvu ve Velké nad Veličkou, v Dobromilicích na Hané, v Jaktaři u Opavy, v Hulíně, v Lobodicích, ve Švábenicích a nakonec byl ustanoven děkanem ve Vyškově, kde zemřel 18.6.1937. Ve všech svých působištích se usilovně věnoval národopisné a vlastivědné činnosti. Své poznatky publikoval zprvu časopisecky a později knižně. Jeho knížky lidové beletrie, soubory povídek, pohádek, národopisných črt a studií představují více než dvacet svazků, často psaných v dialektu. První pojednání o krojích publikoval už v roce 1887 do Časopisu VSMO. V období let 1890–1898, kdy působil ve Slezsku, psal do Věstníku Matice opavské, spolupracoval s Františkem Slámou (1850–1917), v jehož Slezské kronice publikoval v roce 1893 Slezské pohádky a pověsti a o rok později národopisnou studii Slezská svatba. Mezi nejznámější knihy patří: Obrázky z mého hanáckého alba (1908), cyklus Pod hanáckou oblohou I.-IV. (1924–1929) a národopisné črty: Rok na Hané (1906), Malůvky z Hané (1909) a sbírka her, říkadel a hádanek Hanácké děti (1909). |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J. : Slovník soudobých českých spisovatelů 1918–1945. Praha 1945. * Lidový oděv a tanec na Hané. Sborník. Přerov 1998. * Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993, S. 42. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Dolní Studénky | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav (Polsko) | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | odbojář, tělovýchovný pracovník | |||||
Anotace: |
Od mládí všestranný, aktivní sportovec,, nadšený sokol, náčelník Severomoravské župy sokolské, Železniční zaměstnanec, vrchní oficiál ČSD. Zapojil se do protifašistického odboje. Zatčen 23.11.1942. Popraven ve Vratislavi. V Šumperku pojmenována jeho jménem ulice. V městě jsou dvě pamětní desky. Jedna umístěna na peróně nádraží České dráhy a druhá na schodišti radnice Náměstí míru 1, Šumperk. Dne 14.12.1945 byl jmenován Čestným občanem in memoriam v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Šumperk město a jeho obyvatelé. Šumperk, Okresní vlastivědné muzeum, 1966.S.221–222. |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | pianista | |||||
Anotace: |
Dětství prožíval střídave ve Vídni a Šumperku. Vystudoval ve Vídni. Komponoval klavírní koncerty, sonáty, písně opery – celkem 7.Od roku 1931 se usadil v Šumperku natrvalo. Po válce byl jako Němec odsunut. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z. Šumperské portréty. In Šumperk město a jeho obyvatelé. Šumperk 1996.S.211–213. |
|
||||||
Místo narození: | Radkersburg (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Celja (Slovinsko), Karviná, Leoben (Rakousko), Olomouc, Ostrava, Štýrský Hradec (Rakousko) | |||||
Obory působení: | horník, odborný spisovatel, právník, technik | |||||
Anotace: |
Vystudoval ve Štýrském Hradci. Zaměstnání nastoupil na dolech v Moravské Ostravě a na báňských úřadech ve Štýrském Hradci, Celji a Olomouci (1875–1878). 1878–1882 byl zaměstnán v hornické sekci ministerstva orby ve Vídni. Po velké důlní katastrofě r. 1895 v Karviné pracoval jako člen speciální komise pro studium výbušných plynů v OKR. Bohatá publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995. S.130; |
|
||||||
Místo narození: | Veselí nad Moravou | |||||
Místo úmrtí: | Veselí nad Moravou | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha, Příbram, Šumperk, Uherské Hradiště | |||||
Obory působení: | režisér | |||||
Anotace: |
Nejdříve pracoval v dolech, aby překonal politické překážky. 1955 nastoupil ke studiu režie na Divadelní akademii múzických umění v Praze. Jako reřisér působil v Příbrami, Uherském Hradišti, Ostravě, nejdéle však v Severomoravském divadle v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.27; |
|
||||||
Místo narození: | Lesnice | |||||
Místo úmrtí: | Verona (Itálie) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litovel, Nový Jičín, Šumperk, Toronto (Kanada), Zábřeh | |||||
Obory působení: | bohemista, filolog, lingvista, literární vědec, středoškolský pedagog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu v Zábřehu a Litovli, kde r. 1941 maturoval. 1941–1944 působil jako učitel, 2 roky v koncentračním táboře. Po válce studoval FF UK Praha, 1948–1953 učil jako středoškolský profesor v Novém Jičíně a Šumperku. 1953–1968 v ČSAV.Emeritní profesor univerzity v kanadském Torontu. Čestný doktor Masarykovy univerzity v Brně. |
|||||
Zdroj: |
Slovník českých spisovatelů.Toronto, 1982.;Schneider, Jan: Lubomír Doležel. In: Machala: Česká a slovenská literatura v exilu a samizdatu.Olomouc, FFUP 1990.S.117–118.;.Fabián, J.- Ševčíková, H.:Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě.A-Fi. Valašské Meziříčí 2009., S. 81.; Machala, L.: Za profesorem Lubomírem Doleželem. Žurnál 2.2.2017. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | stavitel | |||||
Anotace: |
Postavil celou řadu obytných budov, hospodářských, školu ve V. Bystřici, Okresní úřad v Olomouci aj. Byl jedním z iniciátorů a zasloužil se o první i druhou stavbu pomníku TGM v obci. Po válce byl nařčen, že byl kulakem, v r. 1950 mu byla sebrána živnost, stavební podnik, který založil už jeho otec v r. 1888. V roce 1989 byl posmrtně rehabilitován a jeho zásluhy veřejně uznány. |
|||||
Zdroj: |
Z.Plachá: Josef Kolbe. Velkobystřické noviny, 1995, č.3, S.4–5.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc - Lošov | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Ostrava, Šternberk | |||||
Obory působení: | lékařka, spisovatelka | |||||
Anotace: |
Rozená Vydomusová. Dětství prožívala v rodišti (Svolinského 89)
Lošov (n. Olomouc). Od pěti let hrála na housle a jen se naučila písmenka,
tak hodně četla. Koncem války ji postihlo těžké onemocnění páteře,
jež ji dva roky poutalo na sádrové lůžko (1945–47), po uzdravení však
musela ještě 2 roky nosit kožený korzet, musela se též vyvarovat větší
fyzické námahy a nesměla cvičit. V roce 1947 byla přijata do tercie
církevního gymnázia v Olomouci – Řepčíně, kde působily klášterní
sestry dominikánky. Zde měla možnost bydlet v penzionátu, zprvu
v oddělení vyhrazeném pro přechodně nemocné studentky. Po vyučování
mohla v klidu odpočívat v sádrovém lůžku a přitom intenzivně studovat.
Po půl roce již začala zvládat schody a mohla se přestěhovat ke
spolužačkám do společné ubytovny, účastnit se zájmové kulturní
činnosti v kroužcích a pokračovat i ve hře na housle. Stále také hodně
četla knihy nejrůznějších žánrů, zajímala ji hudba a umění vůbec a
také různé obory lidské činnosti. Získanými znalostmi a kulturními
zájmy téměř renesanční šíře téměř vždy převyšovala své
vrstevníky, od svých dvanácti let už hleděla na svět očima dospělého.
Jako mladá dívka začala psát. |
|||||
Zdroj: |
Hlůzová Vlasta: MUDr. Dobroslava Provazníková Vydomusová všestranně talentovaná osobnost. e-mail pro Hš 3.8.2023. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Dobroslava Provazníková Vydomusová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Hanoj (Vietnam), Mariánské Údolí, Olomouc, Paseka, Praha, Prostějov, Šala (SR) | |||||
Obory působení: | elektrotechnik, projektant, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil se do učitelské rodiny. Jeho otec Vilibald byl učitelem na základní škole ve Velké Bystřici. Mladší bratr se jmenuje Jaromír. Po základní škole studoval gymnázium v Olomouci. Po maturitě odešel studovat na VUT do Prahy, obor elektrotechnika (silnoproud). Po promoci jako Ing. elektrotechnik nastoupil do zaměstnání na Slovensku do města Šala u Nitry, do podniku Duslo, kde působil 16 let. V roce 1971 se seznámil s Marií Kadlčíkovou z Vlčnova a svatbu měli po dvou letech 25.8.1973. Asi v roce 1986 se stěhovali do Velké Bystřice, kde stavěli rodinný dům a dcery měly věk akorát k nástupu do školy. Ing. Peřina začal pracovat jako technik ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Vytvářel projekty pro nemocnice. Budoval nemocnici v Prostějově, v Pasece, v roce 1989 v Hanoji, po sametové revoluci odešel do IDOPU (podnik zabývající se výstavbou domů a jejich modernizací), tehdy sídlil na ul. Řepčínská v Olomouci. Absolvoval řadu zahraničních stáží v USA a Švýcarsku. S rodinou jezdíval o víkendu a ve volném čase do BURKU, což byla chatařská osada v Mariánském Údolí. |
|||||
Zdroj: |
Sdělení manželky Marie Peřinové meilem dne 7.7.2023 |
|||||
Poznámka: |
Ing. Jiří Peřina |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Milkov | |||||
Místo úmrtí: | Uničov | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šternberk | |||||
Obory působení: | filozof, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Doc. PhDr. Jan Březina působil na Filozofické fakultě UP v Olomouci od roku 1990. Jeho syn Ing. Jan Březina (*1954). |
|||||
Zdroj: |
Kalendárium osobností Moravy pro období 1996–2000.Olomouc-Brno. SVK, MZK 1995.S.61. |
|
||||||
Místo narození: | Rudoltice u Libavé | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Štarnov, Štěpánov, Velehrad | |||||
Obory působení: | kněz, pedagog, pomolog | |||||
Anotace: |
Vysvěcen roku 1805, poté administrátorem ve Štěpánově, od 10.10.1815 až do sprna 1828 lokalista ve Štarnově, od 12.8.1828 farářem ve Velehradě. R. 1836 děkanem a školním inspektorem v Uherském Hradišti. Pěstitel ovocného stromoví. Radil i ostatním ve Štarnově. V roce 1815 zavedl ve Štarnově chrámovou hudbu jakožto díkůvzdání za ukončení útrap napoleonských válek. |
|||||
Zdroj: |
Morav, Karel: Dějiny Štarnova. Xerokopie Rkp.S.206–207. |
|||||
Poznámka: |
Obec Rudoltice u Libavé po 2. světové válce zanikla. |
|
||||||
Místo narození: | Šakvice | |||||
Místo úmrtí: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Luhačovice, Štěpánov, Troubelice | |||||
Obory působení: | odborný publicista, pedagog | |||||
Anotace: |
Narozen na Břeclavsku. Od r. 1911 působil jako odborný učitel ve Štěpánově, později ředitel obec. školy v Troubelicích, okresní škol. insp. se sídlem v Šumperku od r. 1922 – 1928, požádal o uvolnění ze zdravot. důvodů. Od r. 1928 – 1939 ředitel obecné a měšťanské školy ve Štěpánově. Na vl. žádost ze zdrav. důvodů odešel předčasně do pense k 1. 8. 1939. Přestěhoval se do Luhačovic. Zemřel v Uherském Hradišti v nemocnici. Publikoval v učitel. časopisech. Autor učebnic pro měšťanské školy a autor monografie Štěpánov (1928). Pedagogické spisy vydával pod pseud. Hanuš Solitude. Recenzent nově vydávaných učebnic. |
|||||
Zdroj: |
Kronika národní školy Štěpánovské 1886 / 1953.S.243, 268, 180, 300.;OA Olomouc.;Kronika obce Štěpánova od r. 1927.OA Olomouc. |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké Mýto | |||||
Místo úmrtí: | Třinec | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk, Třinec | |||||
Obory působení: | programátor, publicista odborný, šachista, šachový skladatel | |||||
Anotace: |
Rod. jménem Sikora Jan. Šachy jej naučil ve třinácti letech otec. V době středoškolských studií v roce 1957 se účastnil krajského přeboru dorostu v Olomouci. Maturoval v roce 1959 na gymnáziu v Šumperku a pak dva roky pracoval jako soustružník. Poté narukoval na 26 měsíců k PTP do Rimavské Soboty. Po návratu z vojny mu přestala platit první VT v šachu a musel začínat znovu. Pracoval jako technolog po dobu pěti let. V roce 1965 vyhrál Krajský přebor Ostravského kraje a získal zároveň titul km (kandidát mistra). V roce 1968 se odstěhoval do Třince, kde začal pracovat jako programátor a posléze jako systémový inženýr. Na 64 polích získával jeden úspěch za druhým a v roce 1974 se stal Mistr sportu a r. 1981 Mezinárodním mistrem. Věnoval se také skladatelské soutěži. Složil na 20 studií a v r. 1988 získal 1. cenu v prestižním maďarském časopisu Sakkelét. V periodiku Československý šach 1984 uveřejnil 18 studií. Též byl rozhodčím dvou mezinárodních turnajů.V roce 2008 se účastnil Mistrovství Evropy seniorů (nad 60 let) s pětičlenným týmem předních reprezentantů ČR a z Drážďan přivezl zlaté medaile. |
|||||
Zdroj: |
Almanach moravskoslezských problémistů. Brno SNZZ 1999. S.19. http://sachymosty.webnode.cz/…ikora-lerch/ Malá encyklopedie šachu. Praha, Olympia 1989. S.194. http://otavinka.blog.cz/1209/jan-lerch http://otavinka.blog.cz/…ici-sachista https://www.chess.cz/…ikora-lerch/ |
|||||
Poznámka: |
IM Jan Sikora Lerch |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Bělkovice-Lašťany | |||||
Místo úmrtí: | Třebíč | |||||
Místa pobytu: | Libina, Olomouc, Šternberk, Třebíč | |||||
Obory působení: | básník, publicista | |||||
Anotace: |
Základní školu vychodil v rodišti a poté studoval reálné gymnázium ve Šternberku. Po dvou letech školu opustil a nastoupil do učení jako tkadlec v Libině na Šumpersku. Po vojně r. 1954 pracoval jako skladník v Mototechně v Olomouci. Od r. 1970 žije v Třebíči, kde byl do r. 1976 skladníkem v.p. Technomat. Od roku 1960 publikoval v novinách a časopisech: Rudé právo, Květy, Rovnost, Tvorba, Literární měsíčník aj. Debutoval básnickou sbírkou Ptačí krajiny (Ostrava, Profil 1973), ale jako bibliofili vydal sbírku Milostiplná ( Třebíč vl.n. 1970). Vydal řadu bibliofilských tisků. Autor intimní a přírodní lyriky: Aby už nikdy (Třebíč 1972), Krajiny usmíření (Třebíč 1974), T tvých zahradách (Třebíč, Klub přátel poezie 1975, ilustrace V.Toman), Chystání léta (Brno, Blok 1980). |
|||||
Zdroj: |
Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno KJM 1989;Slovník české literatury 1970–1981.Praha ČS 1985, S.50–51;Lid.demokracie, 30.12.1991.. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Tasov | |||||
Místo úmrtí: | Třebíč | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kučerov, Šternberk, Tasov | |||||
Obory působení: | spisovatel | |||||
Anotace: |
Maturoval na G v Třebíči 1898, poté studoval bohosloví v Brně, vysvěcen roku 1902. Přátelství s O. Březinou. Spolupracavoval s Dostálem-Lutinovem, F. Dohnalem, J. Florianem a F. Bílkem z Chýnova, který mu knihy ilustroval. Působil 1902–04 v Kučerově, 1904–1911 s Florianem, po r. 1911 došlo k roztržce. 1907 se rozešel s Katolickou modernou. 1913 přátelství s F. X. Šaldou, 1918 s P. Kytlicovou. R. 1919 ve Šternberku. Od r. 1945 trvale v Tasově, zemřel v nemocnici v Třebíči, pohřben v Tasově. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.526–530.;. Olič,Jiří: Čtení o Jakubu Demlovi. Olomouc, Votobia. 1993.; |
|
||||||
Místo narození: | Jaroměřice | |||||
Místo úmrtí: | Třebětice | |||||
Místa pobytu: | Švábenice, Třebětice | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Od roku 1891 spolupracovník A.C.Stojana. |
|||||
Zdroj: |
Pinkava, Jaroslav : Jaroměřická zastavení, Jaroměřice 1992., S.46.;. |
|
||||||
Místo narození: | Jindřichův Hradec | |||||
Místo úmrtí: | Terezín | |||||
Místa pobytu: | Praha, Šumperk | |||||
Obory působení: | lékař, odbojář | |||||
Anotace: |
Vystudoval Lékařskou fakultu KU v Praze. Byl jmenován ředitelem léčebny dětské tuberkulozy v Šumperku. V Šumperku založil i poradnu Masarykovy ligy proti tuberkuloze. Veřejně působil v Národní jednotě i v Sokole. Za války pomáhal lidem ohroženým prac. nasazením v Říši a navázal kontakt s odboj. protinacist. hnutím. V únoru 1944 byl zatčen gestapem a vězněn na Pankráci. Zemřel na tuberkulozu v Terezíně. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995.S.93.; |
|
||||||
Místo narození: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Tasov | |||||
Místa pobytu: | Šternberk | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Dcera českého úředníka Jana Balíka ve vídeňském ministerstvu obchodu. Přítelkyně Jakuba Demla. Žila ve Šternberku, kde byl její manžel lékařem v zemském ústavu pro choromyslné. Po rozchodu s Dr. Kytlicou, který si přivedl jinou ženu, se přestěhovala k příteli J. Demlovi. Pro literaturu jí získali J. Deml a O. Březina. Dílo: O dětech a zvířátkách a o jiných dětech. /prvotina 1919/;Rodiče a děti /5 díl. rodinná kronika 1927–1931, nedokončena). Překlad povídky z polštiny Edmund Zechenter: Brouček svatojánský (in: Šlépěje VI, S. 193). Zemřela v Tasově (u Třebíče). |
|||||
Zdroj: |
Slovník spisovatelů z okresu Žďár nad Sázavou., Velké Meziříčí 1992., S. 229.; Deml, Jakub: Jak jsme se potkali. (1933); Smrt Pavly Kytlicové (1932); Jak jsme se loučili s Pavlou Kytlicovou (1933); Šternberské listy, č.2/1992, S. 10; Hlůzová, Vlasta : osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S.75–93.; Olič, Jiří: Čtení o Jakubu Demlovi. Olomouc, Votobia 1993.; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | pracovník památkové péče, redaktor, soudní znalec | |||||
Anotace: |
Vzdělán v oboru stavitelství se zaměřením na památkovou péči. Je spoluautorem koncepce vlastivědných ústavů, která by měla spojit muzejní, památkové a výstavní aktivity v regionech. Věnoval se záchraně a obnově památek. V roce 1969 založil časopis Obnova památek, kde byl výkonným redaktorem. Po 13 číslech byl zastaven. Iniciátor založení Střední odborné školy památkové péče v Šumperku. Věnuje se soudnímu znalectví. |
|||||
Zdroj: |
Gronychová,M.: Karel Čunderle osmdesátiletý., Severní Morava. sv.90, 2005, S. 68–69. Nekrolog. Severní Morava. Sv. 100.S. 101–102. |