Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Šternberk | |||||
Obory působení: | archivář, kněz | |||||
Anotace: |
Archivář kláštera augustiánů kanovníků ve Šternberku, probošt kláštera tamtéž v letech 1757–1779, od 1767 člen zemského výboru. |
|||||
Zdroj: |
Švábenský, M.: Augustiánské kláštery. Brno 1959.S.55. Hoffmannová, J.: Biografický slovník archivářů českých zemí.Praha 2000.S.60. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1719 |
|
||||||
Místo narození: | Mělník | |||||
Místo úmrtí: | Šubířov | |||||
Místa pobytu: | Moravská Třebová | |||||
Obory působení: | kněz řádový, sochař | |||||
Anotace: |
Františkánský kněz působící v Moravské Třebové. |
|||||
Zdroj: |
Pinkava, J.: Kdo byl Beda Scholz ? Hanácké noviny, 8, č.8, 18.1.1997. Příl. Na neděli.S.10. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Obory působení: | majitel realit, obchodník, politik komunální | |||||
Anotace: |
Tak jako jeho předci se věnoval obchodní činnosti a díky výnosnému obchodu s přízí se vyšvihl mezi přední šumperské měšťanské rodiny. Postupně se stal majitelem dvou domů ve městě a na předměstí vlastnil velkou hospodářskou usedlost. Byl též purkmistrem. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2. (14.). Ostrava 2001. S. 129. |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Brod | |||||
Místo úmrtí: | Štarnov | |||||
Místa pobytu: | Lubojaty, Velehrad | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Člen velehradského kláštera, poté lokalistou v Lubojatech, od 27.6.1796 do své smrti ve Štarnově.Pohřben ve Štarnově. |
|||||
Zdroj: |
Dějiny Štarnova.Xerokopie Rkp.289.S.205.; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky, Loučany | |||||
Obory působení: | obchodník, velkostatkář | |||||
Anotace: |
Syn Antona Josefa (1735–1797). Po otci převzal prospěerující obchod s přízí. V r. 1795 se výhodně oženil s Barborou, s dcerou bohaté šumperské rodiny Johanna Ferdinanda Ditricha z Dittrichsfeldu. Podobně jako jeho tchán získal šlechtický predikát ve státní justiční službě. V r. 1802 koupil chudobínské panství se statkem Loučany na Litovelsku a r. 1812 ještě panství Třemešek u Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 129. |
|||||
Poznámka: |
R. 1806 povýšen císařem Františkem II. do šlechtického stavu na rytíře. Zámek Třemešek (n.m.č. obce Dolní Studénky) |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky | |||||
Obory působení: | majitel pošty, majitel realit, majitel velkostatku | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera Tersche (1765–1819), bratr Antona Paduse Tersche (1798–1864). Podle otcovy závěti převzal panství Třemešek (Dolní Studénky) a ochod i reality v Šumperku. V roce 1825 se oženil s Emanuelou, sv.paní Závišovou z Osenice, s níž měl 7 dětí. Zemřela r. 1838. Roku 1841 převzal šumperskou poštu a když tu byla zřízena r. 1847 přepřahací stanice pro spojení Zábřeh – Šumperk – Frývaldov (Jeseník), získal v konkursu místo pošmitra rozšířeného poštovního úřadu. Soukromá Terschova pošta v Šumperku byla velorakouským unikátem, postátněna až po jeho smrti. R. 1848 byl Franz Tersch velitelem druhé kompanie Národní gardy (zemřel v hodnosti mjr. rakousko-uherské armády. R. 1850 byl zvolen členem obecního výboru. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 129–130. |
|
||||||
Místo narození: | Šumvald | |||||
Místo úmrtí: | Šumvald | |||||
Obory působení: | rytíř řádu železné koruny | |||||
Anotace: |
Sloužil jako voják u pluku arcivévody Wilhelma č.12. V roce 1849 sloužil v Budíně a za svou statečnost dosáhl hodnosti hejtmana(kapitána). Byl vyznamenán řádem železné koruny III. stupně. Napsal o sobě podrobný životopis. |
|||||
Zdroj: |
Batroněk,Fr.: Rytíř řádu železné koruny. Šumvaldské noviny.12/2005.S.4. |
|
||||||
Místo narození: | Staré Heřmínovy | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | církevní hodnostář, kněz | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině německého pastýře. Po studiu na teologické fakultě v Olomouci vysvěcen na kněze 22.7.1834. Poté působil jako kooperátor na Bruntálsku, v Jindřichově a Slezských Rudolticích, od března 1837 ve Svitavách. Dne 29.4.1840 byl jmenován apirituálem arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci a 9.6.1841 zároveň zpovědníkem tamních voršilek. Dne 26.7.1843 se stal superiorem semináře. Ovládal dobře češtinu. R. 1854 odešel do Šternberka, kde se 31.5 stal farářem a krátce na to děkanem. Zastával četné funkce v církevní správě. Posléze byl jmenován čestným kanovníkem kolegiální kapituly v Kroměříži a papežským komořím. |
|||||
Zdroj: |
Cinek, F.: K národnímu probuzení moravského dorostu kněžského 1778–1870. Olomouc 1934. S. 213,215. BSSSM, seš.3 (15.).Otrava 2002. S. 59. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Strážnice, Šumperk | |||||
Obory působení: | podnikatel, starosta města | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu ve Strážnici a vyučil tkalcem. V roce 1848 byl podporučíkem šumperské Národní gardy, v roce 1849 stál u zrodu šumperského pěveckého spolku. V letech 1851–53 vybudoval reprezentativní hotel a založil plátenickou obchodní firmu. 1861 byl zvolen poslancem moravského zemského sněmu, 1864 se stal starostou Šumperka do roku 1870. Podílel se na založeno vědeckého osvětového spolku Kosmos, kterému věnoval svou knihovnu a zřídil pro něj čítárnu.V roce 1866 zřídil městskou spořitelnu. Za své statečné počínání v období okupace v roce 1866 obdržel rytířský kříž. byl významným mecenášem, založitl městský siročinec a několik nadací. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z. Šumperské portréty. In Šumperk město a jeho obyvatelé. Šumperk 1996.S.206–207. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | autodidakt, kreslíř, vedutista | |||||
Anotace: |
Syn kožišníka Josefa K. R. 1841 vyučen kožišníkem, po vyučení podnikl vandr po slezském Landeku a Kudowa, Teplic v severních Čechách a do Mnichova. Nadaný kreslíř. Autor šumpeských městských vedut, které vznikly v letech 1838–1843 a dostaly se do šumperského muzea. Zemřel na následky tyfu v 19 letech. |
|||||
Zdroj: |
Filipová,M.: Autor šumperských městských vedut Johann Evangelist Kastner. Severní Morava. sv.84. 2002. S. 27–42. BSSSM.seš.3 (15.).Ostrava 2002. S. 74. |
|
||||||
Místo narození: | Červená Voda | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Bernartice, Kelčany, Loučná nad Desnou, Pavlovice, Sudkov | |||||
Obory působení: | cukrovary, podnikatel, politik komunální, textilní | |||||
Anotace: |
Syn Ignaze S., obchodníka s přízí ( 1788–1863), který se přestěhoval s rodinou do Šumperka, kde si otevřel obchod. ( V r. 1833 byl jmenován na prvním místě mezi kapitálově nejsilnějšími obchodníky s přízí na severní Moravě. V roce 1840 se stal senior I.S. společníkem otce v obchodě s přízí. Měl přádelnu konopí a lnu ve Vizmberku (n. Loučná nad Desnou), r. 1852 se kapitálově podílel na vybudování cukrovaru v Bernarticích (o.Jeseník), 1859 cukrovaru v Kelčanech na Hodonínsku a ještě v 80. letech cukrocaru v Otmuchově (nyní Polsko). R. 1863 spoluzakladatelem a prvním předsedou plynárenské společnosti v Šumperku a r. 1869 se podílel na založení městské kruhové cihelny tamtéž a 1863 zakoupil mlýn s rybníkem v Sudkově a vybudoval tam 1864–1865 přádelnu lnu, řízenou jak na vodní, tak parní pohon. R.1873 mu byl za zásluhy o rakouský průmysl u příležitosti světové výstavy ve Vídni propůjčen rytířský kříž Řádu Františka Jozefa. Byl čestným občanem Červené Vody a 1873–1885 členem obecního zastupitelstva v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 111–112. Spurný, F.: Moravolen Sudkov. Šumperk 1973. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Dolní Studénky | |||||
Obory působení: | hasič, velkostatkář | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera Tersche (1801–1884). Zprvu se spolu s otcem aktivně podílel na hospodaření panství Třemešek, po jeho prodeji se trvale usadil v Šumperku, kde se podílel společenském životě města. Byl zakladatelem šumperského německého zemědělského spolku r. 1859, zakladatelem a prvním velitelem šumperských hasičů r.1870. Byl předsedou měšťanské střelecké společnosti a organizátorem 1. zem. střeleckých závodů v Šumperku r.1881. V r. 1879 organizoval regionální výstavu v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník ve Slezsku a na severní Moravě. č.2 (14.) Ostrava, 2001. S.130. |
|||||
Poznámka: |
Zámek Třemeš (n.m.č.obce Dolní Studénky). |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Mikulov, Olomouc, Šumperk, Terst (Itálie), Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval gymnázium v Olomouci. Jako student založil v Šumperku tělocvičnou akademii. 1855 odešel na univerzitu do Vídně, kde studoval matematiku a přírodní vědy, současně na polytechnice geometrii a chemii. 1963 byl promován na doktora filozofie. Vyučoval na gymnáziu v Jihlavě, Mikulově, Brně, Terstu. 1870 se vrátil do Šumperka, kde byl jmenován ředitelem reálky. 1880–1897 byl okresním školním inspektorem. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.105; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Štíty, Zábřeh | |||||
Obory působení: | obchodník, politik, starosta města Šumperk | |||||
Anotace: |
Syn Franze Xavera Tersche ( 1801–1884). Studoval na německém gymnáziu v Olomouci. Po jeho absolvování vstoupil do dobrovolného zem. střeleckého sboru, v němž mu byla propůjčna důstojnická hodnost. Do veřejného života vstoupil poprve r. 1876, kdy byl zvolen náhradníkem ve volbách do obecního zastupitelstva v Šumperku. R. 1882 zvolen starostou města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 130. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Obory působení: | lékárník, meteorolog, přírodovědec | |||||
Anotace: |
Syn šumperského lékárníka Josefa Paula (1804–1892). Po otci zdědil nejen prosperující lékárnu, ale i řadu veřejných funkcí ve městě.Přední znalec přírody, významný meteorolog. Stal se jedním z prvních, kdo zaznamenával tyto údaje a posílal jejich výsledky říšskému ústavu ve Vídni a za Moravu do Brna. Za tuto průkopnickou činnost obdržel zlatý záslužný kříž. Jeho meteorologické záznamy jsou uchovány v SOKA Šumperk. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy, č.2 (14.). Ostrava, 2001. S. 100–101. Nejstarší šumperští botanikové.In: Severní Morava,79, Šumperk 2000. S.31–42. |
|
||||||
Místo narození: | Křenovice | |||||
Místo úmrtí: | Štíty | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Opava, Uničov | |||||
Obory působení: | malíř, pedagog středoškolský, sběratel pověstí, vlastivědný spisovatel | |||||
Anotace: |
V letech 1856–1858 navštěvoval diecezní školu v Olomouci, potom studoval nižší reálku v Opavě a Uničově a vyšší reálku a učitelský ústav v Olomouci. R. 1860 začal pedagogickou dráhu v Opavě, kde vyučoval 10 let. Současně tu působil jako domácí učitel v šlechtických rodinách. R. 1865 udělal zkoušky pro způsobilost vyučovat němčinu, zeměpis, dějepis a kreslení. V roce 1870 získal místo na učitelském ústavu v Olomouci. Už po dvou letech byl povolán na místo prof. učitelského ústavu v Brně, jako oblíbený a uznávaný pedagog. V roce 1891 prof. Mikusch odešel do penze a přestěhoval se z Brna do Štítů, kde se ve volném čase věnoval malování. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.6 (18.) Ostrava 2005. S. 100–102. |
|
||||||
Místo narození: | Štáblovice | |||||
Místo úmrtí: | Štáblovice | |||||
Místa pobytu: | Halenkovice, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Tlumačov | |||||
Obory působení: | kněz, teolog, včelař | |||||
Anotace: |
Vystudoval teologickou fakultu v Olomouci. Vysvěcen 1871. Působil v duchovní správě v Napajedlích, Halenkovicích a Tlumačově (1884–1915). Od 1915 žil na odpočinku v Kroměříži. 1933 se vrátil do rodných Štáblovic. Měl zájem o řezbářství a patřil k vynikajícím včelařům. Zajímal se o historii, zvláště o dějiny míst svého kněžského působení. Hojně publikoval ve vlastivědném tisku. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.113; |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Kyjev (Rusko), Moskva (Rusko), Petrohrad (Rusko), Praha, Velké Losiny, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | operní pěvec | |||||
Anotace: |
Studoval konzervatoř ve Vídni, angažmá v Prozatímním divadle v Praze. Hostoval v Petrohradě , Kyjově a Moskvě zde i působil až do roku 1920. Na jaře 1921 přijel do Šumperka, kde zprvu bydlel u svého bratra. Zpíval v chrámech a v církevních koncertech, v r. 1922 působil od května v lázních Velké Losiny. Pohřben je v Šumperku. jeho hrob je bez pomníku, neznámý a zapomenutý. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava, 1995, S.17–18. Filip, Z.: Smetanovský zpěvák A. B. a jeho pobyt v Šumperku 1921–1927. In: Severní Morava, 34. S. 38–46.; |
|
||||||
Místo narození: | Vítkovice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Opava, Ostrava, Příbram, Sobotín, Šternberk | |||||
Obory působení: | geolog | |||||
Anotace: |
Po studiu na reálce v Opavě a na Báňské akademii v Příbrami působil jako důlní měřič v OKR. Od 1879 působil jako hlavní ing. Sobotínsko-štěpánovské hutní a železářské a.s. v Sobotíně. V důchodu žil ve Šternberku. Věnoval se studie mineralogie, petrografie a geneze ložisek. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12.Ostrava: Ostravská univeritza v Ostravě, 1999.S.30; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Lipsko (Německo), Loučná nad Desnou, Olomouc, Petrov nad Desnou, Sudkov | |||||
Obory působení: | cukrovar, činitel veřejný, podnikatel, politik komunální, textilní | |||||
Anotace: |
Syn seniora (1824–1898). Od mládí vychováván pro dráhu obchodníka a průmyslníka. Nejprve studoval na německé reálce v Olomouci, poté absolvoval známý chlapecký institut Pilka ve Vídni a obchodní i technické vzdělání si doplnil praxí v Lipsku a v několika přádelnách v cizině, zejména v Německu a s Belfastu. V 70. letech se stal společníkem fy I.Seidl a spol. Z jeho iniciativy byla sudkovská přádelna rozšířena o přádelnu bavlny r. 1882. Junior byl také prezidentem cukrovaru v Otmuchově (Polsko), ve správní radě cukrovaru v Břeclavi a též v cihelně v Šumperku. Od r. 1885 byl členem obecního zastupitelstva v Šumperku a za zásluhy byl jmenován čestným členem dobrovolných hasičů, jejichž spolek založil a čestným občanem města Šumperka. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.), Ostrava 2001.S.112. Spurný, F.: Moravolen Sudkov. Šumperk 1973. |
|
||||||
Místo narození: | Štěpánov | |||||
Místo úmrtí: | Štěpánov | |||||
Místa pobytu: | Štěpánov | |||||
Obory působení: | písmák, starosta obce | |||||
Anotace: |
Narodil se v Březcích, škola ve Štěpánově. Pracoval na statku. Zajímal se o dějepis. Hodně cestoval. V letech 1900–1903 byl starostou obce Březce. Když se v roce 1886 stal obecním hospodářem, převzal Pamětní knihu březeckou tu psal až do roku 1938. |
|||||
Zdroj: |
Naše noviny.č.215, listopad 2000.S 11. |
|||||
Poznámka: |
Březce (n. část obce Štěpánov). |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | básník, novinář, překladatel | |||||
Anotace: |
Narozen v Žešově (n. součást města Prostějov) Do obecné školy chodil v Prostějově, poté navštěvoval piaristické gymnázium v Kroměříži, ostatní třídy v Olomouci, kde maturoval na Slovanském gymnáziu r. 1878. Poté vstoupil na bohosloví, které však brzy opustil pro dráhu novinářskou a spisovatelskou. Roku 1882 vstoupil do vídeňské redakce „Der Parlamentär“, po zániku do pražské redakce „Politik“ a krátce působil v olomouckém Našinci. V Praze pracoval pro různé časopisy, vedl red. Kutnohorských listů a Šubrtovy Divadelní listy. Básnické jméno Žeranovský přijal podle ulice Žeranovská v Prostějově, kde bydlela jeho studentská láska. Literárně překládal do češtiny klasická díla a puvodní tvorbu (např. J. Vrchlického, K.H. Borovského) do němčiny. Psal přírodní lyriku : První jaro; Motivy z Hané atd. Básně publikované v časopisech psal hanáčtinou. Užíval též pseudonym P. S. Eudonym. Zemřel v ústavu choromyslných, pohřben v Prostějově. |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Hanácké písemnictví.Olomouc 1940.S.120 – 122, 238 ad.; Fischer, R.: Olomoucký památník, Olomouc 1938, S. 235–236; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů, Praha 1973, S. 1211./B.Slavík uvádí den úmrtí 9.1., ost.10.1.; ; |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Obory působení: | spisovatelka | |||||
Anotace: |
Její tvorba je hlavně německá, psala verše, prózu a divadlení hry pro ochotníky. |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava,1995, S.65–66. |
|
||||||
Místo narození: | Šumperk | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Varnsdorf, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Do r. 1904 působil ve Vídni.Potom jako profesor kreslení ve Varnsdorfu. Od 20. let žil a vystavoval v Šumperku. |
|||||
Zdroj: |
Filipová, Milena;Malíř Karl Brachtel.Severní Morava, 1985, sv.50, S.58–62.;. |