Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Machová | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Tlumačov, Zlín | |||||
Obory působení: | odborný publicista, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Narozen v rodině soukromého zemědělce. Po absolvování pěti tříd
základní školy v Machové studoval na měšťanské škole v Tlumačově.
Každý den vstával ráno ve čtyři hodiny a chodil přibližně čtyři
kilometry tam a zpět. V letech 1937 až 1941 studoval na Učitelském
ústavu v Kroměříži. Po maturitě pracoval jeden rok jako pomocný dělník
u firmy Zajíc v Tlumačově, protože byl přebytek učitelů. Po krátké
učitelské praxi v obcích Přílepy a Mysločovice byl od roku
1943 totálně nasazen u firmy Studeník v Hulíně, kde pracoval do konce
války jako tesařský dělník. |
|||||
Zdroj: |
B.V.: K životnímu výročí významného moravského pedagoga.Zpravodaj VSMO 1983–1984, č.19–20., S.33.;. Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. S. 177.; Zicháček, Vladimír: Významné životní jubileum docenta Ladislava Zeliny. 2012. email od zelina.jakub@centrum.cz (2.12.2013) |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Ladislav Zelina, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Radkersburg (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Celja (Slovinsko), Karviná, Leoben (Rakousko), Olomouc, Ostrava, Štýrský Hradec (Rakousko) | |||||
Obory působení: | horník, odborný spisovatel, právník, technik | |||||
Anotace: |
Vystudoval ve Štýrském Hradci. Zaměstnání nastoupil na dolech v Moravské Ostravě a na báňských úřadech ve Štýrském Hradci, Celji a Olomouci (1875–1878). 1878–1882 byl zaměstnán v hornické sekci ministerstva orby ve Vídni. Po velké důlní katastrofě r. 1895 v Karviné pracoval jako člen speciální komise pro studium výbušných plynů v OKR. Bohatá publikační činnost. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995. S.130; |
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Velké Meziříčí | |||||
Obory působení: | učitelka | |||||
Anotace: |
Organizátorka ženského hnutí na Moravě. Pracovala ve stavovské organizaci učitelů. Založila Jednotu učitelek moravských. Stýkala se s T.G. Masarykem a Fr. Drtinou. Se svou sestrou Ludmilou Konečnou založila Dívčí akademii 1905, vydávala časopis Ženská revue a list Právo ženy. |
|||||
Zdroj: |
NKP, www.naklo.cz |
|
||||||
Místo narození: | Čelčice | |||||
Místo úmrtí: | Vsetín | |||||
Místa pobytu: | Bedihošť, Kojetín, Kroměříž, Olomouc, Praha, Prostějov, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | básník, politický vězeň, spisovatel, vydavatel | |||||
Anotace: |
Pochází z rolnické rodiny. Po smrti otce jako nejstarší ze čtyř sourozenců musel zanechat studia na gymnáziu v Prostějově a ukončil školu na měšťance v Bedihošti. V roce 1948 byl členem Okresního výboru mládeže Lidové strany v Kojetíně, v únoru1948 vytiskli 4 letáky s textem a básní Karla Vysloužila, které byly zaměřeny proti totalitě. V roce 1948 se oženil a přestěhoval za svou ženou Jitřenkou do Vsetína. Na podzim 1949 byl spolu s ostatními členy Lidové strany zatčen a označen za vedoucího protistátní skupiny a 10.6.1950 odsouzen v Olomouci k 20 letům těžkého žaláře ( Bory u Plzně, konc.tábor Vojna, uranové doly u Příbrami). Po propuštění v roce 1957 byl až do roku 1991 zaměstnán v dělnických profesích, převážně v oboru elektro. V roce 1968 absolvoval večerní studium Střední ekonomické školy ve Valašském Meziříčí. Celý život se věnuje literární tvorbě.Básně začal psát v 16 letech. V samizdatu vydal asi 50 sbírek poezie a 10 knih prózy. Veřejně jeho poezie zazněla na autorském večeru ve Viole v březnu 1986. Tiskem vyšla poprve v týdeníku Naše rodina v roce 1987. Užíval též pseudonym Bohumil Rosa. Články a poezii publikoval v periodikách: Literární noviny, Lidové noviny aj. 1994–1998 zastupitelem a radním města Vsetína. Od r. 1991 vydává nejmenší časopis na světě " Hlas z pasínku"(poezie, filozofické úvahy i kritiky). V r. 1992 byl hostem pořadu Z očí do očí Antonína Přidala. Od r. 2001 je iniciátorem poutí píšících křesťanů na Svatém Hostýně. V Olomouci měl zatím dva autorské večery spolu s LKO. |
|||||
Zdroj: |
Málková, Iva – Urbanová, Svatava a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000). Votobia, Olomouc 2001. S.334–335.; Kdo je kdo. Obec spisovatelů. Praha, Modrý jezdec 1996.S. 177.; Fabián, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí. 2000. S. 172.; NKP – databáze AUT |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Hluchov | |||||
Místo úmrtí: | Vyškov | |||||
Místa pobytu: | Dobromilice, Hulín, Jaktař, Lobodice, Olomouc, Rychnov nad Kněžnou, Švábenice, Velká nad Veličkou | |||||
Obory působení: | etnograf, kněz, sběratel národopisu, spisovatel | |||||
Anotace: |
Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, ale zkoušku dospělosti složil na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou roku 1880. Po maturitě se do Olomouce vrátil a studoval na bohoslovecké fakultě. Po vysvěcení v roce 1886 působil jako kaplan a farář v různých místech Moravy. Zprvu ve Velké nad Veličkou, v Dobromilicích na Hané, v Jaktaři u Opavy, v Hulíně, v Lobodicích, ve Švábenicích a nakonec byl ustanoven děkanem ve Vyškově, kde zemřel 18.6.1937. Ve všech svých působištích se usilovně věnoval národopisné a vlastivědné činnosti. Své poznatky publikoval zprvu časopisecky a později knižně. Jeho knížky lidové beletrie, soubory povídek, pohádek, národopisných črt a studií představují více než dvacet svazků, často psaných v dialektu. První pojednání o krojích publikoval už v roce 1887 do Časopisu VSMO. V období let 1890–1898, kdy působil ve Slezsku, psal do Věstníku Matice opavské, spolupracoval s Františkem Slámou (1850–1917), v jehož Slezské kronice publikoval v roce 1893 Slezské pohádky a pověsti a o rok později národopisnou studii Slezská svatba. Mezi nejznámější knihy patří: Obrázky z mého hanáckého alba (1908), cyklus Pod hanáckou oblohou I.-IV. (1924–1929) a národopisné črty: Rok na Hané (1906), Malůvky z Hané (1909) a sbírka her, říkadel a hádanek Hanácké děti (1909). |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J. : Slovník soudobých českých spisovatelů 1918–1945. Praha 1945. * Lidový oděv a tanec na Hané. Sborník. Přerov 1998. * Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993, S. 42. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo úmrtí: | Vícov | |||||
Místa pobytu: | Plumlov, Vícov | |||||
Obory působení: | archeolog amatér, rolník | |||||
Anotace: |
Archeolog-samouk. Své sběry z výkopů popsal v Časopisu Vlastenecké společnosti musejní v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Kdy zemřeli…? Praha 1974.S.269. Lidové noviny, 26.4.1940, č.210, S.5. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1900 |
|
||||||
Místo narození: | Štíty | |||||
Místo úmrtí: | Velké Meziříčí | |||||
Obory působení: | technik | |||||
Zdroj: |
Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.21.;. |
|
||||||
Místo narození: | Mohelnice | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | prozaik | |||||
Zdroj: |
Mohelnický zpravodaj, 1/1999. ; |
|
||||||
Místo narození: | Vyšehoří | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Praha, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | vědecký pracovník | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Litovli, studoval lesní inženýrství na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. 1927 pracoval na Ministerstvu zemědělství ČSR. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.119; |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | odbojář, pedagog | |||||
Anotace: |
V Olomouci vystudoval učitelský ústav a poté působil jako pedagog, od mládí byl činný v Sokole. 1938 byl zvolen náčelníkem Sokolské župy olomoucké a v této funkci se zapojil 1939 do odboje v čelné pozici v rámci organizace Obrana národa. Zatčen gestapem, vězněn na Mírově, ve Vratislavi odsouzen a popraven. |
|||||
Zdroj: |
Hanácké noviny, 22.02.1996, S.3., . |
|
||||||
Místo narození: | Zell im Pustertal (Rakousko) | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
1731 v Olomouci, autor malby stropu letního refektáře kláštera na Hradisku- Kázání na hoře, Zázračné nasycení. Oltářní obrazy v olomouc. kostelích. |
|||||
Zdroj: |
Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění.Praha ' 1975.S.538 – 539.;Kachník, J.: Církevní památky y Olomouce.Olomouc 1880.S.4.;. |
|
||||||
Místo narození: | Tovačov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Teplice nad Bečvou, Tovačov | |||||
Obory působení: | sbormistr, skladatel, zpěvák | |||||
Anotace: |
Syn kantora Josefa Förchtgotta . Studoval v Olomouci diecésní hlavní školu od r. 1838 , gymnázium do r. 1845, zároveň navštěvoval přednášky v české řeči a literatury na stavovské akademii u Al. V. Šembery v letech 1843–1846. Po studiu filozofie, kde jej učil J.Helcelet 1845–1848, poslouchal v Olomouci ještě práva a státovědu do r. 1851. Zároveň se učil hudbě u Lud. z Dietrichů a patřil k vlastenecké skupině Aloise V. Šembery. Zprvu psal německé sbory, organizoval hudební pořady českých besed a divadelních představení a byl sbormistrem pěveckého studentského kroužku od r. 1847. Za revolice 1848 byl velitelem studentské legie a členem výboru Slovanské lípy a spolupracoval s básníkem J. Vikem (1822–1896), na jehož slova napsal vlastenecký sbor " Přijde jaro přijde!". Mj. působil jako koncertní barytonista. nejdříve působil v německých zpěváckých spolcích, ale od r. 1860 patřil k zakladatelům Zpěváckého slovanského spolku, kde sbormistrem (1861–1874)., Slovanské besedy od 1865 aj. Sbormistrovská činnost blahodárně působila na jeho skladatelskou tvořivost. Trpěl vleklou tubrkulózou již marně léčil v Teplicích nad Bečvou a již nakonec podlehl. Na jeho rodném domě je pamětní deska od 1876. K jeho poctě založen v Praze pěvecký kruh Tovačovský (v r. 1883). Tovačovský skládal skladby chrámové, písně pro sbory mužské, kantáty, upravoval lidové písně. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.785–786.; |
|
||||||
Místo narození: | Velký Týnec | |||||
Místo úmrtí: | Velký Týnec | |||||
Místa pobytu: | Velký Týnec | |||||
Obory působení: | hudebník, ředitel kůru, učitel hudby | |||||
Anotace: |
Od roku 1925 působil ve Velkém Týnci, |
|||||
Zdroj: |
Čtení o Velkém Týnci. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Čechovicích (n.m.č. Velký Týnec) |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Gratz (Rakousko) | |||||
Obory působení: | geograf, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Vystudoval ve Vídni zeměpis a dějepis a pak zde působil jak středoškolský profesor, později přednášel na univerzitě v Grazu. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice nad Perštejnem | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | dirigent, skladatel | |||||
Anotace: |
V roce 1826 studoval hudbu v Brně a stal se členem orchestru brněnského divadla. Po krátkém působení v Olomouci přešel do Prahy, kde byl kapelníkem voj. hudby. Potom trvale přešel do Vídně, kde dosáhl úspěchu jako divadelní kapelník a skladatel. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.114; |
|
||||||
Místo narození: | Litovel | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Některé jeho obrazy signovány jménem Hans Temple. Malíř portrétista. |
|||||
Zdroj: |
Sedlářová, J. : Moravské maléřství druhé poloviny 19. století. Kroměříž 1981.
|
|
||||||
Místo narození: | Ptení | |||||
Místo úmrtí: | Vlkava | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | chemik, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V roce 1900 maturoval na SG v Olomouci. Od roku 1927 mimořádným profesorem anorganické chemie KU v Praze. Zabýval se chemií vzácných zemin, analýzou plynů a mikroanalýzou. |
|||||
Zdroj: |
Símě hořčičné.Olomouc 1947, S.76.;. Český biografický slovník. Praha 1992. S.725. |
|
||||||
Místo narození: | Bouzov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Velký Újezd | |||||
Obory působení: | teolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval filozofii v Olomouci, teologii ve Vídni, 1829 vysvěcen. Roku 1831 se vrátil do olomoucké diecéze a působil ve Velkém Újezdě a poté profesorem bohoslovecké fakulty ve Vídni 1842–1862. ; |
|||||
Zdroj: |
Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Litovel 1937. S.24.;. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Velké Karlovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | astronom, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Od r. 1946 půs. na PřFUP Olomouc. Autor studií z oboru astronomie a matematiky. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis Přerovska- OA Přerov.1993.;. |
|
||||||
Místo narození: | Břeclav | |||||
Místo úmrtí: | Vratislav (popraven) | |||||
Místa pobytu: | Grygov, Kožušany-Tážaly, Nenakonice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Velká Bystřice, Velký Týnec | |||||
Obory působení: | generál armády, tiskový mluvčí | |||||
Anotace: |
V době první světové války byl dobrovolníkem v čs. vojsku na Rusi,
s nímž se dostal do Francie, kde se účastnil bojů. Do vlasti se vrátil
jako nadporučík a sloužil u 6. hanáckého pluku v Olomouci. V roce
1938 jako podplukovník přednášel taktiku na dělostřeleckém učilišti.
V roce 1939 byl pověřen z nejvyšších míst velitelskou funkcí ve
vojenské organizaci odboje. Působil jako tiskový mluvčí a referent na
tehdejším okresním úřadu v Prostějově a stal se krajským vedoucím
Pořadatelských sborů, z nichž se organizovala vojenská odborová skupina
Obrana národa. Jeho zástupcem a úzkým spolupracovníkem byl štábní
kapitán Jan Skokánek, rodák ze Střížova (1900–1944), oba bydlící t.č.
v Olomouci. Spolupracovali také s odbojovým hnutím na Olomoucku, např.
v oblasti Velkého Týnce, Vsiska, Grygova , Kožušan, Velké Bystřice, |
|||||
Zdroj: |
Cekl, J.: Kraj, jímž táhla válka. Olomouc 1945. * Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc, Memoria 2001. S. 160. * Rodinné dokumenty a vzpomínky pozůstalých.Rkp. Ševčíková, H.: Březnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2013.S.4. |
|||||
Poznámka: |
Maryčka Šimková byla tetou mého manžela Jana Ševčíka. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Vysoké Mýto | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | dějepisec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Profesor české řeči a literatury na stavovské akademii v Olomouci, od 30.12.1839-říjen 1847, kdy odešel do Brna.R.1841 vydal spisek Vpád Mongolů do Moravy, praktic.učebnici českého pravopisu.Jeho zásluhou byly v Olomouci 1841 poprvé pojmenovány ulice a náměstí také česky. |
|||||
Zdroj: |
Masarykův slovník naučný.1933, sv.VII., S.22.; Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci.I.Praha, SPN 1981.S.69–72.; Smejkal, B.: A.V.Šembera a Olomouc.= ZKVMO 1957.č.71.S.54.;/Fotografie PKK 1982;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, publicista | |||||
Anotace: |
Syn buditele A.V.Šembery.Po studiích v Olomouci, Brně odešel 1849 do Vídně, kde vystudoval G a práva.Vznikaly zde jeho první pokusy spisovatelské, odtud dopisoval do českých listů moravských i pražských/Národní listy/.Žurnalistické články podepisoval S.Bodlák.R.1880 se zřekl psaní českého Š ve svém jméně a zaměnil je na SCH.Poté velebil Němce a haněl Čechy.Zemřel jako Schembera. |
|||||
Zdroj: |
Hýsek, M.: Literární Morava.Praha 1911.S.144–145.; Springer, J.: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.29.;ZVÚO, 1968, č.137, S.8–14.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bystřice pod Hostýnem | |||||
Místo úmrtí: | Valašské Meziříčí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog středoškolský, ředitel školy | |||||
Anotace: |
Prof. na gymnáziu v Olomouci, kde učil řečtinu, češtinu a latinu. Ředitel gymnázia ve Valašském Meziříčí. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.196.;. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su- Žv. Valašské Meziříčí 2011. |
|
||||||
Místo narození: | Velká nad Veličkou | |||||
Místo úmrtí: | Velká nad Veličkou | |||||
Místa pobytu: | Horka nad Moravou, Jihlava, Kroměříž, Olomouc, Praha, Strážnice, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | grafik, malíř akademický, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Po studiu na stážnickém a kroměřížském gynmáziu za 1. světové války pobýval ve Vídni. Malířské nadání v něm utvrdil malíř Ferdinand Zerlacher. Na Akademii výtvarných umění v Praze byl žákem Vlasty Bukovce. Učil na středních školách v Jihlavě, Lučenci, Kroměříži, Třebíči a Olomouci na učitelském ústavu za 2. světové války a po ní na gymnáziu a na škole v Horce nad Moravou. Olomoucké pamětihodnosti zobrazil řadou linorytů a kreseb. |
|||||
Zdroj: |
Moravské osobnosti umění a kultury/REGO SVKOL., Páleníček,Ludvík: Výtvarné umění na Kroměřížsku a Zdounecku, Kroměříž 1940., Purketová, Jana: O životě a díle českých pedagogů, Brno 1999., Toman, P: NSčsVU, 2.díl L-Ž, Praha 1950. |