Osobnosti Moravy.eu

R. 1882 maturoval v Přerově, poté absolvoval. jednoroční učitelský kurs v Brně. Učil krátký čas v Bochoři, od 1898 trvale v Kroměříži, kde působil 36 let. Odborný učitel a ředitel škol. Zasloužil se o spolek S. K. Haná, který mu z vděčnosti zasadil pamětní desku od Karla Mináře v srpnu 1929 na své budově u Moravy.

Mejsnar, K.: Půl století veřejné knihovny v Kroměříži.Kro­měříž 1947.S.32.;.

městský knihovník v Prostějově

OK Prostějov, květen 1994..

Vlastním jménem František Procházka. Narozen v Beštíně, čp. 47. (Na rodném domě pamětní deska od DTJ.) Gymnázium studoval v Berouně a po maturitě odešel na FFUK do Prahy, kde studoval předměty dějepis, zeměpis a promoval r. 1883. V letech 1884–1885 působil jako soukromý učitel v rodině hraběte Rudolfa Thurn Taxuse v Bulharsku.
Od r. 1886 suplujícím profesorem Slovanského gymnázia v Olomouci. Pak ještě učil na středních školách v Třebíči, Brně, Praze, Novém Městě na Moravě a v letech 1901–1917 v Kolíně. Přispíval do časopisů Švanda dudák, Zvon, Osvěta, Květy, Zora, Humoristické listy. Psal humor. prózu, bajky, pohádky a satiry. Literární pseudonym mu stanovil Ignát Herrmann. Nejvrcholnějším dílem je román Pepánek Nezdara.

Pernica, B. : Písemnictví na západní Moravě. 1938. ;Chaloupka, O. : Kontury české literatury pro děti a mládež. Praha, Albatros 1984. S. 90–91. ; Kdy kde co v Olomouci 1989, leden, S 35.

Po maturitě na piaristickém gymnáziu v Kroměříži studoval filozofii na univerzitě ve Vídni. V, r. 1864 jmenován profesorem na státní německé reálce v Opavě. 20 let působil v Kroměříži. Člen Královské české společnosti nauk.

Sázavský, J.V.: Buditel slezského lidu prof.Josef Zukal-příl.Kroměřížsko. In:Vlastivěd.sbor­ník střední a severní Moravy.,VII, 1929–30. S.1.; Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947. S.54.;.

Absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, žák F. Vacha, teolog. fakultu v Olomouci, klasickou filologii ve Vídni. Byl profesorem Gymnázia v Kroměříži, ředitelem kůru u sv. Mořice v Kroměříži od r. 1920.

ČSHS, Praha 1965. 2 díl. S.999.;.

Od r. 1869 v Kroměříži, zasloužil se o rozvoj pěvec. spolku Moravan, starosta Moravanu 1881.

Literární místopis Přerovska-SOKA Přerov; Československý hudební slovník.sv.2.Praha, SHV 1965, S.994;.

'

Legenda našeho bylinářství Josef Antonín Zentrich byla původním povoláním papírenský technik. Pracoval jako technolog v Otrokovicích, ale v roce 1968 byl z politických důvodů přeřazen na práci pomocného dělníka. Volný čas věnoval sbírání i poznávání bylinek a samovzdělávání. V roce 1964 mu byla lékaři po těžké chřipce diagnostikována začínající leukémie a tak se po medikamentózní léčbě začal zajímat o možnosti a léčení bylinkami. Jedním z jeho přírodních lékařů byl bylinář Rudolf Franěc z Holešova (1910–1981), který jej zasvěcoval do tajů rostlin a léčení. Pod jeho vedením se postupně vypracoval z pacienta na pomocníka a vzápětí i studenta. Bylo to usilovných patnáct let samostudia.V letech 1969–1972 dálkově studoval astrologii ve Švýcarsku. Pro veřejnost začal pracovat v roce 1981, kdy po náhlém úmrtí svého učitele a léčitele převzal jeho klientelu. V papírně setrval až do roku 1983 a bylinářskou praxi vykonával načerno. Teprve po odchodu ze zaměstnání začal v lázních Skalka na Prostějovsku provozovat bylinkovou poradnu. V roce 1985 přešel pod křídla JZD Slušovice. Svoji vlastní praxi si otevřel záhy po revoluci, v roce 1990.
Literárně debutoval knihou o léčivých bylinách „Byliny v prevenci“ (Brno TJ Jóga 1985). Po roce 1989 začal spolupracovat s MUDr. Josefem Jonášem a začátkem roku 1990 vyšla kniha Přírodní a lidové léčitelství slovanských národů, která byla záhy rozprodána, přestože vyšla v nákladu 290 000 výtisků. Na svém kontě má na třicet titulů. Jeho knihy vycházely především v nakladatelstvích Fontána a Eminent. V roce 1990 si otevřel bylinářské poradny v Otrokovicích, Olomouci, Kyjově, Kroměříži, Brně, Praze a Ostravě. Před třemi lety získal Bratislavu. Spolupracoval také s TV Ostrava a pořadem Pod pokličkou. V posledním rozhovoru se šéfredaktorkou Ilonou Manolevskou z časopisu Meduňka je uvedeno, že se pokládal především za bylináře a když začínal provozovat vlastní praxi pěstoval a sušil bylinky pro své pacienty. Postupem let, když se klientela rozrůstala začal spolupracovat s lékárenskými firmami. Za nejlepší ze svých knih považoval třídílnou Encyklopedii moderního bylinářství , kde zpracoval přes 400 bylin. Poslední rozloučení se konalo 10.9.2012 v O­trokovicích – Kvítečkově.

http://otavinka.blog.cz/…f-a-zentrich

Źák J. Dobrovského, kaplan v Bohuňovicích a V. Bystřici, po r. 1834 kanovník kroměříž. kapituly. Pseud. J. J. A. Z. t. D. a F. J. ?tzn. Jan Alois Zabranský, tit. děkan a farář jaktařský;-použ. ke knize Zdravé pamlsky rozmanité lahodné chuti. Opava 1818.

Vopravil: Slovník pseudonymů. Praha SPN 1973, S. 1431;.

Německy píšící básník

OK Kroměříž, .

Synovec Ignáta Wurma. Od r. 1859 působil v Olomouci. Spřátelil se se studenty a vlastenci, kteří založili první beletristický časopis na Moravě „Hvězdu“, jehož hlavním spolupracovníkem se stal a začal užívat pseud. J. S. Č. Zde i v dalších periodikách, např.Olomoucké noviny, publikoval básně a povídky. Po založení Času a Národních Listů v Praze, byl hlavním dopisovatelem z Moravy. Jeho přičiněním vznikl Hospodářský spolek olomoucký a Slovansko-čtenářský spolek. Od r. 1864–187l jednatel České besedy, r. 1870 pokladník Sokola. Od r. 1871 v Brně jako generální ředitel banky Slavie. Autor historické povídky z poč. 18. stol. „Kuruci“, vyšla samostatně, publikována v časopise Hvězda. Užíval též literární pseudonym Hanák od Prostějova, J. W. Čejkovský, Svatopluk V. Čejkovský/vydána povídka v Olomouci r. 1862.

Fischer, R.: Olomoucký památník…Olomouc 1938, S.361–363.; Hýsek, Miloslav Literární Morava…Praha 1911, S.132–134/ukázky z díla/; OSN, Praha 1908.27.díl, S.314.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973. S.1430.;.

Varhanář střední Moravy v 18. století. Dne 4.3.1737 se oženil v Kroměříži.Zemřel ve věku 66 let v domě č.195. Koncem života zastával též funkci radního v Kroměříži. V roce 1748 opravoval varhany v Tovačově, 1767 v Kvasicích, 1772 u piaristů v Kroměříži, 1776 v Tištíně.

Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880.2.část M-Z.In: ČMM.Brno 1980, S.135.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1716

Varhanář v Králíkách v 18.století. Welzel, Kašpar mladší synem varhanáře Kašpara W. staršího a jeho ženy Anny Reginy. Vyučil se v otcově dílně a 20.1.1761 se oženil s Terezií, se kterou měl pět dětí. Po její smrti se oženil podruhé 20.2.1781 s Al­žbětou Magdalenou. Měl nejdříve dílnu v domě č.95 a asi od roku 1780 v domě č.5. Zemřel na zápal plic. Z jeho dětí se věnoval varhanářství syn František, nar.1770. Pro shodu mladšího se starším je někdy velmi obtížné rozpoznat, zda varhany postavené po roce 1760 jsou prací otce či syna. V roce 1777 opravoval varhany v Přerově.

Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880.2.část M-Z.In: ČMM.Brno 1980, S.134.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1734

Sehnal, Jiří: Varhanáři na Moravě 1500–1880.2. část. M-Z. In: ČMM. Brno 1980. S. 133.;

Vojtíškov (n.m.č. obce Malá Morava) Mladoňov (n.m.č. Nový Malín).

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1743 Vysoké Žibřidovice (n.m.č. Hanušovice).

Zpíval koncertně / pohostinsky v olomouc. divadle. Člen souboru Čeští madrigalisté. První ředitel Smetanova muzea v Praze v letech 1930 –1960 a ve Společnosti Bedřicha Smetany v Praze. Byl spolupracovníkem Františka Táborského a Zdeňka Nejedlého. Vrátil se na stáří do rodiště.

ČSHS II.Praha 1965.S.936.; Kunc, J.: Kdy zemřeli …? Praha 1979.S.180.; Zpravodaj města Bystřice pod Hostýnem, 4/96, S.11., .

Narozen v Zábřeze u Dolního Benešova ( n. Dolní Benešov) Na kněze vysvěcen v Olomouci r. 1903, od r. 1956 kroměřížský kanovník.

Svátek, Josef: K vědeckému odkazu kanovníka dr.J.Vrchovec­kého.In>Týdeník Kroměřížska, 1992, 21.8., S.5.;.

Hudebně se vycvičil v kapele svého dědy Josefa Voždy a u vojenských kapel v letech 1915–1920. V rodišti kapelníkem. Založil hudební pěvecké sdružení Dalibor v r. 1927, jehož předsedou byl do r. 1939. Organizačně činný ve Společenstvu kapelníků a v Kruhu českých lidových skladatelů. Od r. 1951 v rodišti učitelem hudby a pracuje v LUT. Některé jeho polky, zejm. polka Snivé oči, nahrány na gramofonové desky. Do publikace Kojetínsko, město Kojetín a okolí, napsal cennou stať : " Hudba a zpěv v Kojetíně " (1933). Autor folkloristických hanáckých pásem. Vydal publikaci Hanácká beseda, pro dechový orchestr, klavír, s návodem. Brno 1948.

ČSHS.II.Praha 1965.S.914.; Gregor, Vladimír: Hudební místopis Severomoravského kraje. Ostrava, Profil 1987.S.78.;.

Jeho kresba podobna stylu Mikoláše Alše. Autor knihy " Poutníček". Soubor kreseb s lidovými nápěvy, podobný Špalíčku Mikoláše Alše.

V roce 1927 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Ředitel hřebčína Albertovice ve Slezsku (n.m.č.obce Štěpánkovice).

Informace od ředitele SGO Vladimíra Zicháčka.

Autor povídek ze života moravského lidu, historických románů.Překládal z ukrajinštiny­.Probošt v Kroměříži.1906 pos­lanec zemský, 1907–18 říšský, 1918–20 člen rev.NS.Autor povídek Vrstevnice 1897;hist. románu Z těžkých dob Moravy 1927–29.;

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.30.; MSN.7.Praha 1933, S.548–549.; Vybíral, B.: Beletristický přínos olomouckého kraje.Olomouc 1940­.;

Manželka B. Václavka, od r. 1950 půs. v Praze, 1950–3 řed. knihovny Národního muzea, první ředitelka PNP na Strahově. Často se vracela do Olomouce. Koncem života žila u svého syna v Kralupech.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, SK ČSR 1979, S.168–9.; ZVSMO, 1985, č.21–22, S.51.;.

V Kroměříži absolvoval reálku, poté studoval FFMU Brno a Praha. Středoškol.prof., učil ruštinu, němčinu a češtinu.Pak působil jako učitel v Zábřehu na Moravě, 1938–1948 v Kroměřiži a na Kroměřížsku.

Fišer, Z.: Sny a boje Josefa Šuberta.Zpravodaj Muzea Kroměřížska, 1986, č.3, S.28–36.;.

Ředitel dolů v Ostravě, publicista: Přehledná mapa Beskyd;Návod k jízdě na lyžích.aj.

Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha 1936, S.532.; Kunc,Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.199.;.

V roce 1951 abs.VŠUP Praha, 1951–53 spec.šk.malíř.a restaur.technik, AVU Praha, 1954–1958 aspiratura AVU Praha.1968–1971 externí učitel na KVTV FFUP, obor restaurátorství­.Výsledky své práce vystavuje, odborná publicistika.Vlas­tní malířská tvorba.

Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;.

Autor sochařské výzdoby některých budov v Prostějově a Kroměříži

http://www.divadloschod.cz/…ny/index.php?…&