Osobnosti Moravy.eu

Narozen v Křížové (n. Brno Žabovřesky).Prof.UP v Olomouci, zakladatel plastické anatomie.1951 – 1974 přednosta Anatomického ústavu lékařské fakulty UP.Mj.5 díl.La­tinsko-české anatomické názvosloví./1985/;A­natomie pro výtvarníky /3.v., 1977/;Byl velkým milovníkem psů.Měl zahrádku s chatou v Dolním Žlebu u Šternberka.

ČBS.Praha 1992.S.831.;Černý, M.: Pes může žrát všechno, co žere aneb Veselé zamávání prof.J.Zrzavému k osmdesátinám­.Pacemaker, 1989, č.3, S.3.;.

Prof. MUDr. Josef Zrzavý, DrSc.

Střední školu studoval v Českém Těšíně. Když nebyl přijat v r. 1961 na AMU v Praze působil v Šumperku, u otce režiséra v divadle jako pomocný režisér. Obor režie vystudoval pak na AMU v letech 1962–1967 a pak působil v Ostravě. 1975–76 byl režisérem divadla v Hradci Králové, kde tragicky zahynul při autohavárii.

BSSSM, seš.10 (22.) Ostrava 2007. S.75.

Katolický kněz a zemský politik. Narozen v obci Pěnčičky (n. místní část Přerova). Gymnázium vystudoval v Opavě, teologii v Olomouci, od r. 1844 byl kaplanem vJablunkově a od r. 1847 přešel do Skočova, r.1851 se stal administrátorem v Grodzieci. Věnoval se včelařství a štěpařství. Stoupenec nových hospodářských reforem, pečoval o vzdělání a osvětu. Vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa.

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.3.Opava 1979.S.120–121.;.

Vystudoval reálku v Prostějově a pokračoval ve studiu chemie na VUT v Brně. Poté krátce působil v brněnských plynárnách, pak přijal místo v laboratoři VŽ ve Vítkovicích a 1897 byl pověřen vedoucím provozu úpravny rud v Kotrbaších na Slovensku. Zde se zabýval vědecky problematikou chemických procesů při hutnění rud. Od r. 1900 působil v Salzgitteru. Krátce na to se stal ředitelem strojírenského závodu v Hannoveru.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 139.

Dr. techn.h.c.

Narozen v učitelské rodině. Dětství prožil v rodišti, od deseti let studoval na gymnáziu v Moravské Třebové (1935–1938), po záboru pohraničí byla škola přestěhována do Hranic. Od roku 1940 studoval na Vyšší průmyslové škole stavební v Praze, od září 1943 totálně nasazen jako dělník ČKD Praha-Libeň. Současně pokračoval ve studiu a v r. 1944 maturoval. Koncem března 1945 se vrátil domů do Valašských Klobouk. Po osvobození vystudoval 1945–1951 Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze. Na vojnu odešel do Ostravy a 1959 se oženil. Projektoval vilové domy a bytové domy, školy, sportovní haly aj. Projektoval i střed města Přerova, Přerov-Šírava.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada.seš.1.(13.) Ostrava, 2000. S.110–111.

ing. arch. Otta Waller

V roce 1911 odchází jako čtyřletý syn se svými rodiči do USA, kde navštěvoval Chicago Academy of Fine Arts – oddělení pro figurální kresbu. Roku 1922 se rodina vrací a usídluje se na Staré střelnici v Hranicích. Vyučil se sochařskému řemeslu u kamenosochaře Josefa Sosny v Hranicích. Malovat mu pomohl profesor kreslení František Chmel. Aby se mohl stát opravdovým malířem byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do Prahy, kde studoval u prof. Josefa Mařatky a u prof. Karla Štipla – současně malířství, sochařství a grafiku. Ve své tvorbě se věnoval krajinomalbě, portrétům, aktům a ex libris. Zúčastnil se řady samost. a společných výstav u nás i v Evropě.

Na Slovanské gymnázium do Olomouce přišel počátkem školního roku 1878/79 a pobyl zde do roku 1881, kdy odešel na malířskou akademii do Prahy. Maloval i taneční pořádky některých spolků, ilustroval studentské časopisy Lípu a Sršeň. Měl rád hudbu a byl dobrý flétnista. Na Olomouc rád vzpomínal a rád se sem vracel. Od 1881 studoval na akademii v Praze, od 1884 na mnichovské akademii, studium uzavřel roku 1887 v Praze u M. Pirnera. Vrátil se do svého rodného kraje, kde vzniklo rozsáhlé dílo, které se stalo cenným etnografickým dokumentem regionálného folklóru. Reprodukce jeho obrazů vycházely na pohlednicích u Prombergra v Olomouci. Dílo malíře Joži Uprky je protkáno postavami bodrých Hanáků. Spisovatel Otakar Bystřina, vzpomíná: " V krušných dobách hledali jsme pro Jožku práci. Doškovali jsme ho nejspiš do Ptení k páteru Jenúfovi, kterému cosi za třicet zlatek maloval. Pak pobýval v Prostějově a tam se zalíbil magnátům hanáckým, s kterými se stýkal ponejvíce v prostějovské Besedě…" Pak maloval v Bedihošti, na nějaký čas se uchýlildo Brodku u Přerova, kde mu stáli modelem leckterý z pánů cukrovarnických a jeho sláva se dostala až ke sluchu jisté stařenky ve Věrovanech, která, aby usmířila Boha, si u Uprky objednala křížovou cestu. Tam si Joža najmul ateliér a za den byl s prvním „zastavením“ hotov.

Poche, E.: Encyklopedie čes. výtvarného umění.Praha 1975.S.546.; Smýkal, J.: Jožka Uprka studentem v Olomouci.In: Památník 60.výročí českého gymnázia.Olomouc 1927.S.118–120.; Czmero,Rostislav: Před 140 lety se narodil Joža Uprka. Olomoucký den, 3.11.2001, příl.Víkend.

Bratr Richarda Uherka, do r. 1938 převažuje v jeho tvorbě krajinářství, poté se vrací k figurální kompozici, malbě církevní, nástěnné a restaurování starých obrazů.

Nový slovník čsl.výtvarných umělců.II S..617.;SOKA Přerov.

Studoval ŠUŘ Brno.

Havlíček J. : Výtvarní umělci okresu Karviná. Karviná 1985.

• Katalog výstavy. ; Moravské osobnosti umění a kultury – SVK Olomouc;.

Navštěvoval učitelský kurs v Olomouci a pak tři roky učil ve Václavkově. Vídeňskou akademii výtvarných umění musel opustit pro nedostatek financí. Vrátil se do Rešova a pracoval jako zeměděl. dělník a pomocný učitel. Později se věnoval pouze malířství, zejména krajinomalbě.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1994.S.121.;

Narozen v Rešově (n.m.č. obce Horní Město) Václavkov, část Zábřeha

Vystudoval olomoucké gymnázium a právnickou fakultu v Praze. Po studiích pracoval jako koncipient v Olomouci. 1888 se přestěhoval do Hranic, kde převzal advokátní kancelář. 1896 se zasloužil o zřízení samostatné české školy v Hranicích. 10.9.1903 byl zvolen starostou města. Za jeho starostování byla vybudována plynárna, nemocnice, vodovod, park, osvětlení ulic atd. Redaktor a zakladatel časopisů: Hranicko-lipnické noviny; Hlasy z Pobečví. Od r. 1906 moravský zemský poslanec.

Masarykův slovník naučný.VII. Praha 1933.S. 82. Památník 60. výročí českého gymnázia. Olomouc SG 1927. S.187.

JUDr. František Šromota

Učitel hudby v Uher. Brodu, 1920–1929 ředitel kůru Holešov, 1929–1948 učil na uč. úst. Kroměříž, sbormistr spol. Podhoran v Holešově a Kroměříži, 1948–1950 přednášel na UP Olomouc

Fric, O. : Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž 1941. ; Stárek, Z. : SČS II. Praha 1982. S. 559. ;.

V roce 1946 se habilitoval pro obor neurologie. Byl pověřen Ministerstvem školství vybudováním a vedením neurologické kliniky na založené Palackého Universitě v Olomouci jmenován – ve svých 38 letech – universitním profesorem. V Olomouci buduje od základu novou neurologickou kliniku postupně buduje i v blízkém městě Šternberk léčebné neurologické oddělení a v lázních Velké Losiny rehabilitační ústav pro léčbu následků dětské obrny v r. 1951 jmenován přednostou neurologické kliniky Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové, která byla zřízena na bazi tamní lékařské fakulty. Po úmrtí prof. Šercla v roce 1972 je od roku 1973 každoročně pořádána až dodnes – vědecká konference „Šerclovy dny“.

Zakladatelé a pokračovatelé­.Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996.S.206–208;

prof. MUDr. Miroslav Šercl DrSc.

Angažována u německé opery v Olomouci 1865, 1867–1876 v Prozatimním divadle v Praze, 1885–86 v ND Praha. Sebevražda v Hamburku.

Fischer, R.: Olomoucký památník.Olomouc 1938.S.296.; Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.481.;.

Na olomoucké české reálce byl žákem prof. Františka Smolky. Za 2. světové války pracoval na nucených pracech v Reichu. Vzdělání si doplnil na dálkovém studiu Ústřední školy lidové umělecké tvořivosti a na AVU ve Vídni. Vedle vlastní malířské a řezbářské tvorby ve Velkých Karlovicích založil a organizoval skupinu amatérských výtvarníků Urgatina.

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium,2000­.S.377;

Maturoval na reálném gymnáziu v Praze. V důsledku uzavření vysokých škol nemohl dále studovat (1940). V letech 1945–1948 absolvoval Státní školu archivní v Praze a souběžně studoval (1945–1949) české dějiny a pomocné vědy historické na FF Univerzity Karlovy. Studoval při zaměstnání , studia ukončil v roce 1953 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Potom pracoval ve Slezském studijním ústavu v Opavě (1949–1950). Dále jako pomocný dělník v podniku Dřevovýroba Opava. V roce 1952 pověřen vedením Zemědělsko-lesnického archivu v Opavě. 1.října 1959 přešel do Okresního muzea v Kroměříži. V roce 1960 se stal ředitelem Městského muzea v Holešově a po roce 1979 pracoval jako vedoucí historik v Muzeu Kroměřížska. Dílo rozsáhlé a pestré – bibliografie na 700 položek( viz Zpravodaj Muzea Kroměřížska 1991/3, s.41–59). Věnoval se i pracem archivním, ale i dějinám církevních řádů zejména řádu piaristů. Porornost věnoval i postavám židovského původu. Dílo uvedeno v článku.

Fišer, Zdeněk: Historikův osud. K úmrtí PhDr. Josefa Svátka. In: Časopis Matice moravské, r. 116, č. 2, 1997, S. 556–560.

SONNTAG Kuneš JUDr. V jeho životních osudech se plně odrazila tragika doby. Po absolvování litovelského gymnázia nastoupil na právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Po protinacistické studentské manifestaci r.1939 byl zatčen mezi prvními jako syn prvo-republikového ministra a vedoucí osobnost studentského hnutí. Jen shodou náhod nepatřil mezi popravené, ale nevyhnul se koncentračnímu táboru Sahsenhausen. Roku 1942 byl po třech letech propuštěn a oženil se s Věrou Chrudinovou, dcerou litovelského obchodníka. Krátce žil ve Střelicích (n.m.č.Uničova) Narodily se jim dvě dcery, Věra a Ivana. Po válce byl Kuneš Sonntag jedním ze studentů, kteří se zúčastnili obžaloby K.H.Franka, Dne 7.11.1947 mu prezident Beneš udělil Československý válečný kříž 1939 za zásluhy v boji za osvobození Československé republiky. Krátce po nástupu komunistické moci byl 7.3.1950 znovu zatčen v souvislosti s vyšetřování skupiny „Petr“ (viz ing. Josef Nepustil), Po 18 měsících vyšetřovací vazby v Uherském Hradišti byl odsouzen Státním soudem Brno pro zločin velezrady a vyzvědačství ke 12 rokům odnětí svobody, pokutě 30.000 Kčs a konfiskaci majetku. Trest absolvoval při těžbě uranové rudy na Sokolovsku. Dne 28.7.1956 byl podmínečně propuštěn na zkušební dobu 7 roků a r.1990 v plném rozsahu rehabilitován Krajským soudem v Brně. Přes tyto trpké zážitky patřil vždy v Litovli k osobnostem kulturního života, jako recitátor, herec ochotnického divadla, ale zejména jako oblíbený právník. V devadesátých letech byl vůdčím činitelem Svazu bojovníků za svobodu.

Šik, Lubomír. Litovelské osobnosti. (CD-R 2009). Parte. Šik Lubomír: In memoriam JUDr. Karel Sonntag. (rkp)

Narozen v Řepčíně u Olomouce, kde také prožil podstatnou část svého života, ředitel olomouckých škol, výtvarný umělec. Žil a působil v Hranicích. Vystavoval v r. 1991 v Olomouci na I. soubor. výstavě Unie výtv. umělců Olomoucka.

B.Smejkal;Zatlou­kal, P.: I.souborná výstava Unice výtvar.umělců Olomoucka.Kata­log.Olomouc 1991.;.

Řepčín část města Olomouc.

Narozen v hornické rodině. Po absolvování gymnázia v Karviné studoval v Brně na FFMU, obor čeština, němčina. Za okupace, kdy byly VŠ uzavřeny, školu přerušil a promoval až v r. 1948. Učitelsky začal půspbit na Ostravsku, zprvů 1948–1950 na středních školách, krátce lektorem českého jazyka v Poznani. V r. 1953 se podílel na založení Vyšší pedagogické školy v Opavě, od r. 1957 přednášel na FFUP, byl také 1958–1961 vedoucím katedry bohemistiky. V r. 1961 se ujal vedení katedry českého jazyka a literatury na Pedagogickém institutu v Ostravě.
Pečlivým editorem díla Martínkova a Dvořáčkova.

Biografický slovník Slezska a Severní Moravy.1.Opava -Ostrava 1995.S.95 – 96.;.

Vystudoval přírodní vědy na něm. univerzitě v Praze. 1900 získal doktorát z gegologie. 1900 byl zaměstnán v geologickém říšském ústavu ve Vídni. Jeho hlavním úkolem bylo geologicky zmapovat Dalmácii, od roku 1908 Moravu. 1915 padl na dolním Dunajci. Uveřejnil přes stovku odborných prací.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998 .S.124.;

Kaplan v Boskovicích r. 1863. V letech 1864 – 1874 působil v Hranicích, kde v roce 1864 vydal první české, tiskem vydané dějiny Hranic nazvané " Památky města Hranic ku stoleté slavnosti posvěcení farního chrámu Páně 24. června 1764". Poté od r. 1874 působil v Bělotíně. Na školách též vyučoval náboženství. Průkopník včelařství na Moravě, autor četných článků o chovu včel.

Podlaha: Bibliografie české katolické literatury.V.Praha 1923.; Sborník SOKA Přerov 1998.;

Narozen v Kožušanech (nyní obec Kožušany-Tážaly). V roce 1873 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Vysokou školu absolvoval v Praze. Poté působil mnoho let na zemské reálce v Prostějově, kde učil český a německý jazyk, matematiku a fyziku. 1.8. 1899 byl zemským výborem jmenován ředitelem vyšší reálky v Holešově, nyní Gymnázium Ladislava Jaroše.

Týnecké listy, 7/2006, S. 15., Zahradník, K.: Almanach k 100. výročí založení Gymnázia…, Holešov 1999, S. 40–42

Působil na ped. fak. UP v letech 1949–1950. Žil s paní Tamarou (taky výtvarnicí) v Horním Bezděkově u Unhoště, kde zemřel.

Holešovský, F.: Čeští ilustrátoři..Praha, Albatros 1989, S.208–310.;Výtvarní umělci UP.Olomouc 1987.Katalog výstavy.SVKOL;.

Gymnázium studoval v Kroměříži, kde r. 1892 maturoval. Poté medicínu studoval v Praze, kde promoval r. 1898. V Hranicích začal působit v roce 1905. Primář a ředitel nemocnice v Hranicích, odbor. spisovatel, předseda Valašské župy lékařské.

Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha, 1936, S.153.; Kunc,Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.172.;. Almanach českých lékařů. Praha, vl.n. 1913. S. 259–260.;

Ing., CSc. lesní ing. Absolvoval Vyšší zemědělskou školu v Opavě, Lesnickou fakultu VŠZ v Brně, jako lesní ing. působil v Bílovci a Štramberku. V letech 1967–1971 dálkově Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci, obor biologie a pedagogika. V letech 1963–1988 pedagogem Střední lesnické školy v Hranicích. Autor cca 5000 článků. V roce 1997 spoluautorem monografie Ladislav Vlodek. Hrál na klarinet, saxofon a flétnu. Od r. 1992 učil na ZUŠ Poštát a 1993–1996 v Lipníku nad Bečvou.

záznam převzat z SOkA Přerov, NKP