Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Olešník | |||||
Místo úmrtí: | Žilina (Slovensko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Šumperk | |||||
Obory působení: | dirigent, kapelník | |||||
Anotace: |
Narozen v Chlumci u Hluboké nad Vltavou (n.m.č. obce Olešník). Vojenský kapelník v Olomouci v letech 1897–1910, pak v záloze. Od r. 1920 kapelník vojenské hudby v Šumperku, od r. 1925 v Žilině. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.173.;. |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místo úmrtí: | Želiv | |||||
Obory působení: | skladatel | |||||
Anotace: |
Barokní hudební skladatel, ředitel kůru v želivském klášteře, skládal sólové chrámové kantáty. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.P., SHV 1963, S..269.. |
|
||||||
Místo narození: | Žalkovice | |||||
Místo úmrtí: | Žalkovice | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Bzenec, Ježov, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Vranová Lhota | |||||
Obory působení: | kněz, literát | |||||
Anotace: |
Narozen na Kroměřížsku. Do kvarty studoval na matičním gymnáziu
v Kroměříži a pak přešel do Přerova na gymnázium. Zde jej silně
ovlivnil prof. František Bílý, který vyučoval češtinu. Po maturitě
v roce 1891 studoval bohosloví v Olomouci. Pracoval v jazykových
kroužcích a literárně, stýkal se s Lutinovem. Vysvěcen v r.
1895. Kooperátorem v Bohuslavicích, od r. 1898 ve Vranové Lhotě a od r.
1900 v Ježově. V roce 1903 ustanoven katechetou měšťanských škol
v Bzenci, kde působil 32 let v oblasti vychovatelské.. K 1. 9. 1935
odešel na odpočinek do Kroměříže. Později pobýval v Žalkovicích, kde
také zemřel a je pohřben. |
|||||
Zdroj: |
Poselství. Olomouc 1938, S. 249–250. ; |
|
||||||
Místo narození: | Bludov | |||||
Místo úmrtí: | Železná Ruda | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Loštice, Olomouc, Praha, Rusava | |||||
Obory působení: | ilustrátor, malíř | |||||
Anotace: |
Od 11 let pobýval v Olomouci, kde studoval nižší třídy Slovanského gymnázia a roku 1895 přestoupil na německý učitelský ústav, který absolvoval v roce 1899. Už za středoškolských studií kreslil olomouckému lékaři Mořici Remešovi (1867–1959) kresby zkamenělin a prof. Františku Polívkovi (1860–1923) rostliny pro jeho Květenu zemí koruny české. Prof. Polívka seznámil nadaného kreslíře s knihkupcem a nakladatelem Romualdem Prombergrem (1856–1932), u něhož našel také první ilustrační zakázky. Nakladatel upozornil na Kašparovo nadání básníka a spisovatele Františka Táborského (1858–1940) a ten zase Hanuše Schwaigera (1854–1912), prof. AVU v Praze, kde talentovaný ilustrátor studoval v letech 1899 – 1904. Po dobu pražských studií bydlel Adolf v rodině Hedviky Řepkové, sestry nakladatele Prombergra, kde se seznámil s jeho neteří Jitkou, která se v roce 1907 stala jeho manželkou. Adolf Kašpar se prosadil ještě za studií úspěšnými ilustracemi k Babičce B. Němcové, které vytvořil pro nakladatelství Unie v Praze roku 1903.. Doprovázel svými kresbami pak díla Aloise Jiráska, Zikmunda Wintra, K.Václava Raise, Ignáce Hermanna. Byl kmenovým ilustrátorem Prombergrova nakladatelství v Olomouci, ale i Ottova v Praze. A. Kašpar jezdil v prvních letech po svatbě na letní byt do Hluboček u Olomouce, kde působil jeho bratr Alois jako učitel (1907–1910) Od roku 1910 žil s rodinou v Lošticích, odkud často dojížděl na Rusavu a do Bystřice pod Hostýnem. Z dlouholetého přátelství mezi Františkem Táborským a Adolfem Kašparem vznikla nádherná kniha „ Rusava, život valašské dědiny“, vydaná v roce 1928 v Olomouci. Památník Adolfa Kašpara, shromažďující jeho původní tvorbu, ilustrované knihy a časopisy, korespondenci, některé osobní předměty a původní zařízení jeho ateliéru, je v Lošticích. Přátelil se také se Stanislavem Lolkem od r. 1899. Sešli se spolu v Olomouci u nakladatele Prombergra. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 1. Ostrava, 1993, S. 57–58. * Bystřice pod Hostýnem. Vlastivědná čítanka k dějinám města. 1993. ; Plachá, Z.: Adolf Kašpar. Olomouc 1972.; Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění. Praha 1975.; Potomci slavných – Adolf Kašpar. (1996). TV2, 5.4.2013 v 8:30 |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Žulová | |||||
Místa pobytu: | Šumperk | |||||
Obory působení: | pedagog, sbormistr, skladatel | |||||
Anotace: |
Skládal hudbu estrádní a dětské písně. Spolupracoval s rozhlasem. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slov.2.M-Ž. Praha 1965. Filip, Z.: Biografický slovník okresu Šumperk. Šumperk 2001. |
|
||||||
Místo narození: | Senička | |||||
Místo úmrtí: | Žitenice | |||||
Místa pobytu: | Řím (Itálie) | |||||
Obory působení: | rektor, spisovatel, světící biskup | |||||
Anotace: |
Pražský světící biskup, rektor Nepomucea v Římě, probošt vyšehradské kapituly, autor teolog. spisů. |
|||||
Zdroj: |
Čas. katol. duchovenstva, 76, 1935, S. 501–502. |