Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | houslista, muzikolog, skladatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve svém rodišti a poté estetiku a hudební vědu na Univerzitě Palackého v Olomouci (1947–50). Hře na housle se učil u Jaroslava Pekelského v Praze. Od roku 1945 působil v Moravské filharmonii Olomouc a v r. 1946 se stal členem Olomouckého kvarteta. V roce 1952 přijal místo koncertního mistra Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Dále byl skladatelem komorních děl a autorem hudebně estetických a hudebněvědných publikací, zabýval se tématikou vztahu hudby a tance. Vytvořil hudební dílo: Andante a Scherzo pro smyčcové kvarteto; Preludium, fuga a ciacona pro sólové housle (1952/56). |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.I.Praha 1963.S.99.;. Berdychová, Tereza: Český hudební slovník. Ústav hudební vedy FFMU Brno 2008. (web). |
|
||||||
Místo narození: | Český Těšín | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Třinec | |||||
Obory působení: | atlet, fotbalista, sportovec | |||||
Anotace: |
Původně hráč kopané , s atletikou začínal ve Slovanu Olomouc r. 1954, trenér Křenek, od r. 1966 – 1982 v TŽ Třinec. Mistr sportu 1969, mistr ČSSR 1965, 1968, 1969, 1970, 1971, 1973. |
|||||
Zdroj: |
Jirka, Jan.: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.58./foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | grafik, malíř, teoretik umění, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V letech 1942–48 absolvoval VŠUP, VŠ architektury a pozem. stavitelství Praha, ped. fak. UP a FFUP Olomouc. Od r. 1946 odb. asistentem pro kresbu a malbu PdF UP, 1947–1951 půs. v oborech VV, deskript. geometrie a modelování. Vystavuje od váleč. let. |
|||||
Zdroj: |
Výtvarní pedagogové a teoretici umění UP 1946–1986.Olomouc UP 1987.;. |
|||||
Poznámka: |
Ing. arch. Luděk Buriánek |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Mladá Boleslav, Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | scénograf, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval reálku v Prostějově a maturoval r. 1940. Poté si doplnil maturitu jednoletým studiem na učitelském ústavu v Olomouci. Po otevření vysokých škol odešel do Prahy, kde absolvoval VŠ architektury r.1948, Byl žákem Cyrila Boudy, M.Salcmana, K.Lidického ad. Jako stipendista poznal Itálii a její slavné umění. Poté se dal zapsat na AMU obor scénografie 1950. První působiště divadlo Mladá Boleslav. Od roku 1963 učil na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově. |
|||||
Zdroj: |
Přehled činnosti čs.divadel 1958.Praha 1959, S.87.;.Dolívka,J.: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007.S.21.; |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Frýdek-Místek | |||||
Místa pobytu: | Brno, Český Těšín, Olomouc, Ostrava, Prostějov | |||||
Obory působení: | historik, muzejní pracovník | |||||
Anotace: |
Studoval na klas. gymnáziu v Prostějově, přivydělával si u okresních a kraj. soudů v Prostějově, Brně, Olomouci, od r. 1933 půs. v Brně, později v Ostravě do r. 1958. Od r. 1963 ředitelem muzea v Karviné se sídlem v Č. Těšíně. Externě studoval dějiny umění na UJEP Brno a r. 1939 promoval. |
|||||
Zdroj: |
Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava, ČSAV 1983, seš.5, S.25–26.;. |
|
||||||
Místo narození: | Černotín | |||||
Místo úmrtí: | Podolí | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | vydavatelka | |||||
Anotace: |
Rod.jm. Špačková narozena v Podolí u Uherského Hradiště. Manželka novináře Josefa Černocha (1838–1882). V březnu 1868 vydala noviny Našinec, po návratu manžela z Vídně pracovala v administraci listu. Předsedkyně Spolku paní a dívek. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S.40. |
|
||||||
Místo narození: | Čelákovice | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Lipník nad Bečvou, Litomyšl, Mladá Boleslav, Štrasburk (Německo), Wittenberg (Německo) | |||||
Obory působení: | biskup, překladatel, skladatel | |||||
Anotace: |
Do jednoty bratrské byl přijat r. 1533 v Mladé Boleslavi, kde se mu dostalo školního vzdělání, r. 1536 studoval ve Wittenbergu a pak zastával nižší funkce v Litomyšli. Později byl uznávaným kazatelem. Byl často vysílán do zahraničí, např. v r. 1540 do Štrasburku. 1549 vysvěcen na kněze. R. 1553 byl zvolen v Přerově biskupem a v témže roce jmenován protonotářem jednoty. Skládal písně, přeložil do češtiny žaltář, sbíral lidová přísloví. |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury. Praha : Academia, 1985. S.459–460.; |
|
||||||
Místo narození: | Čelčice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hvězdlice, Křižanovice, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | básník, esejista, kněz | |||||
Anotace: |
Byl nejstarší z deseti dětí. V Brně studoval na nižším gymnáziu, kde na něj měl výrazný vliv prof. František Bartoš v letech 1888–1892 a poté na Prvním českém vyšším gymnáziu v Brně, kde maturoval v r. 1896. Poté studoval bohosloví v Brně a byl vysvěcen v r. 1900. kaplanem ve Hvězdlicích a farářem v Šardicích. Redaktorem studentského časopisu Záboj, kde publikoval své prvotiny. Debutoval v Novém Životě překlady esejí Arnolda Hella. Přátelil se s Dostálem-Lutinovem, Jakubem Demlem. Redigoval Obzor a Nový Obzor. Od r. 1923 působil v Křižanově u Brna. Od r. 1937 na odpočinku v Prostějově. Členem DLU v Olomouci od 1913, místopředsedou v letech 1928–35, 1936–37. ; |
|||||
Zdroj: |
Lexikon české literatury.I.Praha 1985. S. 572–573.; Poselství. Družina literární a umělecká. Olomouc 1938. |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Moskva (Rusko), Olomouc | |||||
Obory působení: | optik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Spolupodílel se na vývoji laseru. Aspirantura Moskva r. 1960. Pplk. Ing. pedagogicky působil na VAAZ v Brně a na UP Olomouc. |
|||||
Zdroj: |
Kubásková, E.: Kdy zemřeli…? 1980–1985.Praha, NK 1992, S.54.; |
|
||||||
Místo narození: | Červenka | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Litovel, Loštice, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | kunsthistorik, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Narodil se v Července čp.144,, kde byl jeho otec zaměstnán u ČSD jako strojvůdce. Vystudoval litovelské Reálné gymnázium (maturoval 1943), poté šel na roční doškolení na učitelský ústav do Kroměříže, učil na měšťance v Lošticích a užil si i válečného nasazení na výrobě tanků. Po válce ( 13.5.1945) odešel do Prahy, kde studoval dějiny umění u prof. Antonína Matějčka. V r.1949 absolvoval FFUK, obor dějiny umění, estetika. Poté pracoval půl roku v NG, v oddělení, které vedla dr.Anna Masaryková a pak se na doporučení prof. Matějčka stal v letech 1950–58 asistentem prof. V.V. Štecha na AVU. Pro svůj nekompromisní postoj musel však AVU opustit a vrátil se do Nár. galerie (1958–63) a pak se stal profesorem Střední umělecko-průmyslové školy na Žižkově, kde působil do r. 1969. Tehdy vyhrál v konkursu na docenta umění UP v Olomouci, kde přednášel 1969–1985 celých 16 let (kde učil v úterý a středu a pak se zas vracel do Prahy). Současně dále přednášel již od r.1950 v Praze na FAMU, kde mu byl konečně po 40 letech ( v r. 1993) udělen titul profesora. Pedagogickou aktivitu neustále provázela bohatá činnost publikační, řady katalogových statí, monografií (o Františku Tichém, Janu Kupeckém, Janu Zrzavém a mj.). Je autorem 35 uměleckých monografií..Významná je organizátorská práce prof. F. Dvořáka jako dlouholetého předsedy Spolku českých bibliofilů a zejména v předsednictvu KPVU. Od r.1989 místopředseda SČUG Hollar. |
|||||
Zdroj: |
Šik, L.: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008. ; Po Karlově mostě. 20 zastavení s Františkem Dvořákem.Praha 2003.; Setkání s prof.PhDr. Františkem Dvořákem, CSc. v Července dne 31.10.2009.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Červenka | |||||
Místo úmrtí: | Červenka | |||||
Místa pobytu: | Beňov, Bohuslavice, Brno, Červenka, Litovel, Moravičany, Olomouc, Slavětín, Štěpánov | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, malíř | |||||
Anotace: |
Narodil se v Července v Svatoplukově ul. 49 v rodině nádeníka. Měl tři sourozence. . Po ukončení školy jej vzal do učení litovelský malíř a natěrač Alois Mach. U něj maloval dekorace, pokoje, kuchyně apod., po vyučení r.1917 u něj zůstal v zaměstnání. V roce 1929 se oženil s Marií Kubíčkovou z Červenky, po svatbě bydleli u jejích rodičů, ale v Litovli měl malířskou živnost. Příštího roku se manželům Flasarovým narodil syn Ivo (1930), za další tři roky dcera Olga (1933). V té době již byl znám nejen jako malíř pokojů, ale také jako mladý výtvarník a divadelní ochotník. Roku 1942 absolvoval školu uměleckých řemesel v Brně. Po válce byl František Flasar na základě výnosu Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem 303 v seznamu výtvarných umělců. Věnoval se výtvarné práci, sgrafity vyzdobil řadu fasád rodinných domků nejen v okolí Litovle, ale od Luhačovic po Šumpersko. Namaloval cyklus lunet v obřadní síni litovelské radnice, vytvořil sgrafito nad schodištěm u sálů Záložny, na průčelí domu u muzea aj. Od padesátých let působil jako výtvarník Okresního domu osvěty, roku 1961 se stal zaměstnancem Závodního klubu Tesla. Pro litovelské ochotníky tehdy vytvořil scény pro všechna představení. V šedesátých letech spolupracoval s akademickým malířem Františkem Peňázem. Společně navštívili stovky kostelů, podíleli se na jejich opravách a vytvořili mnoho nástropních a oltářních obrazů. Na popud Františka Peňáze vytvořil i plastiky dvou křížových cest: starší a větší (65×35 cm) bez popisu jednotlivých zastavení a mladší menší (30×30 cm) s popisem. Byl všestranně kulturně činný jako ochotnický herec, režisér, malíř kulis, plakátů, diplomů, vyzdobil kroniky divadelního souboru aj. Věnoval se výtvarné práci v mnoha oborech (nástěnné malby, obrazy, kresby, ilustrace knih, plastiky, sgrafita v exteriérech i interiérech, restaurování). Namaloval řadu akvarelů a olejů, dnes vesměs v soukromých sbírkách. Zajímavými a poměrně ojedinělými pracemi jsou obrazy na způsob vitráže ve vinných sklepech v Čejkovicích, mozaika umístěná v areálu bývalých radiokomunikací v Litovli či dřevořezby hlav. V 80. letech 20. století se zdravotní stav Františka Flasara rychle zhoršoval. Po mozkové příhodě v osmdesáti letech byl upoután na lůžko, posléze umístěn do Domova důchodců v rodné Července. Ještě za svého života se v roce 1985 dočkal samostatné výstavy v litovelském muzeu. |
|||||
Zdroj: |
Litovelské noviny 3/1993, S.3; František Flasar 1903–1989. Almanach obce Červenky.2009.; Šik,L.: Litovelské osobnosti. CD-R. 2008.; |
|||||
Poznámka: |
Obraz Františka Flasara na chodbě Obecního úřadu v Července. Unčovice (n.m.č. Litovle). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Český Těšín | |||||
Místa pobytu: | Hukvaldy, Mohelnice, Olomouc, Ostrava, Šternberk | |||||
Obory působení: | ČTK, fotograf | |||||
Anotace: |
Narozen v Horním Žukově (n.část města Český Těšín). Fotografoval od dětství a v letech 1967–1969 studoval Lidovou konzervatoř, obor výtvarná fotografie. Absolvent FAMU v letech 1981–1986, obor reportážní fotografie. Věnuje se také výtvarné fotografii. Profesionálně působí od roku 1971, kdy pracoval jako fotograf – výtvarník na dole Odra v ostravě a od r. 1973 v ČTK Praha, kde působil v olomoucké oblastní redakci až do r. 2011. Poté ještě občas pracuje pro ČTK či jiné akce. Je členem Unie výtvarných umělců Olomoucka a výtvarné skupiny Střet. Účastní se fotografických výstav a soutěží. V létě 1993 vystavoval v Muzeu umění poetický cyklus Stromy a lidé. Výstavy fotografií v roce 1995 na Sv. Kopečku, v září 1997 ve Šternberku mu přinesly prestižní ocenění v novinářské soutěži Czech Press Photo Jeho autorské výstavy se konaly v Hukvaldech (1990), Šternberk (1992),Mohelnice (2001), Olomouc (2004).V roce 2007 dne 14.5. byla otevřena v galerii Podkova slavnostně otevřena výstava Vladislava Galgonka k jeho 61. narozeninám a 35 letům jeho fotografické práce v ČTK. V roce 2007 převzal Cenu města Olomouce v oblasti umělecká fotografie. |
|||||
Zdroj: |
Zatloukal, P.: 1.souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka./Katalog/.Olomouc, VÚ 1991.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Čechy pod Kosířem, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | stavební inženýr | |||||
Anotace: |
Ing. Dr. Bedřich Hacar, DrSc. navštěvoval reálku v Prostějově. Pak studium stavebního inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze. Od r. 1921 pracoval ve výzkumném a zkušebním ústavu hmot a konstrukcí stavebních při ČVUT, jehož byl spoluzakladatelem. Těžištěm jeho práce byl výzkum stavebních hmot, vypracoval několik projektů v oboru betonových konstrukcí. |
|||||
Zdroj: |
Gračka, Fr. : Čechy pod Kosířem. Obec Čechy pod Kosířem 2000. S 33. |
|
||||||
Místo narození: | Čop (SR) | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Opava, Užhorod (Ukrajina) | |||||
Obory působení: | básnířka, učitelka | |||||
Anotace: |
Učitelství: Měšťanská škola Užhorod, Opava 1938. Na obecných školách: Opava, Olomouc, Kroměříž 1942. Lidová škola umění Žerotín Olomouc, obor varhany 1970. Úřednická činnost ve „Službě veřejnosti“ Olomouc. U Krámáře a Procházky v Olomouci roku 1941 vydala sbírku „Verše“. Manželka Mojmíra Hanuše. |
|
||||||
Místo narození: | Česká Lípa | |||||
Místa pobytu: | Brno, Červenka, Praha | |||||
Obory působení: | publicista, strojní inženýr | |||||
Anotace: |
Absolv. Vyšší prům. škola strojní v Brně, ČVUT Praha, fakulta strojní. Od roku 1938 v Července, Průběžně publikuje v Litovelských novinách o historii obce Červenka (1997, 2003, 2004, 2007) |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | starosta města Přerova | |||||
Anotace: |
Předseda a místopředseda Narodní Jednoty, předseda Spolku pro podporování chudých studujících na přerovském gymnáziu, místopředseda Sokola, spolupodílel se na založení vydavatelské společnosto OBZOR.. Starosta města Přerova v letech 1913–1919. |
|||||
Zdroj: |
SOKA Přerov 2006 |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | archeolog, historik, památkář, právník | |||||
Anotace: |
Studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, kde maturoval v r. 1897. Pracoval jako referent památkového odboru města Prahy. Objevil základy 27 románských domů. Patřil k uznávaným odborníkům mezi památkáři. Byl členem Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. Byl zetěm malíře Mikoláše Alše. |
|||||
Zdroj: |
Gračka, Fr. : Čechy pod Kosířem, Obec Čechy pod Kosířem 2000, S. 32–33. |
|||||
Poznámka: |
JUDr. Rudolf Hlubinka |
|
||||||
Místo narození: | Čelechovice na Hané | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brandýs nad Labem, Brno, Čechy pod Kosířem, Olomouc | |||||
Obory působení: | historik lesnictví, publicista odborný | |||||
Anotace: |
Významný historik lesů. Zájem o lesnictví projevil v době války v letech 1942 – 1944, kdy byl praktikantem na lesní správě velkostatku v Čechách pod Kosířem. Od prosince 1944 – 26.2.1945 byl nasazen na nucené zákopové práce v Rakousku. Po otevření vysokých škol ukončil studium na VŠ zemědělské druhou státní zkouškou v r. 1949. Od 1. června 1948 nastoupil u Technického ústavu státních lesů (pozd.Lesprojekt) jako zařizovatel lesů na pobočce v Olomouci. V roce 1954 složil náročnou zkoušku pro samostatné lesní hospodáře a v r. 1955 začal působit jako samostatný Ing.- specialista historie lesů, později jako vedoucí v Brandýse nad Labem až do penze k 1. 5. 1987. Během zaměstnání vystudoval stavební fakultu VUT v Brně a r. 1968 získal hodnost kandidáta věd. Činný byl i v důchodu až do r. 1999. Specializace na historii lesnictví a myslivosti v našich zemích.Publikoval v časopisech: Les, Severní Morava, Slezský sborník, Acta UP. Autor mnoha publikací. Za rozsáhlou vědeckou a literární činnost byl vyznamenán stříbrnou medailí Univerzitou Palackého v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kdy-kde-co v Olomouci, 1983.; Bibliografie vlast.sborníku Severní Morava 1–50.Šumperk, 1988.;. Lesnická práce,r.80 (2001),č.2/01 |
|||||
Poznámka: |
Ing et Ing Emil HOŠEK, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Čechy pod Kosířem | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Olomouc | |||||
Obory působení: | lékař | |||||
Anotace: |
Studoval v Olomouci gymnázium, v r.1771 odešel do Vídně studovat chirurgii. Osobní lékař Leopolda II. |
|||||
Zdroj: |
Kašpar, Rudolf: Jan Karel Hunčovský. ZVSMO 1986–1987, č. 23–24, S. 48–49. ;foto. ; Thomas, W.: Chirurg osvícenecké doby. Střední Morava, 4, č.7 1998. S.93–96.; |
|
||||||
Místo narození: | Čehovice | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Olomouc, Prostějov, Vídeň (Rakousko) | |||||
Obory působení: | hudebník, skladatel, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Gymnázium začal studovat v Olomouci a pak Obchod. akademii v Prostějově, kde absolvoval v r. 1899. Po maturitě odešel do Vídně, kde v r. 1903 absolvoval obchodní nauky. Poté do r. 1919 profesorem Obchodní akedmie v Prostějově, kde se účastnil hudebního života v Orlici. Ovládal hru na violu damour, večery v Besedě. Hlavní hudební činnost v Bratislavě, kde lektor účetnictví na univerzitě, práv. fakulty do r. 1939. Studoval hud. vědu na univerzitě. Z 80 skladeb vydal vl. n. písně, sbory, symf. básně. Též hanácké písně. Jeho skladby občas v rozhlase. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.I.Praha 1963.S.540.;Bařinková, J.: Vzpomínka na R.Chlupa.Štafeta, 8, 1976, č.4, S.20–21.;. ' |
|
||||||
Místo narození: | České Budějovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Ostrava, Praha, Velká Bystřice | |||||
Obory působení: | lékař, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Od r. 1967 přednášel v Brně a v Praze. V letech 1970–81 v angličtině v kursech Světové zdravotnické organizace. Vedoucí Národní referenční laboratoře MZ ČR pro tetanus. Autor 70 vědeckých publikací, z toho 11 v zahraničním tisku. Od r. 1972 v Olomouci jako vedoucí protiepidemického odboru Okresní hygienické stanice v Olomouci, od r. 1986 dosud ředitel a hlavní hygienik Železniční hygiemické stanice ÚŽZ v Olomouci, 1990 jmenován doc. pro obor epidemiologie, 1990 přednosta ústavu prevent. lékařství LFUP, 1991 jmenován profesorem. Prof. MUDr. Vladimír Janout, CSc. působí na Katedře rozvojových studií Přírodovědecké fakulty UPOL, kde externě vyučuje předmět Epidemiologie, hygiena a veřejné zdraví, je vedoucím ústavu epidemiologické ochrany veřejného zdraví na Ostravské univerzitě a zástupce přednosty ústavu preventivního lékařství LFUP. Soudní znalec. Bydlí ve Velké Bystřici. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál, 1992, č.36/37, S.10.;. |
|
||||||
Místo narození: | Čechy | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Holešov | |||||
Obory působení: | odbojář, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Čestný občan města. Starosta Sokola Holešov, profesor, později ředitel reálného gymnázia v Holešově. Byl starostou sokolské jednoty, zakladatelem oddílu házené, organizátorem mnoha večírků a besed. Dne 6. května 1940, v den jeho 60 narozenin, jej obecní zastupitelstvo za jeho veřejnou činnost jmenovalo čestným občanem města Holešova. Ladislav Jaroš byl bojovníkem za pravdu, za demokracii a za tyto ideje obětoval i život. Dne 18. června 1942 byl v Kaunicových kolejích nacistickou mocí zastřelen. Jeho památka je zvěčněna tím, že gymnázium v Holešově nese čestný název gymnázium Ladislava Jaroše. Vděčné členstvo umístilo na vrcholek Jehelníku na svahu Kelčského Javorníku, místu jeho častých turistických vycházek pamětní desku s nápisem: Vzpomeňte bratra Jaroše, starosty Sokola Holešov, ředitele reálného gymnázia, turisty, lyžaře a milovníka tohoto kraje. |
|||||
Zdroj: |
ZMH, 1980, č. 2, S. 27–28. ;ZMH, 1984, č. 4, S. 20–21. ;ZMH, 1990, č. 4, S. 4–5. ;. |
|
||||||
Místo narození: | Česká Třebová | |||||
Místo úmrtí: | Bella Paine (USA) | |||||
Místa pobytu: | Brno, Litomyšl, Olomouc | |||||
Obory působení: | filozof, kněz řádový, spisovatel | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymnázium a bohosloví v Litomyšli, bohosloví v Brně r. 1833, člen řádu augustiánů v Brně, klášter. knihovníkem, od r. 1835 prof. filozofie v Brně. R. 1840 asi v Olomouci. 1844 zproštěn profesury pro názory nemilé církvi. 1869 odešel do Ameriky. První redaktor Moravských novin 1848–1852, pseud. Třebovský František. Matouš – řádové jméno. Šembera mu vydal v Olomouci knížku Mostek. 1841. ;Překládal Goetheho. |
|||||
Zdroj: |
Vopravil, J. Slovník pseudonymů. Praha 1973, S. 771–772. ; Slovník českých spisovatelů. Praha 1964, S. 221–223. ; Hýsek, M. : Literární Morava. Praha 1911, S. 18–23. ;. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Červený Újezd | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Prostějov | |||||
Obory působení: | redaktor | |||||
Anotace: |
Od r. 1888 redaktor Hlasů z Hané v Prostějově, od r. 1892 převzal redakci Pozor, 1893 splynul s Moravskými listy v Brně a z obou vytvořeny Lidové noviny. Knechtl přešel do Brna, koncem r. 1894 se vrátil a začal vydávat Pozor samostatně. Má velkou zásluhu o rozvoj českého novinářství v Olomouci. Publicista, beletrista. Psal povídky. Pseud. Geoffrei;Godovredo. |
|||||
Zdroj: |
Z díla: Třicet let zápasu v Olomouci. Olomouc 1923, Biografie: Fischer, R. : Olomoucký památník. Olomouc 1938, S. 136–139. ;Vopravil, J. : Slovník pseudonymů, Praha, SPN 1973, S. 783. ;. |