Osobnosti Moravy.eu

Od 1811 studoval vyšší gymnázium v Brně. 1812–1815 teol. studia v Olomouci. 1816 vstoupil do benediktinského kláštera v Rajhradě. 1818 vysvěcen na kněze. Od 1830 začal realizovat práce na vlastivědě Moravy.

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.3.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1995.S.126;

Prof. kreslení v Prostějově od r. 1897, na gymnáziu 1899–1901. Publikoval kresby ve Zlaté Praze aj.

Marek, Pavel: Bibliografie okresu Prostějov.Prostějov 1990, S.158 /zázn.č.5143–5145/;. Prof.Tomáš Štětka.In: 38. výroční zpráva zemské vyšší reálky v Prostějově za školní rok 1917–1918, S.4.

V roce 1940 vstoupil do jezuitského řádu. Vystudoval teologii v holandském Maastrichtu, kde byl v roce 1949 vysvěcen na kněze. V letech 1951–1989 byl spirituálem v české koleji Nepomuceum v Římě. Od roku 1954 vyučuje východní teologii na Orientálním ústavu a Gregoriánské univerzitě v Římě. 28.9.2003 jmenován kardinálem. Autor mnoha knih a publikací. Žil v Římě. Na UP obdržel v roce 1997 titul doctor honoris causa.

Olomoucký den, č.291, 13.12.2003, S.4;

Narozen v Žeravicích (n.m.č.města Přerov). Dialektolog. Spolupracovník V. Praska a F. Bartoše

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.1.Opava 1972.;.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1838

Rektor olomoucké univerzity od 6.8.1697 do 13.10.1700.

Filala,J.: Rektoři olomoucké univerzity v letech 1573–1860. Žurnál UP. 6.10.2006. č.3­. S.9.

V Olomouci působila v letech 1860–1865, občas i česky. Manželka herce ND Jakuba Seiferta (1846–1919). Členka Prozatimního a Národního divadla.

Národní divadlo a jeho předchůdci.Praha 1988.S.433–434.;.

Působil na ped. fak. UP v letech 1949–1950. Žil s paní Tamarou (taky výtvarnicí) v Horním Bezděkově u Unhoště, kde zemřel.

Holešovský, F.: Čeští ilustrátoři..Praha, Albatros 1989, S.208–310.;Výtvarní umělci UP.Olomouc 1987.Katalog výstavy.SVKOL;.

2010–2012 Střední škola zemědělská, Olomouc, U Hradiska 4, nástavbové studium ukončeno maturitní zkouškou 2006–2009 Střední škola obchodu a gastronomie PRAKTIK s. r. o. ukončeno závěrečnou zkouškou, prodavač průmyslového zboží

Archeologií se amatérsky zabývá od svých devíti let. Prováděl či provádí povrchové sběry nebo detektorovou prospekci (ve spolupráci s ACO v rámci grantového projektu Preventivní archeologie) v katastru svého bydliště – tj. Náměště na Hané, ale i v katastru blízkých obcí Drahanovice, Loučany, Senice na Hané, Senička, Slatinice. Hlavní oblastí zájmu je mladší a pozdní doba bronzová a halštat – tzv. období popelnicových polí. Výsledky archeologického bádání publikuje v odborném tisku. Profesí je prodavač, ale t.č. pracuje v průmyslovém a technickém oboru. Žije v Náměšti na Hané. Loni debutoval básnickou sbírkou Studování mělkého kroku Dauphin Praha 2020. Na webu Olomoucký deník v rubrice „čtenář reportér“ vychází jeho básně ve středu a v neděli.Dne 11.9.2021 dostal uznání Mobelovy ceny 2020 za debutující sbírku. Dne 10.11.2022 přišly první balíky druhé básnické sbírky Sblížení dvou nebes na Moravu. Vydáno v Dauphinu. Od listopadu 2021 vychází jeho Básně měsíce v PŔESAHU Týneckých listů. Obě sbírky vydané v Dauphinu získaly uznání Mobelovy ceny.

Olomoucky.denik­.cz/ctenar-reporter (poezie) Publikoval poezii v měsíčníku Pevnost, kulturní revue Host, v Olomouckém deníku, kulturním čtrnáctideníku Advojka, ve Tvaru, v antologii Nejlepší české básně 2013 .Básnické sbírky: Studování mělkého kroku (Dauphin 2020 – oceněno uznání Mobelovy ceny 2021) Sblížení dvou nebes (Dauphin 2022 – uznání Mobelovy ceny 2023) Perly v trávě (CULTUM 2023);
Almanachy české poezie: Ptáci z podzemí (2013) Pastýři noci (2014) Rybáři odlivu (2015) Řezbáři stínů (2016) Řeka úsvitu (2017) Noc plná žen (2018) Delty domovů (2019) Cesta k hoře úsvitu (2020) Ohlédni se nezkameníš (2021) Chléb pouště (2022) Je dvorním básníkem blogspotu Otavínka od 7.3.2021, měsíčníku Týnecké listy a Náměšťských novin. Publikační činnost: FALTÝNEK, K. – PŘIDAL, T. – ŠLÉZAR, P. 2012: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „Za hřbitovem“, „Slatiny“, Raný a vrcholný středověk, Přehled výzkumů 54–2, 242.

FALTÝNEK, K. – PŘIDAL, T. 2018: Neprofesionální archeolog Josef Svozil z Příkaz na Olomoucku. 130. výročí narození a 50. výročí úmrtí významné osobnosti regionu. AMS XVIII, 149–153.

FALTÝNEK, K. – PŘIDAL, T. 2019: Nová archeologická zjištění na základě povrchových sběrů v katastru městyse Náměště na Hané (okr. Olomouc). AMS XIX, 14–18.

FOJTÍK, P. – PŘIDAL, T. 2016: Slatinice (k. ú. Slatinice na Hané, okr. Olomouc). „Na Stráži“, Eneolit (KNP), Přehled výzkumů 57–1, 198.

FOJTÍK, P. – PŘIDAL, T. 2016: Těšetice (k. ú. Těšetice u Olomouce, okr. Olomouc). „Za Silnicí“, Eneolit (KKA), Přehled výzkumů 57–1, 198–199.

HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2014: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 55–1, 167–168.

HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2014: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „Valník“, Doba bronzová, Přehled výzkumů 55–1, 205–206.

HLUBEK L. – PŘIDAL, T. 2015: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 56–1, 153.

HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2016: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Doba bronzová (KLPP), Přehled výzkumů 57–1, 220.

HLUBEK, L. – HRADIL, F. – PŘIDAL, T. 2018: Náměšť na Hané (okr. Olomouc) „V Psínku“, Středověk, Přehled výzkumů 59–2, 258–259.

PŘIDAL, T. 2009: Příspěvek k prehistorickému a protohistorickému osídlení katastru Náměště na Hané u Olomouce. AMS IX, 192–196.

PŘIDAL, T. – ŠLÉZAR, P. 2012: Drahanovice (okr. Olomouc). „U Lusthózu“, Novověk, Přehled výzkumů 54–2, 188.

PŘIDAL, T. 2013: K nálezům keramiky mladšího stupně kultury s moravskou malovanou keramikou na katastru Náměště na Hané (okr. Olomouc). AMS XIII, 19–23.

PŘIDAL, T. 2014: Dva nové ojedinělé bronzové předměty z detektorového průzkumu na katastru městyse Náměšť na Hané (okr. Olomouc). AMS XIV, 44–51.

PŘIDAL, T. 2016: Ludéřov (okr. Olomouc). „U smrku“, Neolit (MMK), Přehled výzkumů 57–1, 165.

PŘIDAL, T. 2018: Solitérní metalický nález lužické kultury mladobronzového věku z katastrálního území městyse Náměště na Hané, okr. Olomouc. AMS XVIII, 66–68.

SCHENK, Z. – PŘIDAL, T. 2011: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). Nádražní ulice č. p. 334, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 52–1, 167–168.

https://otavinka.blogspot.com/…vni-den.html https://otavinka.blogspot.com/…-basnik.html

Absolvoval AVU, obor architektura. Prac. zaměření: projekty staveb bytových, občanských, rekreačních, poštovních, telekomunikačních.

Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.139.;

Studoval pedagogické gymnázium v Kroměříži, poté 2 roky filozofii v Olomouci. Vstoupil do generálního semináře na Klášterním Hradisku u Olomouce, kde podporován Josefem Dobrovským psal básně. Vysvěcen r. 1791. V r. 1797 ustanoven kooperátorem v Domaželicích. Zemřel na tbc v Dřevohosticích.

T. G. Masaryk – 1. prezident Československa v období od 14. 11. 1918 – 14. 12. 1935. V roce 1926 navštívil Litovel.

Česká a uherská královna z dynastie Habsburků.Nejstarší dcera Karla VI., která se ujala vlády po smrti svého otce 20.10.1740.V O­lomouci

' pobývala od 1748, bydlívala na Klášterním Hradisku, od té doby pojmenována brána na tř.Svobody jao Terezská.K ochraně severních hranic se rozhodla zřídit v Olomouci mohutnou hraniční pevnost jejíž výstavba trvala 13 let.9.9.1754 by­la za její přítomnosti vysvěceno Sousoší sv.Trojice.

Kdo byl kdo do r.1918 v našich dějinách.Praha, Rovina 1992.S.195 – 196.;Smetana, R.: Průvodce památkami v Olomouci.Ostrava, Profil 1966.S.26, 33, 34, 40, 62.;.

Narozen v Odrlicích (nyní část obce Senička). Bohosloví studoval v Olomouci, vysvěcen 1868, do r. 1874 studijním prefektem v arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. 1875 – 1890 profesorem gymnázia v Rychnově.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.Olomouc 1937.S.51.;.

Narozen v Březnici u Zlína. Studoval gymnázium v Uherském Hradišti, poté u piaristů ve Strážnici a na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. V r. 1871 vysvěcen na kněze. Působil 3 roky ve Vsetíně jako kaplan,a na G v Příboře. Pak byl povolán do Olomouce za arcibiskupského sekretáře,kde do října 1882. Jmenován profesorem fundamentální theologie a církevního práva na bohoslovec. fakultě. 1883 pověřen úřadem kancléře konsistoře. 1887 se stal sídelním kanovníkem a 8. 11. 1892 jmenován olomouckým arcibiskupem. Věnoval se správě arcidiecése. K podpoře chudého kněžstva založil spolek sv. Theodora a značně jej dotoval. Opravil zámecký areál v Kroměříži. 13. 3. 1904 resignoval na arcibiskup. stolec. Žil pak v jižním Štýrsku. Ve své závěti odkázal bohatý odkaz na zřízení české univerzity na Moravě.

Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949.S.46.;. BSSSM, seš.6(18.) Ostrava 2005.S. 58–61.

ThDr. Theodor Kohn

V roce 1984 maturoval na brněnském gymnáziu a poté v roce 1988 absolvoval FFMU, obor historie. V letech 1988–1996 studoval dále na téže fakultě dějiny umění. Pak do roku 1992 působil v Moravském zemském muzeu jako vedoucí památníku Kralické tiskárny a souběžně přednášel na FFMU v Brně. Zabývá se oblastí – dějiny kultury raného novověku, architekturou a uměníl. Je zástupcem vedoucího Historického ústavu FFMU. Publikoval do Zpravodaje Muzea Kroměřížska rozsáhlou stať Renesanční zámek v Dřevohosticích. 1990, č.2, S. 8–22.

Lexikon současných českých historiků. Praha 1999. č.z. 277.

Prof. PhDr.et Mgr. Tomáš Knoz Ph.D.

Studoval v Olomouci a v 18 letech byl přijat do řádu sv. Dominika, kde dostal řádové jméno Michal. Studoval filozofii a teologii na řádové škole ve Vídni, kde byl v roce 1885 vysvěcen na kněze. Dosáhl hodnosti lektora filozofie. Učil na řádových učilištích. V Olomouci přednášel filozofii a sociologii. Pravidelně zpovídal a kázal v domikánském kostele Panny Marie.

Narozen v Krnově u Štěpánova (n.m.č. obce Štěpánov).

Od r. 1953 v Olomouci, fotograf Památkového ústavu Olomouc a externí fotograf UP Olomouc, spolupracuje s časopisem Žurnál. Člen redakční rady KKC od 8.4.1997, od května 1997 ZIP.

viz Osobní list

ThDr. Tomáš Hudec, papežský prelát konsistoře brněnské a olomoucké, řádný profesor biblického studia Nového Zákona byl ordinován 29. 7. 1900 v Brně a na Cyrilometodějské fakultě v Olomouci působil od r. 1919.

Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké. Olomouc 1949. S. 63.

Po maturitě působil v několika profesích a v letech 1965–1970 absolvoval FFUP obor anglistika a bohemistika. Poté učil 20 let na Střední ekonomické škole v Olomouci. Od roku 1990 učil na Katedře uměnovědy a po dvou letech působil jako kancléř rektora Univerzity Palackého do roku 2009. Aktivně působí v Židovské obci Olomouc a je členem Rady Federace židovských obcí a místopředsedou Správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu v Praze. Je místopředsedou Židovské obce Olomouc.Redaktor časopisu.

Osobní sdělení

PhDr. Tomáš Hrbek

Otec byl zednický polír a matka v domácnosti. V r. 1930 se rodiče přestěhovali do Vážan u Kroměříže (n.m.č.města), kde se v r. *1931 narodila sestra. V září 1935 zemřel otec po smrtelném úrazu na stavbě ve Zlíně. Tomáš navštěvoval obecnou školu ve Vážanech, od r. 1941 měšťanskou školu a reálné gymnázium v Kroměříži, kde maturoval v r. 1949. Poté studoval pedagogickou fakultu UP v Olomouci, původně učitelství pro 1.stupeň základních škol, v následujícím roce přestoupil na tříletý studijní obor učitelství pro 6. až 9. ročník. Od listopadu 1952 – říjen 1954 absolvoval vojenskou základní službu v Prostějově a v Košicích na Slovensku. V období 1954–1955 učil na Obchodní akademii v Olomouci, a v letech 1955–1957 na Průmyslové škole stavební v Lipníku. Od září 1957 do srpna 1961 ředitelem Domova mládeže v Prostějově. Od září 1961 ved.vycho­vatelem v učňovském domově Olomouci, Štursova ul. Pak dvacet let (1962–1982) učitelem a zást.ředitele na SOU v Olomouci. Mezitím v letech 1960–1963 dálkově studoval pro 6. – 9 roč. komb. biologie – chemie – práce na školním pozemku. V r. 1981 absolvoval doplňující závěrečnou zkoušku na přírodovědecké fakultě UP :obor biologie – chemie a v r. 1982 rigorózní zkoušku z biologie a didaktiky na pedagogické fakultě UP. Od 1.10. 1983 do konce června 2002 působil PaedDr. Homola jako odborný asistent na katedře biologie na pedag.fak.UP. Má dva syny, oba absolventi Přírodovědecké fakulty UP. Publikoval v odborném a vlastivědném tisku, autor vysokoškolských miniskript. V 1987–1990 předseda VSMO, člen botanické společnosti AV a 2 roky předseda Městské organizace Čs.svazu ochránců přírody v Olomouci (1985–1988). Člen České botaniscé společnosti od r. 1979. Zájmová činnost: filatelie, kaktusářství.V pos­ledních letech zpracovával ze sbírky VSMO činnost význačného olomouckého botanika jm. Heinrich Laus (1872–1941).

Homola, Tomáš: Zámecké parky a zahrady v olomouckém okrese. Středisko. Sborník VSMO 1987–1988, č.11. S. 109–121.; Houfek,J.: PaedDr Tomáš Homola.Preslia, 62, 1990,č4. S 381.;

PaedDr., Mgr. Tomáš Homola

Narozen na Kroměřížsku.

Narozen v Opatovicích u Rajhradu. Katolický kněz. Bohosloví vystudoval v Olomouci a poté působil jako kaplan v Hovězí, Napajedlech. Byl vychovatelem ve Štýrsku, profesorem náboženství v Uherském Hradišti. Působil též jako farář v Kuželově, Záhlinicích a Nezamyslicích. Publikoval časopisecky i knižně.

Fabian, Josef: Slovník osobností kulturního a společenského života valašska. Valašské Meziříčí 2000. S.44. ;

Záhlinice (n. m. část obce Hulín).

Po maturitě na učitelském ústavu v Brně, kde na něj působil Leoš Janáček působil v Budkovicích u Moravského Krumlova, Vémyslicích, Střebenicích, v Horních Dubňanech, kde i varhaníkem. Sbíral lidové písně pro L. Janáčka, uvedeny v Bartošovi.

ČSHS.1.Praha 1963.S.377.;.

Absolvoval piaristické gymnázium v Lipníku, filozofii v Olomouci, teologii v Brně.Kaplan v Bystřici pod Hostýnem, od 1795 trvale v Brně.Od 1.7.1819 farářem v Obřanech.Li­teraturou se začal zabývat za studií v Olomouci. Pseud.T.F. Psal duchovní písně, sbíral lidové písně. Autor Katolického kancionálu. Vydal Gallašovu Múzu moravskou.

Český bohovědný slovník.IV.Praha, 1930, S.331.;Lexikon české literatury.I.Praha, Academia 1985, S.759–761.;.

'

Zakladatel a ředitel továrny Vulkanie. Padl v první světové válce. Pohřben v Prostějově až 12. června 1915.

Starý, František: Městský hřbitov v Prostějově. Prostějov 1931.S.40.

Učitel měšťanské školy. Přispíval do Podpěrovy Květeny Hané.

Připomínky k KK 1993, RnDr.Vl.Tlusták CSc., Vl.muzeum Olomouc.;.

Olešnice (u Blanska).