Osobnosti Moravy.eu

Od r. 1958 působí a žije v Příkazích: Byl ředitelem ZDŠ.

Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha 1992, S.710.;.

Stanislav Zela byl na kněze vysvěcen v 1917, dlouhá léta pak působil jako ceremonář a sekretář olomouckých arcibiskupů Skrbenského, Stojana a Prečana. Roku 1926 byl promován na doktora teologie. V roce 1939 byl pro své protinacistické postoje zatčen a strávil tři měsíce v koncentračním táboře. Poté byl dlouhodobě šikanován povinností opakovaně se hlásit na Gestapu. Roku 1935 byl jmenován papežským prelátem, r. 1938 nesídelním a r. 1940 sídelním kanovníkem olomoucké kapituly. V roce 1941 byl jmenován titulárním biskupem harpasenským a olomouckým pomocným biskupem. Roku 1944 byl investován na preláta scholastika olomoucké kapituly V letech 1947–1948 byl kapitulním vikářem a poté generálním vikářem olomoucké arcidiecéze (1948–1950). V červenci 1950 byl zatčen a v prosinci téhož roku pak odsouzen ve vykonstruovaném procesu k 25 letům vězení. V roce 1963 byl propuštěn, zbytek života dožil ve faktické internaci v charitním domově v Radvanově. V červnu 1969 byl rozsudek nad ním v plném rozsahu zrušen.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970. S.242.; Huňka, Jan: Prsten věrnosti. Matice cyrilometodějská. Olomouc 2003.; Z díla: Náboženské poměry v Olomouci za biskupa Marka Kuena/1553–1565/.Olomouc, vl.n.1931.245 s.

Narodil se rodině obuvníka jako poslední ze 23 dětí. Navštěvoval jen 4 třídy základní školy a ve 14 letech odešel z domova a pobýval na Moravě, v Uhrách, na Slovensku, Rakousku, Bavorsku. Zajímal se při svých cestách o přírodní jevy, geologii, mineralogii, archeologii, národopis a folklór.. Po návratu vstoupil do služeb četnictva. Jeho prvním místem působení byl Vízmberk (n. Loučná nad Desnou, posléze Libina a od r. 1873 Nový Jičín. V roce 1898 byl pro nemoc odejit do penze a žil nadále v Novém Jičíně. Četnické povolání mu umožnilo dobře se obeznámit s krajem svého působení. Prováděl amatérské výzkumy a sběry. Zabýval se taky dokumentací lidových staveb na Kravařsku. Pozůstalost v SOA Nový Jičín.

BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002.S.118–119.

Absolvoval RG v Prostějově, poté externě učitel. ústav v Příboře. Od září 1930 učil v Klopině, poté v Třeštině a Pavlově u Mohelnice. Od prosince 1932 učitelem v Kosově u Zábřeha, po r. 1945 působil 14 let v Hněvkově u Zábřeha. Byl zde knihovníkem, psal kroniku školy, předsedou MNV, autor učebnic, přispíval do časopisu Komenský, prac. v komisi OPS a KPÚ.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk 1990, S.153–154.fotografie.;.

V letech 1948–1952 abs. FFUP v Olomouci, obor výtvarná výchova, angličtina. Od r. 1954 působil na KVTV FF, později PdF. Tvůrči činnost soustředěna na oblast keramické tvorby. Účast na kolektivních výstavách, keramických sympoziích. Samost. výstavy v Olomouci, Praze, 1986 v NSR, Cuxhaven. Věnuje se knižní a užité grafice, ilustrace, drobná grafika. Grafik a keramik, studoval u A. Berana, A. Kučery, V. Navrátila a F. V. Mokrého na FF UP v Olomouci. Od roku 1954 pedagogem, docentem UP v Olomouci, kde vedl výuku dekorativní kompozice, písma, výtvarné výchovy a architektoniky. Samostatně vystavoval od 60. let. Stanislav Vymětal je zastoupen ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci, Slezského zemského muzea v Opavě, UPM v Praze, Moravské galerie v Brně, Galerie Artica v Cuxhavenu a jinde. Bydlel Škroupova 10 Olomouc. Exlibris, novoročenky.

Výtvarní umělci UP.Olomouc 1987.;Ex libris olomouckých umělců.Olomouc 1981.;.

Doc. Stanislav Vymětal

Maturoval v Litovli v hudbě se vzdělával u Ant. Petzolda a Jaroslava Kvapila. V letech 1924–1928 ředitel kůru v chrámu P. Marie Sněžné, dvacet let působil jako korepetitor a kapelník olomouckého divadla. Vytvořil řadu písní a scénických skladeb pro varhany, klavír i orchestr.

Kdy kde co v Olomouci 8/1975. S.28–29.,

Podílel se na vzniku Hanáckého divadla v Prostějově, nyní HaDivadlo Brno, kde působil jako umělec. vedoucí. Též ved. dramat. redakce Čs. televize Brno, MK ČSR Praha, Divadelní ústav. Od r. 1990 pracuje v MK ČR.

Slavíková, V.: Spisovatelé Jm kraje.Brno 1989,S.266–267.

Studoval češtinu a ruštinu 1945–1948 na FFUK v Praze a 1948–49 FFUP v Olomouci, krátce učil na severní Moravě. Od r. 1952–1985 působil v Ústavu jazyka českého ČSAV v Praze.

ČBS.Praha 1992.S.759.;.

V r. 1953 maturoval na gymnáziu ve Strážnici, 1957 abs.UP, od r. 1958 – 1975 působil na katedře matematiky Př.fak.UP.V r. 1969 měl zákaz výuky a znemožnění vědec.práce.1972 se orientoval na počítačové obory.1975 pro­puštěn z politic.důvodů a pracoval jako dělník v Nealko, 1977 v Chronotechně Šternberk, od 1978 v AŽD jako matematik, 1979 ved.odd.ASŘ na GŘ AŽD Praha.V 60.letech byl v KSČ.1990 návrat na UP.Docent matematické anlýzy na PřF UP Olomouc a ved.systémové analýzy fy KRET Olomouc.Člen výboru JČSMF v Olomouci.Autor 12 větších publikací z teorie matematiky, 51 vyučovacích procesú, informací a programů.

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1011.;.

Dramaturg a častý předseda poroty amatérských festivalů v Přerově, Kroměříži. Redaktor čas. Melodie.

Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby.Praha 1990.S.350–351.;. Český hudebník slovník. web.

Ing. Titzl

V letech 1497–1540 byl olomouckým biskupem. Upevnil moc olomouckého biskupství na severovýchodní Moravě. Byl představitelem moravského humanismu a jeho zásluhou se rozvíjel v Olomouci humanistický ruch.

Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 1.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.105.;

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1470

Studoval gymnázium v Olomouci 1888–1892, kde fundatistou při dómě u J. Nešvery, učitel. ústav v Příboře abs. 1897. Podučitel v Kelči, učitel v Hranicích, poté v Brně. Stát. zkouška z hudby v Praze r. 1903, r. 1906 vstoupil do PSMU, první tenorista a sólista, v letech 1937–1946 předseda sdružení. R. 1907 utvořil pěvecké kvarteto. 1945–1959 žil v Praze. Vyznamenán historic. zlatou medailí POČ 1939. Napsal své životopisné vzpomínky „Můj hudební svět“. Brno 1949.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.757.;Spáčil, V. Historický místopis okresu Olomouc-venkov 1848–1960.Olomouc UP 1968, S.21.;.Ševčíková, H.: Malá galerie nejen význačných rodáků a občanů Velkého Týnce. In: Čtení o Velkém Týnci. Velký Týnec 2007, S. 76.;

Studoval v Olomouci, Brně, působil na školách v Holešově a na Kroměřížsku, Vyučoval v letech 1894–1929 na učitelském ústavu v Kroměříži. Sbormistr Moravanu.

Fric, O. : Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku. Kroměříž 1941. ; Stárek, Z. : SČS II. Praha 1982. S. 591–592. ;.

Stanislava Šprincová,, rodným Kavanová, se narodila v Olomouci. Její otec Antonín Kavan byl jako člen městského zastupitelstva krátce po
okupaci v roce 1939 zatčen a pět měsíců vězněn. V roce 1944 ho gestapo znovu zatklo a odvezlo do terezínské Malé pevnosti. Krátce po osvobození zemřel na skvrnitý tyfus v karanténní stanici v Roudnici nad Labem. Stanislava Kavanová musela těsně před maturitou na SGO v roce 1943 nastoupit na nucené nasazení. V Králíkách ji v roce 1944 za nezávaznou korespondenci se skotským zajatcem zatkli a uvěznili ve věznici pro mladistvé ve Vídni, kde zažila poslední měsíce války spojené s bombardováním této metropole. Po válce se provdala za Zdeňka Šprince, který měl velkou zásluhu na opětovném zřízení olomoucké univerzity, v čemž mu usilovně pomáhala. Studiovala práva v Brně a po té ekonomickou geografii v Praze a také ve Francii. Působila na Katedře hospodářského zeměpisu přírodovědecké fakulty UP od roku 1950 jako odborná asistentka a od roku 1959 přednášela na katedře geografie a vědecky se věnovala socioekonomické geografii. . Publikovala v regionálním a odborném tisku ( Severní Morava, VVM, ZVÚO aj.) Též autorkou několika monografií. Zpracovatelka pozůstalosti prof.A.Šprince a Dr. Zdeňka Šprince. Při otevření knihovny na pobočce , Brněnská 82/83 darovala v prosinci 1991 památky na prof. Antonína Šprince, významného knihovníka Olomouce.

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973. S. 352.
V sýpkách ducha. Olomouc 1992. S.164.
Bibliografie publikační činnosti v almanachu SGO 1947, 1967, 1992.
Parte.

Doc. JUDr. et RNDr. Stanislava Šprincová, CSc.

rozená Kavanová

Ředitel školy, hudebník-flétna, hoboj, cello, za 2. svět. války sestavil v Přerově smyčcové kvarteto a pořádal pravidel. koncerty;

Literární místopis Přerovska-OA Přerov;.

V roce 1946 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Hudebně se vzdělávala u J. Pavlovského, varhaníka v Holici. V hudební škole Žerotín studoval varhany, klavír a dirigování u Dalibora Doubka. V letech 1951–53 sbormistr při ped.fak.UP, 1966 sbormistr Žerotína, 1962–72 řídil komorní pěv.sbor Dvořák. Ředitel Parku kultury a oddechu v Olomouci od r. 1970. Pan Ščudlík chodil hrávat na varhany do hejčínského kostela a jeho hudba se nesla po celém Cyrilometodějském náměstí v letech 1974–1979, kdy jsem tam bydlela. Měl ohromné organizační schopnosti. Pohřben na ústředním hřbitově v Olomouci.

Stárek, Z.: SČS II.Praha 1982.S.556. Kdy kde co v Olomouci 1988, leden, S.34. Archiv Kašpárkovy říše Olomouc 30.4.1997.

Studoval AVU 1886–1892 J.V.Myslbeka, kde byl od roku 1899 sám profesorem.Podílel se sám na výzdobě Národního domu v Prostějově.Na hřbitově je od něj zhotoven náhrobek pro Aloise Boudu, dědu C.Boudy.

Okno.Zprávy KPVU Prostějov.1996, č.11, S.44.;

Narozen v Popovicích u Přerova (n.m.č. města Přerov. Básně psal pod pseudymem Alois Stanislav Chudobka. Přispíval do různých časopisů-Obzor, Haná, Palacký aj.

Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982.Oprava roku narození z 1887 na 1877 – SOKA Přerov, duben 1994.;.

V roce 1964 absolvoval Přírodovědeckou fakultu UM Brno poté působil jako odborný asistent PřF UP Olomouc, 1979 stud. pobyt v Leningradě, 1990 docent katedry matematické analýzy a numeric. matematiky. První zasloužilý člen JČSMF.;

Kdo je kdo II.1991/92.Praha 1991, S.900.;.

Portrétista.

Jordán, František: Celoživotní umělecké a kulturní dílo uzavřeno. =Vyškovský zpravodaj, prosinec 1986, S. 7–8, obr. ; Kmoníčková, Eva: V roce 1986 zemřeli. Brno SVK 1987, S. 48–49. ;.

mecenáš Sokola, muzejnictví. Zasloužil se o zpřístupnění mladečských jeskyní.

Z dodatků red.Šika, Litovelské noviny, Litovel, duben 1993.;.

Stanislav Regal se narodil v Praze na Žižkově a než v roce 1954 přišel do olomouckého divadla, poznali ho diváci v pražské Redutě, českobudějovickém divadle, na Kladně, v Plzni, Opavě, Brně a opětovně v Plzni. Jeho přerod z písmomalíře na jevištního umělce první kategorie lze přisoudit jeho mimořádnému talentu, ale i vysoké inteligenci a nesmírnému zaujetí pro divadelní umění. V roce 1954 netušil, že v olomoucké operetě zakotví na celých 28 let a právě v Olomouci stráví na sklonku života i léta zaslouženého odpočinku. Během života nastudoval 174 inscenací, z toho 126 v Olomouci. V mnoha inscenacích vytvořil významné role, skoro legendární bylo jeho zpodobení Lélia v Goldonově stejnojmenné veselohře, s níž v Olomouci odstartoval své angažmá.

Matzner, A.: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, 3.díl, Praha 1990; Kdy Kde Co, 11/2006, S.1; Postavy brněnského jeviště.II. Brno 1989 S. 315–319.;; Zbavitel, Miloš: Divadlo mezi troskami. Praha 2005.; Štefanidex, Jiří: Kalendář dějin divadla v Olomouci. Olomouc 2008.; Kolář, B.: Stanislav Regal nebude nikdy zapomenut. 21.7.2004. Olo­mouc.cz

Doc. PhDr. Stanislava Přádná přednáší od roku 1994 na katedře filmových studií FF UK v Praze, kde také vystudovala filmovou a divadelní vědu. Působila nejprve jako redaktorka v Čs. filmovém ústavu, od roku 1991 vyučovala jako odborná asistentka na katedře divadelních, filmových a mediálních studií FF UP v Olomouci. Jejím oborem je historie poválečné české kinematografie se zaměřením na šedesátá léta a novou vlnu. Rovněž vede semináře filmové kritiky a interpretace filmového díla. Specializuje se na problematiku herectví ve filmu, jíž věnovala celou řadu analytických studií vydaných v odborném tisku (Film a doba, Iluminace, Kinoikon) nebo ve filmologických sbornících. Podílela se jako editorka a spoluautorka na knize Démanty všednosti (2002) a vydala knižně své studie o filmovém herectví s názvem Čtyřikrát dva (2007). Publikovala také v Literárních novinách, Respektu nebo v kulturním týdeníku A2.

Odb.as.katedry věd o umění FFUP Olomouc od r. 1990.Abs.FFUK Praha, teorie dějiny filmu a divadla 1975.1981–90 redaktorka, Čes.film.ústav Praha.Publikovala v čas.Film a doba, Scéna, Záběr, Kino/recenze, studie/;

Kdo je kdo.II, 1991–92.Praha 1991, S.784.;. http://www.databazeknih.cz/…-pradna-8310

Učitel a ředitel školy v Šišmě a v Pavlovicích u Přerova, od r. 1959 nositel titulu „Vzorný učitel“, autor pedagog. materiálů a Sborníku obce Šišmy. Žije v Šišmě.

Literární místopis Přerovska.-SOKA Přerov;.

Narozen v Biskupství (n.Náměšť na Hané). Absolval. Slovanské gymnázium v Olomouci v r.1897. Po vysokoškolském studiu se věnoval pedag. povolání. Učil na gymnáziích v Zábřehu, Uh. Hradišti a od r. 1913 v Olomouci. Učil latinu, řečtinu a češtinu a 1913–31 na Slovanském gymnáziu v Ol. Souběžně učil latinu na české reálce, 1919–20. V r. 1931 odchází do Přerova a stává se ředitelem státního čsl. reálného gymnázia do r. 1938. Redigoval výroční zprávy této školy.

Týnecké listy, 4/2007, S. 9; Kunc, J.: Kdy zemřeli…?, Praha 1974, S. 183; Sto let českého gymnázia v Přerově, Přerov 1970; Primum necessarium je vzdělání a mravnost, Olomouc 1997;