Osobnosti Moravy.eu

Narozen v Holici u Olomouce.V me­ziváleč. době půs. v Olomouci v Holici, kde pracoval jako samost. architekt. Po vzniku Stavoprojektu, zde pracoval. Tvorba je orientována k neoklasicismu-pomníková tvorba: Husův sbor církve čs. a jihoslovanské mauzoleum v Ol. /1924–26/. Architekt. pozůstalost uložena v OGVU v Olomouci.

Zatloukal, P. : Olomoučtí architekti 20. století. =ZKVMO 1984, č. 229, S. 16–17. ;Toman, P. : Dodatky SNČSVU. Praha 1955, S. 20. ;.

Holice u Olomouce jsou nyní součástí města Olomouc.

V roce 1876 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci, žák J.E.Kosiny, středem vlastenec.kroužku, organizátor kulturních podniků a besed.Studoval v Praze práva, ale záhy se věnoval žurnalistice.Přis­píval do moravských listů: Našinec, Koleda.Šifry: B.B.H./Našinec/, h-a, H-b-a;ka /Koleda/;

Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.31.;Lexikon české literatury.1.díl­.Praha, Academia 1985, S.105–106.;Vopravil, J.Slovník pseudonymů…Praha, SPN 1973, S.364.;.

Hudbě se učil u Procha a Sechtera za universit. studií ve Vídni. Za Účast při revoluci 1848, pronásledován. Odešel do USA. Od r. 1860 působil v Chicagu.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.44.;.

Bouzov – Doly dnes patří pod jednotný název Bouzov ( spolu s dalšími 12 obcemi)

Hampl, Jaroslav: Herma Barfusová. Medailon k 80. narozeninám . Olomouc, Okresní knihovna 1978.;

Absolv. FF UP, obor čeština a literatura-historie. Středošk. profesorka SOU Prostějov, ISST-COP Zlín. Zabývá se historií Kralic na Hané a okolí, rodáci, významné osobnosti, lit. regionu. Publik. činnost: drobné příspěvky v Prostějovsk. týdnu a HN, zabývá se dějinami regionu Prostějova a okolí, osobnosti, recenze knih apod.

dokument. list/1995

Autorem snímku je B. F. Červinka

Vystudoval G v Přerově. Syn učitele a kapelníka Eduarda B. /1829–1893/;Od r. 1894 šéf opery Zemského divadla v Lublani.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.82.;.

Helena Ditrichová se provdala v roce 1913 za manžela Vladiníra Bochořáka a spolu s ním spolupracovala na tvorbě románů. V roce 1947 vyšel román Příboj tématicky čerpající z třicetileté války o náboženských bojích mezi protestanty a katolíky let 1599–1648 na Olomoucku.

Do Olomouce přišel po předchozí praxi v Krnově na přelomu století a trvale se zde usadil počátkem 40. let. Věnoval se památkovým úpravám Olomouce.

Zatloukal, Pavel: Olomoucká architektura let 1850–1950 a její význam v obraze města. In.: ZKVMO, 1981, č. 213, S. 1–15. ; Zatloukal, P. :Olomoučtí architekti 20. století. In.:ZKVMO, 1984, č. 229, S. 19–20. ;. BSSSM, seš.4(16.).Ostrava 2003.S. 26.

Od roku 1903 studoval na gymnáziu v Zábřehu. Po maturitě 1911 odešel na Právnickou fakultu UK v Praze. Po roce 1918 jako mladý právník vstoupil do služeb čs. ministerstva průmyslu, obchodu a živností. V Praze se stal i významným členem vedení čs. Orla. Za nacistické okupace se zúčastnil ilegální činnosti Orla. V prosinci 1942 byl zatčen a zahynul mučednickou smrtí v koncentračním táboře v Osvětimi.

Biografický slovník Slezska a Severní Moravy 2.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1993.S.22.;

Syn Josefa Doležala (1848 – 1928) a bratr Metoda D. (1885–1971). Studoval SG v Olomouci 1887–1895, poté Karlovu Univerzitu v Praze, kde absolvoval r. 1900. Od r. 1902–1908 profesorem SG v Olomouci, činný v Žerotíně, II. sbormistr. Referent deníku Pozor. Mj. autor knihy Politické a kulturní dějiny Olomouce.

Československý hudební slovník.I., Praha 1963., S.252.; Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů. I. Praha 1982. S.89.

Rozená Burdová. Od r. 1965 žila s rodiči v Olomouci. Studovala gymnázium v Olomouci-Hejčíně a pak absolvovala Přírodovědeckou fakultu UP Olomouc. Poté působila jako správce počítačové sítě na Pedagogické fakultě UP. V letech 1997–2019 ředitelka vydavatelství UP Olomouc. Po odchodu do důchodu založila rodinné nakladatelství CULTUM, Polská ul. 39, Olomouc.

Osobní sdělení 22.3.2023/hš Databáze NK ČR Klementinum 190, AUT web stránky: cultum.cz

RNDr. Hana Dziková

Kdo je kdo.Praha.Agentura Kdo je kdo.2002.S.139.

Rozená Jemelíková Helena. Vystudovala UMPRUM v Uherském Hradišti a VŠUP v Praze, kde studovala knižní kulturu a písmo. Tvoří exlibris, ilustrovala knihu B. Hlinky Už není návratu. (Praha, ČS 1985). Samostatně vystavovala v Novém Jičíně, Turnově, Přerově, Opavě, v Uherském Hradišti.

Zatloukal, P.: 1.souborná výstava unie výtvarných umělců Olomoucka./Ka­talog/.Olomou­c, VÚ 1991. 26 mladých výtvarných umělců Olomoucka.Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci. 1980; Pavelková, Anna: Helena Hašpicová. Katalog výstavy. Přerov, OVM J.A.Komenského 1988.

Působil na LF UP, katedře mikrobiologie v letech 1951–1972. ;

Kapitoly z dějin olomouckí univerzity.Ostrava Profil 1973.;Archiv UP Olomouc.;.

Z data úmrtí je známo jen: 8 1980

Roz. Krumholcová. Absolvovala Slovanské gymnázium v Olomouci a poté Pedagogickou fakultu UP. Učila na ZŠ Hálkova 1. st. Bydlí v Radíkově.

biogram hš

Narozen v rodině domkáře v Rudolticích (n.m.č. obce Sobotín). Vyučil se kovářem. V mládí strávil 14 le ve Vídni. Po návratu do rodiště pracoval jako kovář ve strojírně v Petrově nad Desnou. Již v té době sbíral nerosty. Byl přezdíván „králem kamenů“. Studoval literaturu o nerostech, navázal styky s profesionálními mineralogy. Po uzavření strojírny byl lamačem v lomu v Krásném (m.č. Hraběšice). V době nezaměstnanosti v 30. letech se živil sběrem nerostů. Stal se nejvýznamějším sběratelem nerostů na severozápadní Moravě a objevil zde řadu nových nerostných nalezišť. Nerosty dodával i do Moravského muzea v Brně, ale také dalších muzeí, škol a obchodů s přírodninami, zvl. v Německu a Rakousku. Po ukončení 2. světové války se přihlásil k odsunu dobrovolně. Po těžké nemoci zemřel v Horním Hesensku a pohřben je v obci Luh.

BSSSM, seš.4 (16.) Ostrava 2003. S. 49–50.

Dětství a mládí prožila v Prostějově, abs. zde střední školu. 1959–1964 abs. FFUM Brno. Novinářskou činnost začínala jako vedoucí rubriky Brněnského večerníku. Nyní pracuje v tiskové propagaci Vlnařského průmyslu v Brně. Publikuje od r. 1960 v tisku: Universitní noviny, M=týden, Stráž lidu, Brněnský večerník, Rovnost, Hanácký kalendář. Knižně-přispěla do sborníku Znamení krajiny. Brno, Blok 1973 a do příležitostných brožur k Wolkrovu Prostějovu.

Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno, KJM 1989, S.38–39.;.

Narozen v Hrabí, což je nyní součást obce Bílá Lhota.

Nasobůrky jsou nyní čtvrť města Litovle.

Podplukovník čsl. armády in memoriam, jedna z obětí fašistického teroru po potlačení přerovského povstání. Popraven v Olomouci – Lazce.

SOKA Přerov, duben 1994.;.

Lazce část města Olomouc.

Studoval na učitelském ústavu v Pelhřimově a dvakrát přestoupil na reálné gymnázium do Třeboně a učitelský ústav do Kutné Hory. Pedagogickou činnost zahájil 1877 na škole v Dačicích. Poté učil u minoritů v Brně, ve Štěpánovicích, Uhřínově a Postoloprtech, kde 1882–1885 řediteloval. Později odešel na severní Moravu a učil v Sudkově a Leštině. V roce 1892 se stal jednatelem výboru pro zřízení českého gymnázia v Zábřehu.

Slovník učitelských osobností okresu Šumperk.Šumperk: Oblastní rada ČMOS, 1990.S.98–99.;

Narozen ve Starém Městě u Fryštátu (n.m.č. Karviné). Vyučoval na menšinových školách na Těšínsku. 1945 se přestěhoval do Šumperka a byl odborným učitelem na středních školách. 1954–1984 byl městkým kronikářem. 1965 obdržel Cenu města Šumperka.

Biogracký slovník Slezska a severní Moravy.6.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1996.S.71;

Staré Město (na Karvinsku).

Narozen v Olomouci – Bělidla. V roce 1925 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci.
Po osvobození působil jako vojenský oční lékař v Roudnici nad Labem.

Símě hořčičné. Olomouc 1947. S. 228.; V sýpkách ducha. Olomouc 1992. S.150.;.

Narozen v rodině majitele textilky Huga L. Studoval na nižším gymnáziu v Šumperku a vyšším gymnáziu v Brně. Medicínu vystudoval na univerzitě v Innsbrucku a ve Vídni. Už v době studií praktikoval v šumperské nemocnici. Po promoci r. 1902 pracoval na několika klinikách ve Vídni. V roce 1911 ustanoven docentem chirurgie na univerzitě ve Vídni a vyslán na mezinárodní chirurgické kongresy (v Berlíně, Brémách, Bonnu, Heidelbergu). V r. 1912 byl jmenován primářem chirurgické kliniky Zemské nemocnice v Brně, kde setrval až do r. 1938, kdy byl penzionován. Po 15.3.1939 byl reaktivován a pověřen vedením všech brněnských nemocnic a 1941 mu byl jako zdravotnímu radovi svěřen dohled nad chirurgickými klinikami na celé Moravě. Koncem války se z Brna odstěhoval ke své dceři do rodného Šumperka, ale 1946 odtud musel odejít do Německa.

BSSSM, seš.10 (22.) Ostrava 2007.S. 45–46.

Doc. Dr. med. Hugo Leischner

V Třebíči žila 1944–45. Poté žila a tvořila v Olomouci. 1960–1968 pracovala v armádě jako knihovnice. Od té doby se trvale věnuje literární práci. Spisovatelka, etnografka-folkloristka, uměl. ved. folkl. souborů: Slaměnky, Tetke a stréci, sběratelka lid. tradic na Hané a autorka divadelních her, pohádek, pověstí. Debut r. 1965 Za horama za dolama. Publikovala též v regionálním a celost. tisku. 1990-zaklad. folk. festivalu Lidový rok ve Velké Bystřici, 1991– zaklad. odb. konference Lidová kultura na Hané, 1956–59 spolupráce s dětsk. souborem Komenium. 1990 člen Obce spisovatelů, Obce moravskoslezsk. spisovatelů.

Ševčíková, Hana: Helena Lisická: Medailon regionální spisovatelky.O­lomouc, OK 1982.; Kobza, F.: Korálky z pověstí a tradice.ZN, 1986, 10.4., S.5.; Ševčíková, Hana: Haná v dětské literatuře. Olomouc SISŠ 1993., Kdo je kdo v ČR na přelomu 20.stol., Praha 1998., Málková, I.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945–2000), Olomouc 2001., Slovník českých spisovatelů od r. 1945, 1.díl, Praha 1995., Slovník české literatury 1970–1981, Praha 1985.,

Bydlel v Liboši u Štěpánova. Gymnázium studoval ve Šternberku a pak studoval UK v Praze. V Olomouci působil na KHES od r. 1954, na katedře biologie působil od r. 1957, vedoucí katedry lékařské biologie LFUP. Pozornost soustřeďuje na parazitologii. 130 publikací a světová priorita. Objev tzv. ovicidních hub ničících vajíčka parazitních červů v půdě. Člen čs. výboru o probl. parazitologie při UNESCO. 1985 jmen. prof. biologie a parazitologie. Autor 9 a spluautor 6 skript, 132 odb. prací, populárně vědec. statí a učeb. textů. Publikuje v odb. časopisech v zahraničí. –

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity.Ostrava 1973.S.328.;LD 26.5.1989, S.4.;Profil, foto.Žurnál, 1992, č.40, červen, S.8.; Informační zpravodaj pro občany Liboše a Krnova. č.17, září 2005, S.9.