Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Paříž (Francie), Praha, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | odborná publicistka, tanečnice, vysokoškolská učitelka | |||||
Anotace: |
Narozena v obci Lhota nad Moravou. Po maturitě na gymnáziu ve Valašském Meziříčí v roce 1919 odešla studovat do Prahy, kde v r., 1925 absolvovala přír. vědy. na KU.. Tanec studovala v Paříži. V r.1930 rozvinula podnětnou činnost ve svém oboru. V té době byla také nějaký čas v Alžíru. Po r. 1945 působila pedagogicky na konzervatoři v Brně do r. 1949, pak v Praze, kde působila i na AMU. Její odborná publicistická činnost v Tanečních listech /1945–49, divadelních programech a denním tisku/Rovnost/ má dokumentární a podnětný význam. RNDr. Tymichová zůstala svobodná a zemřela v Brně, kde je též pochována.. |
|||||
Zdroj: |
Dopis z 2.2.1994 od pana Jaroslava Olberta, Lhota nad Moravou 44.;ČSHS.II.Praha 1965.S.805.;. |
|||||
Poznámka: |
Lhota nad Moravou – nyní místní část obce Náklo. |
|
||||||
Místo narození: | Náklo | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno | |||||
Obory působení: | architekt | |||||
Anotace: |
Studoval v Brně, kde také prožil část svého života. |
|||||
Zdroj: |
Ůdaje z dopisu p.Jaroslava Olberta ze Lhoty nad Moravou 44, ze dne 2.2.1994.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data narození je známo jen: 0. 0. 1893 a narozen ve Lhotě nad Moravou (nyní část obce Náklo). |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Praha | |||||
Obory působení: | hornista, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Bratr Bedřicha T. Abs. konzervatoř a JAMU v Brně u prof. Šolce. Zasl. umělec. Člen souboru Clegium musicum Pragense. Od r. 1964, od 1968 první hornista a ved. skupiny lesního rohu České filharmonie v Praze. Jako sólista spolupracuje téměř se všemi čs. orchestry a s řadou koncertních umělců, též se svým bratrem. 1972 – 1970 pedagog na pražské konzervatoři, od 1977 na AMU. Vítěz mez. soutěže Pražského jara 1968, 2. cena mez. soutěže v Mnichově 1969. ; |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1024.;ČBS.Praha 1992.S.752.;. |
|
||||||
Místo narození: | Bohuslavice | |||||
Místo úmrtí: | Zábřeh | |||||
Místa pobytu: | Dubicko, Rapotín, Zábřeh, Zlín | |||||
Obory působení: | varhaník | |||||
Anotace: |
Studoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1935. V r. 1945 kaplanem v Malenovicích u Zlína (n.m.č.Zlína), 1947 farářem v Rapotíně a v Dubicku, kde do r. 1963 a pak jmenován děkanem Zábřežska. |
|||||
Zdroj: |
Katalog kněžstva olomoucké arcidiecese.Olomouc 1949.S.170.;Müller, Fr.: Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny I.;OK Prostějov, květen 1994.;. Pepřík, E.: Neboj se a pojď. Nová Jasenka 1999.; |
|||||
Poznámka: |
Bohuslavice (na Prostějovsku) |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bohuslavice, Litovel, Olomouc, Přerov | |||||
Obory působení: | fotograf, grafik, malíř, pedagog | |||||
Anotace: |
Absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci r. 1946, reklamní grafik, 1947–1952 stud. výtvar. výchovu na UP, působil jako pedag. na ZŠ, 1954–1961 v JSŠ Litovel, poté v Přerově, SPŠ. Činnost -malba, drob. keramika, uměl. fotografie. |
|||||
Zdroj: |
Stratil, V.: Výtvarní pedagogové a talentovaní žáci.In: Osmdesát let gymnázia Jana Opletala v Litovli 1901–1981.Litovel 1981.S.127. Vzděláván budiž…Olomouc, SG 2002. S. 468. Okno, 2007. r. 15, č.2. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, pedagog středoškolský, překladatel, ředitel gymnázia | |||||
Anotace: |
Od čtrnácti let se staral o zajištění rodiny, protože jeho otec pobýval na práci v Argentině, ale jeho výdělky nestačily k obživě. Pracoval v cihelně , jako noční hlídač ve stavební firmě a ve dne se učil řemeslu. Po skončení vojenské služby studoval učitelský ústav, kde maturoval v roce 1941. Po válce složil maturitu na reálce a v roce 1946 i na gymnáziu. Pak studoval vysokou školu. V roce 1948 složil učitelské zkoušky a učil na Slovanském gymnáziu češtinu a angličtinu. V roce 1954 se stal ředitelem jedenáctiletky a působil zde do roku 1957. Souběžně působil též ve výboru Volánkovy jednoty divadelních ochotníků besedních, o níž v roce 1956 napsal 1. díl knihy o historii let 1872–1920. Po politických prověrkách v roce 1958 byl nucen odejít ze školství do výroby a působil v Pozemních stavbách a dálkově vystudoval Stavební průmyslovou školu, kde maturoval roku 1963.V Pozemních stavbách dělal mistra a poté vedoucího VTI podnikového ředitelství. V roce 1973 odešel do důchodu. Ve volných chvílích se věnoval překladům ze severských jazyků. |
|||||
Zdroj: |
Osmdesátpět let olomouckých ochotníků. Olomouc 1957. ; Hynek, Zdeněk: Olomoucké hřbitovy Olomouc. 1997. (rkp.) Ševčíková, Hana: Březnová středomorovská výročí. Týnecké listy, 2013, č.3. S.4. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. František Tvrdoň |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Přerov | |||||
Obory působení: | právník | |||||
Anotace: |
působil ve Vsetíně, Bílovci na Slovensku, v Ostravě a od r. 1966 ve Frýdku. Od r. 1963 se věnoval studiu horního práva. Z jeho podnětu se konala kolokvia, od r. 1972 s mezinárodní účastí. Publikoval odborné studie v časopisech a sbornících. V r. 1968 vyšly vybrané kapitoly Nové rakouské horní právo. |
|||||
Zdroj: |
Literární místopis/OA Přerov/duben 1993.;. |
|||||
Poznámka: |
Z data úmrtí je známo jen: 0. 0. 1988 |
|
||||||
Místo narození: | Sychrov | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | etnograf, redaktor, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V r. 1867 maturoval na akad. gymnáziu v Praze. Od r. 1872 v Olomouci v redakci Moravské Orlice, od r. 1875 v Brně. 1876 – 1880 působil jako prof. na ústavu české vyšší reál. školy Matice školské v Prostějově. Od 1. 4. 1884 až do smrti redaktor Selských listů v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Fischer, R.: České noviny a novináři v Olomouci 1848 –1938.Olomouc 1938.S.37 – 38.;. |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, sbormistr, varhaník | |||||
Anotace: |
V letech 1874 – 77 absolvoval varhanní školu v Praze, poté působil v pražských kostelích. Od r. 1879 trvale v Prostějově. Varhaník hlavního chrámu v Prostějově, později od 1915 ředitel kůru. 1915 – 1924 ředitel městské hudební školy, 1882 – 86, a 1887 – 1890 sbormistr zpěvác. spolku Orlice. |
|||||
Zdroj: |
ČSHS.II.Praha 1965.S.802 – 803.; |
|
||||||
Místo narození: | Hlinka | |||||
Místa pobytu: | Ostrava, Přerov | |||||
Obory působení: | aforista, politik komunální, publicista, tesař | |||||
Anotace: |
Narozen v obci Hlinka, (u Bruntálu), Moravskoslezský kraj. Absolvoval SOU stavební, obor tesař Baumax Ostrava, stavebniny Sanita, zořizovač svět Přerov od r. 2003. Publikuje do novin a užívá pseud. Lancellot. Člen přerovského zastupitelstva. V březnu 2022 vydal vl.n. ve výroční den přístupu České republiky do NATO dne 12.3.2022 publikaci " Myšlenky muže ve středním věku". Celá částka z prodeje bude věnována na podporu Ukrajiny za její svobodu. 63 s. Tisk NTP Pelhřimov. V listopadu 2022 vyšla publikace „Myšlenky při toulkách Přerovem“. Doplněno úžasnými ilustracemi autora, oblíbená místa v Přerově. Obě publikace podepsány autorem. |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení dne 11.2. 2022/hš www.přerov.eu prerovsky.rej.cz https://otavinka.blogspot.com/…ky-muze.html |
|||||
Poznámka: |
Dárce krve a krevní plazmy. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Cotkytle | |||||
Místa pobytu: | Zábřeh | |||||
Obory působení: | odbojář, partyzán | |||||
Anotace: |
Organizátor protifašistického a partyzánského odboje. Studoval v Zábřehu. Aktivně působil v ilegálním odboji a 1944 byl při jedné ze svých cest zastřelen gestapem. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.Ostrava.Ostravská univerzita v Ostravě 1996. S.127–128. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Havířov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Havířov, Přerov | |||||
Obory působení: | grafik, malíř, typograf | |||||
Anotace: |
Studoval ŠUŘ Brno. |
|||||
Zdroj: |
Havlíček J. : Výtvarní umělci okresu Karviná. Karviná 1985.
|
|
||||||
Místo narození: | Požděnice (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Rostock (Německo) | |||||
Obory působení: | pěvec | |||||
Anotace: |
Tenorista. Studoval u D. Levytského. Účinkoval v Olomouci (1951 – 62 a od 1963) a v Rostocku (1962 – 63). Hlavní role: Števa (Její pastorkyňa), Almaviva (Lazebník sevillský), Cavaradossi (Tosca), Pinkerton (Madame Butterfly), Faust (Faust a Markéta), Ottavio (Don Giovanni), Lenskij (Evžen Oněgin), Albert Herring a zvláště Vašek (Prodaná nevěsta). Působil v Divadle Oldřicha Stibora do května 1979. |
|||||
Zdroj: |
Janota, D. – Kučera,J.: Malá encyklopedie české hudby. Praha, Paseka 1999. |
|
||||||
Místo narození: | Dřevnovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Moravské Budějovice, Prostějov | |||||
Obory působení: | odbojář, pedagog | |||||
Anotace: |
Maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně a poté studoval matematiku a fyziku na brněnské německé technice. Brzy se přestěhoval ke svým příbuzným na Ukrajinu, kde pokračoval ve studiu na univerzitě. Po vzniku Československa se v roce 1919 vrátil na Moravu. Učil v Prostějově a Kroměříži. 1935 se ujal organizování a vedení mezinárodní organizace Mírové hnutí. Vystupoval proti nacistické ideologii. V r. 1939 byl vězněn na Špilberku. Po propuštění byl sledován gestapem. Umírá na srdeční nemoc. |
|||||
Zdroj: |
Prostějovský Týden, 17.01.1996, S.10., . |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Anotace: |
Folková hudební kapela Tubus byla založena 1.9.1993. Přes své mládí již zaznamenala řadu úspěchů. Vystupuje ve složení : Alan Červinka (sólový zpěv), Radek Šnábel ( první kytara), Mirek Maléř ( kontrabas), Jiří Bílek ( druhá kytara). Manažerem kapely je Karel Preisler. Kapela vystupuje v rozhlase, natočila 2 videoklipy a desku. |
|||||
Zdroj: |
|
|
||||||
Místo narození: | Pelhřimov | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Javoříčko, Konice, Náměšť na Hané, Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Tršice | |||||
Obory působení: | divadelní ochotník, restaurátor, sochař akademický | |||||
Anotace: |
V mládí působil krátkou dobu jako herec u kočovné společnosti Slavinského. Tato činnost jej však nenadchla, raději kreslil a dělal s hlínou. Při divadelní štaci v Tršicích opustil společnost a šel pracovat do dílny tršického kameníka Čeňka Palíka, u kterého se učil řemeslu v letech 1921–1923. Kameník rozpoznal Janův talent a umožnil mu získání tovaryšského listu. V Tršicích také vzniklo jeho první dílo, portrét jeho matky, která s ním žila. V roce 1924 působil v olomouckém ateliéru u Julia Pelikána. Po ukončení vojenské služby v roce 1926 se přihlásil na AVU do Prahy, kde navštěvoval medailérskou speciálku Otakara Španiela.. V roce 1932 se vrátil na Moravu a trvale se usadil se svou ženou v Prostějově. V roce 1929 byl v Paříži a r. 1935 v Itálii. Zprvu se věnoval drobné plastice, zejména portrétní tvorbě, restaurátorské práci a stavbě nových pomníků. V letech 1932–1943 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně a od r. 1933 vystavoval své práce ve volném sdružení hanáckých výtvarníků pod názvem „Rejsek“. Souborně vystavil se svým bratrem Františkem (1901–1975) v březnu 1934 v Prostějově 39 prací. Jeho sochy najdeme v Olomouci, Náměšti na Hané rodný dům F.A.Procházky,, Brně v Konici před školou, medaile na Wolkerově Prostějově, restaurátorská práce na radnici v Prostějově, pro brněnskou expozici Antropos řadu soch pravěkých lidí a pak sousoší v Javoříčku. |
|||||
Zdroj: |
Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.46.; Severomoravští výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa.Ostrava 1975.S.88.; Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 135–136.; Wikipedia.cz |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Prostějov | |||||
Obory působení: | malíř | |||||
Anotace: |
Starší bratr Jana Třísky (1904–1976). V letech 1920–1923 studoval nejprve v ateliéru Ferdinanda Engelmülera a pak na AVU v Praze. V letech 1924–1926 působil v různých divadelních společnostech jako autor scénických návrhů, které i sám realizoval. Malíř – krajinář. Žil v Javůrku u Brna, v kraji " Pohádky Máje", kde čerpal motivy, ke svým obrazům. V září 1926 měl výstavu v Přešticích, později v Ostrovačicích, Brně, Jihlavě, Ivančicích aj. Byly to putovní výstavy a celá akce trvala devět let. V třicátých letech přichází ze Slezska, v polovině padesátých let spolupracuje s čs. televizí. V roce 1935 byl na studijních cestách v Jugoslácii a Itálii. V roce 1932 poprvé vystavuje v Prostějově se svým bratrem sochařem. Na sklonku života žil s bratrem v Prostějově, kde společně restaurovali Köhlerova sgrafita na zámku Hanačce v Rejskově ulici, sgrafita Kotěrova na Národním domě a Preislerovo sgrafito na Obchodní akademii. V roce 2001 uspořádalo Muzeum Prostějovska výstavu k autorovým nedožitým 100. narozeninám. |
|||||
Zdroj: |
Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 134. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, České Budějovice, Pardubice, Plzeň | |||||
Obory působení: | operetní pěvkyně | |||||
Anotace: |
Narozena v obci Drahotuše (n.m. č.města Hranice). Učila se zpěvu v Brně u Th. Černíka a Z. Knittla. Začínala u Východočes. divadla r. 1928, pak půs. v Č. Budějovicích, Plzni a od r. 1946 v Hudebním divadle v Karlíně; |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha 1965, S.798;. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jihlava, Nový Jičín, Olomouc | |||||
Obory působení: | herečka | |||||
Anotace: |
Po dokončení studia získala první angažmá v Horáckém divadle v Jihlavě, kde však setrvala jen jednu sezónu (1948–1949), následovaly další nedlouhé štace na Moravě, v působila v Krajském oblastním divadle v Olomouci (1949–1950), v Beskydském divadle v Novém Jičíně (1950–1953) a ve Státním divadle v Ostravě (1953–1955). Dalších třicet let profesního i osobního života pak spojila s Brnem, dvanáct let hrála v Divadle bratří Mrštíků (1955–1967) a nakonec byla členkou souboru Státního (dnes Národního) divadla v Brně (1967–1985). Její doménou byly postavě charakterově nejednoznačné, které přes jejich zemitý základ a obyčejnou lidskost dokázala Trýbová ztvárnit s neobyčejnou noblesou. Na jevištích dvou předních brněnských divadel hrála Trýbová řadu postav světového i domácího repertoáru. Z jejích vystoupení stojí za zmínku představení Loupežník, Jenúfa, Žebrácká opera, Majitelé klíčů nebo Babička. Objevila se též v deseti filmech a televizních seriálech. |
|||||
Zdroj: |
ČBS.Praha 1992.S.748.;. BSSSM, seš.10 (22.) Ostrava 2007.S. 69–70. (Uvádí datum úmrtí 23.12.2005) |
|
||||||
Místo narození: | Bohuňovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Uničov | |||||
Obory působení: | hudební pedagožka | |||||
Anotace: |
Narozena v obci Moravská Loděnice (n. Bohuňovice). Rozená Kolísková, prvně provdaná jako Foltýnová. Studovala konzervatoř v Brně (hru na kytaru). Učila v hudební škole Žerotín, v letech 1965–1970 v hudební škole Uničov, hru na housle a hru na kytaru. Poté opět v Olomouci. Členka literární sekce VSMO. |
|||||
Zdroj: |
Sdělení její dcery Hany Truxové – 1997. |
|
||||||
Místo narození: | Jeseník | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Olomouc, Prostějov, Šumperk, Valašské Meziříčí | |||||
Obory působení: | moderátorka, pedagog středoškolský, recitátorka | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v rodišti, studovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor čeština a ruština. Od olomouckého pobytu, už v době studií, spolupracovala s Divadlem hudby za éry ředitele Rudolfa Pogody, jako konferenciérka pořadů. Moderovala také prvních sedm ročníků přehlídky vědeckých a populárně naučných filmů Academia film Olomouc, četla zprávy krajského vysílání v Českém rozhlase Olomouc. Po ukončení vysokoškolského studia nastoupila do DH jako programový pracovník. V roce 1972 se vrátila zpět do rodiště. Vyučovala na gymnáziu, pracovala v Domě dětí a mládeže jako vedoucí estetického oddělení a zástupce ředitele a od roku 1990 působila na Školském úřadu v Šumperku a od r. 1996 v Jeseníku. Posledních šest let pedagogické činnosti (1999–2005) zastávala funkci statutární zástupkyně ředitele ZUŠ „Žerotín“ Olomouc, kde vyučovala literárně dramatický obor. Se svými žáky se účastnila národních přehlídek a soutěží , např. v Trutnově, a Wolkerově Prostějově. Od roku 2001 přednášela básně u literárních večerů pořádaných literární sekcí VSMO. Účastnila se též Velkého říjnového čtení v Okresní knihovně Olomouc a nádherně přednášela básně i Zdeňka Janíka při příležitosti oslav jeho 80. narozenin v Olomouci – dne 3.11.2003. Patří k zakládajícím členům LKO a po celou dobu se velmi obětavě podílela na realizaci literárních večerů jako vynikající interpretka literárních textů. Jubilantka souběžně spolupracuje s Jesenickým klubem seniorů pracovníků školství. |
|||||
Zdroj: |
Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S.11. |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Alena Trunečková, roz. Kapustová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc | |||||
Obory působení: | jazykovědec, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Působil na UP v Olomouci v letech 1948–1956, poté přešel na UK Praha. |
|||||
Zdroj: |
Smrčková, Jiřina: Prof. Phdr. Pavel Trost, DrSc. /1907–1987/. In:
Středisko, sborník VSMO , 70–71, 1987–88, S. 46–49, /fotografie/;
Slovník českých spisovatelů od r. 1945, 2.díl M-Ž, Praha 1998., ČBS,
Praha 1992., ČBS XX. století, 3.díl Q-Ž, Praha 1999. |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Hranice, Olomouc, Praha, Přerov | |||||
Obory působení: | majitel pekárny, starosta města | |||||
Anotace: |
Čestný občan města Přerova a Hranic. Starosta města Přerova v letech 1896–1910(za jeho starostování byla zavedena elektřina, vybudován vodovod). Po absolvování olomouckého gymnázia studium práv v Praze nedokočil. Po otci převzal pekařský závod, který vedl až do své smrti. Byl dlouholetým členem okresní školní rady, obecní spořitelny, úvěrního spolku Záložny a dalších org. |
|||||
Zdroj: |
' |
|
||||||
Místo narození: | Tábor | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Hranice | |||||
Obory působení: | fotograf, kulturní pracovník | |||||
Anotace: |
Fotograf autodidakt. Fotografoval od mládí. Velký vliv na něj měl otec, fotoamatér..Studoval na gymnáziu a poté 4 semestry medicíny. V roce 1938 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Poté fotoreportér hl. štábu armády, později velitel fotoskupiny generálního štábu čs. armády. Od roku 1945 pracoval na ministerstvu národní obrany, v letech 1948 –1958 velitel vojenského fotografického ústavu, V hodnosti podplukovníka z armády odešel, od r. 1959 metodikem Městského domu osvěty v Praze. Od roku 1966 krajským inspektorem pro kulturu, od 1973 ředitelem Parku kultury a oddechu J. Fučíka v Praze, později pracovníkem Ústředního ředitelství Čs. filmu. Člen Čs.komitétu FIAP, předseda Svazu čes.fotografů 1980–1985. Spoluzakladatel Čs.armádního filmu. Ceny: Zasl.prac.kultury ČSR (1972),Čs.váleč. kříž (1939) aj. Ohromný organizátor a lektor. Přispíval do periodik- Čs.fotografie, denního tisku mj. |
|||||
Zdroj: |
Československá amaterská fotografie 1945–1989.Praha 1989, S.55.;. Vzpom.: Čs.fotogr.,36,1985, č.11,S.484 Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Praha, ASCO 1993. S. 388. |