Osobnosti Moravy.eu

Od roku 1993 žil v Lázních Bohdaneč. Gymnázium studoval v Pardubicích, kde maturoval v r. 2011. Poté studoval v Praze Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd KU. Promoval na Bc r. 2014. Ve studiu pokračoval ve Švýcarsku na Universitě v St. Gallen obor Bankovnictví a finance 3 semestry a v r. 2015 byl na výměnném pobytu v Číně. Působí v Investičním fondu se sídlem v Praze od r. 2017. IF byl poslán 2017–2019 do podniku PAPCEL Litovel, kde byl finančním ředitelem a na stejné pozici působí od r. 2019 ve Valašském Meziříří ve firmě BLOCK. Firma se zabývá výstavbou nemocničních a farmaceutických zařízení. Bydlí v Olomouci, odkud do jednotlivých působišť dojíždí. V trvalém bydlišti pracuje jako člen revizní komise Junáka ve středisku Lázně Bohdaneč. Ve volných chvílích se věnuje improvizačnímu divadlu OLIVA, rolovým hrám a hře na kytaru. V době koronaviru ( od března 2020) se přihlásil do aktivit Skautské pomoci v Olomouci. Zajišťuje nákupy seniorům z Domu pečovatelské služby, nebo také venčení psů.

Osobní setkání dne 28.4.2020 Olomouc, Příčná 999/2 hš

Užívá umělecké jméno Honza Izák

Slavnostní vernisáží v Muzeu umění v Olomuci byla veřejnosti zpřístupněna stálá expozice italského malířství 14. –18. století z olomouckých sbírek. V expozici byly vystaveny obrazy zapůjčené z arcibiskupské sbírky, kterou začal budovat uměnímilovný biskup Karel z Lichtsteina-Castelcornu v roce 1666. Vernisáže se účastnil velvyslanec Italské republiky v ČR Francesco Olivieri a dále olomoucký arcibiskup Jan Graubner a další hosté.

• it-: Svátek nejen pro muzeum. Hanácký kurýr, 1994, r.2, č.47. S.7.

K hudbě jej vedla od dětství maminka, houslistka. Soukromě studoval hru na housle a klavír. V roce 1948 maturoval na reálném gymnáziu v Olomouci. Poté studoval v Brně. Žák Jaroslava Kvapila. Absolvoval JAMU v roce 1952. doc. JAMU Brno od r. 1966– 1990.. Instruktor souborů lidové umělecké tvořivosti. Autor orchestr. a komorních skladeb, tendence k syntéze různých technických i slohových prvků. . Mj. zhudebnil texty Fr. Hrubína, Jana Skácela, O. Mikuláška a romskou poezii.

Kmoníčková, Eva: V roce 1990 zemřeli. Brno, SVK 1991, S. 8–9. ; Čeští skladatelé současnosti. Praha Panton 1985. S. 109–111. /foto/; Matzner, A. : Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby. 3. Praha 1990, S. 224. ; ČBS XX stol., 1. díl, Praha 1999;

Emigroval v roce narození s rodiči do Rakouska. Navštěvoval gymnázium v Klagenfurtu, kde maturoval r. 1929. Poté studoval slavistiku, germanistiku a indologii na univerzitě ve Vídni. Vysokoškolská studia ukončil v roce 1933 doktorátem a poté byl rok na stáži v Paříži u A. Meilleta a rok v Praze, kde se seznámil s PLK a stal se jeho členem. V roce 1935 se na vídeňskou univerzitu vrátil jako lektor ruštiny a 1939 se na univerzitě v Lublani habilitoval a do podzimu 1941 tam přednášel jako soukromý docent. Na pozvání L.
Nováka přesídlil do Bratislavy, kde v letech 1941–1945 učil
Na obchodní akademii a účastnil se tamního vědeckého života. Po válce nastoupil jako profesor ruského jazyka na univerzitu. .V období deseti let 1955–1965 vyučoval na FFUP v Olomouci, Ale od počátku 60.let paralelně působil v Akademii věd NDR v Berlíně. V roce 1965 nastoupil do Ústavu jazyků a literatur ČSAV v Praze. Rok 1967 strávil jako hostující profesor na Univerzitách v Los Angeles, Michiganu a Yale. Po okupaci Československa působil 1968–1971 na univerzitě v Los Angeles. Potom přešel na nově zakládanou univerzitu do Klagenfurtu, kde působil až do smrti. Vstoupil do lingvistiky studiemi korutanských nářečí slovinštiny, Také jako specialista na fonetiku a fonologii slovanských jazyků. Fonetice a fonologii slovanských jazyků, zejména ruštiny se věnoval průběžně celý svůj život a to v čase 1947–1978.

Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha Libri 2008. Kostřica, Vladimír. Profesor Isačenko a ruská literatura. Rossica36.S. 128–134. www.

2 články na http://otavinka.blog.cz/ únor 2011.

Důstojník československé armády.

Kulturní kalendář 1991. Olomouc, OK 1990.S.49.; Springer, Jan: Co dalo Šumpersko čes. literatuře. Šumperk 1974.S.10.;

V roce 1931 maturoval na reálném gymnáziu v Hranicích a poté začal studovat Masaryovu univerzitu v Brně. Po 2 letech studia přerušil a 1934–47 učil na školách v Rajhradě, Hranicích, Lipníku nad Bečvou. Studiem při zaměstnání na FFMU 1945–1947 získal aprobaci zeměpis a dějepis. V letech 1947–1949 vyučoval na gymnáziu v Lipníku nad Bečvou. Od r. 1943 spravoval také městský archiv v Hranicích Od r. 1949 pracoval v archivu v Opavě, 1955–1978 ředitelem Stát. okres. archivu v Opavě, publikoval ve vlastivědném tisku a též v Záhorské kronice.

JŠ.: K životnímu jubileu PhDr.Bohumíra Indry.=Vlastivědné listy Sm kraje 1987, XIII, č.2, S.44.; Pitronová, Bl.: K životnímu jubileu.=ČSM-B 1982, č.3, S.284; Turek, Adolf: 60 let PhDr.Bohumíra Indry.=Archiv­.časopis 1972, S. 214–217;. BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004. S.75–76.

PhDr. Bohumír Indra

Maturoval na gymnáziu v Boskovicích, poté studoval od r. 1922 slovanskou filologii a anglistiku na FFUK Praha, kde promoval v r. 1927. Poté učil češtinu, ruštinu a polštinu na Obchodní akademii v Olomouci 1927–1946. V roce 1946 získal doktorát. Na FF UP Olomouc působil PhDr. Ilek v letech 1947–1955. V r. 1951 se habilitoval pro obor ruská a sovětská literatura a 1955 byl jmenován profesorem. V roce 1963 souběžně působil v Praze zprvu na VŠ ruského jazyka a literatury a v r. 1960 ředitelem Ústavu ruského jazyka a literatury na FFUK až do r. 1970, kdy odešel do důchodu. V roce 1982 dostal Prof. PhDr. Bohuslav Ilek, CSc. zlatou medaili UP Olomouc.

Padesát let z dějin obnovené univerzity. Olomouc UP 1996.;