Osobnosti Moravy.eu

Středoškolský profesor gymnázia v Zábřehu, ředitel rolnické školy ve Velkém Meziříčí.

Springer, Jan : Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974.S.22.;.

Ředitel hospodářské školy v Brně.

Springer, J.: Co dalo Šumpersko české literatuře.Šumperk 1974, S.22.;.

Od r. 1958 působí a žije v Příkazích: Byl ředitelem ZDŠ.

Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha 1992, S.710.;.

Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UP v Olomouci. Pracoval ve fyzikálně-pedagogické sekci Jednoty českých matematiků a fyziků a jako středoškolský profesor matematiky a fyziky na Střední průmyslové škole strojnické v Olomouci a na Slovanském gymnáziu. Hru na housle studoval u koncertních mistrů Moravské filharmonie Karla Vronského a Václava Rábla, hudební teorii u Jana Petzolda. V olomouckém hudebním životě se úspěšně angažuje téměř půl století. V mládí působil jako první houslista ve smyčcovém kvartetu Přírodovědecké fakulty UP a Olomouckém učitelském symfonickém orchestru. V letech 1960–70 vystupoval ve studentském kvartetu, v letech 1973–82 v Karlíkově kvartetu. V letech 1981–86 spoluzaložil a řídil Nové kvarteto, které přijalo v roce 1986 název Stupkovo kvarteto.Jako primárius tohoto souboru nastudoval a veřejně předvedl na osmdesát smyčcových kvartetů české i světové komorní hudby. Společně s dalšími členy souboru oslavil 25. výročí založení kvarteta veřejným koncertem v Redutě 30. října 2006. V roce 2007 soubor úspěšně realizoval projekt „Mozart 2007“. Téměř třicetiletou činnost Stupkova kvarteta provázelo několik zahraničních zájezdů do Německa i natáčení pro Český rozhlas a Českou televizi. V letech 1987–97 byl uměleckým vedoucím a koncertním mistrem Komorního orchestru Iši Krejčího, jehož je zakladatelem a který v roce 2007 oslavil dvacet let své činnosti. Vladimír Žůrek se s Komorním orchestrem Iši Krejšího i Stupkovým kvartetem zúčastnil řady festivalů a soutěží, čímž přispěl k propagaci olomoucké komorní hudby i města Olomouce v tuzemsku i zahraničí. Soubory pod jeho vedením účinkovaly na četných akcích Univerzity Palackého i při oslavách jubileí olomouckých středních škol; Komorní orchestr Iši Krejšího se aktivně podílel na diplomových koncertech Pedagogické fakulty UP a absolventských koncertech JAMU v Brně. V rozmezí let 1984–96 se oceněný angažoval při realizaci Interpretačních kurzů v Bechyni, kde účinkoval na hudebním festivalu jako houslista, pianista a komorní hráč. Prostřednictvím těchto kurzů, a také jako dlouholetý člen České hudební společnosti spolupracoval Vladimír Žůrek s řadou pražských hudebních institucí, např. Společností Bedřich Smetany nebo Společností Josefa Bohuslava Foerstera, pro kterou připravil jednadvacet celovečerních koncertů. Celkově realizoval na pět set veřejných vystoupení a celovečerních koncertů. Umělecká činnost Vladimíra Žůrka, ale také jeho nezištná obětavost a osobní nasazení při stmelování souborů jím vedených je soustavně sledována a velmi příznivě hodnocena v tisku, a hlavně olomouckou kulturní veřejností. V roce 2008 obdržel Cenu města Olomouce v oblasti hudba.

http://zpravodajstvi.olomouc.cz/…r-Zurek-9030

RNDr. Vladimír Žůrek

V letech 1951–8 vyučoval češtinu a latinu na gymnáziu v Holešově, vedoucí katedry českého jazyka a literatury na Pedagogickém institutu ve Zlíně v letech 1958–1967. Spoluredigoval Jubilejní památník RG ve Strážnici. Psal články do odborného a denního tisku a do sborníků.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, SK ČSR 1979, S.186–7.; Nekr.Malovaný kraj, 14, 1978, č.3, S.9, 1 obr.;.

R. 1882 maturoval v Přerově, poté absolvoval. jednoroční učitelský kurs v Brně. Učil krátký čas v Bochoři, od 1898 trvale v Kroměříži, kde působil 36 let. Odborný učitel a ředitel škol. Zasloužil se o spolek S. K. Haná, který mu z vděčnosti zasadil pamětní desku od Karla Mináře v srpnu 1929 na své budově u Moravy.

Mejsnar, K.: Půl století veřejné knihovny v Kroměříži.Kro­měříž 1947.S.32.;.

městský knihovník v Prostějově

OK Prostějov, květen 1994..

Absolvoval herec. odd. JAMU 1964 v Brně, od r. 1969 v HD Karlín Praha, filmový a televizní herec, muzikálový zpěvák;

Matzner: Encyklopedie jazzu…III.Praha 1990, S.644.; Moravské osobnosti kultury a umění- REGO SVKOL;.

Vlastním jménem František Procházka. Narozen v Beštíně, čp. 47. (Na rodném domě pamětní deska od DTJ.) Gymnázium studoval v Berouně a po maturitě odešel na FFUK do Prahy, kde studoval předměty dějepis, zeměpis a promoval r. 1883. V letech 1884–1885 působil jako soukromý učitel v rodině hraběte Rudolfa Thurn Taxuse v Bulharsku.
Od r. 1886 suplujícím profesorem Slovanského gymnázia v Olomouci. Pak ještě učil na středních školách v Třebíči, Brně, Praze, Novém Městě na Moravě a v letech 1901–1917 v Kolíně. Přispíval do časopisů Švanda dudák, Zvon, Osvěta, Květy, Zora, Humoristické listy. Psal humor. prózu, bajky, pohádky a satiry. Literární pseudonym mu stanovil Ignát Herrmann. Nejvrcholnějším dílem je román Pepánek Nezdara.

Pernica, B. : Písemnictví na západní Moravě. 1938. ;Chaloupka, O. : Kontury české literatury pro děti a mládež. Praha, Albatros 1984. S. 90–91. ; Kdy kde co v Olomouci 1989, leden, S 35.

Narozen na Novém Světě u Olomouce. Studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění. Stal se profesorem kreslení na učitelském ústavě v Olomouci a v letech 1919–1937 působil jako prof. kreslení a konstruktivní geometrie na České reálce v Olomouci.

• AK-: Edmund Žižka-umělec a pedagog.=Kdy-kde-co v Olomouci, 1987, prosinec, S.34.; Toman, P.: Nový slovník čs. výtvarných umělců, 2. díl., Praha 1950 ;

Nový Svět je městská část Olomouce.

Realizace: sídliště a byt. soubory Žabínek v Hulíně, , Oskol v Kroměříže, sídliště Okružní, Svobody, Brněnská v Prostějově, Výzkum. ústav obilnářský Kroměříž, , sklad a sušárna chmele v Tršicích.

Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993.Praha, Modrý jezdec 1993.S.209.;.

V letech 1870–1878 studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté práva ve Vídni, 1883 JUDr. Přednášel ve Vídni ve spolku TYL, Občanské besedě, Kolláru a zakladatel spolku Národ. Od r. 1883 ředitelem redakce listů Tribuna, pozd. Parlamertaru. 1895 zotavená v Lechovicích u Loštic, 1896–97 soudní a advokátní praxe v Olomouci.

Fischer, R. : Čeští spisovatelé a umělci z okresu mohelnického. Olomouc 1930,S. 44–45. ; ;Springer, Jan: Co dalo Šumpersko české literatuře. Šumperk 1974.S.. 22.

Založil časopis Hvězda, redaktor Hvězdy/týdeník/od 2.5.1859, r.1862 předal M.Křížovi.Korektor Moravana.Po tiskovém procesu Kubíčkově, zbaven místa na reálce, odešel do Brna, kde redigoval od r. 1864 Moravské noviny/zanikly r.1875/, poté redaktor Rolníka.

Hýsek, M.: Literární Morava, S.123–137.;.

V letech 1935–1945 dirigent opery Městského divadla v Olomouci, po r. 1945 působil v Liberci.

Československý hudební slovník.II.S.1018­.;.

Narozen v Kožušanech (n.obec Kožušany-Tážaly).

Berní úředník, publicista.

Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?, Praha 1990, S.246.;

Studoval vojenskou hudební školu ve Spišském Podhradí. Dirigent hudby v Plzni, dirigent malé Dechové hudby " Plzeňačka", šéf Posádkové hudby Praha. Kapelník, skladatel. Podplukovník. V posledním údobí hlavním inspektorem vojenských hudeb. Pohřben v Praze 4 – Nusle, odd.8.

Pospíšil, Josef: Za vesnickými muzikanty. Praha 1999.; Přehled úmrtí osob české a slovenské hudby 1983–1990. Praha 1992.;

Vl.jm. Karel Drápal Syn herce Karla Želenského (1865–1935), pro odlišení přijal později křestní jm. Drahoš. Divadlo začal hrát v r. 1913 u divadel. společnosti J. Burdy, v letech 1920 – 1923 půs. v Olomouci jako šéf činohry, od 1924 v Praze, od 1953 ředitelem ND do 1958. Za pobytu na Slovensku 1946–1952 působil jako prof. konzervatoře a pozsději VŠMU Bratislava. Taky používal pseudonym: Šohard K.

Národní divadlo a jeho předch;dci.Praha Academia 1988.S.599–600;. Biografický slovník Slezska a severní Moravy.11.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1998.S.146;

Učil se zámečníkem. V 15 letech řídil dělnický sbor v rodišti. Poté studoval v Brně průmyslovou školu, kde se osvědčil též jako sbormistr sboru studentů a dělníků. Souběžně studoval zpěv v Brně a v Praze.Po 1. svět. válce se stal úředníkem státních drah v Olomouci. Znovu řídil dělnický sbor ve Velké Bystřici, v r. 1926 převzal vedení Pěveckého sdružení Dělnické akademie v Olomouci a stal se sbormistrem Dělnické pěvecké župy Josefa Nešvera v Olomouci a podílel se též na vybudování žup L.Janáčka v Ostravě a Ferdinanda Vacha v Brně. Byl členem předsednictva Svazu dělnických pěveckých spolků v ČSR. Redigoval časopis Akordeon 1937–1938. Vyučoval též sólovému zpěvu.

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965. S.1014..; Stárek, Z.: SČS II.Praha 1982.S.708.;.

Absolvoval Janáčkovu varhanickou školu v Brně, působil mj. ve Frenštátě 1898–1912, poté do r. 1922 v Kojetíně, kde ředitelem kůru.

Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů­.II.Praha 1982, S.707.;.

Od 1867 ve Vídni a v Pešti vydával s K. Klíčem humoristické časopisy, od 1874 pracoval na Moravě v okolí Velehradu a studoval tento kraj národopisně. Maloval lid. slovácké motivy. Pro knížete Lichtenštejna kopíroval staré mistry.

Toman, P.: Nový slovník československých výtvarných umělců.Ostrava 1993.;MSN.7.Praha 1933, S.1043.;.

Zakladatel a nestor čs. školy dabingu. Za 2. svět. války ředitel Horáckého divadla v Třebíči, do 1969 Hudebního divadla v Karlíně, Praha. Z díla: Hamlet. 1962;Richard III. 1976;Dvanáct rozhněvaných mužů. 1990. ;

ČBS.Praha, Academia 1992, S.834.;.

Narozen v Čertoryjích (n.Charváty). Studoval německé gymnázium v Olomouci 1861–69, 1876 získal doktorát na UK Praha.R.1880 ad­vokátní kancelář v Olomouci, kde půs.do r.1908.Spoluza­kladatel spolku Žerotín, místopředsedou 1881–1905;R.1885 založil Národní jednotu pro východní Moravu a byl jejím starostou 1885–1909.Od r. 1885 říšský poslanec za Litovel-Boskovice.

Fischer, R. : Olomoucký památník 1848–1918. Olomouc 1938, S. 368–370; Fischer, R. : Cesta mého života. Olomouc 1937/fotografie.,S. 164.; Spáčil, Vladimír: Historický místopis okresu Olomouc-venkov. Olomouc UP 1968. S. 38. ;

Prozaik a dramatik čerpající z historie a scénárista

Narodil se v Pardubicích v rodině hudebníka. Po absolvování měšťanské školy odešel jako herec k divadlu. Od konce 50. let působil jako scénárista a dramaturg v pražském divadle Rokoko. Po jeho zrušení na počátku 70. let se živil jako autor, režisér a herec v různých estrádách a kabaretech. V letech 1991–92 byl dramaturgem a scénáristou v brněnském Divadle u Jakuba. Od počátku 60. let psal fejetony, scénáře rozhlasové a televizní zábavy, uplatnil se i jako dramatik (Konvenční vražda – 1966, Kat a jeho Mydlář – 1968 aj.). Těžiště jeho umělecké aktivity však spočívá v prozaické tvorbě. Svým knižním debutem, novelou Dřevoryt o knězi a rychtářovi – 1978, zasazenou do období doznívajícího baroka a nastupujících osvícených reforem, se Žáček přiřadil k té větvi historické beletrie, která hledá odpovědi na základní otázky lidské identity uměleckou evokací životních zkušeností lidí uplynulých dob. Založeny na znalosti dobového materiálu přinášejí Žáčkovy prózy psychologicky citlivé obrazy historických osobností i fiktivních postav vytvářených též jazykem , který odkazuje k dobovému jazykovému stylu (Apokryf o hraběti Šporkovi a Epilog – 1988, Nesklopím očí svých – 1990). Postřehy k dílu J.Demla Žáček shrnul do svazků esejů Demloviana – 1997. V roce 2007 byl oceněn arcibiskupem Janem Graubnerem. Dostal řád Cyrila a Metoděje.

V letech 1988–1992 studium na Gymnáziu Jakuba Škody v Přerově, ukončeno maturitou; 1992–1998 studium na Univerzitě Palackého v Olomouci, anglická a španělská filologie na Filozofické fakultě UP. Za téma své diplomové práce (pod vedením prof. Michala Peprníka) si zvolil vývoj hororové literatury a po promoci na ni navázal svým prvním překladem, sbírkou povídek velšského spisovatele Arthura Machena (Otevření dveří, 1999, nakl. Aurora), po níž následoval překlad další klasiky britské nadpřirozené literatury, románu Lilith George MacDonalda (2001, nakl. Aurora, nové vydání 2022, nakl. Carcosa). V tomto období pracuje také jako tlumočník hlavně ze španělštiny (např. bezmála roční pobyt ve středoamerickém Salvadoru), po návratu do ČR se nicméně soustředí výlučně na překlady z angličtiny, především v žánrech, horor, fantasy, sci-fi, thriller, odkud občas zabrousí do humoristické klasiky (romány Jerome K. Jeroma Tři muži ve člunu a Tři muži na toulkách, Oni a já (nakl. Aurora a Vyšehrad; série románů o geniálním komorníkovi Jeevesovi z pera P. G. Wodehouse – např. Díky, Jeevesi, Krédo rodu Woosterů a další (vše nakl. Paseka), k dětské literatuře (Příběh o Zoufálkovi a Flora a Odysseus od Kate DiCamillo nebo série Můj nejhorší školní rok Jamese Pattersona pro nakl. Albatros) nebo k poezii (dva svazky básní Charlese Bukowského – Ptáčku posměváčku, přej mi štěstí a Někdy jste tak sami, až to prostě dává smysl – pro nakl. Pragma). Těžištěm jeho překladatelské tvorby nicméně zůstává nadpřirozeno a podivno a v tomto směru překládal celou řadu zásadních autorů – Stephena Kinga (Zelená míle, Tommyknockeři, Danse macabre pro nakl. Beta Dobrovský); Cliva Barkera (Knihy krve IV-VI, Utkaný svět, Noční rasa pro nakl. Laser Books a Beta Dobrovský + Hellraiser pro nakl. Carcosa); H. P. Lovecrafta (výbory V horách šílenství/Zjevení Cthulhu a Stín nad Innsmouthem/Barva z kosmu pro nakl. Laser Books a později Carcosa; Hemživý chaos pro nakl. Argo); R. E. Howarda (Černý kámen pro nakl. Laser Books); Roberta R. McCammona (Prokletí rodu Usherů pro nakl. Fobos); Chinu Miévilla (Nádraží Perdido, Jizva, Un Lun Dun a další pro nakl. Laser Books); Dana Simmonse (Temné léto, Zimní přízrak, Hladové hry a další pro nakl. Laser Books a Fobos); Thomase Ligottiho (Písně mrtvého snivce pro nakl. Carcosa) a další. Pro nakl. Argo už několik let překládá sérii nadpřirozených detektivek Řeky Londýna Bena Aaronovitche, ze sci-fi klasiky má na kontě překlady autorů, jako jsou Alfred Bester (Hvězdy, můj osud – nakl. Laser Books); Harlan Ellison (Nemám ústa a musím křičet – nakl. Fobos); John W. Campbell Jr. (Ledové peklo – nakl. Fobos) a další. Několik knih přeložil i ze slovenštiny (autoři Juraj Šebesta a Mark E. Pocha). V roce 2017 spolu se svou manželkou Tatianou založil nakladatelství Carcosa, které vydává zahraniční i české a slovenské autory především temné fantastiky. Překládá dodnes, překlady občas proloží kratšími publicistickými pracemi (např. doslovy ke knihám Písně mrtvého snivce a Děsivé důsledky Ramseyho Campbella, sérií přehledů Literární horor v letech 2017–2021 nebo série článků o angloamerických žánrových nakladatelstvích pro časopis Howard). Žije a pracuje v Kroměříži.

https://www.kosmas.cz/…milan-zacek/ https://www.databazeknih.cz/…lan-zacek-26?…

Curicullum vitae, meil dne 27.12. 2022

Mgr. Milan Žáček