| Místa pobytu: |
Beňov, Bohuslavice, Brno, Červenka, Litovel, Moravičany, Olomouc, Slavětín, Štěpánov |
| Anotace: |
Narodil se v Července v Svatoplukově ul. 49 v rodině nádeníka. Měl
tři sourozence. . Po ukončení školy jej vzal do učení litovelský malíř
a natěrač Alois Mach. U něj maloval dekorace, pokoje, kuchyně apod., po
vyučení r.1917 u něj zůstal v zaměstnání. V roce 1929 se oženil
s Marií Kubíčkovou z Červenky, po svatbě bydleli u jejích rodičů, ale
v Litovli měl malířskou živnost. Příštího roku se manželům
Flasarovým narodil syn Ivo (1930), za další tři roky dcera Olga (1933).
V té době již byl znám nejen jako malíř pokojů, ale také jako mladý
výtvarník a divadelní ochotník. Roku 1942 absolvoval školu uměleckých
řemesel v Brně. Po válce byl František Flasar na základě výnosu
Zemského národního výboru v Brně zaregistrován pod číslem
303 v seznamu výtvarných umělců. Věnoval se výtvarné práci, sgrafity
vyzdobil řadu fasád rodinných domků nejen v okolí Litovle, ale od
Luhačovic po Šumpersko. Namaloval cyklus lunet v obřadní síni litovelské
radnice, vytvořil sgrafito nad schodištěm u sálů Záložny, na průčelí
domu u muzea aj. Od padesátých let působil jako výtvarník Okresního domu
osvěty, roku 1961 se stal zaměstnancem Závodního klubu Tesla. Pro
litovelské ochotníky tehdy vytvořil scény pro všechna představení.
V šedesátých letech spolupracoval s akademickým malířem Františkem
Peňázem. Společně navštívili stovky kostelů, podíleli se na jejich
opravách a vytvořili mnoho nástropních a oltářních obrazů. Na popud
Františka Peňáze vytvořil i plastiky dvou křížových cest: starší a
větší (65×35 cm) bez popisu jednotlivých zastavení a mladší menší
(30×30 cm) s popisem. Byl všestranně kulturně činný jako ochotnický
herec, režisér, malíř kulis, plakátů, diplomů, vyzdobil kroniky
divadelního souboru aj. Věnoval se výtvarné práci v mnoha oborech
(nástěnné malby, obrazy, kresby, ilustrace knih, plastiky, sgrafita
v exteriérech i interiérech, restaurování). Namaloval řadu akvarelů a
olejů, dnes vesměs v soukromých sbírkách. Zajímavými a poměrně
ojedinělými pracemi jsou obrazy na způsob vitráže ve vinných sklepech
v Čejkovicích, mozaika umístěná v areálu bývalých radiokomunikací
v Litovli či dřevořezby hlav. V 80. letech 20. století se zdravotní
stav Františka Flasara rychle zhoršoval. Po mozkové příhodě v osmdesáti
letech byl upoután na lůžko, posléze umístěn do Domova důchodců
v rodné Července. Ještě za svého života se v roce 1985 dočkal
samostatné výstavy v litovelském muzeu.
|
