Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Žarošice | |||||
Místo úmrtí: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hodonín, Olomouc, Písek, Šternberk, Uherské Hradiště, Zlín, Ždánice, Židlochovice | |||||
Obory působení: | bibliograf, divadelní ochotník, knihovník, sazeč | |||||
Anotace: |
Po ukončení měšťanské školy ve Ždánicích se v roce 1927 se vyučil sazečem písma a působil v tiskárně v Židlochvicích do roku 1940. V rodišti působil též jako dobrovolný knihovník. Po osvobození v roce 1945 se stal knihovníkem Zemské a universitní knihovny v Brně. Od r. 1947 na návrh dr. J. Běliče odešel do Olomouce, za spolupráce O. Králíka budovat Slovanskou knihovnu. Prac. knihovního střediska FFUP. 1936–37 ochot. divadlo, hrál na Jiráskově Hronově. Sbíral materiál k dějinám žarošického divadelnictví. 1945 založil Kroužek rodáků a přátel Žarošic, 1955 přejm. na Vlastivědný kroužek Žarošic. Ročenka Od Hradské cesty, od r. 1950 ji rediguje, 1970 jmen. čestným občanem obce. Žil ve Šternberku. Autor literárních místopisů, spolutvůrce bibliografií okresů Uherské Hradiště, Zlín, Hodonín aj. |
|||||
Zdroj: |
Kubíček, J. : 60 let Jaroslava Vlacha. VVM, 25, 1973, č. 3, S. 287–88. /foto/; Vlastivědná společnost muzejní v Olomouc 2001–2005.Olomouc:VSMO,2005. S.37 Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 231–238. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. Ševčíková, H.:Červnová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec, r. 25, 2015, červen, S. 7–8. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hannover (Německo), Hranice, New York (USA), Olomouc, Prostějov, Šarovy, Uherské Hradiště, Uničov, Zlín | |||||
Obory působení: | akademický malíř, akademický sochař, vysokoškolský profesor | |||||
Anotace: |
V letech 1974 – 1978 studoval SUPŠ v Uh. Hradišti, poté do r. 1984 VŠUP Praha, detaš. ateliér ve Zlíně. Žije a pracuje střídavě ve Velké u Hranic (n.m.č. Hranice), v Brně a Šarovech. Samostatně vystavoval v Olomouci v G pod podloubím r.1988. a kolektivní výstavy Pohyb kolem středu Galerie Caesar r. 1999. V roce 1991 vystavoval Sochy na náměstí v Hranicích a r. 1998 na výstavě Sochaři UB na Zámeckém nádvoří v Hranicích. Účastnil se r. 1989 kolektivní výstavy ve Sdruženém klubu ROH Uničov a také v Prostějově. Absolvoval několik zahraničních stipendijních pobytů ( New York, Hannover aj). Ve své tvorbě dává přednost sklu, dřevu, železu a kameni. Je členem TT klubu a Spolku olomouckých výtvarníků. Pedagogicky působí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně od r. 1998. Nyní Prof. akad. sochař.Vedoucí ateliéru sochařství II. |
|||||
Zdroj: |
Boháčová, Y.: Jan Ambrůz – Objekty. Galerie pod podloubím. Katalog výstavy.Olomouc 1988. Boháčová, Y.: 10 sochařů B. Muzeum Hranice 1998. Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté.Olomouc 1991.;. Fabián, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S.6.; |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | básník, novinář, redaktor rozhlasový | |||||
Anotace: |
Absolvoval gymnázium v Kroměříži , UP Olomouc obor filozofie a psychologie, estetiku a tříletý seminář Svazu čsl. novinářů v Olomouci. Byl redaktorem deníku Práce ve Zlíně a potom v Praze tiskovým referentem Ministerstva průmyslu a redaktorem ČTK. Od roku 1951 byl v Olomouci novinářem, rozhlasovým a televizním redaktorem a posléze vedoucím studia Československého rozhlasu a Československé televize. Po roce 1968 byl penzionován. Je autorem knih básní Olomoucké kašny a Polibek do kamene. Autor cyklu básní a knížky o květinách a Floře Olomouc. Členem VSMO, sekce dějin umění. Psal hudební a divadelní referáty, kritiky a nekvíce se zajímal o výtvarné umění. Zahajoval výstavy a psal katalogy. Přispíval do časopisu Československý život. |
|||||
Zdroj: |
Slovník autorů východní Moravy. Smejkal, B. Jubilejní setkání s tvorbou A. Rečky. 16.9.1986. |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Klečůvce (n.m.č. Zlín) |
|
||||||
Místo narození: | Zlín | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Napajedla, Olomouc, Opava, Přerov, Zlín | |||||
Obory působení: | literární historička, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Literární historička. Působila ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, poté
v Muzeu J.A.Komenského v Přerově. Od roku 1995 přednášela na Slezské
univerzitě v Opavě, odborný garant na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Autorka řady publikací o literatuře regionu střední a východní Moravy.
Pořadatelka pozůstalosti M. Remeše. Autorka literárního místopisu
Zlínska. Aurorka knih: |
|||||
Zdroj: |
Osobní sdělení hš Fabián, Josef: Slovník osobního kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000. Parte |
|||||
Poznámka: |
Doc. PhDr. Milada Písková, CSc. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zelow (Polsko) | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Šumperk, Varšava (Polsko), Zábřeh | |||||
Obory působení: | diplomat, historik, kronikář města, středoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
V roce 1923 se rodila vrátila do Československa a usadila se v Zábřehu. Jan navštěvoval reálku v Šumperku a v roce 1928 maturoval. Poté studoval historii a zeměmpis na FF UK v Praze . Poté učil v Mělníku a od r. 1938 v Šumperku. Období 2. světové války prožil v Brně. Od roku 1945 nastoupil na obnovené gymnázium v Šumperku. Ujal se i funkce kronikáře města. Od r. 1946 řídil zábřežský časopis Moravský sever. Na jaře 1948 byl povolán do Prahy, do služeb ministerstva zahraničních věcí. Zprvu působil v Praze, později ve Varšavě.. Zpět do Prahy se vrátil v roce 1954. PhDr. Jan Jersák se věnoval od roku 1972, kdy odešel do penze psaním memoárů. |
|||||
Zdroj: |
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.54 |
|
||||||
Místo narození: | Zdounky | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hranice, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Zdounky | |||||
Obory působení: | hudebník | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium v Kroměříži, vzdělával se hudbě u J. Nešvery v Olomouci. Učitel hudební školy Žerotín v Olomouci 1894–1897, městské v Prostějově 1897–99. Působil mj. Zdounky, Vizovice, Hranice, od r. 1910 trvale v Brně. Publikoval pod pseud. Jaroslav Budovec. |
|||||
Zdroj: |
Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.487.;. |
|
||||||
Místo narození: | Zdětín | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Litovel, Litovelsko, Prostějov, Senice na Hané, Zlín | |||||
Obory působení: | spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Reálku vychodil v Prostějově a krátký čas pracoval jako účetní
u Bati ve Zlíně. V roce 1929 absolvoval učitelský ústav v Olomouci.
Působil pak jako učitel v Mladči, Nasobůrkách, ve Střelicích, kde učil
v letech 1930–1932 a též se zde ženil. V roce 1933 se stal ředitelem
měšťanské dívčí školy v Litovli a později okresním školním
inspektorem. Za okupace byl vězněn v koncentračním táboře . Jako
odbojový pracovník byl v květnu 1945 zvolen předsedou Okresního
národního výboru v Litovli. Poté pracoval jako ředitel základních škol
v Senici na Hané a v Litovli. |
|||||
Zdroj: |
-t-: Zachované dědictví otců. In: Rok na Hané 1992, S. 100. Kulturní
pracovník a básník.Zpravodaj VSMO 1986–1987, č.23–24, S. 54. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Drozdov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Písařov, Postřelmůvek, Praha, Šumperk, Zábřeh | |||||
Obory působení: | partyzán, učitel | |||||
Anotace: |
Učitel a partyzánský velitel. Dětsví a mládí prožil v rodišti, kde jeho otec byl obuvníkem. Studoval gymnázium v Zábřeze, kde r. 1931 maturoval. Pak se přihlásil na právnickou fakultu UK v Praze, po roce však přešel na FFUK, ale i tu brzy opustil a vrátil se na Moravu. nakonec se definitivně rozhodl pro pedagogickou dráhu a odešel na tzv. pedagogickou akademii do Brna, kde po absolvování 2 semestrů složil v r. 1935 zkoušku učitelské dospělosti. Ještě v témže roce navštívil vojenskou službu, nejprve poddůstojnickou školu v Olomouci a potom v Šumperku. Před odchodem do civilu byl jmenován podporučíkem čs.armády. Pedagogickou dráhu zahájil v r. 1937 jako výpomocný učitel na obecné škole v Postřelmůvku u Zábřeha. Po roce byl přeložen do Písařova. Po okupaci se zapojil do národně osvobozeneckého hnutí. na jaře 1944 se skrýval v lesích a působil pak jako velitel až do 23.9.1944, kdy hrdinně padl v boji proti přesile vojáků SS u Drozdovské Pily. Následujícího dne byl tajně pochován na hřbitově v Jedlí. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Zdeněk: Jan Háječek.In: O pokrokových tradicích učitelstva na severní Moravě. Šumperk 1964. |
|||||
Poznámka: |
Drozdovská Pila – místní část obce Drozdov. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Hradec Králové, Olomouc, Zlaté Moravce (SR), Zlín | |||||
Obory působení: | fyziolog, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny akademického malíře a středoškolského profesora. Obecnou školu absolvoval ve Zlatých Moravsích na Slovensku a v Brně, kde vysudoval reálné gymnázium a v letech 1936–1939 studoval na LFMU v Brně. VŠ nedokončil kvůli uzavření škol v r. 1939. Od prosince 1939 do května 1945 pracoval jako laborant a posléze jako pomocná vědecká síla ve Vědeckém ústavu pro průmyslové zdravotnictví při Baťově nemocnici ve Zlíně. Studia dokončil v prosinci 1945. Od ledna 1946 působil v Hradci Králové a r. 1953 přešel na LFUP v Olomouci, kde zastával funkci vedoucí katedry biologie a fyziologie. V září 1955 jmenován docentem a 1970 mimořádným profesorem a 1969–1976 byl děkanem LFUP. Působení na univerzitě ukončil v srpnu 1981. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.3 (15.) Ostrava 2002.S. 82. |
|||||
Poznámka: |
MUDr. Aleš Kučera |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Šumperk | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Zábřeh | |||||
Obory působení: | vlastivědný pracovník | |||||
Anotace: |
Jeho dědeček Jakub Lolek, strýc Stanislav Lolek. Absolvoval Gymnázium v Zábřeze, studoval grafickou školu v Olomouci. Vrací se do rodiště, pracuje ve Společenské knihtiskárně, vedl tiskárnu až do její likvidace r. 1952. Pořádal přednášky. Předseda zábřežského muzejního kroužku. Dlouholetý spolupracovník SM, Moravského severu, Průvodce kulturou Zábřežska. Seriál článků o E. Welzlovi v Našem slově. Jeho syn Ctirad Lolek, PhDr. |
|||||
Zdroj: |
Spurný, F. /SM, 1969, sv. 18, S. 71–72. /+ bibliografie, foto/;. Nekrolog. Moravský sever 20/2003. BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004 S. 95–96. |
|
||||||
Místo narození: | Zábřeh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Boskovice, Brno, Šternberk, Znojmo | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, pediatr | |||||
Anotace: |
Pocházel z rodiny středoškolského profesora. Obecnou školu navštěvoval v Zábřehu a v Brně, kde 1930–1938 vystudoval klasické gymnázium. V roce 1938 začal studovat na LK MU v Brně, ale po uzavření VŠ pracoval 1939–1941 jako pomocná síla a laborant v ordinaci praktického lékaře v Boskovicích, kde setrval až do osvobození v květnu 1945. Od 1941 zapojen do odboje. Lékařská studia dokončil v květnu 1947, poté nastoupil do nemocnice ve Znojmě, kde setrval do srpna 1948. Pak krátce působil v ústavu pro duševně choré ve Šternberku (září – říjen 1948) a na ušní klinice UP v Olomouci, od dubna 1950 asistentem. 1959–1963 na dětské klinice funcki zastupujícího přednosty kliniky. V březnu 1962 získal titul kandidáta lékařských věd a v červnu 1964 byl jmenován docentem. Věnoval se dětské hematologii, endokrinologii. |
|||||
Zdroj: |
BSSSM, seš.3(15.) Ostrava 2002. S. 91. |
|||||
Poznámka: |
Doc.MUDr. Lubomír Pelikán, CSc. |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Bludov, Dubicko, Olomouc, Rapotín, Zvole | |||||
Obory působení: | historik, kněz | |||||
Anotace: |
Studoval na gymnáziu ve Vyškově, poté v Olomouci teol. fakultu, po vysvěcení ve Zvoli, Rapotíně, Dubicku, Bludově. Začal psát dějiny obcí. Od 1969 působil jako administrátor v Olomouci-Hejčíně. 1974 jmenován sídelním kanovníkem kapituly sv. Václava . |
|||||
Zdroj: |
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava,1995, S.81–82. |
|
||||||
Místo narození: | Vyškov | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Litvínov, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, pantomima, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Český mim, herec, scenárista, gagman, vysokoškolský pedagog a představitel české pantomimické školy, otec herečky Vandy Hybnerové. Od r. 1960 po maturitě, pracoval v chemičce v Litvínově a od 1961 studoval pedagogický institut ve Zlíně, kde založil kabaret Reflektor. V roce 1964 začínal v pantomimickém souboru Ladislava Fialky. V roce 1966 založil s Ctiborem Turbou Pantomimu Alfréda Jarryho, v témže roce tento soubor zvítězil na prvním festivalu pantomimy v Litvínově. V roce 1978 založili s Ctiborem Turbou soubor Gag. V roce 1990 založil v Praze stálou scénu Gag. Pedagogicky působil na pražské HAMU, od 19. května 2008 byl profesorem pro obor taneční umění – nonverbální a komediální divadlo. Herce postihly dva infarkty, na které zemřel. |
|||||
Zdroj: |
(zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/…Boris_Hybner) |
|||||
Poznámka: |
Zlín se před sametovou revolucí jmenoval Gottwaldov. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Velká Bystřice | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Brno, Olomouc, Zlín | |||||
Obory působení: | filozof, gynekolog, lékař, pedagog vysokoškolský, sociolog | |||||
Anotace: |
V roce 1926 maturoval na SGO. Po studiu lékařství a promoci v roce 1931 nastoupil na interní oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně, od r. 1933 v Brně. Roku 1935 studoval FFMU v Brně filozofii a sociologii. Po osvobození v roce 1945 zemským referentem pro kulturu a školství v Brně, po r. 1948 ředitelem Zemské porodnice. Od roku 1960 vedoucím Katedry gynekologického klinického institutu v Praze. Doc. MUDr. Antonín Černoch. |
|||||
Zdroj: |
Slavětínský, Milan: Významný lékař z Hané. Zprávy KVMO 1978, č. 194. S.21–23. Nekrolog. Čs. gynekologie, 54, 1989, č.4, S. 119–120. |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Zašová | |||||
Obory působení: | ředitel školy, spisovatel | |||||
Anotace: |
Byl jedním z prvních žáků valašskomeziříčského gymnázia. Po doplňovací zkoušce na učitelském ústavu v Brně se v roce 1887 stal učitelem v Zašové. Básnické prvotiny publikoval pod pseudonymen M. Hanuš v almanachu Zora. V Zašové napsal povídky Nevzešlo ráno a Zapadlé úhory. V roce 1891 se oženil s Žofií Libosvárskou z Krásna, v roce 1901 byl jmenován správcem školy v Komárovicích a v roce 1919 ředitelem školy v Rožnově. Jeho dalšími knihami jsou sbírky povídek Večerní stíny, Ráj a jiné povídky, Horští lidé, romány Selský práh a Slunečná paseka, veršovaná idyla Lukáš Roman a kniha a valašských dětech Jarní píseň. Je pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově. |
|||||
Zdroj: |
Kunc, J.: Slovník souodobých čes.spisovatelů.I.Praha, Orbis 1945.S.299–301.. |
|||||
Poznámka: |
Krásno nad Bečvou (n.m.č, Valašské Meziříčí) |
|
||||||
Místo narození: | Valašské Meziříčí | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Peking (Čína), Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | diplomat, filolog, pedagog vysokoškolský, překladatel, sinolog, učitel jazyků | |||||
Anotace: |
V letech 1947–51 založil a vedl sinolog. studia na UP. V letech 1950–54 jmenován odb. asistentem na Katedře filologie a dějin Dáln. východu FF UK a v r. 1954 získal zde na fak. titul doc. 1959–70 náměstek ředitele Orientálního ústavu. Přednášel na zahran. univerz. a jako hostující prof. vystupoval v Evropě a v Hongkongu. Účastnil se mezinár. sinolog. a jiných kongresů. V r. 1973 byl nucen odejít z polit. důvodů do ústraní. Po r. 1989 byl členem Vědecké rady FF UK (1990–92), Vědecké rady Orient. ústavu (1990–96), víceprezidentem European Assoc. of Chinese St. (1990–96), předsedou sdružení Kontinenty (1990–97) a místopředsedou Česko-čínské spol. (1990–97) a nyní předsedou. Nositelem medaile College de France, 1981. Autorem řady monografií, překladů do češtiny. V r. 2007 mu byl udělen čestný titul doctor honoris causa. Po maturitě (1941) a abiturientském kurzu (1943) byl nasazen na práci v továrně Avia v Praze-Čakovicích. 1943–45 navštěvoval kurzy čínštiny v Orientálním ústavu, 1945–48 studoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně navštěvoval sinologické přednášky na Filozofické fakultě. Studium na této fakultě ukončil 1951. V letech 1947–51 působil jako lektor čínštiny na Škole orientálních jazyků v Praze a přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, 1948–50 působil navíc jako lektor čínštiny na jazykové škole v továrně Svit ve Zlíně. V letech 1950–54 byl odborným asistentem na katedře filologie a dějin Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, 1954 získal na této fakultě docenturu. Pak přešel na čas do diplomatických služeb; 1954–58 byl velvyslaneckým radou na československém zastupitelském úřadě v Pekingu. Poté absolvoval roční stáž v Historickém ústavu Čínské akademie věd v Pekingu (1958–59). Po návratu nastoupil do funkce náměstka ředitele Orientálního ústavu Československé akademie věd, kterou zastával do 1970. Zároveň konal přednášky na Univerzitě 17. listopadu a na Univerzitě Karlově. Po vynuceném odchodu z Orientálního ústavu (1973) se do 1989 živil jako překladatel u Pražské informační služby. |
|||||
Zdroj: |
Žurnál UP, č.2., 26.1./07, S.6; Wikipedie.cz |
|||||
Poznámka: |
Narozen v Krhové (n.m.č. města Valašské Meziříčí). Doc. Augustin Palát, dr.h.c. (čestný doktorát UPOL) |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Valašská Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Uherské Hradiště, Zlín | |||||
Obory působení: | herec | |||||
Anotace: |
V letech 1952–54 hrál ve Slováckém divadle Uh.Hradiště, 1954–60 Zlín, 1960–62 DOS Olomouc, poté Realistické divadlo Praha.Zasl.um.1984.; |
|||||
Zdroj: |
BIO-ČTK, 25.8.1988;. |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Ostroh | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Brno, Kyjev (Rusko), Lipsko (Německo), Olomouc, Strážnice, Uherský Brod, Zábřeh | |||||
Obory působení: | hudební vědec, skladatel, varhanolog, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval gymnázium ve Strážnici, hudební výchovu a vědu na Filozofické fakultě univerzity v Brně, hru na klavír na brněnské konzervatoři a souběžně skladbu u J.Kunce a J.Schreibra. V letech 1950–54 učil na hudebních školách v Uherském Hradišti a v Zábřehu.. Krátce také působil v olomoucké posádkové hudbě. Poté získal doktorát filozofie na MU v Brně. Absolvoval roční stáž na Státní konzervatoři P.I.Čajkovského v Kyjevě a několik studijních pobytů v muzeu hud. nástrojů na univerzitě v Lipsku. V r. 1979 habilitoval na univerzitě v Bratislavě. V letech 1962–92 učil na Katedře hudební výchovy UP v Olomouci. Zaměřoval se na oblast moravského varhanářství. věnoval se stavbě varhan, hře na varhany a historii moravského varhanářství, zasloužil se mj.o obnovu barokních Halbichových varhan z r. 1730 v chrámu Panny Marie Sněžné.. Byl také úspěšný hudební skladatel. |
|||||
Zdroj: |
V.S.: Hudební vědec, pedagog, skladatel Zdeněk Fridrich.=ZVSMO 1982, č.17–18.S.33–34./fotografie/.; Olomoucké listy, 5.9. 2002., |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Uherský Brod | |||||
Místa pobytu: | Brno, Jeseník, Olomouc, Ostrava, Šumperk, Valašské Klobouky, Vsetín, Zlín | |||||
Obory působení: | bibliografka, knihovnice, pedagog středoškolský | |||||
Anotace: |
Rozená Hábová. Po maturitě na gymnáziu ve Valašských Kloboukách studovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor čeština, ruština, kde absolvovala v roce 1960. Poté pracovala několik měsíců v Krajské knihovně ve Zlíně a v kulturním zařízení v Ostravě, kde také pedagogicky působila na Střední knihovnické škole. Od roku 1964 pracovala ve Státní vědecké knihovně v Olomouci. V roce 1990 zastávala funkci zástupkyně ředitele a zároveň vedla oddělení katalogizace. Od roku 1998 působí v knihovně olomouckého arcibiskupství. Po roce 1990 najdeme její odborné články především v časopisech Knihovní obzor a Z knihovnické praxe. Podílela se na zpracování bibliografických soupisů, které vydávala olomoucká vědecká knihovna a ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně zpracovala knihy: Bibliografie okresů Vsetín (1991), Olomouc (1996,1997), Jeseník (2002) a Šumperk (2002). V roce 2007 vyšla knižně také rozsáhlá personální bibliografie PhDr. Víta Dohnala, CSc. (1955–2006). PhDr. Emilie Dohnalová |
|||||
Zdroj: |
Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. Ševčíková, Hana :Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2012, květen. http://otavinka.blog.cz/…ie-dohnalova |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Brno, New York (USA), Olomouc, Opava, Ottava (Kanada), Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | kameraman, pianista, spisovatel | |||||
Anotace: |
Vyrůstal v rodině finančního úředníka. Navštěvoval gymnázium v Uherském Hradišti (1943–50), z něhož byl v septimě pro kázeňský přestupek vyloučen. Rok pracoval jako dělník a středoškolské vzdělání dokončil na dvanáctileté střední škole v Gottwaldově (Zlíně, maturita 1953). Působil jako pianista v různých jazzových kapelách. Po dvouleté vojenské službě v Opavě (1953–55) začal studovat na Hygienické a Lékařské fakultě v Brně a Praze (1955–57), pak vystřídal několik zaměstnání (skladník, horník). Od 1959 pracoval jako osvětlovač v Čs. televizi, 1961–63 absolvoval dvouletou večerní školu FAMU a 1963 se stal televizním kameramanem. Stejné povolání vykonával i v kanadském exilu, do něhož odešel v říjnu 1968. Žije v Ottawě, kde od 1979 spolupracuje s místní televizí a rozhlasem a věnuje se literární činnosti. Povídky začal Klobouk psát již na konci 50. let, publikovat však začal až v exilu: česky v Proměnách (New York), v překladech v kanadských a severoamerických časopisech, mj. Chicago Review, Stories, Partisan Review (oba Boston), Artful Dodge (Wooster, Ohio), jakož i ve Švýcarsku a na Novém Zélandě. Časopis Tvar otiskl 1997 v příloze Tvary č. 19 jeho rozhlasovou hru Andrea a prózu Oslava mých jednašedesátých narozenin. V Čechách byly uvedeny rozhlasové hry Dva někdy někde (1964) a Erupce (1968), další byly realizovány v SRN (Způsoby mých bližních, 1969; Ještě jednou na Coney Island, 1985; Dýchání, 1987) a v Kanadě (Zabijáci, 1971; Linda, 1972; Ptáci, 1972; Blázen a smyčcové kvarteto, 1972, v Českém rozhlase 1993). Kloboukova první větší próza Jazz II. Parents je situována na Moravu 40. let. V příběhu manželské krize viděné očima dospívající dcery autor usiloval o formu „jazzové literatury“, která vychází z mozaiky jednotlivých vypravěčských sekvencí. Ke světu gymnazijních studentů se pak Klobouk vrátil v próze Jazz I. Po válce. Vylíčil v ní atmosféru roku 1951 na střední Moravě s důrazem na jazykovou expresi a na bizarní protiklady mezi groteskností nové politické reality a spontaneitou jinošské psychiky. Odlišnou poetiku mají texty ze sbírky Návrat domů a jiné povídky, ve které převládají polohy hororu, obrazy traumatických stavů, komunikační destrukce, jakož i motivy absurdity, katastrofické vize civilizace a emigrantské reflexe. Autor zde zpravidla preferuje metodu vnitřního dialogu a klade důraz na psychologickou atmosféru. Do severoamerického prostředí Klobouk zasadil román Můj život s Blondie, humoristické vylíčení kultu hvězdiček populární hudby, promítnutého do protikladu životního snu a úzkostného lpění na každodenních rituálech. Autorovy básnické texty z let 1964–84 jsou soustředěny v souboru Hudba po půlnoci. Spojuje je užití hudebních motivů, zpovědní intonace verše a retrospektivní návraty do krajiny dětství. – Kloboukova rozhlasová, jazykově i tvárně důmyslně vystavěná psychodramata (využívající často postupů asociativního řetězení myšlenek, návratnost motivů, variace, cézury apod.) tematizují v různých obměnách především bezútěšnou banalitu lidské existence, absenci (nejen mravní) sebereflexe a neschopnost hrdinů navázat jakýkoli smysluplný dialog či plnohodnotný vztah, přičemž žánrově oscilují mezi prvky tragickými, komickými a absurdními (Dva někdy někde, Způsoby mých bližních, Erupce, Zabijáci, Rodinný portrét, Ještě jednou na Coney Island, Andrea). Ve hře Setkání v Kanadě se autor vrátil k problematice emigrace a hledání nové identity. – Antikomunistický manifest (napsán 1975) je nesmlouvavou esejisticko-beletristickou filipikou proti ideologii komunismu, kterou chtěl Klobouk poukázat na nebezpečí infiltrace této ideologie do západních společností. BIBLIOGRAFIE Beletrie: Jazz II. Parents (angl., P, Ottawa 1979); Návrat domů a jiné povídky (Zürich 1979; česky: 1990); Jazz I. Po válce (P, Eggenfelden 1983; přeprac. s tit. Kdo stoupá do schodů, 2006); Můj život s Blondie (R 1993); Hudba po půlnoci (BB 1994); Winfield, Linda, Obležené město (PP a rozhl. hra, 1995, z angl. originálu přeložili L. a R. Pellarovi); Rozhlasové hry 1, 2 (1996, 1998; svazek 1 obsahuje: Dva někdy někde, Způsoby mých bližních, Erupce, Zabijáci, Blázen a smyčcové kvinteto, Ještě jednou na Coney Island; svazek 2 obsahuje: Setkání v Kanadě, Dýchání, Rodinný portrét, Andrea, Linda); Protikomunistický manifest (E 1997). |
|||||
Zdroj: |
Bráblík, F.: Předmluva, in J. K., Rozhlasové hry 1 (1996); Exner, M.:
Doslov, tamtéž; týž: Doslov, in J. K., |
|||||
Poznámka: |
V Olomouci v Okresní knihovně Olomouci, duben 1995.Hostem Literární kavárny, uváděl Richard Pogoda. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Uherské Hradiště | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | kulturní pracovník, odborný publicista, podnikatel, stavební inženýr | |||||
Anotace: |
V dětství jej velmi ovlivnil strýček Arnošt Hrabal, kněz a tzv. básník lesa a spisovatel Bedřich Beneš Buchlovan, který mu natrvalo vštípil lásku ke knize.. V roce 1953 absolvoval gymnázium v rodišti a odešel studovat do Brna na Vysokou školu stavitelství. Po promoci v roce 1958 začal pracovat v Lesprojektu Kroměříž, ale brzy přešel do Zlína, kde působil v Agroprojektu. Láska ke kumštu i členství v brněnském Klubu přátel výtvarného umění pokračovala i na Hané, kde založil v roce 1974 olomouckou pobočku KPVU. Začátkem osmdesátých let se vrátil do Brna, kde pracoval v Ústavu hlavního architekta města, odkud přesídlil do Olomouce, kde trvale zakotvil. Od roku 1990 podnikal, zprvu v cestovním ruchu (vlastní CK OL Tour, od roku 1994 v kultuře. Založil Agenturu Rytíři ze Sovince, která patří mezi nestátní neziskové organizace Olomouckého kraje.Pořádá pravidelná kulturní setkání s umělci v zajímavých objektech měst a to jak pro dospělé, tak i pro základní školy nejen v Olomouci, ale i v Prostějově, Šumperku a dalších místech střední Moravy. Zpracovával katalogy výstav, pěstoval kaktusy, skalničky, sbíral ex libris, publikoval v klubech Orchis a Astrouhytum, psal do periodik AZET a Živa, časopisu Knižní značka a do kulturního měsíčníku Kdy-kde-co. V roce 1991 založil v Olomouci spolu s Alešem Přichystalem Hanácký dýmkařský klub, který byl oficielně s náležitými stanovami zapsán na Ministerstvu vnitra v roce 1995. Stal se jeho prezidentem a od roku 1997 je tajemníkem Asociace dýmkařských klubů ČR. Průběžně publikuje v občasníku pro přátele dýmkařského kouře Kalumet. V roce 1994 se stal členem O.S. Československá napoleonská společnost se sídlem v Brně a aktivním vojákem 8. regimentu francouzských vojáků. O deset let později vstoupil do České společnosti Sherlocka Holmese se sídlem v Praze. |
|||||
Zdroj: |
Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S.57. Ševčíková, H,: Listopadová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2009, č.11.S.5.; |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Třeština | |||||
Místa pobytu: | Olomouc, Praha, Zlín | |||||
Obory působení: | atlet, sportovec | |||||
Anotace: |
Začínal v Sokole Olomouc r. 1950. Poté v Praze, ATK, ÚDA a Dukla 1952, Dynamo Praha 1957 – 1961. Jako první čs. diskař překonal hranici 50 m /50, 84, Zlín/srpen 1953. Mistr sportu 1955. Mistr ČSR 1953 – 1958. Držitel 9 čs. rekordů. |
|||||
Zdroj: |
Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.267./foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Třeština | |||||
Místo úmrtí: | Litovel | |||||
Místa pobytu: | Brníčko, Brodek u Přerova, Drozdov, Kroměříž, Olomouc, Postřelmov, Přerov, Uničov, Vícov, Zvole | |||||
Obory působení: | osvětový pracovník, sběratel pověstí, spisovatel, učitel | |||||
Anotace: |
Narodil se v početné rolnické rodině. Studoval na gymnáziu v Kroměříži a v Uničově a svá studia dokončil na učitelském ústavu v Olomouci, kde maturoval v roce 1879. Poté nastoupil učitelskou dráhu ve Zvoli, od 1884 učil v Postřelmově, r. 1891 odešel do Drozdova(na Zábřežsku), ale záhy se zas vrátil do Postřelmova. V září 1894 byl jmenován nadučitelem v Brníčku. Ještě téhož roku složil v Praze zkoušky pro školy měšťanské. Přijal místo odborného učitele v Rešicích u Moravského Krumlova na léta 1897 a 1898. V letech 1903–1913 působil ve Vícově na Prostějovsku, 1913–1917 v Čekyni a 1917–1923 v Brodku u Přerova. Teprve v roce 1923 se přestěhoval do Litovle, kde učil do r.1927, kdy odešel do penze. Na všech svých působištích se projevoval aktivně, přičinil se o založení ochotnického divadla ve Zvoli, v Postřelmově vedl čtenářský spolek, v drozdově napsal novou školní kroniku, 1895–1896 organizoval v Brníčku velké národní tábory lidu. Své články publikoval do moravských periodik, užíval pseudonym Fr..Třeštinský. Psal též rozmarné příběhy ze života do Lidových kalendářů, které vydával R. Promberger v Olomouci. Patřil též k organizátorům a zakládajícím členům Učitelské jednoty šumpersko-zábřežské. V roce 1893 vydal knihu „Hejtmanství zábřežské“. O rok později vydal „Pověsti ze severní Moravy“. |
|||||
Zdroj: |
Filip, Z.: František Poštulka.Severní Morava,sv.38. Šumperk 1979. Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993. Doupalová,E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Olomouc 1987. S.161. |
|||||
Poznámka: |
Čekyně – nyní součást města Přerov. |
|
||||||
Místo narození: | Třešť | |||||
Místa pobytu: | Karviná, Olomouc, Zlín | |||||
Obory působení: | matematik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský | |||||
Anotace: |
V Olomouci působil na UP v letech 1964– 1995. Od r. 1990 docent matemat. analýzy na katedře MA a numer. mat. PřFUP Olomouc. 56–61 středošk. prof. M, F, Karviná, 61–64 odb. as. na býv. Pedag. inst. ve Zlíně, od r. 1964 odb. as. na UP. Předseda KV MO a člen ÚV MO, člen vyboru pob. J ČSMF Olomouc. Autor 30 publikací. Žije a pracuje v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo II.1991/92.Praha 1991, S.1082.;. |
|||||
Poznámka: |
Doc. RNDr. Vladimír Vlček, CSc. |