„Poslání knihy je především v tom – a nemůžeme to dosti
zdůrazňovati – , aby se lidé naučili domýšleti všechny situace.
Poslání všech knihoven je především v tom, aby lidstvo, vycházejíc
z nich, vidělo jasně do všech nitek kteréhokoliv případu lidského
dění. Ať je z toho určitá labilita společnosti, kterou přináší
každý rozptyl teoretické literatury! Tato labilita je lepší než dnešní
stabilita lidského nepřemýšlení, které se opírá pohodlně o obecně
uznané pravdy.“ Jiří Mahen
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být
číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují
i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text
nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text
zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do
vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít
vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že
u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu
(u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi
jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je,
samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována
i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže
„našeptávač“.
Král polský od 1674. V Olomouci se zastavil 26.-27.8.1683 při svém
tažení proti Turkům na pomoc Vídni. Dorazil do Olomouce kolem
19 h.večerní a byl přijat vskutku královsky.Vítaly ho četné salvy
z 15 ti děl postavených na baště u dómu. Král byl ubytován
v Dichtrištejnském paláci, na Horním nám. (č.9). Druhý den navštívil
polský král dóm, biskupskou rezidenci, jezuitský konvikt a poklonil se
ostatkům Jana Sarkandra v kostele Panny Marie na Předhradí. Po poledni
27.8.1683 odtáhla polská královská družina přes Prostějov k Vídni.
Zdroj:
Nešpor, Václav: Dějiny města Olomouce.Brno 1936.Wielka encyklopedia
powszechna 5.Warszawa 1965.S.194–195.;Hanácké noviny, 17.1.1995, S.1.;
Fiala, Jiří: Polský král Jan III.Sobieski v Olomouci. In: Kdy, kde, co
v Olomouci, 1993, listopad, S.24.;
'
Franz
Harrer
*17. 5. 1869
- +16. 9. 1951
Místo narození:
Šumperk
Místo úmrtí:
Weissenburg (Německo)
Obory působení:
publicista, úředník
Anotace:
Německého původu. Původním povoláním textilní úředník.
Historiograf města Šumperka, ředitel městského muzea a archívu.
Regionální publicista. Po vysídlení v roce 1946 se usadil v Bavorsku.
Zdroj:
Severní Morava, 18, 1969, S. 72–76.
Adolf
Klimek
*17. 6. 1895
- +22. 3. 1990
Místo narození:
Nemile
Místo úmrtí:
Washington (USA)
Místa pobytu:
Praha, Zábřeh
Obory působení:
politik, právník
Anotace:
Maturoval na zábřežském gymnáziu v r. 1913 a poté studoval práva na
pražské univerzitě, kde promoval v r. 1921 a získal titul JUDr.
Období.1.světové války prožil na frontě, v r. 1919 se účastnil bojů
čs. armády s Maďary na jižním Slovensku. Zůstal poté několik let na
Podkarpatské Rusi a zasloužil se tam o organizaci školní správy. Po
návratu do vlasti přešel do služeb Zemské školní rady v Praze. Za
nacistické okupace se zapojil do odbojové činnosti Obrany národa a byl
zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti, který mu byl změněn na 12 let
vězení. 1945 se podílel na obnově činnosti Čs. strany lidové. 1948 byl
zbaven poslaneckého mandátu a vyloučen ze strany. Aby unikl zatčení,
opustil Československo. V roce 1949 se stal spoluzakladatelem Rady
svobodného Československa a byl členem jejich výborů 1949–1951 ,
1952–1954 a 1963–1967.
Zdroj:
Biografický slovník Slezska a severní Moravy.12. Ostravská univerzita
v Ostravě, 1999.S.27–28; Pejskar, Jožka.: Poslední pocta. 4. USA
1994. S. 74–79.;
Edgar Georg
Ulmer
*17. 9. 1904
- +30. 9. 1972
Místo narození:
Olomouc
Místo úmrtí:
Woodland Hills (USA)
Místa pobytu:
Berlín (Německo), Hollywood (USA), New York (USA), Vídeň (Rakousko)
Obory působení:
architekt filmový, kameraman, producent, režisér filmový, scenárista
Anotace:
Narozen v židovské rodině na olomoucké Resslově ulici č.1. Od roku
1920 pracoval ve Vídni v Theater an der Josefstadt. O rok později odešel
do Berlína,kde se podílel na vzniku filmů režiséra Friedricha Murnau
(1888–1931). Ve spolupráci pokračoval i po odchodu do USA v roce 1924. Je
též podepsán jako autor výpravy pod melodramatem „Sunrise“. V roce
1928 se vrací do Berlína a spolu s Robertem Siodmak (1900–1973) a Billy
Wilder (1906–2002) natáčí dokument „ Lidé v neděli“(1929). Hned
poté se vrací do Ameriky ze strachu před vzrůstajícím německým nacismem.
V roce 1934 natočil v Hollywoodu dnes již klasický horor „ Černá
kočka“.Krátce na to se stěhuje do New Yorku, kde z finančních důvodů
točí vzdělávací filmy. Od roku 1937 se věnuje převážně etnickým
filmům, z černošského, indiánského nebo židovského prostředí, jimiž
reaguje na nacistickou politiku. V roce 1942 se stává ředitelem ředitelem
společnosti Producer Releasing Corporation produkující nízkorozpočtové
béčkové filmy. Během čtyřletého působení pro tuto společnost natáčí
několik filmů: např. horor Bluebeard (1944) a v roce 1945 pak mysteriózní
snímek Club Havana, kriminální drama Strange Illusion a v současnosti
nejlépe hodnocený film Detour (Objížďka). V témže roce se vydává na
dráhu nezávislého filmaře a střídavě natáčí v USA i v Evropě.
Koncem 60. let se marně snažil o návrat do Hollywoodu. Po několika
mozkových příhodách umřel v sanatoriu ve Woodland Hills v Kalifornii.
V roce 2006 byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska.